Viktor Preiss, Lukáš Vaculík, Ondřej Vetchý a Oldřich Vízner jako čtveřice mladých malířů v brilantní celovečerní komedii na motivy povídky Marka Twaina (1990). Dále hrají: P. Kostka, M. Kopecký, J. Somr, M. Bočanová, J. Jirásková, E. Cupák, F. Renč, B. Rösner a další. Kamera V. Opletal. Scénář a režie Z. Zelenka
00:00:22 ZAKAŠLÁNÍ.
00:00:27 -Kde je víno, je i pravda.
-To rád slyším.
00:00:35 Nepřijel jsem sem poslouchat nějaké lži.
00:00:42 Ale přijel jste. Proč?
00:00:51 Chci vám sdělit tajemství, týkající se...
00:00:57 ...vašeho otce, pana Jean Louis Palette.
00:01:03 Byl to vzácný muž.
00:01:13 Nikdy jsme se nepotkali, ale o vaší rodině vím víc než vy.
00:01:24 Tak, pane Bernaulde, o co jde? A hlavně stručně.
00:01:31 -Stručně to nejde.
-Jestli mi chcete říci,...
00:01:38 ...že můj otec byl záletník a marnotratník, tak to už vím.
00:01:47 Ale, tak on si užíval? To mám radost!
00:01:59 -A byl šťastný?
-Trápil se.
00:02:05 Aha, proto hýřil a pil!
00:02:13 A víte, proč se trápil?
00:02:20 Ale také nikdy nevyslovil vaše jméno, pane Bernaulde.
00:02:28 To se mu nedivím.
00:02:32 Vy jste také malíř, mělo by vás to zajímat.
00:02:42 Jenže bez podrobného vylíčení byste mi nemohl uvěřit.
00:02:53 -Fakta se dají říci stručně.
-Ne vždy.
00:03:01 Celá ta historie začala před více než 30 lety.
00:03:12 Trávil jsem prázdniny u svých přátel na jihu Francie.
00:03:34 -Pozor, holky!
-Haló! Pojďte sem!
00:03:42 -Nechcete obrázek?
-Přijďte večer!
00:04:06 Tohle mě vůbec nezajímá.
00:04:11 Přejděte rovnou k věci. Jde snad o nějaký zločin?
00:04:20 Jde o zločin?
00:04:23 Pokud chcete poznat tajemství svého otce,...
00:04:30 ...musíte vyslechnout příběh 4 malířů. Prosím.
00:04:51 Tedy mohu?
00:06:06 VOLÁNÍ: "VEČEŘE!"
00:06:27 Starý Blanchar si kolem pole postavil plot a koupil psa.
00:06:35 -Tyhle brambory jsou poslední.
-A co sníst toho psa?
00:06:45 -15 franků!
-Ty máš 15 franků?!
00:06:53 -Chtěli koupit můj obraz.
-Tak sem s nimi, Christiane!
00:07:02 -Ale ne! -Takže ti dali 20?
-30? -Tak 40? -Ne!
00:07:07 Vy byste prodali obraz jen za 40 franků?
00:07:15 -Takže nic?
-Ne!
00:07:27 -Za 5 bych prodal. Všechny.
-Nepodceňuj se.
00:07:36 Pod 10 000 to nemá cenu. Já bych taky lacino neprodal.
00:07:47 -Nic jsi nenamaloval.
-Zatím si promýšlím světlo.
00:07:54 -A stíny.
-A téma!
00:07:56 A vy malujete, ale nic jste neprodali. Vyjde to nastejno.
00:08:03 Ale neprodat, když kamarádi mají hlad, to je falešná hrdost!
00:08:10 -Kam jdeš?
-Do hospody.
00:08:15 -Tam už nesmíme!
-Máme tam dluh!
00:08:20 Odpřisáhnu, že zaplatíme, ale neřeknu kdy, ne?
00:08:28 Všichni ven!
00:08:33 -Já vám dám lanýže!
-Stejně byly tvrdý.
00:08:40 Člověk jim vyvařuje, a oni zatím... Fuj!
00:08:51 Tady je účet! I za minulý rok!
00:09:00 K vám už nikdy nepůjdeme.
00:09:07 -Kdes byl, Bertrande?
-Já nemám ty řeči o placení rád.
00:09:14 -Kde jsi to našel?
-Připíšeme to na účet!
00:09:22 Psst!
00:09:27 ZPÍVAJÍ.
00:09:47 -Je zamčeno!
-To starý Blanchar.
00:09:53 -A co vyrazit dveře?
-Nechám vás zavřít! Běžte!
00:09:59 -Nazdar, Blanchare!
-Co ty tady?
00:10:05 -Já tu jsem doma. Co vy tady?
-Přece bys nás nevyhnal?!
00:10:15 Koupil jsem od něj ten dům už před 3 roky, a pořád tu bydlí!
00:10:24 -Konec! Dům nebo peníze!
-A nespravil by to obrázek?
00:10:31 Ne. Žádné další patlanice. Vracím vám je.
00:10:37 -No teda, vidíte to?
-Takhle zacházet s uměním?
00:10:43 Ty hlupáku, víš jakou to jednou bude mít cenu?
00:10:49 Statisíce! A ty říkáš: patlanice!
00:10:54 Ještě jsem neviděl malíře, aby byl bohatý.
00:11:00 -To byste museli umřít!
-Jak to?
00:11:06 Dnes můžete přespat ve stodole, ale zítra ať jste pryč!
00:11:15 -Blanchare!!
-Pojď, Bertrande.
