Josef Abrhám, Pavel Kříž, Viktor Preiss a Pavel Zedníček ve filmové komedii o nevinných podvodnících, podvodných láskách a láskyplných nadějích podle povídek Bohumila Hrabala (1994). Dále hrají: Z. Adamovská, M. Hrubešová, M. Kopecký, J. Lábus, M. Labuda, G. Wilhelmová a další. Scénář V. Nývlt. Kamera J. Vaniš. Režie D. Klein
00:00:22 Z nebe.
00:00:24 A jaké to tam je?
00:00:27 Príma.
00:00:30 Tak to mají katolíci dobré.
00:01:18 Prosím pány, aby se chovali k dámám galantně...
00:01:28 Je neslušné, byť i bezděčné, kladení ruky...
00:01:36 tanečnici na její vzadu níže položené partie...
00:01:44 Nastane doba plesů, pánové, noste fraky!
00:01:50 Podle zásad Gutha - Jarkovského.
00:01:53 Kravata a rukavičky jsou bílé, cylindr dát do šatny.
00:02:35 Děkuji, ale netančím. Až někdy jindy.
00:02:41 A mně se dneska ani nechce být na světě.
00:02:48 Pročpak?
00:02:51 Jsem tajemnicí Spolku pro ochranu zvířat.
00:02:55 Prý na pražských jatkách vypichují býčkům oči,
00:03:00 aby je dostali na porážku.
00:03:09 A víte, kolik řezníků je ročně ušlapáno od býků?
00:03:17 Vyprávějte mi o tom!
00:03:20 V Holešovicích oddělal jeden býk dva řezníky.
00:03:26 Prvního rozdrtil hlavou o zeď.
00:03:28 Druhý nedával pozor
00:03:33 a býk ho z ničeho nic přitiskl na zábradlí.
00:03:38 To je nádhera. To jste mne potěšil.
00:03:47 Dáme si šluka, neboli, dáme si rauchpauzu.
00:03:55 To byste nevěřil, jak jsou lidi na zvířata zlí.
00:04:00 Vidíme vás poprvé. Už jste si vyřídil zápisné?
00:04:03 Nejsem tu kvůli tanečním. Přišel jsem se představit.
00:04:10 Bucifal, moje jméno. František Bucifal.
00:04:17 Tak to jste vy?
00:04:19 Vy, pan dirigent Krahulík,
00:04:21 šéf pojišťovny "Opora ve stáří".
00:04:31 Dělal jste už v oboru?
00:04:34 Reprezentoval jsem firmu Arimatheum.
00:04:38 Arimatheum?
00:04:41 To je zprostředkovatelna pohřbů.
00:04:43 Nabízet funus, to je práce, žádná legrace.
00:04:49 Rád bych věděl, jak se to dělá.
00:04:54 Zkuste mě pohřbít.
00:05:01 - Vážně?
- Ve vší vážnosti.
00:05:12 Kolega Uhde nám skočí pro vychlazené pivo.
00:05:18 Proč já? Proč pořád jenom já?
00:05:22 Můj švagr, hodinář, je na jemnou prácičku.
00:05:25 Ale na ženský je ras.
00:05:29 Utrápil k smrti už dvě manželky.
00:05:34 První, když mu nechtěla být po vůli,
00:05:36 přivřel vlasy pod víko lodního kufru a zamkl ho.
00:05:44 A co s tou druhou?
00:05:47 Té svázal copy a pověsil ji místo obrazu Ježíše,
00:05:51 aby si s ní mohl dělat, co chtěl.
00:06:00 Možná, že se jim to líbilo a dělalo jim to dobře.
00:06:05 Některé ženy jsou nástrojem ďábla.
00:06:11 Teď už to není ono.
00:06:13 Před válkou bývaly kurvy, že se vám o tom ani nesní.
00:06:20 A lidi si toho nedovedli vážit.
00:06:24 Nebylo nám dáno se pouze narodit...
00:06:27 Je nám osudem dáno i umřít.
00:06:39 Vznešený majestát smrti se i teď vznáší nad námi.
00:06:47 Jenomže já umřít nechci.
00:06:50 To říká každý, ale život přesvědčí nakonec každého.
00:06:59 Vidíte, usmívám se. I vy se budete v rakvi usmívat,
00:07:05 předplatíte-li si pohřeb v Arimatheu.
00:07:09 On žádný pohřeb nechce!
00:07:11 Já žádný pohřeb nechci!
00:07:12 Nechcete-li vy, budou umírat vaši drazí.
00:07:15 Můžete jim ho jako dárek pod stromeček předplatit.
00:07:21 Někoho přeci musíte mít rád.
00:07:30 Proč jste toho nechal?
00:07:32 Vadilo to mé snoubence.
00:07:35 Vyčítala mi, že se tvářím jako funebrácký kůň.
00:07:39 Dobře, že jste zběhl. S námi užijete legrace...
00:07:45 Kolik je hodin?
00:07:49 Že vás to baví, šéfe!
00:07:53 Vy byste nenaletěl. Jste schopný člověk.
00:07:57 Schopný asi všeho.
00:08:02 Pro naši společnost budete posilou.
00:08:07 Máte v očích něco... něco andělského.
00:08:17 Jednou Viktora a Uhdeho strčíte do kapsy.
00:08:21 Do kapsy určitě ne.
00:08:26 Pánové, dámy nám nepřišly, takže se rozpočítejte.
00:08:32 Sudí budou to, co jsou, liší budou dělat dámy.
00:08:38 - Prvá.
- Druhý.
00:08:40 - Prvá.
- Druhý.
00:08:42 Prvá.
00:08:44 Vy jste co?
00:08:45 Emil Bloudek, dozorce z blázince.
00:08:49 - Dáma, nebo pán?
- Vždy dáma.
00:08:52 Tak co tady sedíte s rozvalenýma nohama?
00:08:56 Kde je společenský bontón?
00:09:01 To sem chodí taky blázni?
00:09:04 Taky, ale ti ještě nejsou v blázinci.
00:09:10 Akáty bílé, žaluji vám...
00:09:16 Nezměrnou bolest...
00:09:20 Jste spřízněná duše.
00:09:22 Vám se člověk může svěřit se vším.
00:09:25 Třeba se ve mně pletete.
00:09:27 Nepletu! Chápete moji náklonnost ke zvířatům.
00:09:33 Ach, kdyby býci byli lidi, to by byla nádhera.
