Velké srdce je ten nejsnadnější terč. Fantazie na motiv ze života slavné české pěvkyně Emy Destinnové (1979). Hrají: B. Turzonovová (zpívá G. Beňačková), J. Kukura, J. Adamíra, M. Kopecký, J. Somr, J. Kemr a další. Scénář Z. Mahler. Kamera M. Ondříček. Režie J. Krejčík
00:01:29 Bravo, bravo!
00:01:59 ZPÍVÁ ITALSKY
00:02:47 Bravo! Bravo!
00:03:13 ZPÍVÁ FRANCOUZSKY
00:03:55 ZPÍVÁ ITALSKY
00:04:13 Děkuji, madam.
00:04:34 ZPÍVÁ ITALSKY
00:06:00 Bravo, bravo! POTLESK
00:06:09 ZPÍVÁ ITALSKY
00:07:26 JÁSOT PUBLIKA
00:07:56 Bravo, bravo!
00:08:13 Mohu vás požádat o interview?
00:08:21 Ne, kytky ven. Zamknu se. Přijdu o hlas.
00:08:34 ITALSKY SKLÁDÁ KOMPLIMENT
00:08:38 ITALSKY DĚKUJE
00:08:54 ITALSKY SKLÁDÁ KOMPLIMENT
00:08:56 EMA ITALSKY DĚKUJE
00:09:04 CTITELÉ SE ITALSKY HAŠTEŘÍ
00:09:11 EMA JE UKLIDŇUJE
00:09:24 ANGLICKY MLUVÍ O SMLOUVĚ NA PŘÍŠTÍ SEZONU
00:09:32 Madam, já vás varuju, to je šílenství! Teď do Evropy!
00:09:36 Musím domů aspoň na skok, umírám steskem.
00:09:39 Fronty v Evropě jsou v pohybu. Zeppeliny nad Londýnem.
00:09:43 Atlantik plný ponorek!
00:09:47 -Madam, nezapomeňte na Lusitanii.
-Dvanáct set lidí utonulo.
00:09:52 Nic se mi nestane. Byla jsem u věštkyně.
00:09:56 Když nepojedete, madam, zvýšíme váš honorář o 20 procent.
00:10:01 Dost! Nic nechci, jedu domů.
00:10:27 -Šťastnou cestu, madam.
-Děkuji.
00:10:33 Paní Destinnová! Dárek od krajanů.
00:10:37 -Komu to mám předat?
-Přihlásí se sám.
00:10:41 -A heslo?
-O nic se nestarejte.
00:10:49 Vlast vám to nezapomene.
00:11:31 Zadržte Emu Destinnovu.
00:11:40 Co je to za nesmysl?
00:11:45 Neměli bysme ji varovat?
00:11:48 Na hranice jede oddíl kontrašpionáže.
00:11:58 Od toho ruce pryč, já u tebe nebyl, o ničem nevím.
00:12:06 Provést nenápadně!
00:12:58 Nazdar!
00:13:00 Ticho na chvíli!
00:13:07 Ó budiž tobě, slavná, děkováno,
00:13:10 žes vyhověla všech nás toužení.
00:13:14 Tvé jméno bude zlatým písmem psáno v dějinách zdejších
00:13:19 v plném nadšení.
00:13:23 Děkuju ti.
00:13:25 Madam, připravili jsme pro vás malé občerstvení. Račte, prosím.
00:13:29 Rozestupte se!
00:13:33 Děkuju.
00:13:35 Lidi, neblázněte, mějte rozum, vždyť paní Destinnovou umačkáte.
00:13:41 Rozestupte se, prosím!
00:13:45 -Stát!
-Co si to dovolujete?
00:13:48 Patříme k paní Destinnové! Jsme její doprovod. Jsem její komorná.
00:13:52 Na váš příjezd, paní Destinnová. Vítáme vás ve vlasti.
00:13:57 Děkuji vám.
00:14:00 Vítáme vás v našem městě.
00:14:04 Na co si všechno myslíme, přátelé.
00:14:08 Dovolte, stalo se něco na trati.
00:14:13 Je válka, to se stává každou chvíli.
00:14:17 Klid, přátelé.
00:14:20 -Provedeme zatím celní formality.
-Prosím.
00:14:24 -Paní Destinnová, posaďte se.
-Děkuji vám.
00:14:27 Odložte si a o nic se nestarejte, paní Destinnová.
00:14:31 Ne, děkuji, můj hlas.
00:14:34 Opusťte nádraží! Paní Destinnové je nevolno.
00:14:38 Běžte, prosím! Rozejděte se!
00:14:44 Vyzývám vás, opusťte všichni nádraží!
00:14:59 -Kam odjel ten vlak?
-Asi šíbujou.
00:15:03 -A proč rozhánějí ty lidi?
-Paní Destinnová, je mi to trapný.
00:15:18 NĚMECKÉ ROZKAZY
00:15:24 Prohledat vagon! Důkladně prohledat!
00:15:42 Všichni dozadu do kupé! Prosím!
00:15:48 Zavřít okno!
00:15:55 Do kupé, prosím!
00:16:00 Váš pas, prosím.
00:16:14 Od koho je tohle?
00:16:30 Položte to!
00:16:33 Všichni ven!
00:16:37 Co se stalo?
00:16:39 Jako starosta města snad mám právo...
00:16:47 -Váš klobouk!
-To se vám tak líbí?
00:16:56 Kabelku!
00:17:04 -Tu kožešinu!
-A mohla bych vědět proč?
00:17:09 A vůbec! Co má tohle všechno znamenat?
00:17:12 Nejsem kompetentní, abych vám podal vysvětlení.
00:17:15 Kožešinu!
00:17:33 Račte, madam.
00:17:37 Odjezd, schnell!
00:18:24 Zakletý zámek.
00:18:27 Smrt, která bolí víc než vlastní.
00:18:32 Ostrov opuštěnosti.
00:18:35 Co znamenají ta hesla?
00:18:40 -Dala jsem si dělat horoskop.
-Věštba?
00:18:44 Projevujete přímo svatou žízeň.
00:20:03 NĚMECKÉ POVELY
00:20:12 Stát!
00:20:15 Rychle!
00:20:33 Kam je vedete? Můj personál tady zůstane!
00:20:39 Jeden. Vy!
00:20:43 Hlídat!
00:20:49 Milostpaní, nedají se jim!
00:21:48 Z toho mám pít?
00:22:01 Klid, tobě se nic nestane.
00:22:08 Tohle objevil chlorid železa. Kódovací tabulka.
00:22:14 Hlášení o nálezu pro Vídeň, generální štáb a prokuraturu.
