Kde jsem:

Cestujte s Českou televizí

Miloš Kopecký — Lidé — Česká televize

herec

* 22. srpna 1922

† 16. února 1996

Divadelní a filmový herec Miloš Kopecký se narodil 22. srpna roku 1922 v Praze Vladimíru Kopeckému a Martě Grimmové. Tatínek chtěl, aby se syn vyučil stejnému řemeslu jako on – kožešnictví. Mladý Miloš měl však o své budoucnosti jiné představy. Učení nesnášel, gymnázium opustil už v prvním ročníku. Další roky života dospívajícího Miloše Kopeckého pak výrazně ovlivnila druhá světová válka. Nacisté během okupace deportovali jeho matku do koncentračního tábora v Osvětimi, přičemž i jeho měl potkat stejný osud. Až do roku 1944, kdy mu přišlo předvolání k nástupu do pracovního tábora v Bystřici na Benešovsku, zaháněl své chmury v recitačním souboru TVAR, kde také poprvé okusil divadelního herectví.

Po skončení války a návratu do Prahy zakotvil Miloš Kopecký v divadle Větrník. Nejprve jako obsluhovač gramofonu, posléze se dostal i na jeviště. Debutem mu byla hra Smrt Tarelkinova. Svými výkony si ve Větrníku vydobyl pevnou pozici v tamním hereckém souboru. Po zániku souboru přešel do Divadla Satiry, jež založili bratři Lipští, Oldřich a Lubomír. Přes několik další angažmá doputoval až do Divadla ABC. Osobně se zde setkal se svým idolem z mládí – Janem Werichem. V té době už měl Kopecký za sebou řadu filmových rolí. Práci před kamerou dle svých slov miloval přinejmenším stejně tak, jako vystupování na divadelních prknech. Obsazován byl již krátce po válce, v drtivé většině případů však do malých, nevýrazných rolí. První výraznější příležitosti přišly v roce 1952 respektive 54. V obou případech šlo o později velmi oblíbené pohádky, Pyšnou princeznu a Byl jednou jeden král.

Kopeckého popularita začala strmě stoupat na počátku 60. let, kdy jej diváci mohli vidět ve snímcích Baron Prášil či Limonádový Joe aneb Koňská opera. Nezahálel ani v divadle. Poté, co spolu s Janem Werichem opustili Divadlo ABC, přijal v roce 1964 nabídku karlínského hudebního divadla. Ani tam však nezůstal příliš dlouho, ještě před rokem 68, hlavně z obavy, že si jej diváci jednou provždy zaškatulkují jako herce-komika, přešel do Divadla na Vinohradech, kde až do sametové revoluce ztvárnil řadu nezapomenutelných rolí.

Druhá polovina 70. let byla pro Kopeckého obdobím patrně největší popularity, především díky účinkování v nesmrtelném televizním seriálu Jaroslava Dietla Nemocnice na kraji města. Do trochu opačné situace jej pak dostal v polovině 80. let pořad Československé televize o emigrantech, který moderoval. Po roce 1989 se Miloši Kopeckému zdravotně výrazně přitížilo. Opustil vinohradské divadlo a téměř úplně omezil své působení v televizi. Posledními jeho rolemi byly epizodní postavy ve snímcích Andělské oči a Učitel tance. Rok po Učiteli tance, 16. února 1996 Miloš Kopecký zemřel.

Miloš Kopecký byl během svého života čtyřikrát ženatý, s poslední ženou Janou Křečkovou zůstal až do své smrti. Vedle herectví našel zalíbení také v hraní šachů a psaní dopisů. Zajímal se i o politiku a filozofii. Jako většina jeho kolegů i Miloš Kopecký propůjčil svůj hlas několika postavám v rozhlasových inscenacích, namlouval i audiokazety. Svůj bohatý, nejen umělecký život shrnul v autobiografické knize .

Výběrová filmografie

  • Učitel tance (1995)
  • Andělské oči (1994)
  • Radostný život posmrtný (1990)
  • Poslední leč Alfonse Karáska (1987)
  • Slavné historky zbojnické (1985)
  • Tři veteráni (1983)
  • Tajemství hradu v Karpatech (1981)
  • Božská Ema (1979)
  • Adéla ještě nevečeřela (1977)
  • Nemocnice na kraji města (1977, seriál)
  • Egyptologové (1974)
  • Jak utopit Dr. Mráčka (1974)
  • Šest uprchlíků (1970)
  • Limonádovy Joe aneb Koňská opera (1964)
  • Baron Prášil (1961)
  • Platit, prosím (1956)
  • Stříbrný vítr (1954)
  • Severní přístav (1954)
  • Pyšná princezna (1952)
  • Návrat domů (1948)

Odkazy

Fotografie