00:00:01 HŘÍCHY MILOŠE KOPECKÉHO

00:01:45 Dobrý den.

00:01:47 To, co uvidíte, se jmenuje Hříchy. Moje hříchy.

00:01:50 Já nevím proč, já s tím nesouhlasím.

00:01:53 Jaképak hříchy?

00:01:55 Hřích, to je něco, z čeho se má člověk kát

00:01:58 a slibovat, že už se toho nikdy nedopustí.

00:02:01 A to já dost dobře s čistým svědomím nemůžu,

00:02:03 protože jsem to dělal rád.

00:02:06 To nejsou hříchy, to jsou spíše alotria. Ano, alotria.

00:02:09 Alotria groteskního a satirického charakteru.

00:02:14 Alotria jsem vždycky prováděl strašně rád.

00:02:17 A když to jenom trošku půjde, pokud to jenom trošku půjde,

00:02:20 i nadále je budu provádět.

00:02:22 Zajímavá věc.

00:02:25 Už tenkrát, na počátku mé herecké dráhy, když jsem začínal,

00:02:28 už tenkrát mně nebyly nabízeny role milovníků.

00:02:33 Já nevím proč. Dodnes jsem to nevyluštil. Proč? Čím to?

00:02:37 Jestli jsem snad na ně nebyl dost inteligentní? Já nevím.

00:02:42 A pokud jsem kdy hrál nějakého milovníka,

00:02:45 tak jedině proto, aby bylo ještě víc legrace.

00:02:48 Zato jsem hrával často dědky,

00:02:51 ano, už jako mladý kluk jsem hrával dědky.

00:02:55 Jako dědek jsem začínal, jako dědek končím.

00:02:58 Jenomže tenkrát jsem se musel na toho dědka líčit.

00:03:02 Ale místo milovníků mně byly velice často nabízeny role

00:03:06 podvodníků, hochštaplerů

00:03:09 nebo dokonce velice primitivních zlodějů,

00:03:12 jako je kupříkladu tenhle.

00:04:41 -Peníze. Nemám!

00:05:24 -Přál jste si platit?
-Káva.

00:05:27 Cožpak ničemové, podvodníci, lotrasové,

00:05:31 to by mi nevadilo, kdyby to aspoň byli formáti.

00:05:35 Ale já hrál vždycky takové pišišvory bez úrovně.

00:05:38 Já vám dám příklad.

00:05:40 Nádherná je role Jindřicha VIII.

00:05:43 To byl ten anglický král,

00:05:45 který s oblibou popravoval své manželky. Dvě, tuším byly.

00:05:49 Jen se jí nabažil, šup hlavička do košíčku.

00:05:54 Samozřejmě s tím nelze souhlasit. Tomu se lze jedině obdivovat.

00:05:59 Ovšem je to nádherná sekyrová role.

00:06:03 Také já jsem jednoho dne dostal do ruky sekeru, a tak jsem ťal.

00:06:16 -Naoko na něm nic nepoznáte.

00:06:18 Seká, váží, je zdvořilý, dokonce i vtipkuje.

00:06:23 Má smysl pro poezii,

00:06:26 a proto na jeho pracovišti nechybí ani květinová výzdoba.

00:06:29 Je to pěkná věc.

00:06:31 Horší ale je, když kvůli ní nevidíte na váhu.

00:06:39 -A milostivá si bude přát řízečky? K službám, řízečky.

00:06:44 Tady to je. Tam je libové, nic mastného.

00:06:47 Milostivá bude náramně spokojena.

00:06:51 A bude to rovných kilo deset. Může to tak být? Děkuji.

00:06:57 Další, prosím. Bude libo svíčková?

00:07:03 -A ruce řezníka pracují s jistotou eskamotéra.

00:07:07 Hlídej, nehlídej, stejně neuhlídáš.

00:07:10 Dávejte na něj dobrý pozor.

00:07:12 Právě krájí svíčkovou. Ale to není ještě všechno.

00:07:16 Stačí, aby ke svíčkové nepozorovaně podstrčil

00:07:19 kousek zadního hovězího, tak...

00:07:22 A už je pět korunek v kapse.

00:07:26 Ovšem nikoli v kapse vaší.

00:07:30 -Nepravost samozřejmě nepodporujeme, nýbrž co?