00:22:23 V Berlíně o tom věděli jistě už včera.
00:22:35 NĚMECKÉ POVELY
00:23:20 CVIČÍ HLAS
00:23:56 Světový soprán.
00:24:03 Každý večer musela zpívat císaři Vilémovi árii hraběnky z Mozarta.
00:24:10 Jinak Jeho Veličenstvo neusnulo.
00:24:13 ZPÍVÁ:
00:24:15 Hlásej, ptáčku, hlásej dobrý den...
00:24:36 Jásej, zpívej! Jásej, skřivánku!
00:24:41 Pozdrav růže, červánku!
00:24:46 Jásej, zpívej...
00:24:55 Jásej...
00:25:09 Vstávej, krásné slunéčko...
00:25:55 VÝSTŘEL
00:26:01 Teď tady šel. Živej.
00:26:08 PLÁČE
00:26:18 Ano?
00:26:22 Ano, hned! Ministr Jung.
00:26:27 Ano, ano.
00:26:36 Jistě, pane generále!
00:26:40 V Berlíně jsou přesvědčeni,
00:26:42 že madam Destinnová byla ve své naivitě zneužita.
00:26:47 Císař Vilém by uvítal, kdyby případ byl zlikvidován.
00:26:53 Dejte to zašít!
00:26:56 Ať to nikdo nepozná.
00:27:24 Madam, je mi nesmírně líto,
00:27:27 že se s vámi setkávám za tak pohnutých okolností.
00:27:31 Stala jste se obětí politováníhodné provokace.
00:27:36 Asi by vás osvěžil šálek kávy. Nebo sklenka vody?
00:27:42 Děkuji, fasovala jsem vězeňskou snídani.
00:27:47 Omluvte nás.
00:27:50 Věřte, musel jsem vynaložit značné úsilí,
00:27:53 aby se to vysvětlilo.
00:27:55 Pane plukovníku, jste tak šlechetný,
00:27:58 nebo vám to někdo doporučil? Jak je to doopravdy?
00:28:02 Nikdo nikdy neví, jak co je doopravdy.
00:28:06 Je válka.
00:28:09 Kdybyste cokoliv potřebovala, obraťte se na mě. Bude mi ctí.
00:28:14 Těším se, že vás uslyším v Národním divadle.
00:28:18 Děkuji vám za nezapomenutelný zážitek.
00:28:21 Tady jsem poprvé v životě viděla zastřelit člověka.
00:28:25 Za velezradu není jiný trest. Ani za špionáž, madam.
00:28:34 Tu kódovací tabulku Destinnová jistě někomu předá.
00:28:38 Myslíte využít madam jako volavku?
00:28:42 Na to je příliš mazaná. A Praha málo přehledná.
00:28:47 Destinnová se učí rozsáhlé role. Má paměť.
00:28:52 To hlavní přivezla tady. Urychlíme její odjezd na zámeček.
00:29:03 V Národním divadle si madam už nezazpívá.
00:29:13 Naše božská Ema!
00:29:17 Nadešel svátek pro Národní divadlo.
00:29:21 Vítám vás, drahá, ve vlasti.
00:29:25 Je tomu zrovna 20 let, co jsem se tady poprvé ucházela o přijetí.
00:29:30 Váš předchůdce mi tenkrát doporučil,
00:29:33 abych si radši dávala studené sprchy.
00:29:36 Nesmrtelná trapnost.
00:29:39 Vidíte, Emičko, kde jste dneska vy, a kde jsme my?
00:29:44 Není na světě druhé divadlo,
00:29:46 které si z krejcárků postavil sám národ.
00:29:51 Nikde necítím trému. Tady vždycky.
00:29:56 -Prosím, Emičko.
-Mně by se nejlépe hodila neděle.
00:30:00 Paní Destinnová, kdyby bylo jenom na nás,
00:30:02 zpívala byste už dnes večer.
00:30:05 Co byste radši? Libuši nebo Mařenku?
00:30:08 Emičko, jistě jste z Ameriky zvyklá na astronomické honoráře.
00:30:11 Obávám se, že vašim požadavkům nebudeme moci vyhovět.
00:30:14 Já nic nechci. Dáme výtěžek na české válečné sirotky.
00:30:19 To by teď, myslím, nebylo nejvhodnější.
00:30:23 Takže sirotkové by měli počkat, až jak to dopadne? Po válce.
00:30:27 Vyhlásím z rampy sbírku. Tohle je počinek.
00:30:30 Pánové, můžete se hned každý přidat.
00:30:34 Emičko, víte, jak by to vzali ve Vídni?
00:30:37 Na něco takového čekají, aby mohli divadlo zavřít.
00:30:41 -Musíme všechno domýšlet.
-Tak máte jiný návrh?
00:30:46 -Počkáme, až se vše vyjasní.
-Teď už vám vůbec nerozumím.
00:30:51 Objevily se totiž určité dohady, rozpaky ve veřejnosti.
00:30:56 Jaké rozpaky? Co ve veřejnosti?
00:31:00 Já nemluvím za nás, ale ozvaly se hlasy:
00:31:04 Destinnová něco veze, na hranicích ji chytili.
00:31:07 Jak to, že ji pustili jen tak?
00:31:10 Co si to o mně... Snad mě nepodezíráte?
00:31:16 Ale my ne, Emičko. My přece nemáme sebemenší důvod.
00:31:23 Pan redaktor dá do novin, že vaše náhlá indispozice...
00:31:28 Nebo onemocnění...
00:31:30 Já jsem a hodlám zůstat zdravá!
00:31:34 Cenzura by to ani nepustila. Žádná zmínka o Destinnové.
00:31:38 Právě přišel z redakce pokyn.
00:31:41 Tak to odložíme z technických příčin.
00:31:44 Pánové, nenamáhejte se, já jsem to pochopila.
00:32:06 ZPĚV
00:33:13 -Pěkně vítáme, paní Destinnová.
-Děkuji vám za uvítání.
00:33:17 Tady s vámi jsem nejradši. Tašku!
00:33:22 -Hádejte, co to je?
-Tohle? Nevím.
00:33:26 -Indiánská dýmka míru.
-Jé!
00:33:30 A až si zapálím, dá mně stará pokoj?
00:33:35 Tady něco pro Václava, že pozdravuju doma.
00:33:38 Děkuju.
00:34:09 Tady mě máš.
00:34:22 NOTUJE: Zelení hájové...
00:34:43 Výkaz o lesním hospodaření na statku paní Emy Destinnové
00:34:46 k měsíci květnu, 1916.
00:34:50 Těžba řeziva z pěti a půl hektaru pro válečné dodávky:
00:34:54 1780 plnometrů smrkové kulatiny.