00:09:41 Akáty bílé, žaluji vám...
00:09:47 Vy máte oči, jaké může mít jedině...
00:09:51 Jedině anděl.
00:09:54 Anděl. Nebo býk!
00:10:01 Akáty bílé, žaluji vám, že nezměrnou bolest...
00:10:16 Co je to, proboha, za lidi?
00:10:19 Klienti, Bucifálku, klienti.
00:10:25 Odešlo štěstí, život mi lhal...
00:10:33 Vyplatí se vám to? Počítejte s určitou režií...
00:10:39 Minulý měsíc jsme během tanečních pro starší
00:10:43 a pokročilé udělali dvaadvacet abonentů.
00:10:46 Kdo jiný by si nechal vnutit pojistku
00:10:48 "Opory ve stáří", než právě oni?
00:10:51 Bojí se. Vyšlo jim v kartách, že jim rok 1948 utne tipec.
00:10:58 A my jim dáváme alespoň tu naději...
00:12:04 Ve známost se dává: dnes benátská noc u řeky.
00:12:09 Ohňostroj, kolotoč, atrakce...
00:12:36 Večer vás všechny zvu. Ale teď rychle do práce!
00:12:50 Večer benátská noc! Kolotoč, šapitó...
00:12:57 Zdá se, že bude veselo.
00:13:00 Napřed Bucifálka vycvičíme v našich metodách.
00:13:05 Jeden po druhém.
00:13:14 Nemějte ze mne mindráky, je to pouze rutina.
00:13:22 Pánové si přejí?
00:13:27 Pan Krause?
00:13:29 Jsem profesorem filosofie. Ministerstvo mne uvolnilo,
00:13:36 abych sepisoval zájemce o penzi.
00:13:43 Podle ministra mají vést akci inteligentní lidé.
00:13:50 A kterou filosofií se obíráte?
00:13:54 Metafyzikou.
00:13:56 Ante rem? Post rem?
00:14:00 Ante rem, platónské ideje.
00:14:03 Ó, vybral jste si správně.
00:14:08 Ano, ale jakou penzi si přejete? Desátou třídu?
00:14:15 Nebyla by lepší sedmá?
00:14:19 Sedmiramenný je svícen. Vezmeme za základ desatero.
00:14:27 Co vám říká pečetní znak krále Šalamouna?
00:14:32 Říká: co je nahoře, je i dole.
00:14:37 A co je dole, je i nahoře...
00:14:45 Květiny... Kupte si umělé květiny.
00:14:51 Kupte si květiny!
00:14:52 Co to je?
00:14:54 Asi nekalá konkurence. Zařídím to.
00:14:59 Kupte si umělé květiny!
00:15:03 Slečno, pojďte, projdeme se.
00:15:07 Já nemůžu.
00:15:09 Tady nemůžete prodávat květiny.
00:15:11 Komu to vadí? Vám?
00:15:20 Krásná práce. Kolik stojí kus?
00:15:27 Třicet ká-čé.
00:15:29 Chudá konkurence se má podporovat.
00:15:34 Krasavice přináší leknín obchodníku s květinami.
00:15:41 Není v tom něco víc, než jen setkání?
00:15:47 Ááá!
00:15:53 Vedu obchodní knihy tak, že jsou aktivní,
00:15:57 ale ruce a údy jsou uťaty od krasavic. Zbývají jen oči.
00:16:10 Ale dívenky, za co vás platím?
00:16:15 Dobré účty dělají dobré přátele.
00:16:18 Jsem oprávněn vybrat zálohu, celkem 1.970 korun.
00:16:27 Třicet navíc, za leknín. Dejte je té dívce.
00:16:33 Jistě se ještě setkáte.
00:16:44 Zaplať to. Hned se vrátím.
00:16:48 Proč já? Proč pořád jenom já?
00:16:52 Pochválen Pán Ježíš Kristus.
00:16:55 Až navěky...
00:16:56 Áááu!
00:17:07 Umělé květiny. Kupte si umělé květiny.
00:17:15 Jak jdou obchody, slečno?
00:17:21 Mizerně. Asi to neumím.
00:17:24 Dejte mi je do komise a uvidíte, jak to půjde.
00:17:28 A v kterém oboru pracujete vy?
00:17:31 Nabízím lidem šťastnou budoucnost.
00:17:35 Vy prodáváte horoskopy?
00:17:36 Mým zbožím je víra, naděje a láska.
00:17:41 Přeslechl jsem vaše jméno...
00:17:44 Ještě jsem ho neřekla. Jsem Uršula.
00:17:48 Máte u mne třicet ká-čé za ten leknín.
00:17:56 Jedna pusa za třicet korun!
00:17:59 Ne, je za naději, že dobří lidé ještě nevymřeli.
00:18:03 Slečno Uršulo!
00:18:07 Zkusíme, jestli vaše andělské oči platí také
00:18:10 na tvrdší nátury, než na holky s lekníny.
00:18:23 Ty párečky byly vamberecké, nebo kostelecké?
00:18:29 Šunčička pro pana Viktora.
00:18:36 Ani vamberecké, ani kostelecké.
00:18:38 Ty vyrábíme sami. Já a můj mužíček.
00:18:50 Takové párečky zaslouží odměnu.
00:18:55 Ó... Věříte, že jsem chtěla v sedmnácti do kláštera?
00:19:03 Do mužskýho?
00:19:05 Ach... Dneska ano, tehdy jsem byla pobožná.
00:19:12 Táta umřel a já vyměnila růženec za řeznický nůž.
00:19:20 Snad pan manžel nežárlí?
00:19:24 Ale pánové, vždyť nemá důvod. Fanánku, nežárlíš?
00:19:32 Eh!
00:19:35 Mistře, řekněte mi, vy, jako kapacita,...
00:19:38 když se dělají párečky, nejvíce záleží na mase?
00:19:42 Maso? Kdepak, pánové, nejdůležitější je koření.
00:19:48 Maso je pouhá přísada. Tady je naše tajemství.
00:19:57 Pane Viktore, co máte nejraději?
00:20:02 Že se ptáte?
00:20:06 Ach tak. Já myslela kromě toho... Co jíte nejraději?
00:20:13 Vinné klobásy.
00:20:15 Tak já vám připravím pravé vinné klobásy.
00:20:20 Vinné z pravé vody, že ji v nich ani proutkař nepozná.
00:20:29 A co máte ráda vy?