00:07:36 Proti nepravostem bo-ju-je...
-Me!

00:07:41 -A ve vlastním zájmu!
-Správně.

00:07:44 Vstaňte, když se mnou mluvíte.

00:07:46 Zůstaňte sedět.

00:07:49 Jaké je vaše ctěné jméno?
-Zázvorková.

00:07:51 -Zázvorková, Zázvorková, poslyšte,

00:07:54 vy jste si včera vybírala v obchodě na letní šaty, že?

00:09:29 -Fajn, to je ono! Prosila bych 15 centimetrů.

00:09:33 Manželovi k Mikuláši na kravatu.

00:09:48 Zahrát ochotného prodavače, to není tak velký kumšt.

00:09:51 Daleko větší kumšt je takového prodavače najít.

00:09:56 Bezohlední a nevychovaní lidé jsou bohužel skoro všude.

00:10:00 Jako reportér jsem byl jednou vyslán do restaurací a jídelen,

00:10:04 abych o tom podal důkazy.

00:10:09 Pardon, promiňte prosím, chutná?

00:10:13 -Dovolte? Co je vám do toho?

00:10:16 -Nic mi do toho není.

00:10:19 Ale to je taková reportáž, rozumíte.

00:10:21 Já dělám průzkum, jezte klidně dál.

00:10:24 Průzkum o našem pohostinství, jak jsou lidé spokojeni,

00:10:26 jaké si vytvářejí prostředí a tak dál a tak dál.

00:10:29 -To si jděte radši na ty, co nás obsluhují.

00:10:31 Ti dělají prostředí, my ne.

00:10:35 -Děkuji.

00:10:38 To je zajímavý názor. Ovšem ne tak zcela pravdivý.

00:10:41 Prostředí, kam se přicházíme najíst, posedět, popít,

00:10:44 takové prostředí si hosté tvoří z velké části sami.

00:10:47 Můžeme se přesvědčit.

00:10:50 Řekněme, že jste povahy poněkud výbušné.

00:10:54 Máte hlad, chcete jíst a hlavně nečekat ani vteřinu.

00:10:58 Co učiníte?

00:11:20 Jídelní lístek! Pospíchám!

00:11:25 Pospíchám!

00:11:30 Držkovou!

00:11:34 Co tady máte?

00:11:38 -Promiňte, ale to je již objednáno.

00:11:40 (ŘEV LVA)

00:11:43 Jak jsme si řekli už úvodem,

00:11:45 rozeznáváme několik druhů strávníků.

00:11:48 Ti jedni si dopřávají,

00:11:50 což je dobře pro tržbu a obrat celého podniku.

00:11:52 Ale pravými miláčky všech číšníků jsou ti druzí, kteří šetří.

00:12:11 -Děkuju.

00:12:13 -Přání prosím.
-Párátka. -K službám.

00:12:18 -Další přání?

00:12:21 -Vodu.

00:12:23 Ale obyčejnou, ne sodovku.

00:12:26 -Něco k tomu prosím?

00:12:30 -Něco by k tomu mělo bejt. Muzika vám tady nehraje?

00:12:33 -Ne, prosím.
-To jsem vlez do pěknýho podniku.

00:12:40 Vidíte to, vidíte to. Divíte se? Já ne.

00:12:45 No, tím bych snad mohl dnešní reportáž skončit.

00:12:49 Tak si myslím, že nikdy nemůže škodit trošku ohledu k těm,

00:12:52 kteří nás obsluhují.

00:12:55 Podívejte se, vždyť všecko na světě,

00:12:58 všecko na světě se dá vyřídit v klidu.

00:13:02 -Promiňte, pán bude večeřet?
-Ne, nebudu jíst.

00:13:05 Ačkoliv počkejte, moment, moment.

00:13:07 Dejte mně třeba uzené.

00:13:10 -Promiňte, uzené není.

00:13:14 -Jak to? Uzené není, uzené není? Jak to, že není uzený?

00:13:18 Jak to, že není uzený?

00:13:22 A vedoucího!

00:13:32 Bavit se chtějí lidé vždycky.

00:13:34 Ale hlavně a zejména o silvestru.

00:13:38 To se čekají gejzíry nápadů a taškařic, obrovská podívaná.