00:34:58 Celková tržba 12 600 zlatých.
00:35:04 Stav zvěře...
00:35:07 ZPÍVÁ:
00:35:10 Zelení hájové, bejvali jste moje,
00:35:16 bejvali jste našich srdcí potěšení.
00:35:28 Stav zvěře vysoké, spárkaté a lužní.
00:35:32 Máš v tom kňoury?
00:35:38 Níčko už dlouhej čas neslyším ptáčka hlas,
00:35:45 na obloze se ukázal smutnej čas.
00:36:01 Konečný stav ke dni...
00:36:13 -Moje práce, moje odpovědnost!
-Já ti věřím i bez papírů.
00:36:22 -Co kdybych tě okrádal?
-Ty můžeš všecko.
00:36:30 Proč jsi mi nepřijel naproti na nádraží?
00:36:34 Poslední dopis od tebe v březnu.
00:36:38 Našel sis jinou? To nic, to se spraví.
00:36:43 Horší by bylo, kdybys mě prohrál v kartách.
00:36:52 Co to je?
00:36:56 Výpověď.
00:37:01 Prosím, abys ji přijala.
00:37:06 Kolik je jí? Hezká?
00:37:10 -Rozhodl jsem se odejít.
-To nemyslíš vážně.
00:37:15 Vážně.
00:37:18 Ne, Viktore. Já tě už tady nenechám.
00:37:23 Pojedeš se mnou do Ameriky. Budeme spolu celý rok.
00:37:27 Jako přívěsek? Ten od tý zpěvačky, pan Destinn?
00:37:32 Ne, Emo, já nebudu nikde panáčkovat.
00:37:41 Dobře, tak já už nikam nepojedu. Zůstanu tady s tebou.
00:37:46 Nevemu si na svědomí, aby ses kvůli mně zahrabala.
00:37:50 Co tedy chceš? Řekni! Ať je to cokoliv, já to udělám.
00:37:55 Ty se nemůžeš vzdát svý kariéry.
00:37:57 A já nebudu žít jako tvůj přívěsek.
00:38:02 Chci rodinu, ženu.
00:38:05 -A děti.
-Touha hnízdit.
00:38:15 Na to máš právo.
00:38:19 Já ti ho neberu.
00:38:22 Přemýšlel jsi někdy, na co já mám právo?
00:38:27 Žiju jako štvanec. Víš, co je to za hrůzu
00:38:32 udržet se na vrcholu vlny? Jinak mě to smete.
00:38:35 Já si nemůžu dopřát obyčejný, pitomý ženský štěstí.
00:38:39 Můžu já si dovolit děti? Léta žiju jen dva měsíce v roce.
00:38:43 -A ty si chci prožít s tebou.
-Co pak, co dál?
00:38:46 Dobře, řeknem si to až po prázdninách, miláčku.
00:38:49 Copak já za to můžu, že jenom s tebou se cítím šťastná?
00:38:54 S tebou se ničeho nebojím. Času, stáří, smrti.
00:38:57 Já tě potřebuju.
00:38:59 Pojď sem, nemuč mě!
00:39:02 Viktore, vem si mě. Pohlaď mě, Viktore.
00:39:06 Když nemáš rozum ty, musím ho mít já.
00:39:09 Už nechci nic slyšet. Už na nic nemysli.
00:39:13 -To není láska k životu.
-Viktore!
00:39:18 Viktore, já ti dám všechno, co mám.
00:39:21 Měj si ženu, děti. Já je zaopatřím.
00:39:24 -Sbohem.
-Viktore!
00:39:51 ZPÍVÁ
00:40:13 Paní Emo! Pojďte se na něco podívat.
00:40:28 Co tohle má znamenat?
00:40:43 Spojte mě s četnickou stanicí!
00:40:47 Haló?
00:40:52 Slyšíte mě? Velitele četníků, prosím!
00:40:58 Poslouchej, jenom do toho dejchá.
00:41:01 No tak jste tam, nebo nejste? Haló!
00:41:06 Jako ve cvokhausu!
00:41:40 Kdo zbořil ten můstek? To je můj můstek!
00:41:46 Okamžitě ho zase postavíte!
00:41:50 Jestli do rána nebude ten můstek zpátky, nepřej si ten tanec!
00:41:54 Nerozumím.
00:41:57 Hele, žádný nerozumím. Ty mně moc dobře rozumíš.
00:42:07 To má bejt internace?
00:42:30 Vy se dobře znáte s paní, přesněji slečnou Destinnovou.
00:42:36 A těšíte se jistě právem její přízni.
00:42:40 Vaše přítelkyně se dostala do velice svízelné situace.
00:42:44 -Je ve velkém nebezpečí.
-Co se stalo? Něco si udělala?
00:42:50 Slečně Destinnové hrozí trest smrti.
00:42:53 Za co?
00:42:55 Převezla přes hranice velezrádné materiály.
00:43:00 Jestli se dopustí další nepředloženosti
00:43:02 a pokusí se to někomu předat. nepomůže jí ani pánbůh ani císař.
00:43:08 Vy byste jí mohl pomoci.
00:43:12 Udělám, co bude možné, ale já už nejsem na zámečku.
00:43:17 -Dal jsem výpověď.
-Tak se tam vrátíte.
00:43:20 Milenci se rozcházejí a scházejí. Něco si vymyslíte.
00:43:25 -Co bych podle vás...
-Budete neustále u ní.
00:43:32 Kdyby se s někým setkala, okamžitě mi dáte vědět.
00:43:37 Tohle ode mne nečekejte.
00:43:40 Proč myslíte, že se ji snažím zachránit?
00:43:43 Takový talent se rodí jednou za sto let.
00:43:47 Mám možnost leccos zařídit, ale musím včas vědět, s kým se setká.
00:43:55 Uvědomujete si, člověče, co riskuju?
00:44:00 Proč jí to všechno neřeknete sám?
00:44:03 Destinnová je dítě, to víte líp než já.
00:44:08 Naučíte se nazpaměť moje telefonní číslo.
00:44:13 Každý den mi podáte hlášení.
00:44:16 O tomto rozhovoru se nesmí nikdo dozvědět.
00:44:28 ZPĚV
00:46:03 Opatřil jsem ti Baryka. Prej nenávidí uniformy.
00:46:13 Je to tu jak za stanného práva.
00:46:20 Zejtra začnem kosit.
00:46:23 Baryčku, to je tvoje panička.
00:46:30 Takhle sena rychle schnou. Vždycky jsi měla ráda...
00:46:35 Jestli něco nesnáším, tak to je soucit.