00:20:33 Ó... Kromě tamtoho, mám nejraději ranní ovárek.
00:20:39 Kousek srdce, kousíček jater...
00:20:42 Ano...
00:20:45 No, rypáček, óch, a ouška, ouška...
00:20:51 A co chleba?
00:20:53 Ten je u nás jen na čištění prstů.
00:20:59 Ach, pamatuješ, Fanánku, jak táta zdobil výklad
00:21:03 a vlítlo na něj kolo od auta, takže nejdřív strčil citron
00:21:14 do vepřové hlavy a pak proletěl výkladem
00:21:20 přímo ke špalku, kde stála máma se zdviženou sekerou?
00:21:31 A pana otce zabila.
00:21:33 Ne, vzala ho jen naplocho. Ale kolik scházelo?
00:21:39 Mistře, nevěřil byste, jak jsou letos laciné hrobky.
00:21:45 Neměl byste zájem?
00:21:48 Já si hrobku vždy přál...
00:21:51 Jak se dívám na svou ženu, měl bych si ji přát ještě víc.
00:21:57 Já mám ale strach, že se v hrobě probudím.
00:22:04 Dejte si do závěti, ať vám lékař propíchne srdce.
00:22:10 Nechat si propíchnout srdce?
00:22:13 V nóbl pražských rodinách je to už léta zvykem.
00:22:16 No jo, ale víte, jak to musí bolet?
00:22:21 Pánové,... Zavíráme!
00:22:27 Ano, tady je přihláška, milostivá...
00:22:36 Já jsem přes duši, pane Viktore.
00:22:39 Praktické věci zařizuje Fanánek.
00:22:49 Ááá...!
00:22:59 Dobrý den, pane Hyrman.
00:23:07 Ááách!
00:23:09 Á... á...
00:23:09 Opravdu vás to bolí moc?
00:23:13 Moc. Ale nejvíc ten leknín. Ta mě přivede do hrobu.
00:23:19 Fanánku...
00:23:21 Vidíte, cesty osudu jsou nevyzpytatelné.
00:23:24 A proto prosím o podpis.
00:23:29 Udělej mi to k vůli, Fanánku. Pro klid duše.
00:23:34 Slyšeli jste ji? Slyšel jste, co řekla?
00:23:39 Nikdo se mnou nemá slitování!
00:23:42 Tu hrobku mi obstarejte.
00:23:48 A jehlu do srdce!
00:23:56 A dopředu a stůj... A hezky ruce nahoru...
00:24:02 A dva a tři... A stůj...
00:24:24 Toníku, ty za to budeš jednou sedět.
00:24:29 Mám sedět doma...
00:24:54 Kdybych uměl malovat, tak namaluju ty holky,
00:24:59 jak klečí před přijímáním a ze sukýnek jim vyčuhují
00:25:04 nahá lýtka a mají maličko vypláznutý jazýček...
00:25:13 A pod bradou modlitební knížky.
00:25:26 Ještě bych tam namaloval sebe jako ministranta.
00:25:32 Ten ministrant, jak vidí ta lýtka a jazýčky,
00:25:37 tak se mu sutana zvedá, až praskne napětím...
00:25:45 Tohle bych namaloval.
00:25:47 V novinách psali, že nás, i přes válečné ztráty,
00:25:50 zbyly dvě miliardy lidí, ale stejně mi nikdo nepomůže.
00:25:54 Jsem na všechno sám!
00:26:11 Vy jste pojišťováci Opory ve stáří!
00:26:15 Kde máte šéfa?
00:26:19 Jakého šéfa?
00:26:21 Toho, co si říká dirigent.
00:26:28 Já nevím.
00:26:31 Nevíte, nebo nechcete vědět?
00:26:34 To se budete divit, co vám tady předvedu.
00:26:39 Tiše, rušíte múzy!
00:26:46 Vyřiďte mu, že si ho najdu.
00:26:48 Pane Krupička, co se děje?
00:26:51 Až bude pod břitvou, tak se ho zeptám:
00:26:54 A copak uděláme s ouškem? A začnu mu ho řezat
00:26:59 a zpívat: pidliky, pidliky...
00:27:05 Ááá... Jááá!
00:27:08 Nakonec bych vzal toho darebáka za nos a řekl:
00:27:11 Copak uděláme s nosánkem? Šmidliky, šmidliky!
00:27:15 Pomaloučku, jako bych hrál na housle. Á...!
00:27:34 Už zase! Šmidliky.
00:27:38 Promiňte, madam, kupte si poslední novinku z Vídně.
00:27:41 Umělý leknín. Je praktický a nezničitelný.
00:27:44 Je stále svěží, jako vaše pleť.
00:27:52 To je roztomilé děťátko. Tydydynydý...
00:28:07 Vemte to jako varování osudu a hoďte zpátečku.
00:28:11 Jinak skončíte v chládku společně s námi.
00:28:16 Nemalujte čerta na zeď.
00:28:19 Vy jste nepochopil, že "Opora ve stáří"
00:28:22 nemůže nikomu žádnou oporu ve stáří zaručit?
00:28:25 Pročpak?
00:28:26 Všechno, co dostaneme, si strkáme do vlastní kapsy.
00:28:31 Vy taky?
00:28:33 Mně to moc nejde, já jsem na to levej.
00:28:36 Tak proč u toho zůstáváte?
00:28:38 Máme je okrást my, nebo komouši. Vyjde to nastejno.
00:28:44 Na shledanou, paní Eliško...
00:28:48 Na shledanou.
00:28:55 Šéfe, šéfe!
00:28:57 Malér!
00:29:02 Vtrhnete sem jako policie. Kde jsou dobré způsoby?
00:29:05 Ve městě se po vás, šéfe, shání jeden z klientů.
00:29:11 Chce zvednout pojistku?
00:29:13 Chce vám podříznout břitvou hrdlo.
00:29:17 A jejej. Posledního holiče, pokud se pamatuji,
00:29:23 jsem udělal v Humpolci. Musel se přestěhovat.
00:29:34 Co mu vadí, neříkal?
00:29:38 Neříkal.
00:29:40 Třeba jste vymámil podpis podvodným způsobem.
00:29:44 Jiným způsobem to nejde. To jste už pochopil...
00:29:49 Ale musí se to umět. Jednou mě v Kolíně žalovalo
00:29:55 deset krejčích, podepsali se prý v hypnóze.
00:30:05 Ale přesvědčil jsem je, aby tu žalobu vzali zpět.