00:11:22 Co je s tebou? Co mlčíš?
00:11:28 Psst!
00:11:31 Co myslel tím, že musíme umřít?
00:11:38 Nic, normálně tlachal. Pojď!
00:12:03 Netlachal.
00:12:09 Slyšíte?! Měl pravdu! S naší bídou je konec!
00:12:16 -To je z hladu.
-Poslouchej, Claude!
00:12:22 Kolik znáš malířů, kteří už zaživa byli slavní a bohatí?
00:12:29 -2? 3? 10? -Možná víc.
-A nebo míň.
00:12:34 Většinou živořili. Dřeli od rána do večera a nic!
00:12:41 Ale dnes? Za jejich obrazy se platí velké sumy.
00:12:48 -Mrtvý malíř, dobrý malíř.
-A to je spravedlivé?
00:12:54 Dát na naše obrazy slavné jméno, prodaly by se draho.
00:13:01 -Co tedy potřebují? -Jméno.
-Ale to je podvod!
00:13:09 Jo, když to bude cizí jméno.
00:13:14 Ale co když se stane slavným někdo z nás?
00:13:21 -Já bych to bral.
-Ty ne, jsi líný!
00:13:27 Jeden z nás bude příští měsíc jen a jen malovat obrazy.
00:13:35 A ostatní pojedou do Paříže a tam rozšíří fámu,...
00:13:42 -...že mistr umírá.
-Jaký mistr?
00:13:48 No, jednoho z nás uděláme slavným a všichni zbohatneme.
00:13:57 Koho vylosujeme, ten zemře.
00:14:06 Ceny jeho obrazů stoupnou a my je prodáme.
00:14:14 Jen my 4 budeme vědět, že žije dál, pod jiným jménem.
00:14:23 Nemáme kde spát, nemáme peníze a čekat až něco prodáme? Ne!
00:14:34 Já znám v Paříži jednu tanečnici, u té bychom mohli bydlet.
00:14:44 Bylo by nespravedlivé, aby na našich obrazech...
00:14:53 ...v budoucnu vydělal nějaký nicota!
00:15:00 -Tak.
-Správně!
00:15:04 -Ale jak někoho z nás proslavit?
-A kdo to bude?
00:15:12 -Jen 3?
-Já bych nevydržel pracovat.
00:15:22 Tak se ukažte!
00:15:33 Paul Monniér.
00:15:36 Cože! Chcete mi namluvit, že jste znal slavného Monniéra?!
00:15:47 Že jste ho proslavili? Jak?
00:15:56 Jste malíř. Jistě znáte slavného Genevriéra?
00:16:06 -Genevriér?
-Ale jistě ho znáte!
00:16:12 -Maloval hlavně řeky.
-Aha! Jistě, znám ho.
00:16:26 Neexistuje. Vymyslel jsem si ho. Ale vy jste řekl, že ho znáte.
00:16:36 Nikdo nepřizná, že nezná někoho slavného.
00:16:43 A na tom byl postaven náš plán. Monniér zůstal v domku a maloval.
00:16:53 A my 3 jsme jeli do Paříže, založit jeho světovou slávu.
00:17:34 -Dnes se určitě zamiluji!
-Nerozmyslíme si to?
00:17:41 Až budu mít prachy, tak to tady roztočím.
00:17:48 Claude!
00:17:51 -Já jsem čestný člověk!
-A my snad ne?
00:17:58 Pánové! Jste v luxusním podniku, kam chodí lepší lidé.
00:18:08 -A ve slušném oblečení, že?
-Myslíte nás? -Ano.
00:18:17 -Máte vysoký plat, pane?
-Který plat je vysoký?
00:18:27 -Asi jste nebyl v New Yorku?
-A proč?
00:18:33 Protože byste věděl, co se tam mezi lepšími lidmi nosí.
00:18:41 -Promiňte, vyberte si stůl.
-My se tu rozhlédneme.
00:18:49 -Jsme tu vlastně pracovně.
-Aha! Rozumím. Okamžik.
00:19:01 -Co to plácáš?
-Uvidíš, že přivede majitele.
00:19:08 -Všichni tu vypadají jako učenci!
-Honorace! A tu potřebujeme.
00:19:17 -Co tu děláte? -Šli jsme okolo.
-V těch šatech sem nemůžete.
00:19:25 -Jestli je někdo pozná, poletím.
-Vždyť ten orchestr hraje jinde!
00:19:32 -Ale vedoucí chodí sem!
-A malér je tu. Já to říkal.
00:19:41 -Ticho! -Všechno je v háji!
-A co? -Ale nic.
00:19:47 Nechtěli jsme vypadat jako vesničané, Lauro.
00:19:55 -A ten chlap přijde?
-Určitě. Běžte raději domů.
00:20:02 -Pánové, k východu!
-Vítejte, pánové!
00:20:10 Jsem Pateliere, majitel podniku. Prý jste zde pracovně?
00:20:20 Ano. Víte, my jsme přijeli z New Yorku.
00:20:29 Chceme tam stavět zábavní podnik a protože jsme Francouzi,...
00:20:39 ...chceme podnik francouzského typu.
00:20:46 Navštěvujeme ty nejlepší podniky v Paříži a učíme se.
00:20:55 Já myslel, že jste od policie.
00:21:01 Prosím, račte k baru! Jste mými hosty.
00:21:11 -Posaďte se, zapalte si.
-Děkujeme.
00:21:16 Co je tam nového v našem oboru? Menší intimno? Větší nemravno?