00:46:39 Nic nepotřebuju. Nic od tebe nečekám.
00:46:42 A taky se mi nic nestalo, akorát se mi všecko sesypalo.
00:46:46 Domov, přátelé, Národní divadlo, milenec.
00:46:52 Teď ke všemu ty komáři! Jen už bejt odtud pryč...
00:46:57 -Nesahej na mě!
-Emo!
00:47:06 Nech mě bejt, nesahej na mě!
00:47:09 Nepřeju si to! Já tady nebudu ani minutu!
00:47:12 -Já se ti ani nedivím.
-Dost! Nebudu.
00:47:29 -Nikdo se na mě neptal?
-Ne, madam.
00:47:34 Vypijte to horké!
00:47:47 -Tady je pošta.
-Ještě ty tvoje nápady odstůňu.
00:47:52 Tenhle je rozlepený, prej to už takhle přišlo.
00:47:57 Kdo si tohle dovolil?
00:48:00 Listonoš ti vzkazuje, že za nic nemůže.
00:48:03 Ani se nenamáhaj to zalepit! Dokonce prázdný! Od sestry.
00:48:09 Co mohla psát? Tohle já odmítám přijmout.
00:48:15 Proč jsou kolem ty stráže?
00:48:19 Chceš mi vyprávět, že jsi přišel, abys listonošovi ušetřil cestu?
00:48:28 Došlo ti, že jsem báječná ženská?
00:48:34 Ale máš pravdu, k ničemu by to nevedlo.
00:48:41 Chceš pro mě něco udělat?
00:48:44 Kolem mého zámku hlídají stráže, moje korespondence je otvírána.
00:48:48 Vše nasvědčuje, že jde o internaci.
00:48:51 Rozhodla jsem se odjet. Vydejte doručiteli můj cestovní pas.
00:48:54 Ale k takový šarži mě nepustěj. Tohle si musíš vyřídit sama.
00:48:59 Ne, jen do tý Prahy jeď. Pan plukovník mi řek,
00:49:03 že mu bude ctí, tak ho poctíme.
00:49:07 Dobře, ale ty mi slíbíš, že dokud se nevrátím,
00:49:11 nepromluvíš s nikým ani slovo. Ať je to, kdo chce.
00:49:14 Proč? Co tě to posedlo?
00:49:20 -Mám o tebe strach.
-Jsem výborně střežena.
00:49:27 Emo, mně se o tobě na dnešek zdálo.
00:49:35 -Víš, že já nejsem pověrčivej.
-Něco ošklivýho? Byli v tom hadi?
00:49:43 Radši se neptej.
00:49:50 Podívej se, co takovej sen znamená!
00:50:01 -Potkany a opice viděti...
-Ne, neříkej nic.
00:50:08 Dej tam záložku.
00:50:21 Jak to, že jste jel bez mého souhlasu do Prahy?
00:50:25 Slečna Destinnová mě požádala, abych vám...
00:50:27 Destinnová vás neměla o co žádat. Vy jste měl splnit rozkaz!
00:50:31 Já vás varoval. Pane nadporučíku, vyřiďte to.
00:50:34 Rozkaz!
00:50:39 Jak to, že jste ještě nenarukoval?
00:50:44 Mám na starosti dodávky dřeva pro armádu.
00:50:48 Na ty vaše dodávky se ještě podíváme.
00:50:52 Zbytečně jste sem jezdil. Destinnová nikam nepojede.
00:50:59 Je internována. Vy víte proč. Pro velezradu.
00:51:09 -Komu předala tu kožešinu?
-Nikomu, stále ji nosí.
00:51:15 Asi jí je zima.
00:51:18 Brzo jí bude horko. A vám taky!
00:51:23 Vyzvíte od Destinnové zprávy, které se naučila nazpaměť.
00:51:28 Takovou špinavost neudělám.
00:51:32 Máme doklady, jak sabotujete dodávky pro armádu.
00:51:38 Jste voják!
00:51:41 Když voják ve válce nesplní rozkaz. Víte, co to znamená?
00:51:49 Buď vyzvíte, jaké má Destinnová spojení na odboj,
00:51:54 nebo půjdete ke zdi!
00:52:01 ZPÍVAJÍ:
00:52:04 Ó, řebíčku zahradnický, ó, růžičko voňavá!
00:52:13 Kterak na tě zapomenu, když to není věc možná?
00:52:40 Zapomenu-li přec jednou, zas mi lidé vzpomenou,
00:52:52 žes bejvala upřímnější, když jsem chodil za tebou.
00:53:07 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:53:11 Otevřete!
00:53:14 Počkej, jdu otevřít sama.
00:53:24 Co byste rádi?
00:53:26 Zavolejte milostpaní, jdeme úředně.
00:53:28 Není doma!
00:53:31 My jsme ji slyšeli, teď zpívala.
00:53:33 To jsem zpívala já, dvojhlasně! Má úcta.
00:53:36 Počkejte, my jsme přijeli až z Prahy.
00:53:39 -A o co jde?
-Je dlužná na daních, vaše paní.
00:53:42 -120 tisíc zlatých.
-My jsme z berního úřadu.
00:53:44 -To jste tam připsali nulu?
-Provedeme soupis movitostí
00:53:48 za účelem případného zájmu či obstavení.
00:53:52 A ven!
00:53:54 -Pozor, na to jsou paragrafy!
-Říkala jsem ven!
00:53:57 -Zavoláme asistenci.
-Ven! Okamžitě ven!
00:53:59 Milostpaní, nechte je. Ti z toho udělají malér.
00:54:07 -Vy jste paní Destinnová?
-Ruku líbám.
00:54:12 Byla jste mi hned povědomá. Radši to slepíme,
00:54:15 byly by z toho darmo opletačky.
00:54:18 Ale odteďka nesmíte ničím disponovat.
00:54:23 Sloupkové hodiny, empír, poškozené. Třináct set.
00:54:33 Čínská váza, dynastie Ping. Tři tisíce.
00:54:58 -Pardon, madam.
-Počkejte moment.
00:55:03 Prosím, milostivá.
00:55:18 -Jak jsi pořídil?
-Emo, co tady dělají ti chlapi?
00:55:23 Fendujou.
00:55:27 Prý jsem dlužná c.k. mocnářství celej majlant.
00:55:30 Slíbilas mi, že se s nikým nesetkáš.
00:55:32 Co můžu dělat? Jsou jako štěnice.
00:55:34 Co když jsou nastrčený?
00:55:37 Vezeš pas?
00:55:41 Pošlou ti ho poštou.
00:55:45 Máš si zatím užívat prázdnin.
00:55:50 To tu mám bloumat s plácačkou na mouchy?