00:30:13 A na chodbě jsem udělal dva přísedící znalce...
00:30:18 Každý pojišťovák musí udělat co?
00:30:24 Maturitu. Vaší maturitou bude drogista.
00:30:31 Drogista?
00:30:35 Bucifal to zvládne.
00:30:40 Šéfe...
00:30:43 Pamatujte, všechno záleží na slůvku penze...
00:30:49 To, jak se řekne. Penze...
00:30:54 Penze. To slovíčko musíte umět používat jako
00:30:59 žena briliantovou brož.
00:31:04 To musíte zašišlat, jako při mazlení s dítětem.
00:31:10 Penzička - penzička.
00:31:14 Jako milenec, který šeptá slůvka důkazu lásky.
00:31:24 Penze - penze...
00:31:27 Opakujte si to celou cestu... Penze...
00:31:32 Zlomte vaz!
00:31:38 Penze, penzička, penze...
00:31:46 Sledujte ho, ať má na to své fiasko svědky.
00:31:53 Třeba se, bez legrace, něčemu přiučíte!
00:32:30 Kdo je tam?
00:32:33 Tady je zástupce pojišťovny "Opora ve stáří".
00:32:38 Tady je laboratoř drogerie "U bílého anděla".
00:32:41 Dobrý den, pane Anděl.
00:32:44 Jmenuji se Pivoňka. Mám ji popálenou.
00:32:48 Experimentoval jsem s Tancolínem, známé leštidlo.
00:33:02 Vy drogisti jste napůl mučedníci.
00:33:05 Chytil kotel parafínu. Tu ránu jste měl slyšet.
00:33:10 Ruka mi hořela, jak ve Starém zákoně.
00:33:13 Vidím, že na oltář vědy je třeba přinášet oběti.
00:33:18 Co jste mi přinesl vy?
00:33:20 Penzi!
00:33:27 Fuj, tady je smrad. Zbynďo, budou mi slušet?
00:33:33 Vem si, co chceš. Nevidíš, že vědecky pracuju?
00:33:39 Jsou krásné, ale hodně záleží na doplňcích.
00:33:45 Ano? Přijdu se vám ještě ukázat v těch hnědých.
00:33:53 Kde jsme to přestali?
00:33:56 Že na oltář vědy přinášíte oběti. Myslete na penzi.
00:34:03 Až ty vaše ručičky nebudou moci pracovat...
00:34:06 Některé firmy dávají do jedu na krysy arzén.
00:34:10 Já raději uhličitan barnatý, který se v žaludku krysy
00:34:14 přemění na smrtící jed. To je můj patent.
00:34:20 Pivoňkův jed na krysy "Morol"!
00:34:32 A co říkáte těmhle?
00:34:35 To budou ženský žárlit! To si zase zkusíte.
00:34:45 Dej do toho víc utrejchu, myši mi sežraly bábovku.
00:34:52 Jakej utrejch? Uhličitan barnatý, slyšíš mě?
00:34:57 Neslyším. Ale cítím.
00:35:02 Nevědomost vládne světem!
00:35:10 Fuj, to jsem se lekla. Kdo jste?
00:35:14 Kolega tamtoho...
00:35:17 A co tady jako...
00:35:19 Mám pro vás poslední novinku z Paříže.
00:35:22 Umělý leknín, ten teprve dodá vašim šatům šmrnc.
00:35:27 A, okamžik...
00:35:35 Růženko, jdi cvičit na čerstvý vzduch.
00:35:40 Ať si tě užije také tatínek.
00:35:49 To je roztomilé dítě.
00:35:50 Růženka bude jednou hrát ve Smetanově síni.
00:35:54 A bude ji doprovázet Česká filharmonie.
00:35:57 Myslíte, že se ten květ hodí k těmto šatům?
00:36:01 Určitě.
00:36:11 Takhle se mi mstí žena.
00:36:13 Za oko oči obě. Za zub celou sanici!
00:36:18 Být švédským králem, vím, komu dát Nobelovu cenu.
00:36:26 To až uvidíte, co jsem nachystal na dnešní večer...
00:36:33 Uděláme si malou zkoušku!
00:36:41 Takovou benátskou noc neznají ani v Benátkách.
00:36:45 Pane podnikateli, já nevím, možná...
00:36:49 Nezavírejte oči, to byste nic neviděl.
00:37:18 To bylo, co?
00:37:20 Vy jste nejen vědec, ale navíc i umělec.
00:37:25 Vy žádnou penzi nepotřebujete.
00:37:27 Ale jak to, že ne?
00:37:29 Vám by penze na nic nebyla. Vám stačí váš Morol.
00:37:34 Vaše petardy a světlice, to je vaše penze.
00:37:38 A co když tu vaši penzi chci?
00:37:43 Tak já nasazuju život pro lidstvo,...
00:37:46 a národ mě vylučuje ze sociálních vymožeností?
00:37:50 Já tu penzi chci a basta! Pište. Pivoňka Zbyněk...
00:37:56 A nasadíte mi tu nejvyšší taxu.
00:37:59 Budete platit šekem, nebo hotově? Radši šekem, že?
00:38:05 Hotově! Kdo myslíte, že jsem?
00:38:09 Já jsem kvetoucí firma!
00:38:18 Bucifálku, to je poprvé, aby někdo udělal drogistu.
00:38:24 Prolomil jste zakázané oblasti.
00:38:27 Ten drogista je mezník v dějinách pojišťování.
00:38:32 No jo, za všechno mohou ty jeho andělské oči.
00:38:39 Ukažte, Bucifálku, jak jste se koukal.
00:38:43 - No, ukažte...
- No, ukažte!
00:38:46 - No...
- No...
00:38:48 No tak...
00:38:54 Smějete se sobě, nebo mně?
00:38:58 My už jsme se dneska viděli.
00:39:03 Smím se zeptat, jak vám jdou kšefty?
00:39:07 Jako psovi pastva. Večer jsem měla mít přednášku.
00:39:12 Téma: Co je odbarvovač "Duha"?
00:39:15 Ale je benátská noc a já na tomto fleku štěstí nemám.
00:39:20 Není flek jako flek a není skvrna jako skvrna.
00:39:28 A některé nelze vyčistit bez porušení podstaty látky.
00:39:34 Slečno, mám na duši takový flek,
00:39:38 který nepůjde vycídit jen tak.