00:13:44 K veliké radosti televizních pracovníků,

00:13:46 kteří musí vem kde vem tohle všechno dát dohromady.

00:13:50 A tak hledají a hledají.

00:13:53 A stalo se dokonce, že se jednou obrátili o pomoc i na mne.

00:13:57 Já jsem přislíbil, že pomůžu, ale abych v tom nebyl sám,

00:14:01 tak jsem požádal o partnerství Františka Filipovského.

00:14:14 -Legrace, co?

00:14:18 -Ne! Hele, hele, kde se tady berete?

00:14:21 -A kde vy? A co tak sám?
-S kým už tady mám být?

00:14:24 -To je pravda.
-Starosti mám, pane.

00:14:28 -Kdopak nemá starosti.
-Se silvestrem mám, víte?

00:14:31 Se silvestrem jsou jenom starosti. -Vždycky.

00:14:34 Televize potřebuje humor, shání komiky,

00:14:36 v nejhorším bulvární.

00:14:38 -Samozřejmě, trošku drastický komiky na silvestra neuškodí.

00:14:41 -Že to říkáte zrovna vy.

00:14:46 -To víte, na silvestra aby člověk přemýšlel už o Velikonocích.

00:14:50 -Zlatá slova.
-Cigaretu? -Ano, děkuji.

00:14:56 Bože, to jsou vtipy, to jsou nápady. Co to je?

00:15:01 -To je taková malá legrácka, ale pěkná, co? -Nádherný.

00:15:05 Ukažte.

00:15:13 On to zas není tak úplně špatnej nápad.

00:15:17 No jistě, jasně, to je ono. To můžeme klidně zkusit.

00:15:23 -Počkejte, myslíte jako vy a já? -Jasně, samozřejmě!

00:15:28 Bože, jak je dobré míti Filipovského,

00:15:31 řekl by Oscar Wilde.

00:15:34 -A jak byste si to vlastně představoval?

00:15:37 -Takhle. My dva, nechcete pralinku?-Děkuju, vezmu si.

00:15:41 -Přijdeme někam mezi lidi.
-Ono to nejde.

00:15:44 -To musíte zmáčknout tenhle knoflík.

00:15:46 Přijdeme mezi lidi... (SMÍCH Z KRABIČKY)

00:15:56 Dobrý nápad je k nezaplacení.

00:15:58 Ale ještě nezaručuje dobrý výsledek.

00:16:01 Pro to se musí něco udělat.

00:16:03 A tak jsme si s Františkem Filipovským začali z lidí střílet,

00:16:06 tahat je za nos, jak se říká, a dělat ostudu.

00:16:12 Jak a do jaké míry se nám to povedlo,

00:16:15 to už teď po tolika letech musíte posoudit vy sami.

00:16:19 -Co je?-Strýček.
-Váš?-Ne.

00:16:22 -Příhoda? Jo Jedlička!
-Neotáčejte se.

00:16:25 Dělejte.
-Jo.

00:16:37 Že se nestydíte!

00:16:39 Že se nestydíte takovou maličkost odmítnout příteli?

00:16:41 Za ta léta? To je za to, co já do vás všecko investoval?

00:16:44 -Buďte tak laskav a vlezte mně na záda! -Jste hulvát!

00:16:48 -Ahoj! Kluci, co se tady hádáte?
-Nazdar.

00:16:53 -Vy jste hulvát.-Ne!
-Já myslel, že jste kamarád.

00:16:56 -Ne, vy máte nesmyslné požadavky.

00:16:58 -Mildo, ty máš gyps?

00:17:01 -Jsem nemocnej člověk, mám hroznou žízeň, kamaráde.

00:17:03 Tady je kohoutek s vodou, tady je nemocná ruka,

00:17:06 tady je žízeň a tady je hrneček.

00:17:09 Já jsem se ppovážil poprosit pana Filipovského,

00:17:12 aby otočil tím kohoutkem. Prej mu mám vlézt na záda.

00:17:15 To je on, kolega!

00:17:17 -Františku, to se nestydíš nepomoct mrzákovi?

00:17:20 -Prosím tě, chápeš to? Co když ta voda není pitná!

00:17:23 -Pitná, nepitná, budeš ji pít ty, nebo on?