00:55:56 Moje úcta, služebník.
00:56:19 Kamaráde, s tebou to vypadá bledě.
00:56:27 Čeká tě cesta.
00:56:30 Ale nějaká moc rychlá, spíš jako útěk.
00:56:36 Někdo ti ji kříží.
00:56:41 To je to eso.
00:56:45 S kým co máš?
00:56:51 A co říkal, proč jsou tady ty stráže?
00:57:01 Já to tak nenechám! Napíšu do Vídně.
00:57:06 Budou rádi, že to všechno funguje.
00:57:09 Srdcová dáma. Ta tě miluje.
00:57:15 Kolem ní nic není. To budu já! Karta nelže.
00:57:27 Můžeš mě políbit?
00:57:45 Snahu bys měl, ale není to ono. Na to já mám nos, chlapče.
00:57:58 Hraješ špatně, Viktore. Špatně!
00:58:07 ZPĚV Z GRAMOFONU
00:58:13 Moje nesmrtelnost.
00:58:18 Nedá se to poslouchat, ale mám to navěky.
00:58:36 Chudák Tosca, taky si myslela, že láska je silnější než smrt.
00:58:42 Všechno je přetvářka! Špatnej vtip!
00:58:48 A faleš!
00:58:56 Ano, hraju špatně.
00:59:04 A nikdy jsem nechtěl nic hrát, je to trapný.
00:59:09 A bylo by to stále horší.
00:59:14 Emo, já ti povím, jak to je.
00:59:17 Ale přísahej, že to zůstane jenom mezi námi.
00:59:23 Emo?
00:59:49 Spojte mě s Prahou. Nula tři osm.
00:59:58 Říkali, že jsou z berního úřadu z Prahy.
01:00:04 Taky strašej? To bude tím podmáslím.
01:00:28 Kšš!
01:00:36 Tenhleten na vojenský dodávky nedám.
01:00:40 Z takovýho kmene se dělají hudební nástroje.
01:00:46 Je plný muziky. Poslechni si to.
01:01:02 Když se kácí strom, naslouchá celý les.
01:01:22 ZPĚV
01:01:49 Půjč nám ji sem na chvíli, mi ti ji hned vrátíme.
01:01:59 Utíkejte!
01:02:03 Kanóny! Kanóny střílej! Jdou na bodáky!
01:02:10 -Pusťte mě, nechte mě chcípnout!
-Neřvi!
01:02:14 Pomoz mu!
01:02:19 -Dělej něco!
-Neblázni.
01:02:25 Nechte mě chcípnout!
01:03:02 Devadesátý osmý týden na bojištích.
01:03:05 To to uteklo! Než spadne listí, je po válce.
01:03:10 Do švestek jsme doma.
01:03:13 Císařovna na návštěvě u dělostřelců.
01:03:17 To měli kluci radost...
01:03:22 -Dva dny v týdnu bezmasé.
-A sedm bezduchých.
01:03:27 V Hradci by rádi, kdybyste jim zazpívala.
01:03:31 Tady vás zvou na dožínky vlastenci z Telče.
01:03:35 Tohle přišlo nerozlepené.
01:03:42 Že by můj pas?
01:03:49 ČTE ANGLICKY
01:03:54 Tak já jsem mrtvá! Prý jsem spáchala sebevraždu.
01:03:58 Akorát nevědí, jestli jsem se zastřelila nebo to byl jed.
01:04:02 To budete dlouho živa.
01:04:05 Kterej dobrák pustil do světa tuhle fámu?
01:04:10 No ovšem, Fararová. Náš andílek s hlasem jak tovární siréna.
01:04:15 A její impresário. Originál chicagské metody.
01:04:20 To bych se vám líbila! Ne na prknech, ale na prkně!
01:04:24 Miláčkové, já vám ukážu, jak jsem živá!
01:04:29 Dám otisknout dementi, na celou stránku.
01:04:39 Cenzura o mně nic nepustí.
01:04:42 Do Prahy nemůžu, tu mám zakázanou.
01:04:45 Když já nesmím tam, tak to pozvu z Prahy sem.
01:04:50 Uspořádáme prvotřídní zádušní hostinu.
01:04:53 Pošleš telegramy. U příležitosti mého náhlého, nečekaného skonu.
01:04:58 Objednáš lahůdky, od Liperta. Plný chladicí vůz.
01:05:02 Za co?
01:05:04 I kdyby na to měl prasknout celej salon!
01:05:07 Ať mě zavřou, že jsem si ukradla vlastní šifonér.
01:05:26 Prr!
01:05:29 ZDRAVÍ ANGLICKY
01:05:33 Mr. Harold Samuel!
01:05:37 -Jak jste se sem dostal?
-Lodí, vlakem, lokálkou, pěšky.
01:05:43 Vy myslíte jako kdo? Jako klavírista.
01:05:48 Naštěstí nechtěli, abych to dokazoval.
01:05:51 To je Viktor. Můj Viktor. Seznamte se, prosím.
01:06:00 Pojďte dál. Já myslím, jak jste sem pronikl?
01:06:06 -Jak to?
-Tady kolem vartují četníci.
01:06:09 Jo oni vás hlídají! Já jsem chtěl s vámi mluvit,
01:06:13 ale oni přede mnou ustupovali do křoví.
01:06:21 Naše umělecká agentura mě vyslala, abych zjistil,
01:06:26 jestli jste opravdu spáchala sebevraždu.
01:06:29 Nebo se vdala, což by bylo daleko horší.
01:06:32 Přijel jste mi dohazovat Carusa? Tak to už tady bylo.
01:06:37 Madam, já se s vámi ožením sám.
01:06:44 Na zdraví.
01:06:49 Jako moje zákonitá choť dostanete občanství neutrálního státu.
01:06:54 Já vás odvezu do New Yorku a smlouvy jsou zachráněny.
01:06:58 Představte si: Pětasedmdesát koncertů,
01:07:02 dva miliony dolarů plus pět procent provize.
01:07:06 Mr. Samuel, nejsou oni příbuznej od toho proroka?
01:07:11 Prorok dostával jenom pět procent? Ne!
01:07:17 -Moje úcta.
-Služebník.
01:07:20 Nenechte se rušit, jako bysme tu nebyli.
01:07:25 Nechci ranit vaše city, ale mám k manželství minimální talent.
01:07:31 Kdo tady mluví o manželství? Na lodi se dáme rozvést.
01:07:36 Já se obávám, že spíš nejsem váš typ.
01:07:40 Vdát se je to poslední, na co myslím.
01:07:43 A kdyby už nebylo vyhnutí, vzala bych si Čecha.