00:39:42 Nejlíp, když ho vyříznete kudlou.
00:39:44 To by mohlo být po mně.
00:39:47 - Možná by vás nebylo škoda.
- Jak to myslíte?
00:39:53 Pan farář dvakrát nekáže.
00:39:56 Je vidět, že jste Pražačka, že se vyznáte...
00:40:02 Teda, to jsou blbý fóry, šéfe!
00:40:06 Chtěl bych vlastnit vše, co vám patří.
00:40:10 Kromě mne toho není zase tak moc.
00:40:14 A vy? Vy sobě nepatříte?
00:40:17 - Občas ne.
- To zní slibně.
00:40:25 Všichni na benátskou noc! Přijďte se podívat.
00:40:38 Jak jste na tom s ohněm, pánové?
00:40:48 Prosím.
00:40:50 Sežeň pro nás také lampióny.
00:40:53 Mně ne, já mám vlastní.
00:40:56 - My vás o něj nepřipravíme.
- Ledaže byste sama chtěla.
00:41:03 Proč já? Proč pořád jenom já?
00:41:35 Dovolíte, madam...
00:42:16 Radujte se. Lidičky, benátská noc!
00:42:21 Tohle mě přesvědčilo, že i materiálno má význam
00:42:26 v našem světě plném idejí.
00:42:31 Jasný duch Helady se nyní vtělil do těchto párečků.
00:42:38 Hlavně, že vám chutnalo. Jste hodný člověk.
00:42:44 Ano, jsme jako olivy.
00:42:46 Teprve když jsme drceni, vydáváme to nejlepší.
00:42:59 Pane Viktore... Nedáte si?
00:43:05 Až příště, není všem nocím konec!
00:43:14 Ukaž! Mě povedou do lapáku, ale někoho do márnice.
00:43:22 Tak! A teď ať si tu hrobku koupí on.
00:43:31 Měsíční svit, to je můj svět.
00:43:35 Spíš bych typovala kavárnu, nebo putyku.
00:43:38 Já jsem, věřte nebo ne, v jádru duše romantik.
00:43:43 Já vlastně neznám vaše jméno. Kdybyste byla
00:43:48 blondýnka a hrála na housle, byla byste Lucie.
00:43:55 Jmenuji se Nadja.
00:43:57 Ó, Nadja... To je naděje.
00:44:14 Copak se to děje?
00:44:16 Ale, jeden klient, který zešílel. Bucifálku,...
00:44:21 ... odveďte ho. To zvládnete, máte andělské oči.
00:44:27 Na holiče platí spíš tuzéry, ne?
00:44:31 Dobrý večer, pane Krupička, chtěl jsem vám...
00:44:38 Pojďte, Nadjo, budeme si ruce máchat v měsíční vodě.
00:44:51 To je ale náhoda, slečno... Celý večer vás hledám.
00:45:01 Vidíte, to kvůli vám.
00:45:07 Koupím vám zelený, to je barva naděje.
00:45:22 Kdyby se to s námi utrhlo,
00:45:24 třeba bychom ten balónek chytili.
00:45:45 Netrapte se, ten člověk určitě skončí v kriminále.
00:45:50 Kriminál je málo. I vražda. Žádnou krátkou smrt.
00:45:59 Okrouhat mu přirození ořezávátkem na tužky.
00:46:11 Ale to by ho dost bolelo.
00:46:14 Čím víc by řval, tím víc by má duše jásala!
00:46:21 Nakonec ho podříznu, hlava se mu vyvrátí...
00:46:26 Jako víko od kufru.
00:46:33 Hlavu položím na zem a kopnu do ní,
00:46:37 až poletí vesmírem jako měsíc.
00:46:42 Cítíte, slečno, jak mi tluče srdce?
00:46:46 - Tluče vám také tak?
- Vy se mi posmíváte.
00:46:49 Jak bych mohl.
00:46:53 - Motá se mi hlava.
- Víte, že mně taky?
00:47:05 To musí být v jedné přímce muška a terč...
00:47:12 Kdepak dnes spíte?
00:47:17 Na nádraží.
00:47:20 Tam není hotel.
00:47:22 Já si vyjednala, že budu spát v čekárně,
00:47:24 ale pan výpravčí mě nechá spát v pokladně...
00:47:28 A přikreje mne služebním pláštěm.
00:47:34 Měl bych lepší nápad.
00:47:42 Pohani to jsou.
00:47:44 Tahle generace nepůjde cestou Kristovou.
00:47:52 Tři, dva, jedna, pal!
00:48:00 Ježíšmarjá, teď abych se šel někam usušit.
00:48:57 Támhle je! Už ho vidím.
00:49:03 S dovolením.
00:49:08 Kde jseš, ty oporo ve stáří?
00:49:12 Já ti dám šťastnou budoucnost!
00:49:15 Vyplav, ať tě můžu utopit!
00:49:31 Drogista měl pravdu.
00:49:34 Takovou benátskou noc nemají ani v Benátkách.
00:49:39 To já... To je moje dílo.
00:49:44 Pro plamen červený jsem použil stroncium,
00:49:47 pro zelený barium, pro žlutý natrium.
00:49:56 Panebože, to je krása...
00:50:25 Ano, pane Pivoňka, krása není proti Bohu,
00:50:29 ale naopak.
00:50:41 Ten holič mi ale dal.
00:50:42 Šel po vás, jako policejní ohař.
00:50:46 - Asi z toho nastydnu.
- Nejlepší je lidské teplo.
00:50:51 Dám přednost koňaku.
00:51:02 Budete v tom pokračovat dál?
00:51:05 Chci vám jít příkladem.
00:51:09 Mně nahatí mužští připadají k smíchu.
00:51:12 Když jde o zdraví, bonton musí stranou.
00:51:18 Umíte udělat zeď?
00:51:50 Slečno Nadjo, mne už bolí ruce.
00:51:54 Nečekala jsem, že vydržíte tak dlouho.
00:52:06 Vypadáte jako Římanky na lékárnách.
00:52:14 Přesně tak. V jedné ruce misku, v druhé hada.
00:52:20 Vy jste jako římský žebrák.
00:52:25 Vy jste nebezpečná osoba. No jo...
00:52:30 Protože uděláte blba i z člověka, kterého chválíte.
00:52:36 Hledám vás po celém městě. Co tu hrajete za komedii?
00:52:42 Césara a Kleopatru. Neznáš?
00:52:46 Lampióny nech tady. Uděláme si piknik.