00:17:27 Milouši! Pojď!
-Vidíte?

00:17:30 Tady si vezměte příklad, jak to hned jinak vypadá,

00:17:33 když je člověk slušnej, vychovanej a hluboce lidskej.

00:17:36 -Já ti to hezky pustím, dej hlavičku na stranu.

00:17:38 Vidíš? Už to...

00:17:46 Co je? Vždyť z toho žádná voda neteče.

00:17:49 -Bodejť, to jsem právě Milouškovi říkal.

00:17:53 Už jsi někdy viděl, aby z kandelábru tekla voda?

00:18:02 -P, š, t.

00:18:06 -Nazdar!
-Helenko, nazdar.

00:18:09 -Ahoj, kluci, co vy tady?

00:18:11 Máte něco za lubem, co?

00:18:14 -Já ani nevím, kde je lub.
-Bývá tady.

00:18:17 -Vymýšlíte nějaká alotria?
-My dva?-Právě vy dva!

00:18:20 -Máme jiný starosti, opravdu.
-Kluci, co děláte dnes večer?

00:18:24 Mám totiž tři lístky na koncert, nechtěli byste se mnou jít?

00:18:27 -Helenko, s tebou vždycky.
-Na koncert já vždycky.

00:18:31 -Hrají co?
-Nedokončenou.-Nevadí, počkám.

00:18:36 -Na co?
-Až to dokončí.

00:18:42 -Doopravdy, co hrají?
-Doopravdy? Bacha!

00:18:54 -To jsou ale vtipy.

00:19:26 (ŠUSTĚNÍ PAPÍRU)

00:20:24 (SMÍCH Z KRABIČKY)

00:21:39 No co koukáte?

00:21:43 Jasně, my se známe.

00:21:45 Já jsem vám taky nalítl na ten kufr.

00:21:49 -Pardon, my o ničem nevíme.
-Já o ničem nevím.

00:21:53 -Dobře, dobře, vždyť já se na vás nezlobím.

00:21:58 Chtěli jste zkrátka pobavit lidi na silvestra. To vás omlouvá.

00:22:03 -Dobře, ale jak to víte?

00:22:06 Pardon, vy račte být kdo?
-Kdo?

00:22:15 -Já jsem starej rok.

00:22:19 Na mou duši.

00:22:21 -Ovšem vy jste starej rok.

00:22:24 -Vy mi nevěříte? Ale já jsem opravdu starej rok!

00:22:27 -To je bez debaty. Hlavně se nerozčilujte, klid.

00:22:31 To je jasný, vy jste starý rok, já jsem Kolumbus. -Kryštof.

00:22:36 -No dobře. Já vidím, že mně nevěříte.

00:22:40 Abyste neřekli, že snad švindluju,

00:22:43 tak já vám můžu splnit jakékoli přání.

00:22:47 Co si přejete?
-Abyste zmizel.

00:22:50 -Provedu.

00:22:53 Hopkirk!

00:22:57 -Kufr.

00:23:04 -Já vám řeknu, jestli ten dědek byl opravdu starej rok, tak...

00:23:10 Ačkoli tedy, jo, jo, určitě.

00:23:13 Na to my mu nalítneme, na ten kufr nalítneme my dva.

00:23:16 -Naivka! Na nás s kufrem.
-Celí žhaví.

00:23:21 Pojďte pryč. Ono už toho bylo dost.

00:24:10 -Hej! Jedeš od toho!

00:24:15 -Že se ty děti nestydí.

00:24:18 -Panenko skákavá, jen aby se mně to nezdálo.

00:24:29 -Zavřít kufr, ať to nikdo nevidí.

00:24:34 Já to vezmu, já to vezmu.
-Ne, já to vezmu.

00:24:37 -Oba to vezmeme, oba!

00:24:39 Nenápadně se tvářit, nenápadně. Neohlížejte se.

00:25:08 To byl ale ubohej fór.

00:25:13 Tak jsme se loučili se starým rokem 1973.

00:25:18 Uplynulo 11 let a dnes uvítáme ten nový rok.

00:25:23 Ten nový rok.

00:25:26 Když si tak v duchu promítnu celé defilé rolí a roliček,

00:25:29 které jsem hrál, zjišťuju,

00:25:32 že v úloze doktora medicíny jsem nevystupoval jenom jednou.