00:21:25 -Co v Americe letí? -Francie.
-Myslíte francouzský šarm?
00:21:36 -Celá Amerika sleduje, jak to dopadne s Monniérem. -S kým?
00:21:44 Paul Monniér! Náš nejlepší malíř.
00:21:50 Teď měl výstavu v New Yorku. A najednou vážně onemocněl.
00:21:58 A díky němu je Francie tak populární.
00:22:04 Kdo by neznal jeho obraz "Dáma s erbem"?
00:22:10 -Znáte Monniéra?
-Ale ovšem!
00:22:17 Mám pár jeho obrazů. A je ta nemoc vážná?
00:22:26 Prý smrtelně!
00:22:30 -Víte, že Monniér je nemocen?
-To je ten nový kuchař? -Ne!
00:22:38 -Myslím, že o Molié...
-Monniér!
00:22:44 Že o té nemoci ještě nikdo neví.
00:22:50 -Tak jim to řekneme.
-Ne, pánové!
00:23:00 Bude mi ctí, abych to mohl svým hostům oznámit já sám.
00:23:10 -Já bych šel pryč.
-Ne. Tohle je naše chvíle!
00:23:17 Světlo! Přestávka, děvčata.
00:23:26 Dámy a pánové. Mám pro vás smutnou novinu.
00:23:32 Kdo z nás by neznal "Dámu s hrbem" a další obrazy...
00:23:41 ...našeho velkého umělce Paula Monniéra.
00:23:53 Právě jsem se dozvěděl od našich hostů...
00:23:59 ...že Monniér v Americe náhle onemocněl.
00:24:11 Prý smrtelně.
00:24:15 Proč se to však dovídáme tak pozdě?
00:24:23 Což nikomu nezáleží na osudu velkých umělců?
00:24:31 A nebo Francouzi zapomněli na svého Monniéra?
00:24:42 Celý kulturní svět se strachuje o jeho osud.
00:24:50 A my? Zamysleme se nad sebou. Hudba!
00:24:56 -Co to kecal? Jaký Monniér?
-A kde vzali moje šaty?
00:25:06 -Hezké, že? -Dojemné.
-A teď vás zvu na velký flám!
00:25:15 Ano. A až přijedete do New Yorku, budete zase vy naším hostem.
00:25:26 -To by stačilo.
-Sníme co se dá a vypadnem.
00:25:32 -Kde jste vzali ta saka?
-A co jste mu to namluvili?
00:25:40 Odkud jsou ty šaty?!
00:25:47 -Ze salónu McDowell v New Yorku.
-Tam šije i Monniér!
00:25:57 -I Monniér?
-Ano.
00:26:01 Poslyšte, jestli tam šije, tak jen jako krejčí.
00:26:11 No dovolte!
00:26:14 Já jsem kritik Boussard. Znám každého malíře.
00:26:23 -Jméno Monniér nikdo nezná.
-To je divný.
00:26:30 Varuji vás. Se znalci se nežertuje!
00:26:38 A šijte v jiném salónu!
00:26:45 -Teď ještě znalci!
-Já dostal nápad.
00:26:52 Ale chce to odvahu.
00:26:57 -Le Chanois? Zbláznil ses?
-Kam ten Christian šel?!
00:27:08 -Už jsem tu!
-Konečně! Spěcháme.
00:27:17 -Cože? Samá kostka?
-Jsou od kouzelníků.
00:27:24 -Ale až řeknete, oč jde.
-O spravedlnost.
00:27:33 A kde jsou boty? Běž pro ně!
00:27:40 -Vždycky jsme si vše řekli.
-Vždycky jsme si věřili!
00:27:46 -Tak dobře.
-Běž.
00:27:51 Bertrande, ty ses zbláznil! Le Chanois zná každého!
00:27:59 Nezná nic. O Monniérovi se musí dozvědět ti nahoře!
00:28:08 -Chápeš?
-Ne! I Christian radši utekl.
00:28:15 Bertrande, vzdejme to. Vraťme se na venkov.
00:28:23 -Krást brambory?
-Ano. -Nikdy!
00:28:32 Pusť mě.
00:28:37 Počkej, až si pan Le Chanois přečte tenhle dopis.
00:28:51 -Vy jste s ním mluvili?
-S mistrem? Ano.
00:28:58 Požádal nás o předání dopisu. Je něco v nepořádku?
00:29:08 Ne. Tenhle člověk, Monniér, by rád věnoval...
00:29:17 ...svá 3 nejznámější díla pařížské galerii.
00:29:24 -Ale! Ušlechtilé.
-Teď prý jsou v New Yorku?
00:29:31 Ano. Má tam výstavu. Byl to velký úspěch celé Francie.
00:29:41 To rád slyším. Ale jsem trochu na rozpacích.
00:29:53 Je to nezvyklý dar. Musel bych ta díla znovu vidět.
00:30:02 Kdy mistr naposledy vystavoval v Paříži?
00:30:11 -Před odjezdem do Ameriky.
-To jsem ještě nebyl v úřadě.
00:30:21 Ale sám o tom rozhodnout nemohu. Zítra o tom řeknu Colombiérovi.
00:30:33 Rozhodnout to musí ti nahoře. Já spěchám na hon, pánové.
00:30:42 -Jak to, že se s námi bavil?
-Nebyl si jistý.
00:30:48 -Zjistí, že Colombiér Monniéra zná!
-Chceš jít ke Colombiérovi? -Ano.
00:31:04 Jé, vy už jste tady?
00:31:12 -Co je?
-Žádný ženský!