01:07:47 Ten sympatický pán může jet se mnou.
01:07:50 My mu opatříme americkou nevěstu. My zařídíme všechno.
01:07:56 Moment! K tomuhle kabaretu zavoláme Viktora.
01:08:02 ZPÍVÁ:
01:08:04 Rozmysli si, Emičko, rozmysli, na své štěstí dobře pomysli.
01:08:11 Náhrdelník perlový, dva tisíce pět set.
01:08:23 Náhrdelník briliantový, dvanáct tisíc.
01:08:27 -Já proti tomu nic nemám.
-Chceš se mě zbavit?
01:08:35 Na ten svůj pas se můžeš ptát donekonečna. Oni tě nepustí.
01:08:41 Jakým právem? Copak jsem erární?
01:08:46 Jinak než s tím chlapem se z Rakouska nedostaneš.
01:08:57 Situace je velmi vážná, madam. Amerika brzy vstoupí do války.
01:09:02 Pak nemůžete na císaře spoléhat. Bude mít jiné starosti.
01:09:06 -Co má pro mě co dělat císař?
-Vy to nevíte? Vám to neřekli?
01:09:13 Na těch hranicích do toho trablu zasáhl sám císař Vilém.
01:09:19 -Odkud tohle máte?
-Ale madam...
01:09:23 Náš člověk v Berlíně. Bez informací se obchod dělat nedá.
01:09:28 Tak Vilém se za mě přimluvil. Teď se mi to začíná rýmovat.
01:09:42 Toho bohdá nebude, abych z boje utíkala.
01:09:46 Emo, neblázni. Nech to být.
01:09:48 Já nejsem míč, aby si sem mnou někdo pohazoval.
01:09:51 Žádná píšťala. Na mě nikdo pískat nebude!
01:09:57 Jestli nepojedeš, dej mi výpověď. Napiš třeba, že jsem tě okrad.
01:10:03 Loď vyplouvá v pátek ráno z Kodaně.
01:10:08 Bez vás se vrátit nesmím.
01:10:11 Viktore, bude opravdu líp, když odtud odejdeš.
01:10:17 Slyšel jsi, co bylo na hranicích. Sám císař Vilém mě z toho tahal.
01:10:24 Zřejmě jen povytáhl. Měla bych ti něco vysvětlit.
01:10:32 Nemusíš.
01:10:36 Něco víš?
01:10:43 Co bylo v té Praze?
01:10:46 -Emo, je to...
-Ne.
01:10:52 Radši neříkej nic. Jak chceš napsat tu výpověď?
01:11:02 Zůstanu s tebou, dokud neodjedeš.
01:11:11 Viktore, vidíš, jak je to kolem mě obšancovaný?
01:11:16 Smrdí to krchovem.
01:11:20 Jdi! Jdi, dokud je čas.
01:12:06 Jé!
01:12:09 Ti vypadaj!
01:12:16 MLUVÍ NĚMECKY
01:12:31 K zulíbání! Vaše přítomnost musí moje hosty uvést do transu.
01:12:36 Vmísíte se mezi ně nenápadně. A prosím vás, žádnou trému!
01:12:40 Budete konverzovat, nenuceně. Čím větší pitomost, tím lépe.
01:12:52 Když si představím ty vyprodaný domy. Ty peníze, co nám utíkají!
01:12:58 Důstojnosti, domluvte jí. Ať ten váš Spasitel udělá zázrak.
01:13:04 Co chce tato žena, chce Bůh.
01:13:10 Poslední vlak přijel před půl hodinou. To už by tu dávno byli.
01:13:15 Ty telegramy určitě někdo ztopil.
01:13:21 Paní Emo, už jedou. Už jsou tady.
01:13:24 Emo, buď opatrná. Je válka, všude jsou donašeči.
01:13:31 Za jediný slovo je kriminál.
01:13:50 To bude rodeo.
01:14:00 Můj vzácný příznivče. Buďte nám srdečně vítán.
01:14:07 Madam, snad nejsem očekáván? Mělo to být překvapení.
01:14:12 Smím vás pozvat na výtečnou imitaci falešného zajíce
01:14:16 s náhražkou tuřínu?
01:14:20 Zdržím vás jen okamžik. Než přijedou vaši hosté.
01:14:24 Zřejmě už nikdo nepřijede. Asi se něčeho zalekli.
01:14:29 Češi jsou lekaví.
01:14:32 Já bych je tak nepodceňovala, pane plukovníku.
01:14:44 Pánové, seznamte se. Mr. Harold Samuel.
01:14:49 Těší mě, maestro. Slyšel jsem o vašem klavírním umění.
01:14:54 Doufám, že budu mít příležitost poslechnout si vás.
01:14:57 Obávám se, že vás zklamu, pane plukovníku.
01:15:00 Nepřijel jsem do Čech koncertovat, ale oženit se.
01:15:06 Ano, pane plukovníku. Budeme se muset rozloučit.
01:15:09 Nešel byste mi za svědka? Pan farář nás shodí z kazatelny.
01:15:13 Jednou za třikrát.
01:15:27 Plukovníku, dnešní večer strávíte mezi vybranými celebritami.
01:15:31 Nacvičili jsme živý obraz.
01:15:36 Ještě jsem nestačila Vilimu poděkovat, že se za mě přimluvil.
01:15:45 Vaše Veličenstva!
01:15:50 SMÍCH
01:15:58 Proč jste mi nehlásil, že je tady Mr. Samuel? Já vás varoval!
01:16:09 Já jsem slyšel u nás v Americe,
01:16:12 že nechcete madam Destinnovou pustit z Rakouska. Je to pravda?
01:16:17 Jak mu to mám vyvrátit? Musíte mi pomoct, plukovníku.
01:16:23 Madam Destinnová je volná.
01:16:27 Ne, děkuji.
01:16:29 Může cestovat, kam si bude přát.
01:16:39 Doufám, že před svým odjezdem uspořádáte galakoncert.
01:16:42 Třeba celou šňůru.
01:16:46 Bylo by vhodné spojit vaše vystoupení s dobročinným účelem.
01:16:50 -Na sirotky?
-Na Červený kříž.
01:16:53 -Na rakouský Červený kříž?
-Jiný nemáme.
01:16:59 Já abych zpívala pro c.k. armádu a její oficíry?
01:17:04 Pro raněné vojáky. Jde o humánní gesto.
01:17:10 Rozumím. Válečnou manifestaci.
01:17:15 Pane plukovníku, je to pár dnů, jel tudy lazaretní vlak.
01:17:20 Já jsem ty zmrzačený ubožáky viděla.
01:17:24 Ty lidi potřebujou něco jinýho než zazpívat.