00:25:36 Dokonce častokrát.

00:25:38 V anekdotě, kterou teď uvidíte, hraji obvodního lékaře,

00:25:42 děje se to o silvestru a jedná se o žlučník.

00:25:47 -Prosím, posaďte se.

00:25:50 To je pan...
-Brabcová.

00:25:57 -Tak co dělá žlučník? Zlobí?

00:26:00 -Předevčírem jsem měla záchvat, pane doktore.

00:26:02 -Sestři, dejte mně rentgen paní Brabcové.

00:26:05 -Brabcová Carmen?
-Ano.

00:26:08 -Prosím, pane doktore.
-Děkuji.

00:26:17 Paní Brabcová, já se bojím, že vás příliš nepotěším.

00:26:21 Ten žlučník, to je hotový kamenolom.

00:26:24 -Operace. Já to tušila.

00:26:29 -Bohužel.

00:26:31 Jinak se těch záchvatů nezbavíte.

00:26:34 -Víte, pane doktore, ono ani tak nejde o ten zákrok

00:26:37 jako spíš o to, komu se dostanu pod nůž.

00:26:40 -Já vás úplně chápu.

00:26:42 Ale na druhé straně vás mohu ujistit, paní... -Brabcová.

00:26:46 -Že operace žlučníku je dnes naprosto banální záležitost.

00:26:50 Pro váš klid vás mohu doporučit k panu primáři docentu Mařákovi.

00:26:55 -Docent Mařák.

00:26:57 Vy byste mi to, pane doktore, mohl opravdu zařídit?

00:27:00 -Velice snadno, milostivá paní. To je můj starý dobrý přítel.

00:27:05 Myslím, že byste byla v nejlepších rukou.-To jistě.

00:27:08 Ani nevíte, jak bych vám byla vděčná.-To je samozřejmé.

00:27:11 Já vám zatím napíšu takové užívání.

00:27:15 V případě záchvatu 20 kapek na cukr a zapít.

00:27:21 Sestři, kolikátého je dnes?
-31. prosince.

00:27:25 -A vida! No jo.

00:27:29 Ono je vlastně dneska silvestra.

00:27:34 Tak mně zavolejte po Novém roce.

00:27:36 Já vám toho Mařáka zařídím.

00:27:39 -Vy jste tak hodný, pane doktore.

00:27:41 -Jakýpak hodný, to je moje samozřejmá povinnost.

00:27:44 -Já vím, ale takových jako vy je málo.

00:27:47 Ke všemu jste ještě fešák.

00:27:49 -Měla byste navštívit očního lékaře. -Proč?

00:27:52 -Fešák já?

00:27:54 -Zrak já mám v pořádku. Děkuji vám, pane doktore.

00:27:57 -Není zač.
-Moc jste mě uklidnil.

00:28:00 Ani můj muž to tak neumí. Děkuji vám, na shledanou.

00:28:03 -Buďte naprosto klidná, všechno dobře dopadne. -Na shledanou.

00:28:14 -Pětikoruna.

00:28:22 Paní Brabcová, moment.

00:28:26 Promiňte, já nejsem dommovník!

00:28:44 Taková drzost.

00:28:47 -Pane doktore,

00:28:50 ty peníze vám strčila do druhé kapsy.

00:29:02 -Ježíšmarijá.

00:29:05 -To jste tedy provedl výborně, pane doktore.

00:29:56 -A, to jste vy?
-Rukulíbám, milostivá paní.

00:29:59 Já bych s vámi potřeboval nutně mluvit. -Nevím o čem.

00:30:02 -Dovolte, prosím, pardon.

00:30:04 Já jsem se vám přišel omluvit.
-Už se stalo.

00:30:07 -Uznávám, že to ode mne byla nejapnost, hrubost a neomalenost.

00:30:11 A prosím, abyste mi dala příležitost,

00:30:13 abych vám to mohl vysvětlit.

00:30:16 -No prosím.
-Děkuji.

00:30:33 Jste opravdu strašně laskavá, paní Brabcová,

00:30:36 ale já nebudu zdržovat.

00:30:39 Já bych vám nerad ke všemu ještě zkazil...

00:30:45 Silvestra.

00:30:48 -Mohu vás uklidnit.