00:31:16 -Ještě bys všechno prozradil.
-Kdepak.
00:31:22 -Já hledám ženu na celý život.
-A našel jsi?
00:31:34 Zítra mám sraz s jednou blondýnou.
00:31:45 Jdeme!
00:31:49 -Kampak?
-Přece k ní.
00:31:56 -Tak. A sám tam jít nemůžeš.
-Ne. Budeš mi dělat sluhu.
00:32:07 Bertande, ten člověk nás vyrazí!
00:32:13 -Víš, co všechno musí znát?
-Nic.
00:32:26 Skvělé! Překrásné! Je to velký malíř.
00:32:35 Mistr by byl poctěn, kdybyste toto dílo přijal jako dar...
00:32:44 ...za to, že jste jej nikdy nekritizoval.
00:32:52 To ano, nikdy jsem proti němu nic neměl.
00:32:59 Naopak. Vyřiďte mu, že ty 3 obrazy do galerie sám zavěsím.
00:33:10 Nemohl by tento obraz viset zde, ve vaší pracovně?
00:33:20 -Ano, tady by to šlo.
-Dovolte.
00:33:30 A vyřiďte mu, že o něm budu vždy mluvit s uznáním.
00:33:45 A dnešní večírek uspořádáme na jeho počest. Co říkáte?
00:33:54 -Skvělé. Můžeme se zúčastnit?
-Zvu vás!
00:34:04 -Čím výš, tím méně toho vědí!
-To se dávno ví.
00:34:22 Mistrův osobní dar. Co vy na to? Osobité, že?
00:34:31 -To je Paul Monniér?
-Jste přece znalec, ne?
00:34:40 Zřejmě je to ranné období, podle toho světla.
00:34:50 Já byl také na pochybách. Člověk nemůže znát všechno.
00:35:00 Večírek u madam Falconetiové je dnes na Monniérovu počest.
00:35:08 Mohl byste pronést pár slov o jeho tvorbě. Ano?
00:35:22 Těžko se mluví o umělci, jehož tvorba má tolik...
00:35:29 ...skrytých významů a vyvolává tolik rozdílných názorů.
00:35:39 Nikdo z nás nemůže jeho dílu upřít výraznou osobitost.
00:35:48 Vyznačuje se novostí v pojetí skutečnosti...
00:35:55 ...a touhou bořit vše zastaralé.
00:36:04 Doufejme proto, že mistr bude ještě dlouho...
00:36:11 ...obohacovat kulturní pokladnici nejen Francie,...
00:36:18 ...ale i celého světa.
00:36:36 -Konečně! -Co ta blondýna?
-Je v jiném stavu. S jiným.
00:36:44 Děkuji panu Le Chanois za zasvěcená slova.
00:36:51 A také panu Colombiérovi za uspořádání tohoto večírku...
00:37:00 ...na počest našeho velkého krajana.
00:37:12 Panstvo, prosím!
00:37:21 Moment!
00:37:26 Tak co Monniér? Jistě máte čerstvé zprávy.
00:37:36 -Nedávno jste ho neznal?!
-Ale no tak.
00:37:44 Když ho znají Le Chanois a Colombiér, musím ho znát také.
00:37:55 -Vy také malujete?
-Ano.
00:38:01 -A jak? Jako Monniér?
-Snažím se být svůj.
00:38:12 -Vy nechcete být slavný?
-Kdo by nechtěl.
00:38:20 Tak proč chcete být svůj?
00:38:27 -Když chcete úspěch, vykročte!
-Kam? -To je jedno. Jako oni.
00:38:38 Podívejte. Jdu kupředu. Když je zapotřebí, otočím se.
00:38:46 A jdu zpátky? Ne, zase kupředu! Takoví jsou všichni.
00:38:56 -A kdo dnes ví, kam je kupředu?
-To jistě.
00:39:03 Ale vy tři máte na úspěch jiný plán, že?
00:39:12 -Promiňte, ale...
-Nechci nic vědět.
00:39:17 Doufám, že je to pro dobrou věc.
00:39:30 Přeji vám zdar.
00:39:35 Ten kritik asi něco tuší. Je docela chytrý.
00:39:44 Přátelé! Žádný malíř Paul Monniér neexistuje.
00:39:53 Už dříve jsem vás upozorňoval na různé podvodníky,...
00:40:01 ...pseudoumělce a intrikány.
00:40:06 Doufám, že alespoň tentokrát mě poslechnete.
00:40:16 Skandál! Chce na sebe upozornit.
00:40:24 -Bylo to odvážné.
-Ale prosím vás! Posaďte se.
00:40:38 Tady si každý může říkat co chce.
00:40:50 Já vás už někde viděl. Vy jste jeho sluha, že?
00:41:02 -Ne, to je kolega, Monniérův žák.
-Pardon! Ale ta podoba?!
00:41:13 Promiňte. Mohu si také promluvit s našimi hosty?
00:41:23 -Víte toho hodně o Americe?
-No jistě.
00:41:29 -Co se tam teď nosí?
-Kostka. Pokud možno na všem.
00:41:39 Kdo dnes nenosí kostku, ten nejde s dobou.
00:41:46 Taková už je síla módy.
00:41:56 -Promiňte.
-Ano, prosím.
00:42:14 Umělci jsou nepoučitelní.
00:42:18 Kolikrát jsme jim řekli, co se nám líbí a co ne!
00:42:26 Ale oni si malují podle svého.
00:42:33 Toho Monniéra chci poznat osobně.