00:52:51 A pěkně to roztočíme.
00:52:54 Skoč pro koňak, pár lahví šampusu a uherák.
00:53:01 Proč já? Proč pořád jenom já?
00:53:05 Neodepřeš službu dámě?
00:53:11 Jste strašlivý gauner.
00:53:17 Tady to máme. Tonda Uhde, šestého jedenáctý 300 Kč...
00:53:21 Patnáctého... a tak dále. Celkem mi dlužíš 4.800 Kč!
00:53:30 Jsem ještě pořád gauner? No, tak vidíš.
00:53:41 A přece jste gauner.
00:53:49 Taky gauner.
00:53:52 K pikniku patří hudba.
00:54:05 Je to nějaké smutné, ne?
00:54:09 Jako naše pojišťování. Už z něj dlouho kapat nebude.
00:54:16 Až přijdou živnostníci o nastřádané majetky,
00:54:20 kdo nás pak uživí?
00:54:24 Nakonec nám nezbude, než jít něco dělat.
00:54:28 Vám je hej. Já být mužský...
00:54:33 Je to těžký život, být doopravdy opuštěný...
00:54:40 Ne od někoho, ale vůbec. Když kšefty nejdou,
00:54:47 lidi jsou na vás sprostý, a vy na ně být nemůžete...
00:54:56 Ubytujete se ve studeném pokoji,
00:55:01 kde je jen věšák, co se podobá šibenici.
00:55:15 Pak ležíte ve studené posteli,
00:55:20 tiše nasloucháte hlasům z vedlejších pokojů,
00:55:28 a každý darebák, který mě vidí jít do hotelu, myslí,
00:55:34 že jsem dorota, že si může všechno dovolit.
00:55:55 - Znáte to?
- Já nevím.
00:55:57 Nejsem v oboru tak dlouho.
00:56:02 Bucifálku, dělá to moc randál.
00:56:05 Dáme tam tlumítko.
00:57:52 Proč se bojíš lásky?
00:58:00 Láska není nic špatného.
00:58:09 Láska je prostředník mezi zemí a nebesy.
00:58:15 Chci mít něco na sobě, abych nebyla úplně nahá.
00:58:22 Na co se napijeme? Na krásnou noc.
00:58:27 Ať se hýbají kšefty.
00:58:32 Na skvrny...
00:58:35 Které nelze vyčistit bez porušení podstaty látky.
00:58:40 Na co teď myslíte?
00:58:45 Nebudete věřit, na tatínka. Byl přednostou stanice.
00:58:52 Když zjistil, že ho žena podvádí,
00:58:56 odstěhoval se do vlaku.
00:59:01 To je smutné.
00:59:03 Když skončil službu, vlezl do prvního vlaku,
00:59:06 a přijel zpět až zase na službu.
00:59:10 - To trvalo deset let.
- A pak?
00:59:17 Pak se zastřelil... V kanceláři.
00:59:20 Vysvlékl se do naha a celý se potiskl razítky.
00:59:29 Ležel na koberci a vedle byl maličký revolver...
00:59:36 S perleťovou rukojetí.
00:59:40 Nechte toho smutnění. Bucifálku, hrej!
00:59:53 Někdy si připadám jako Kristus Pán, když obcházel
00:59:57 klienty kolem jezera genezaretského.
01:00:05 Měl stejný artikl jako my, víru, naději a lásku.
01:00:17 Mohla byste se stát naší reprezentantkou.
01:00:23 Hypnotizérka očima i gestem.
01:00:29 Mohu vám říkat Naďo?
01:00:32 Nemůžete, nejsem Naďa, ale Nadja.
01:00:43 - Všude Sodoma, Gomora.
- Kde všude?
01:00:47 Viktor má tu s těma... Leknínama.
01:00:51 Pan Viktor je spíš Fiktor.
01:00:56 Platí už troje alimenty, a přitom žárlí na těhotné.
01:01:01 - Že jsou těhotné?
- Že nejsou těhotné s ním.
01:01:09 Pánové, kdybych se náhodou opila, pánové...
01:01:28 Tak budu spát s vámi se všemi...
01:01:37 ... se všemi na jednom pokoji.
01:01:39 Je to tak bezpečnější.
01:01:42 Vy nám nevěříte?
01:01:46 Věřím, řeknete: Je čtvrtek... Raději se kouknu.
01:01:56 Slečna už dostala přes prsty.
01:02:03 A do těla!
01:02:27 Večírek vrcholí. Na co pijete?
01:02:35 Na vás!
01:02:37 Čtvrté alimenty na cestě?
01:02:40 Já na ten sex doplácím...
01:02:42 Proč mě pánbů těma žlázama tak trestá.
01:02:46 Slečno, víte, že máte nesmírně krásné... nohy?
01:02:58 Jseš syčák!
01:03:00 Proč syčák? Já jsem přející člověk.
01:03:04 Má někdo zájem? Ta slečna je dosud v pokoji.
01:03:10 Určitě pláče.
01:03:12 Kvůli tobě žádná, viď? Tak jdi.
01:03:18 Nechcete si také zaplakat? Se mnou? Nebo nade mnou?
01:03:30 Pozor, kamaráde... Lezeš mi do zelí.
01:03:37 Vaše zelí? To jsem netušila.
01:03:43 Věřte mi, je to holkař. V každém městě má jinou.
01:03:51 V Praze platí troje alimenty.
01:03:57 Musí mne mít rád, po tom všem, co bylo.
01:04:05 Když od vás přišel, nabídl nám klíč od vašeho pokoje.
01:04:09 Ať se jdeme s vámi pomilovat.
01:04:15 To jste si vymyslel!
01:04:20 Přísahám.
01:04:25 Viktore, že to není pravda s tím klíčem?
01:04:37 Lásky přicházejí a odcházejí, my zůstáváme.
01:04:47 Proč jste mi to řekl? Jste darebák!
01:04:51 Připravil jste mě o všechno, co bylo krásné.
01:05:01 Proč já? Proč pořád jenom já?
01:05:10 Věneček bílý, ztrácím už síly...
01:05:21 Věneček bílý, mé srdce kvílí...
01:05:38 Co tě nepálí, nehas.
01:05:40 Blahoslavení chudí duchem.
01:05:45 Utrpení je cesta k moudrosti.
01:05:48 Mám toho dost. Končím s vámi!
01:06:00 Vždyť je to všechno podvod.