00:30:51 Když jste mi to naše dopolední intermezzo tak dojemně vysvětlil,

00:30:54 konstatuji, že jste docela sympatický člověk.

00:30:57 -Děkuji.

00:31:05 Víte, to je tak, milostivá paní.

00:31:08 Na všechno na světě existuje recept. Snad na všecko.

00:31:11 Jedině proti trapasu je člověk naprosto bezmocný.

00:31:14 -Tak už toho nechme.

00:31:16 Ostatně jestli nepospícháte,

00:31:18 můžeme toho silvestra oslavit společně.

00:31:22 -Velice rád. Velice rád.

00:31:27 Pokud vás ovšem nebudu nudit.

00:31:31 -To záleží na vás.

00:31:35 Napijeme se?

00:31:41 -Vy jen symbolicky, cholelitiáza.

00:31:45 (SMĚJE SE)

00:31:48 Kdyby mi někdo řekl, že dnes večer budu sedět s vámi,

00:31:52 tady u stolu, při víně...

00:31:55 -Je mnoho věcí mezi nebem a zemí.

00:32:00 -Přesně tak.

00:32:02 -Neměla bych vám to říkat,

00:32:04 ale vy máte zřejmě hodně úspěchů u žen, že?

00:32:07 -To vůbec ne, to nestojí za...

00:32:10 Ačkoli když si uvědomím,

00:32:13 že po dnešním trapasu jste mě pozvala na silvestra,

00:32:16 musím to považovat za obrovský úspěch.

00:32:20 -Tak jsem to nemyslela.

00:32:23 Víte, já mám ráda chytré lidi.

00:32:26 S intelektuálem, osobnosti.

00:32:32 -A váš pan manžel?

00:32:36 -Je?
-Je. -Je.

00:32:40 -Na služební cestě.

00:32:48 A vrátí se pozítří.

00:32:52 Proč?
-Jen tak.

00:32:56 Dnes je poslední den v roce.

00:33:00 Musí vám být po něm strašně smutno.

00:33:07 -Šíleně se máme rádi.

00:33:27 -Osm, devět,

00:33:31 deset, jedenáct.

00:33:35 -Dvanáct! Třináct!

00:33:38 -Tak ať žijeme.
-Ať žijeme!

00:33:48 -Co je, co je ti?
-Co si teď budeš o mně myslet?

00:33:52 Víš, já se tak trošku stydím.
-Prosím tě zač? -Zač, zač.

00:33:56 Mám prostě pocit, že jsem ti to trošku ulehčila.

00:33:59 -Paní Brabcová, totiž promiň, Carmen.

00:34:02 Já mám pocit, že tě znám celý život.

00:34:06 -To mi zrovna moc nelichotíš, ale co se dá dělat.

00:34:09 Líbil ses mi od prvního okamžiku, kdy jsem tě spatřila. A ty?

00:34:15 -Mně ses taky obrovsky líbila.
-Ale co sis myslel? Ale pravdu.

00:34:19 -Nic jsem si nemyslel.
-Ty sis nic nemyslel?

00:34:21 -Myslel jsem si.
-Co? -Co jsem si mohl myslet?

00:34:24 -Jméno mě fascinuje,
-Co tě na něm fascinuje?

00:34:27 -Ta světovost. Když už Brabcová, tak aspoň Carmen.

00:34:32 -Nic jinýho sis nemyslel?
-Myslel, ale to ti nemůžu říct.

00:34:36 -Řekni mi to.
-Ne, to nejde.

00:34:39 -Musíš mi to říct!
-To nejde.-Pošeptej mi to.

00:34:44 Ty jsi, víš, já myslela, že jsi jiný než ostatní muži.

00:34:48 -Snad jiný než tvůj muž. To si myslí každá vdaná žena.

00:34:52 -Jsi cynik.
-Ovšem.

00:34:55 Já mám kamaráda, a ten výborně hraje na klavír.

00:34:59 Jednou ho k sobě pozvala krásná mladá holka,

00:35:02 aby jí jako něco zahrál.

00:35:05 Tak on přišel a ona ho za hodinu vyhodila. -Proč?

00:35:10 -On na ten klavír totiž opravdu hrál.

00:35:13 ?Jo takhle.