00:42:42 Já samozřejmě také. Myslíte, že by mě portrétoval?
00:42:51 -Určitě by byl poctěn.
-Omluvte nás.
00:43:00 -Učili mě, že lhát se nemá.
-Ale tady se musí.
00:43:11 Já bych ho tolik nechválil. Umělcům to škodí. Zpychnou.
00:43:22 A to není dobré. To já, jako kritik, podporovat nebudu.
00:43:29 Příště ho, v jeho zájmu, pěkně zkritizuji.
00:43:40 -Jako v blázinci.
-To jo.
00:43:59 Skláním se před každým umělcem.
00:44:06 Menichel, sběratel umění. Jinak loďař.
00:44:11 Nemám dosud ani jednoho Monniéra. Můžete mi pomoci?
00:44:18 Třeba by mistr něco prodal?
00:44:23 -Zajímavá nabídka.
-Miluji velká plátna.
00:44:30 Bohužel, mistr teď nechce nic prodat.
00:44:38 Ale počkejte si. Víte, jak je nemocný.
00:44:48 Vím, kolik ty obrazy budou stát po smrti. Chci je koupit teď.
00:44:56 Pozítří jedu do Ameriky, tak se s ním domluvím sám.
00:45:02 Do Ameriky? Počkejte!
00:45:07 Potřebovali bychom tam doručit do jedněch novin článek.
00:45:16 -Copak?
-Už teď by dal 500.
00:45:22 Jednou dá 5000. Jo, a dnes se trochu zdržím.
00:45:29 -Kdo je to?
-Julieta. Dcera pana Le Chanois.
00:45:35 -Blázníš?
-Asi ano.
00:46:03 Pardon. Důvěrně vám sdělím, že jsem správcem Monniérova jmění.
00:46:11 Možná bych mohl uspokojit vaši touhu.
00:46:17 Koupím, ale jen pokud bude přítomen znalec.
00:46:24 Třeba někdo z přítomných kritiků?
00:46:30 Zajisté. Každý zde má moji důvěru.
00:46:47 -Typický Monniér. Copak?
-Čekal jsem větší.
00:46:55 Není velký rozměrem, ale jménem.
00:47:04 Ano. Říkali jste 1000?
00:47:18 -KLEPÁNÍ NA OKNO.
-Christiane!
00:47:27 Pst! Otec by tě zastřelil. Je hrozný puritán.
00:47:35 Jé!
00:47:43 -Ne, počkej. -Konečně tě mám.
-HLAS Z CHODBY: Zatracený Monniér!
00:47:53 Otec nemůže spát, že nezná Monniéra.
00:47:58 Jak to?
00:48:02 Když viděl, že spolu mluvíme, řekl mi:...
00:48:08 ...pamatuj si všechno, co o svém učiteli říká.
00:48:15 Prý je jediný, kdo ho nezná.
00:48:21 -Tak proto jsem tady.
-Ne. -Ale ano!
00:48:28 Kvůli tatínkovi, že?
00:48:34 Ale já mu řekla, že mě zajímá úplně jiný malíř.
00:48:45 Záleží mi jen na tobě.
00:48:50 -HLUK.
-Zase táta. Pije.
00:49:00 ZPÍVÁ SI.
00:49:12 Paule! Sám mistr přijel. Proč? Užít si, viď!
00:49:22 Víš, kolik je tady krásných holek?
00:49:34 -Copak?
-Nechce umřít.
00:49:40 -Mistr se rozhodl, že neumře.
-Co tě to napadlo? Ty musíš!
00:49:50 -Tedy jako! Ale musíš.
-A co budu dělat pak?
00:49:58 -Malovat?
-A proč ne?
00:50:04 My to tu zatím všechno prodáme. Ti koupí i uschlý štětec!
00:50:12 Maloval bych jen napodobeniny. Život by pro mě ztratil smysl.
00:50:21 -Pro co bych pak žil?
-A co láska?
00:50:27 Tak by se náhodou našly další mistrovy obrazy.
00:50:36 Kolik? 5, 10, ale víc ne!
00:50:41 Smrt Monniérovi nikdy nevytrhne štětec z ruky.
00:50:48 Netušila jsem, Étienne, že Monniéra tak obdivujete.
00:50:57 -Étienn?
-Ano. Étienn Carloux.
00:51:03 Obchodník s hedvábím, obdivovatel Monniéra.
00:51:11 -Tak vy jste Carloux? -Ano.
-Jste smutný. Obchod nejde?
00:51:20 To ne. Mohl by mít milióny, ale on chce raději pracovat.
00:51:31 Pracovat když můžu být bohatý? Étienne, prodejte hedvábí!
00:51:42 Bude překvapení!
00:51:55 Neznám tvé důvody, Paule.
00:52:02 Ale nevěřím ti, že jde jen o malování.
00:52:10 Vám ne? Ukažte, co jste namalovali?
00:52:21 Nebyl čas. Kvůli tobě.
00:52:29 -Celé dny někde lítáme.
-A výsledek?
00:52:41 1000 franků za "Jarní úsvit" od Paula Monniéra.
00:52:47 -Tak to ne! Za našimi zády!
-1000 franků, to je...
00:52:55 -...to je pěkný úspěch.
-To je cena jak se patří!
00:53:03 -Za pár let to bude mnohem víc.
-Děkuji.
00:53:08 Mistrův konec se blíží, protože znalci začínají platit!
00:53:19 Ticho! Já vám chtěla udělat radost, a vy už ji máte.
00:53:26 -Otevři to, oslavujeme!