01:06:03 Než si to vyřídíte, na chvilku si odskočím.
01:06:07 Jako žena...
01:06:09 Já vám uká...
01:06:12 Už jsi se vymluvil? Můžeme se věnovat zábavě.
01:06:17 Škoda, nic nezbylo.
01:06:19 Kriminálku na vás! Jste gauneři a zloději.
01:06:26 Podvodníci!
01:06:31 To je nápad. Kriminálku na nás!
01:06:35 Zahrajeme si na četníky a na zloděje.
01:06:39 Kdo jde za dveře?
01:06:41 Zase já?
01:06:42 Ne. Mladý půjde, ať se to naučí. Jděte za dveře.
01:06:48 Za chvilku nás jakoby přijdete zatknout.
01:06:55 Pánové, žádná sranda.
01:06:59 Že to nebude žádná sranda, to vám mohu slíbit.
01:07:11 - Přišel jste mne znásilnit?
- Teďka? Ne.
01:07:18 Jste všichni stejní. Pak se nemám cítit opuštěná.
01:07:25 Ale my dva bychom si mohli být víc bližní...
01:07:31 Dokonce víc než bližní?
01:07:33 Ano?
01:07:35 Jo! Protože máte oči, kterým se snadno uvěří.
01:07:44 Nevěřte jim.
01:07:46 Komu?
01:07:48 Těm mým očím.
01:08:01 Dobrý večer, pánové.
01:08:10 Zbytečně se schováváte.
01:08:14 Chci vám sdělit, že jste všichni zatčeni.
01:08:23 Slyšeli jste?
01:08:27 A žádné hlouposti!
01:08:33 Vstaňte!
01:08:39 Ruce vzhůru!
01:08:50 Tak jak vám bylo po těle?
01:08:57 Ona to není žádná sranda, být doopravdy zatčen.
01:09:04 Jako generálka to nebylo špatný, budeme vědět,
01:09:07 jaké to je, až to nastane doopravdy.
01:09:10 Vidět nás v této situaci naše dámy... Kde jsou vůbec?
01:09:16 Koukněte se po nich.
01:09:18 Nejdřív po nich a potom případně...
01:09:22 - Samozřejmě.
- Správně.
01:09:29 Nedá mi. Dáma na "Dámách" není.
01:09:33 Přece v tom prostěradle...
01:09:36 ... nechodí po městě jako bílá paní.
01:09:40 Pššt! Nevzbuďte ji, je to ještě dítě.
01:09:46 Trochu moc velké. A co je tohle?
01:09:50 - Ukažte, to je...
- To je přece, no...
01:09:58 Co se děje?
01:10:04 Asi budu ko... koktat!
01:10:09 Věděl jsem, že Nadja nebude levné zboží.
01:10:14 Ale že se vypaří i s mojí portmonkou, to jsi nevěděl!
01:10:22 Mají polámané libido. Ať vám stříkačky fungují!
01:10:28 Ty krávo jedna, ať ti funguje ta tvoje!
01:10:33 Kolik bylo v té portmonce?
01:10:36 Všechno odsud.
01:10:39 To jsme si zrovna hráli na četníka a na zloděje.
01:10:45 Co tam pořád dělají... s tím libidem?
01:10:56 Ať vám ty vaše stříkačky fungujou!
01:11:01 Chcete dostat do držky? Zatrub na poplach!
01:11:12 Asi budou stříkat!
01:11:19 Proč já? Proč pořád jenom já?
01:11:29 Jak to, že u sebe nosíte pistoli?
01:11:33 Protože jsem strašná bábovka.
01:11:47 Pozor, na druhé nástupiště přijede osobní vlak
01:11:52 směr Nymburk, Praha...
01:12:17 Prosím vás, nejedete náhodou do Prahy?
01:12:22 Rád bych, ale jaksi...
01:12:29 Můj tatínek vás prosí, abyste mě vzali s sebou.
01:12:33 V Praze na mne bude čekat.
01:12:39 Co je to za tátu? Pročpak nejede s tebou?
01:12:43 On nemůže, protože má zrovna stání u soudu.
01:12:57 Rád bych tvého tatínka poznal. Pánové, krejte mě.
01:13:03 Když tak se mi Bucifálek postará o parádní funus.
01:13:36 Támhle jste, lumpové!
01:13:38 Vraťte mi peníze, už od vás žádnou penzi nechci!
01:13:45 Jmenovali mne tajemníkem na MNV.
01:13:49 Už nebudu holičem.
01:13:54 Vaše pojišťovna je mi už na nic.
01:14:00 To jsou jenom vyhozené peníze.
01:14:04 Ááá... Zastavte!
01:14:11 Kdybyste se nad holičem smiloval...
01:14:14 Mohla to být polehčující okolnost, až spadne klec.
01:14:19 Takovou klec nevymysleli, do niž by lapili Krahulíka.
01:14:26 Berte si, napekl je tatínek. A jaký je ten váš?
01:14:39 Můj táta je v důchodu už dvacet let, protože má...
01:14:47 největší srdce v Evropě. Velké jako kbelík.
01:14:52 A posunuté doprostřed hrudi.
01:14:57 To bych rád viděl.
01:15:01 Pan profesor se už nemůže dočkat, až to srdce vyndá.
01:15:08 Táta má smlouvu s fakultou, že jim po smrti připadne.
01:15:14 To srdce chtěli koupit i cizinci,
01:15:17 ale táta odmítl, protože je vlastenec.
01:15:24 Zase jedno český srdce bude slavný.
01:15:28 Proto mohu být ve svém srdečním podnikání
01:15:33 tak marnotratný.
01:15:36 Vy jste stejné číslo, jako můj tatínek.
01:15:40 Ženské jsou někdy schopny velkých citů, a pak si...
01:15:44 s oblibou podřezávají žíly, jako paní Máša.
01:15:49 Každá je ale svým způsobem cvok.
01:15:54 To bych chtěl v životě ještě jednou zažít.
01:16:00 Podřezané žíly?
01:16:03 Ne. Lásku jako trám. Dal bych za to všechny prachy.
01:16:11 A i ten konec v pitominci bych na sebe vzal.
01:16:15 Někdy pacient dostane záporné znaménko
01:16:19 a rychle zacouvá k šimpanzovi.
01:16:24 Občas si zabláznit je docela milé.
01:16:27 Jen do té doby, dokud se vracíte do původního stavu.
01:16:32 - Ale jednou se už možná...