00:35:15 Tak tím chceš říct, že já...
-Vůbec nic nechci říct.

00:35:18 Podívej se, je mi strašně fajn,

00:35:21 všechno mi připadá báječný, normální, přirozený, rozkošný.

00:35:26 -A co s námi bude dál?

00:35:28 -Ty si dáš vyoperovat žlučník, budeme se...

00:35:32 Moment.
-Co je?

00:35:35 -Skoro bych byl zapomněl.
-Na co? -Taková maličkost.

00:35:38 -Jaká maličkost?
-To bude hned, zavři oči.

00:35:40 -Nějaký překvapení.
-Nic, nic zvláštního.

00:35:45 Promiň, chtěl jsem ti to dát, hned jak jsem přišel.

00:35:50 -Co to je?

00:35:53 -Přece ta stovka, kterou jsi mi strčila do kapsy.

00:35:56 -A to mi dáváš zrovna teď? V téhle situaci?

00:35:59 -Prosím tě, jaká situace? To je přece věc principu.

00:36:02 Já bych od tebe nevzal peníze v řádném případě.

00:36:05 -Ano, jistě, ale víš, jak si teď připadám? -Ne.

00:36:08 -Bože, to snad není... Kde mám župan?

00:36:13 -Proboha tě prosím, aspoň si nech vysvětlit...

00:36:16 -Taková intolerance, ten nevkus!

00:36:19 Prosím tě, seber se a jdi!

00:36:22 -Prosím tě, proč?
-Proč?

00:36:27 Protože já taky nejsem domovník.

00:36:30 -Dobře, asi jsem tě urazil, ale nerad, nevědomky.

00:36:35 -Urazil? Nemyslíš, že dneska těch trapasů už bylo dost?

00:36:38 Nechoď ke mně, jdi pryč! Počkej!(BRZDÍ AUTO)

00:36:42 -Co je?

00:36:45 -Manžel se vrátil.

00:36:50 -To je nádhera. Tak manžel se vrátil.

00:36:53 To je ale starej blbej otřepanej fór.

00:36:58 Vždyť já bych přece stejně šel.
-Počkej, nechoď nikam.

00:37:01 Potkali byste se na schodech.
-On opravdu přišel? -Jo.

00:37:08 Dělej, musíme uklidit stůl!
-Jak to stůl? Snad postel!

00:37:49 -Carmen?

00:38:02 -René, dobře, že jdeš.

00:38:06 Měla jsem žlučníkový záchvat.

00:38:09 -Proboha.

00:38:11 -Ještě štěstí, že jsem stihla tady pana doktora.

00:38:14 Přijel mi dát injekci.
-Carmen, miláčku.

00:38:17 -Necháme ji teď prosím o samotě, ano?

00:38:20 Za malou chvíli bude spát.

00:38:23 -Teď už je mi dobře, René.

00:38:31 -Je to vážné?
-Doufám, že to bude v pořádku.

00:38:35 Bylo by ovšem dobře, kdybyste teď k ní nechodil.

00:38:38 Správně by měla zůstat sama.
-Ano, ano, ano.

00:38:41 Já jsem Brabec.
-Kos. -Těší mě.

00:38:44 Bylo to od vás velice milé, pane doktore,

00:38:47 že jste přijel k mé ženě. Zkazili jsme vám silvestra.

00:38:50 -To je samozřejmá věc.
-Není, pane doktore.

00:38:54 Kdybyste se neurazil,

00:38:56 jen takový malý projev vděčnosti.

00:38:59 Prosím. Pardon.

00:39:04 -Nepřichází v úvahu, to nepřichází vůbec v úvahu.

00:39:07 Já jsem konal pouze svoji povinnost.

00:39:10 -Pane doktore, vy jste udělal víc, než byla vaše povinnost.

00:39:16 Šťastný a veselý.

00:39:23 Moment! Pane doktore...

00:39:27 -Jako ve filmu, tak i v životě jsou dobré nebo horší role.

00:39:32 Ale dnes vám přeju,

00:39:34 abyste v nastávajícím roce mohli hrát tu roli nejkrásnější.

00:39:38 Abyste byli spokojení a bylo vám fajn.

00:39:42 Mějte se všichni moc hezky.

00:39:47 Skryté titulky Blažena Stráníková Česká televize 2021