-Pan Carloux nás zve do šantánu.
00:53:48 Když jsem ho jednou zkritizoval, musím v tom pokračovat.
00:53:56 -Jinak by mě měli za blbce.
-Mlč a poslouchej!
00:54:04 -A co obraz, líbil se vám?
-Krása! To je malíř.
00:54:11 Ale kritizovat ho musím, když se líbí Colombiérovi.
00:54:18 Tady jde o mocenský boj.
00:54:21 -A co umělci?
-Umělci jsou drobné ptactvo.
00:54:29 Za 10 % seženu kupce vždycky.
00:54:38 -Promiňte, odcházím tančit.
-Jistě.
00:54:45 Pardon, 10 %!
00:54:50 -Pánové, překvapení.
-Pocta Monniérovi v šantánu.
00:55:01 Gratuluji, pane Pateliere. Jste nejslavnější v Paříži.
00:55:08 Dvojnásobná tržba, pánové!
00:55:13 Kdyby zase umíral někdo slavný, dejte mi vědět.
00:55:21 Pan Dupont, novinář. Stálý host.
00:55:27 -Ty chvály psal on?
-Jistě. Za láhev napíše cokoliv.
00:55:35 -Ještě nějaké přání?
-Láhev tomu novináři.
00:55:41 Á, pan Bussard! Dovolte.
00:55:46 Pan Bussard, znalec, pan Carloux, obchodník.
00:55:54 Tak co pan Monniér, chřadne? Máte jistě nové zprávy, ne?
00:56:05 -Jistě, jistě.
-Chřadne.
00:56:09 Představte si, pánové, že jsem potkal pana Le Chanois.
00:56:18 Byl z něj cítit koňak a povídal mi:
00:56:25 Buď je ten Monniér tak špatný malíř, že vůbec nevystavuje...
00:56:34 -...a nebo vůbec neexistuje.
-Ale to je lež!
00:56:41 Ať mluví, až uvidí obrazy!
00:56:46 Ujistil jsem ho, že Monniér existuje.
00:56:53 Ať navštíví jeho výstavu.
00:56:59 -Výstavu?
-Snad tu jsou jeho obrazy?
00:57:04 Nebo jsou v Americe? Existují vůbec?
00:57:11 Já jsem správcem jeho jmění a vím o každém obraze ve Francii.
00:57:20 Tím lépe! Co tedy brání uspořádat mistrovi výstavu?
00:57:27 Třeba u madam Falconetiové?
00:57:31 -Znalce by to potěšilo.
-To je ono!
00:57:38 Ano, výstava. To je ohromné!
00:57:44 Výstava bude, i kdybych tam měl ty obrazy sám pověsit.
00:57:53 Lauro, já se dnes podruhé narodil. Jdeme to oslavit!
00:58:05 Kdyby ta výstava nebyla, musel bych veřejně...
00:58:12 ...vyslovit své pochyby o tvorbě Paula Monniéra.
00:58:22 Já nepatřím k těm, kteří mluví o všem a nic o tom nevědí.
00:58:34 Doufám, že výstava potvrdí skvělou Monniérovu pověst.
00:58:43 -Jistě.
-Na shledanou.
00:58:51 Po vší té chvále by výstava mohla mít úspěch.
00:59:03 A on už vůbec nebude chtít umřít.
00:59:09 Ale výstava bude.
00:59:16 Moc toho nevoz, Paule.
00:59:21 Přivez nejlepší hedvábí! Kvůli prvnímu dojmu.
00:59:27 Já bych vzala nahotinky. Třeba "Něžný dotek".
00:59:35 -Paule?
-Opil se a všechno mi řekl.
00:59:42 -Lauro, víš ty, co víš?
-Jo a líbí se mi to. Pa!
00:59:48 -Kam jdete? -Já...
-Jedu s Paulem pro ty obrazy.
00:59:57 Kvůli prvnímu dojmu, víš?
01:00:06 A vy mu tady šiřte slávu, zaslouží si to.
01:00:14 -Co je?
-Asi už hodně brzo umře!
01:00:28 -... 13, 14!
-Ne, pusť mě!
01:00:33 -Řekl jsem 1000! -Už dost.
-Celý život tě budu líbat!
01:00:45 Co je? Co se stalo?
01:00:54 Nejradši bych s tebou utekla.
01:00:59 Proč ne? Koupíme si dům u moře.
01:01:09 To by bylo krásné.
01:01:15 Proč jsi smutná?
01:01:18 -BOUCHÁNÍ NA DVEŘE.
-Julieto! Otevři!
01:01:23 -On je doma?
-Je. Zas ho trápí Monniér.
01:01:30 -BOUCHÁNÍ NA DVEŘE.
-Otevři!
01:01:39 -Odevzdej to panu Bernauldovi.
-Ať mu to radši dá služka.
01:01:51 -Poslyš, znáš toho Monniéra?
-Ne. -Tak to jsme dva.
01:02:03 Ale jako bychom ho znali.
01:02:18 Christiane, podívej!
01:02:24 "Navštivte mě zítra v mé kanceláři."
01:02:35 Ve středověku by vás otec dívky okamžitě zastřelil.
01:02:44 -Ohrozil jste naši rodinu.
-Tomu nerozumím.
01:02:53 To nic. Julieta vám všechno vysvětlí sama.
01:03:03 Koňak? Jen si vemte.
01:03:10 -Jste Monniérův žák?
-Ano.
01:03:19 Je to pseudonym, že? Není v Americe, protože je tady!
01:03:29 Kdo maluje ty obrazy?