01:17:27 Chtějí domů! Mají dost týhle prokletý války.
01:17:31 Bratránkové na trůnech se porafali o Evropu...
01:17:38 Vaše češství je romantické. Nepřišlo vám někdy,
01:17:43 že je to vlastně falešný sentiment?
01:17:47 Patříte modernímu věku. Poznala jste svět.
01:17:51 Právě že poznala, plukovníku. Proto vím, co je domov.
01:17:56 V Čechách o váš talent nestáli.
01:17:59 Nebýt německého císaře, kde byste dnes byla?
01:18:03 Vaše velká duše by se nevešla do malé země.
01:18:06 A izolace vede jenom k zatrpklosti a průměru.
01:18:13 Českým vlastenčením se víc ztrácí než získává.
01:18:19 Komu v duši znějí písně, tomu vlastí celý svět.
01:18:24 Rozhodnutí záleží jenom na vás. Dovolte, abych se poroučel.
01:18:35 ZPÍVAJÍ:
01:18:39 Za císaře pána a jeho rodinu
01:18:44 museli jsme vybojovat Hercegovinu.
01:18:56 Pojď sem, ty kluku oficírská, a dej si s náma.
01:19:01 Jedem!
01:19:04 Nemelem, nemelem sebrala nám voda mlejn.
01:19:32 ZPĚV
01:20:38 Když jsem zpívala v Americe za peníze,
01:20:42 proč bych nemohla zpívat po vlastech českých zadarmo?
01:20:49 Maestro, můžete mě doprovázet. Na klavír.
01:20:53 ZPÍVÁ:
01:20:55 Nekamenujte proroky, neb pěvci jsou jak ptáci.
01:21:02 Kdo hodil po něm kamenem, k těm prý se nenavrací...
01:21:43 Měsíčku na nebi hlubokém,
01:21:53 světlo tvé daleko vidí,
01:22:04 po světě bloudíš širokém,
01:22:16 díváš se v příbytky lidí.
01:22:28 Měsíčku, postůj chvíli,
01:22:39 řekni mi, kde je můj milý?
01:22:50 Měsíčku, postůj chvíli,
01:23:01 řekni mi, řekni, kde je můj milý.
01:23:24 Ten lásky sen tak krásný byl!
01:23:39 Ten lásky sen jak krásný byl!
01:23:57 Ach, naděje rozkvítá
01:24:05 a nad ubohým srdcem mým co tichá hvězda svítá,
01:24:17 co tichá hvězda svítá.
01:24:28 Ten lásky sen
01:24:39 tak krásný byl!
01:25:03 Bravo! Výborně!
01:25:07 Sláva!
01:25:11 Výborně!
01:25:19 -Emo, vem si to. Nastydneš.
-Ne, nech to ležet na židli.
01:25:24 Vím, proč jsem to tam nechala.
01:25:33 Kdož jste boží bojovníci a zákona jeho,
01:25:46 prostež od Boha pomoci a doufejtež v něho.
01:25:59 Že konečně s ním vždycky zvítězíte.
01:26:12 Nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte.
01:26:28 Pána svého v srdci mějte, zaň a s ním bojujte.
01:26:43 A před nepřáteli neutíkejte!
01:27:15 Krásné. Nádhera.
01:27:19 Takové turné jsem v životě nezažil.
01:27:22 Já vás chápu, romantika.
01:27:26 Ale u nás v Americe máme vyprodané domy.
01:27:30 Madison Square Garden, Metropolitní opera, Carnegie Hall.
01:27:35 Ale...
01:27:41 Jednou mi Wunderbilt nabídl sto tisíc dolarů, abych mu zazpívala.
01:27:47 Seděl sám ve zlatým sále, jenom se svým psem.
01:27:53 Sotva jsem odzpívala pár aktů, zatleskal a řekl:
01:27:57 "Stačí, chtěl jsem jenom vědět,
01:28:00 jestli můj pes bude štěkat i při vašem zpěvu".
01:28:05 Ne, Samueli.
01:28:07 Zpívat tady, teď a za pytel brambor!
01:28:13 Není to daleko víc?
01:28:21 Zmeškáte svou konjunkturu. Na Broadwayi zazáří jiné hvězdy.
01:28:29 Nastupuje film, jazz, sport. Opera bude pasé.
01:28:36 Mě sem neposlali pro legraci.
01:28:42 Naše firma na vás nesmí prodělat.
01:28:45 Jinak jste v Americe vyřízená.
01:28:50 Vaše poslední slovo?
01:28:54 Stát!
01:28:57 Jste zatčen, půjdete s námi!
01:29:04 Za ním!
01:29:12 VÝSTŘELY
01:29:16 Co se to stalo?
01:29:22 Viktor!
01:29:37 Proboha, Viktor!
01:30:12 HRAJÍ VARHANY
01:30:42 Už mou milou od oltáře vedou.
01:30:55 Tenkrát jsi, má panenko, tenkrát jsi má.
01:31:07 Už jsem tvoje, můj nejmilejší,
01:31:20 už nejsem maminčina.
01:31:32 Už jsem tvoje, můj nejmilejší, už nejsem maminčina.
01:32:15 -Co se ti stalo?
-Nic.
01:32:26 Emo...
01:32:31 Jdou po tobě.
01:32:34 Chystají na tebe past.
01:32:39 Chtěli, abych o tobě podával zprávy.
01:32:43 Dělej, že o ničem nevíš. Tohle zahoď.
01:32:49 Všechno vědí.
01:32:54 Viktore, proč jsi mi to neřek?
01:33:03 SMÍCH DĚTÍ
01:33:15 Co bude teď s tebou, Viktore?
01:33:21 Mám jedinou možnost:
01:33:24 -Zmizet.
-Jak, kam?
01:33:30 Do lesů.
01:33:33 Válka už nemůže dlouho trvat.
01:33:39 V lesích se dá přežít.
01:33:48 Běž.
01:34:00 Viktore!
01:34:03 A nebuď daleko.
01:34:21 JÁSOT DAVU
01:34:35 Sláva Emě Destinnové!
01:34:39 -Kdo zakázal moje vystoupení?
-Já, okresní hejtman.
01:34:44 Fuj! Hanba!
01:34:48 Pane hejtmane, mě by zajímal důvod.
01:34:51 Budova je v dezolátním stavu. Hrozí nebezpečí, že spadne strop.
01:34:56 SMÍCH
01:35:00 Přátelé, pan hejtman dojemně pečuje o naše bezpečí.
01:35:04 Já chápu, proč se bojí.
01:35:06 V dezolátním stavu není jen tato budova, ale celé c.k. mocnářství.