- A pak mě přivezou k vám.
01:16:39 Jako tu paní Mášu.
01:16:42 Jsou už z ní trosky. Duševně, ale figuru má.
01:16:48 - Radost na ni pohledět.
- Škoda, že to nelze.
01:16:51 Co by ne? Po tanečních půjdeme. Pohled pro bohy.
01:16:54 Budete ji mít jako na dlani.
01:16:58 Půjdete s námi?
01:17:00 Buď já s vámi, nebo vy se mnou.
01:17:05 Konec zábavy. Dámy zase nepřišly, dáme se do práce.
01:17:13 Zopakujeme si mazurku.
01:17:16 Je...!
01:17:17 No, no, ta nám minule moc nešla.
01:17:22 Raz, dva, tři, usmíváme se.
01:17:28 Slyšel jsem historku, co se stala před válkou...
01:17:32 V Praze se objevili čtyři Bolívijci v černém.
01:17:38 - Se dvěma černými kufříky.
- A co v nich bylo?
01:17:42 V jednom Pražské Jezulátko celé ze zlata, šest kilo.
01:17:49 Přijeli za arcibiskupem, aby jim ho vysvětil.
01:17:54 A v druhém kufru?
01:17:56 Svěcení je zdlouhavé, tak si přivezli ještě kopii
01:18:01 z pozlacené litiny, aby nikdo nevěděl,
01:18:06 které Jezulátko je falešné.
01:18:17 Byla tak k nerozeznání, že vysvětili to falešné.
01:18:24 A to uložili v šatně hotelu, kde bydleli.
01:18:31 Přišli na to až na letišti, protože Jezulátko
01:18:34 nemělo příslušnou váhu.
01:18:36 Hoteliérovi mohlo zůstat šest kilo čistého zlata.
01:18:43 Ale nežli se nadál, měl místo zlata jen želízka.
01:18:54 To jde tak lehce nasadit někomu pouta?
01:18:57 Velice lehce.
01:19:08 Tady je můj odznak, tady zatykač.
01:19:18 Divím se, že se při svém talentu neživíte něčím...
01:19:24 ... poctivějším.
01:19:28 Vždyť jste udělal i drogistu.
01:19:32 Já to říkal, že na jeho andělské oči dojedeme.
01:19:46 To je škoda, zrovna tak krásná romantická noc.
01:20:08 Vy jste mi tedy pěkná jezulátka, to vám povím.
01:20:12 Pražský, pane Bloudek.
01:20:16 Bambini di Praga.
01:20:19 My byli praví, vy jen litinový, pozlacený.
01:20:25 Snad abychom šli, ne?
01:20:31 Nejdříve za paní Mášou. Řekl jste, že půjdete také.
01:20:42 Pane Bloudek, vy jste svědek.
01:20:47 Vyslyšte poslední přání...
01:20:51 I když jste, co jste, buďte aspoň trochu člověk.
01:21:22 Sundáte nám želízka, nebo polezeme s nimi?
01:21:27 S nimi, jestli to půjde.
01:21:33 Když ji přivezli, měla dva kufry školních písanek.
01:21:42 A všechny popsané jednou větou.
01:21:47 Miluju tě, miluju tě...
01:22:03 ... už je ta láska
01:22:05 už je pryč.
01:22:09 Ale koho, to se nám nepodařilo zjistit.
01:22:17 Ani v hypnotickém spánku.
01:22:19 Taky jsem býval mlád... Ze všeho mi zbyly jen prachy.
01:22:25 A teď už ani ty ne.
01:22:28 Už je pryč, zbylo po ní malounko...
01:22:42 Viktore, zarecituj tu moji: Večery měsíčné, večery siné,
01:22:50 když jsem byl mlád, bylo vše jiné...
01:22:54 Nemám náladu.
01:22:57 Aspoň ty, Tondo, Toníčku.
01:23:01 Trhněte si nohou, šéfe!
01:23:07 Já bych vám ji... třeba...
01:23:12 Od tebe ji nechci slyšet.
01:23:25 Co byste řekli skleničce destilátu?
01:23:30 Na zlaté ruce, které uvařily tento mok!
01:23:45 Na to, že jsme všichni v blázinci!
01:23:57 Na lásku, která zničila duši paní Máše!
01:24:11 Na šišatý měsíc a na kapustu plnou rosy!
01:24:30 Vy se asi zlobíte, já vás zatknout musel.
01:24:38 Odkládal jsem to, jak jsem mohl.
01:24:45 To asi nepochopíte, ale já ani nevím, kdo je
01:24:51 ke komu připoutaný, jestli vy ke mně, nebo já k vám.
01:25:00 Nechte si ty rozumy, nám stejně nepomohou.
01:25:08 S vaší pomocí jsem však pochopil jednu věc.
01:25:11 Když má být jeden zástupcem velké myšlenky,
01:25:17 tak nesmí dělat voloviny.
01:25:24 Byli jste můj první případ. A také poslední.
01:25:31 Protože jestli jsem mezi vámi něco pochopil, tak to,
01:25:38 že na fízlování nemám žaludek.
01:25:47 Už je ta láska, už je pryč...
01:26:03 Na skvrny, které nelze vyčistit bez porušení
01:26:09 podstaty látky.
01:28:06 Titulky - VIDEON C 1994
Filmové zpracování novely Bohumila Hrabala o skupině sympatických podvodníčků a jedněch krásných nevinných očích. Bizarní příběh se odehrává v létě 1947, kdy narůstala hrozba likvidace drobných živností. Této dobové atmosféry využije parta falešných pojišťováků a začne ustrašeným řezníkům, holičům, drogistům či ševcům nabízet ve své „Opoře ve stáří“ jakousi pomyslnou ochranu před neodvratitelnou společenskou katastrofou. A přestože se parádně a s patřičnou nadřazeností baví na účet důvěřivé slepoty svých klientů, nakonec sami nedopadnou nejlépe…
Režisér Dušan Klein obsadil do rolí drobných živnostníků i falešných pojišťováků a dalších postav z léta roku 1947 Josefa Abrháma, Pavla Zedníčka, Viktora Preisse, Pavla Kříže, Zlatu Adamovskou, Markétu Hrubešovou a další známé herce.
* 28. 3. 1914
† 3. 2. 1997
Nejpřekládanější český autor dvacátého století, jeden z nejosobitějších spisovatelů vůbec.