01:03:36 -Někdo vlivný, že?
-Prosím?
01:03:42 Někdo z vlády?
01:03:49 Když má jeho obraz Colombiér, nemůže to být jen tak někdo.
01:03:59 Kdo je to? Jste mladý, mohu vám pomoci.
01:04:09 Kdybych to směl prozradit, neuvěřil byste tomu.
01:04:19 -Neuvěřil.
-Tak? Děkuji.
01:04:31 Děkuji za informaci. A klidně se na mě obraťte.
01:04:40 -Barev máte dost? -Nadbytek.
-A plátna? -Kilometry.
01:04:50 V salónu madam Falconetiové je výstava Monniérových děl.
01:04:58 Kdybyste si je chtěl připomenout, jste zván!
01:05:22 -...103, 104!
-Christiane!
01:05:34 -Otec by nás zastřelil.
-Ten?
01:05:39 Bojí se, že vás zničím. Ale neřekl jak.
01:05:49 -Jenže já vím všechno.
-Co?
01:05:54 -Že se k tobě nehodím.
-To ne. -Tak co tedy?
01:06:03 Víš, kdyby se to dozvěděl pan Chalones, zničil by nás.
01:06:11 -Ten z vlády? Proč?
-Protože má syna.
01:06:20 -No a?
-Já si ho budu brát. Musím.
01:06:30 Pan Chalones pak povýší Colombiéra na ministra...
01:06:36 ...a ten udělá mého otce svým zástupcem.
01:06:43 Tak ty se budeš vdávat?
01:06:48 -Ale ráda mám jenom tebe.
-Tak si vezmi mě!
01:06:55 Víš, táta říkal, že malíři bývají slavní až po smrti.
01:07:17 Ne! Julietu si vezmu já! Řeknu jim to na výstavě!
01:07:26 Dostal jsi košem?
01:07:33 -Pěkný.
-Jakou má cenu tenhle obraz?
01:07:43 -Ten kupec dával 1000.
-No, a když malíř umře?
01:07:52 -Prodá se za 10000.
-A on ještě váhá!
01:07:59 -Já bych umřel doopravdy.
-Taky řešení... -No tak!
01:08:07 Ne. Lauro, řekni jim to.
01:08:12 Na výstavě oznámíte, že mistrovi je lépe.
01:08:20 Jsem slavný, proč bych umíral?
01:08:25 Proč jsi to neřekl dřív? Mohli jsme vybrat Clauda.
01:08:36 -Co?
-No, já nevím.
01:08:42 -A co ty, Christiane?
-Já mám jiné starosti.
01:08:49 O to víc obrazů bude po jeho smrti na prodej, ne?
01:08:57 -Ale kdy?!
-Až mě opustí můza.
01:09:04 -A prodávat obrazy pod cenou?
-Jsou moje!
01:09:11 -Oznámíš to, Claude?
-No dobře. Tak jo.
01:09:22 -Domluveno?
-Vy jste blázni.
01:09:36 Jestliže svět módy ovládla kostka,...
01:09:44 ...tak svět umění ovládlo mistrovství Paula Monniéra.
01:09:53 Malíře, kterého můžeme srovnávat jen s těmi největšími.
01:10:06 -Proč mají všichni kostku?
-Móda. Mlč a dívej se!
01:10:13 Všechny jistě zajímá mistrův zdravotní stav.
01:10:19 Poslyšte, co napsaly vlivné americké noviny.
01:10:25 Drahý mistře. Pohled na vaše obrazy je skutečným potěšením.
01:10:36 -Jak jste to dokázali?
-Jeden známý jel do New Yorku.
01:10:45 Ať vás tyto řádky povzbudí. V úctě - vaši ctitelé.
01:10:57 To je podvrh! Celá jeho sláva je podvod!
01:11:06 Víte proč někdo rozšiřuje tu fámu o Paulu Monniérovi?
01:11:15 -Aby jeho obrazy podražily.
-Zajímavé.
01:11:23 Uvítejme vzácné hosty! Pan Chalones s paní a se synem.
01:11:36 -Počkej, co jim chceš říci?
-Požádám ho o ruku jeho dcery.
01:11:46 Počkej...
01:11:49 Za tvůrce hovoří dílo, ne já.
01:11:55 Hlavní je, aby výstava slavného Paula Monniéra začala přesně.
01:12:12 -Řekni jim to až po výstavě.
-Správně. Teď si užívej.
01:12:30 Postavy, ty mu vždycky šly.
01:12:35 -Kompozice je vyvážená, ale...
-Měl by používat méně modré.
01:12:48 Působí to trochu chladně.
01:12:52 -A váš dojem?
-Slušné.
01:12:57 -Ale občas by mohl ještě přidat.
-A kde?
01:13:05 -V čem by mohl autor přidat?
-To ví umělec nejlépe sám.
01:13:16 Kdo to z obrazů nepozná, ať si zajde za autorem.
01:13:27 -Kdo to byl? -Nějaký žvanil.
-Už se ví, čí je to pseudonym?
01:13:40 Opravdu? Nádherné! Nádherné!!
01:13:50 -Řekni jim to a jdeme.
-Ještě okamžik.
01:13:58 Bude skandál.
01:14:04 -Julieta vám vše sdělila, že?
-Ano.
01:14:13 Proto jsem se rozhodl vás takto nečekaně a netradičně...
01:14:21 -...požádat o ruku vaší dcery.
-Prosím?!
01:14:29 -To asi nepůjde.
-Tak s ní uteču.