01:35:11 Stačí zazpívat a už se to sype. A brzo se to zřítí komplet.
01:35:15 Paní, ještě slovo a dám vás předvést! Já vás varuju!
01:35:18 Hanba! Fuj!
01:35:26 Upírají nám střechu nad hlavou. Nevadí.
01:35:30 Zazpíváme si pod širým nebem.
01:35:33 Kde domov můj, kde domov můj?
01:35:36 Jménem zákona vás vyzývám, rozejděte se!
01:35:40 Vyklidit náměstí! Okamžitě!
01:35:43 Voda hučí po lučinách. Bory šumí po skalinách.
01:35:54 S sadě skví se jara květ. Zemský ráj to na pohled.
01:36:08 A to je ta krásná země, země česká, domov můj...
01:36:35 Úředně vám oznamuji, paní Destinnová,
01:36:37 že toto vaše vystoupení bylo poslední.
01:36:41 Nebude Amerika ani Národní divadlo.
01:36:44 Nebude první scéna ani poslední kůlna.
01:36:49 Jeďte okamžitě domů! Nejkratší cestou.
01:36:52 A neodbočujte z cesty.
01:36:56 V lesích se střílí. Štvanice na škodou.
01:37:24 Zastavte!
01:37:27 Baryku, pojď sem!
01:37:31 Baryku!
01:37:37 Paní, nezastavujte se tady! Jeďte!
01:37:41 Rychle, jeďte!
01:37:59 Jestliže se Viktor něčeho dopustil, bylo to kvůli mně.
01:38:04 Zatkněte mě! Potrestejte mě!
01:38:11 Nesplnění rozkazu, dezerce.
01:38:14 Prosím vás... Už jste mně vzali všechno.
01:38:20 -Aspoň jeho...
-Já vám ho pustím.
01:38:24 -Nebudu už zpívat.
-Takový hlas nesmí zahálet.
01:38:29 Žádáte to vystoupení pro vojáky.
01:38:35 Váš pas.
01:38:40 Uděláte něco pro mě?
01:38:42 Co já bych pro vás mohla dělat?
01:38:45 Pojedete ven.
01:38:48 Setkáte se s lidmi, kteří nás zajímají.
01:38:52 Vy myslíte, abych pracovala ve vašich službách?
01:38:56 Budete o tom vědět jenom vy a já.
01:39:00 Pane plukovníku, je jistá čára, přes kterou člověk nesmí.
01:39:09 Já na vás chci vysokou misi.
01:39:11 Nic víc a nic míň než zradu!
01:39:15 Vašemu příteli hrozí kulka. Vás zachránil německý císař.
01:39:21 Jeho můžete zachránit jedině vy.
01:39:24 Vy mě vydíráte!
01:39:30 To je věc vašeho svědomí.
01:39:34 Je vinen, kdo stojí před podlou volbou?
01:39:38 Nebo ten, kdo člověka před tu volbu staví?
01:39:42 Není čas smlouvat! Ano, nebo ne?
01:39:56 Ne!
01:41:10 HRAJÍ FANFÁRY Z LIBUŠE
01:41:21 POTLESK
01:41:25 Sláva Emě Destinnové!
01:41:28 Sláva! Bravo!
01:41:33 Ať žije Ema Destinnová!
01:41:36 Bravo!
01:42:31 Co dál?
01:42:37 Obloha oku zahaluje
01:42:41 a mnoho skrývá zkalenému zraku tajemství hrozných.
01:42:50 Prokletí!
01:42:58 Však nechť se stane cokoli,
01:43:18 můj drahý národ český neskoná.
01:43:32 On neskoná.
01:43:38 On pekla hrůzy slavně,
01:43:45 slavně překoná.
01:44:10 3 300 poprvé, podruhé a potřetí.
01:44:14 Pan Hess, 3 300.
01:44:17 Portrét Emy Destinnové v životní velikosti. Malba, olej.
01:44:21 Vyvolávací cena 5 tisíc korun československých.
01:44:24 -5 300!
-5 400!
01:44:27 5 600!
01:44:30 6 tisíc!
01:44:31 Šest tisíc poprvé, podruhé a potřetí.
01:44:36 Dvě vázy čínské. Šest tisíc.
01:44:38 -6 100!
-6 200!
01:45:08 Paní Destinnová, vy už si na mě asi nevzpomínáte.
01:45:12 V šestnáctém roce, když jste se vracela z Ameriky.
01:45:15 Ten frmol na hranicích. Vezla jste v pláštěnce šifru.
01:45:19 Jak to víte?
01:45:20 Ten velitel celníků, to jsem byl já.
01:45:23 Měl jsem tu pláštěnku převzít. Nechtěla jste mi ji dát.
01:45:26 Tak jste to pokazila.
01:45:28 Upírají mi teď zásluhu, jinak bych byl nejmíň major.
01:45:32 Tady je pár řádků, stačil by váš podpis.
01:48:15 Skryté titulky Dagmar Čápová
Působivý film scenáristy Zdeňka Mahlera a režiséra Jiřího Krejčíka z roku 1979 byl volně inspirován významnou epizodou ze života světoznámé české operní pěvkyně Emy Destinnové. Tvůrci se soustředili na zlom v jejím osobním i profesním životě, na dramatický předěl mezi vrcholem slávy a počátkem sestupu. Zpěvaččina cesta k mezinárodnímu věhlasu trvala dvacet let. V roce 1916 se však Ema osudově rozhodla strávit léto v rodné zemi. První světová válka je v plném proudu, přesto Destinnová opouští Ameriku a přes varování všech přátel odjíždí do Prahy. Do vlasti se vrací s „vlastizrádnými“ protirakouskými materiály a je policejními orgány zadržena. Internují ji v ústraní na jejím zámečku ve Stráži, kde má svou velkou životní lásku – správce lesů Viktora. Může se fingovaně provdat za čecho-amerického manažera Samuela nebo zazpívat pro rakouský Červený kříž a byli by ji pustili nazpět do Ameriky. Destinnová však odmítá bojovat stejnými zbraněmi, jaké jsou používány proti ní, tj. přetvářkou, lží a pokrytectvím. Válečná mašinérie tak určí počátek konce její kariéry. Vztah s Viktorem navíc končí tragicky. Destinnová zůstává sama, její osobní tragédie je však symbolem obecného údělu…
Titulní roli ve filmu ztělesnila vynikající slovenská herečka Božidara Turzonovová, které v pěveckých partech propůjčila hlas významná operní umělkyně současné doby, Gabriela Beňačková.
* 26. 6. 1918
† 8. 8. 2013
* 28. 5. 1942