01:14:36 A nezeptáte se jejího manžela?
01:14:44 Ano. Už pár dní jsme svoji.
01:14:52 No tak, to nic.
01:14:56 -Jak se jmenuje?
-Bernauld. Monniérův žák.
01:15:03 Je mi vás líto.
01:15:10 -Mně vás taky.
-Christiane!
01:15:21 -Ale, copak?
-To víte, ženy.
01:15:25 Překvapily mě dvě věci. Za prvé, že ty obrazy existují.
01:15:33 Za druhé, že jsou docela slušné.
01:15:39 Už nebudete pochybovat? Díky vám se ta výstava koná.
01:15:47 -Rád bych autora poznal osobně. Kdy se vrátí? -Už se vrátil.
01:15:55 Ano, Monniér je opět ve Francii. Nečetli jste noviny?
01:16:03 Slavný Francouz opět doma, zdraví se velmi zhoršilo!?
01:16:09 Kdo to napsal? Proč?
01:16:13 Navrhuji vyslat za mistrem...
01:16:18 ...nějakou významnou osobnost s pozdravy od nás.
01:16:25 -Kdo by to měl být?
-Třeba... pan Le Chanois.
01:16:44 Pozvat ho ke mně? Nesmysl!
01:16:48 -Proč?
-Pochop to.
01:16:55 Když Monniér zemře, bude spousta peněz!
01:17:03 A víš, jak si pak užijeme? Šampaňský, holky, večírky.
01:17:14 -Já vás neznám. Pojď, Lauro.
-Kam jdete?
01:17:21 -Takhle jsi nikdy nemluvil.
-Paule, počkej!
01:17:28 -Oni jen žertovali.
-Neponižuj se, pohřeb bude!
01:17:39 Nebude. Já vám totiž neřeknu, kam jedeme.
01:17:49 Proč si pořád myslí, že ho k tomu potřebujeme?
01:18:10 -Proč tak daleko od Paříže?
-Mistr se zde narodil.
01:18:17 -Krajinu dětství často maloval.
-Ano. To ví každý.
01:18:53 Proboha, Claude!
01:19:02 -Co se děje?
-Jsme na místě, pane Le Chanois.
01:19:19 Proč jste nepřijeli o pár hodin dříve!
01:19:25 Pane Le Chanois! Tolik se na vás těšil.
01:19:37 -Ale kdo?
-Paul Monniér přece!
01:19:50 -Ale kdo to skutečně byl?
-Velký umělec.
01:19:58 -Jenom?
-A přítel těch nejvyšších.
01:20:16 Radil bych, aby mistrův pohřeb byl co nejdůstojnější.
01:20:25 Bude to vaše zásluha a nikdo na to nezapomene.
01:20:36 To vám Paul nezapomene.
01:20:43 Máte pravdu, pane. Jste bystrý člověk.
01:20:55 A vy jste lhář!
01:21:00 Taková pohádka. Prázdná rakev!
01:21:06 A co třeba úmrtní list?
01:21:12 Vystavil ho lékař, který také neexistoval.
01:21:22 -Co víte o mém otci?
-Pohřeb byl velice slavný.
01:21:32 A víte, co se konalo druhý den po pohřbu?
01:21:40 -Tryzna?
-Ne. Dražba!
01:21:54 25 poprvé, podruhé, potřetí! Prodáno za 25000 franků.
01:22:11 Vyvolávací cena 21000.
01:22:16 -30000!
-30 poprvé, podruhé, potřetí!
01:22:30 Kdybych měl talent, seknu s kritikou a maluji.
01:22:41 -Jsou v tom velké peníze.
-Velké.
01:22:49 Blahopřeji! Konečně jsem všechno pochopil.
01:22:55 Musím přiznat, že v tomto nespravedlivém světě...
01:23:03 ...je to jediný způsob, jak dojít uznání a ocenění.
01:23:12 Já vám děkuji za možnost poznat to dílo už dnes.
01:23:20 Kdyby se proslavil za 50 let, kde já už budu!
01:23:29 Škoda, že nemohu vzít takto mistra za ruku a říci:
01:23:35 Přeji vám bohatý život, jaký si zasloužíte.
01:23:46 -Škoda. Měl by radost.
-Pánové, bylo mi ctí!
01:24:00 -Byl to skvělý nápad, Christiane.
-Jenže nedomyšlený.
01:24:10 Paulovi jsme vzali smysl života.
01:24:16 -Až uvidí peníze, poděkuje nám.
-To nevím.
01:24:27 -Poslechni si nejdříve ty sumy!
-Kdo je tu nejvyšší?
01:24:35 Chceš zase žrát brambory?
01:24:40 Klidně. Ale musí vědět, že Paul Monniér jsem já!
01:24:48 -Problémy?
-Ne.
01:24:51 Ano, já jsem Paul Monniér, autor těchto obrazů.
01:25:01 Pohřbili mě, aby na mých obrazech vydělali.
01:25:10 Já ale nezemřel! Já chci ještě malovat.
01:25:19 Jsem rád, že se vám mé obrazy líbí... ne!!
01:25:27 Já jsem Paul Monniér!!
01:25:33 Nedávno tu jeden tvrdil, že je Johanka z Arku.
01:25:39 -Tady si každý žvaní, co chce.
-Prosím?
01:25:49 -Ale někoho mi připomíná.
-Sluhu?
01:26:00 Možná.
01:26:05 Za pár dnů ho vyzvedneme. Teď musíme hlavně sklízet.
01:26:13 Ty nemáš radost?
01:26:17 Paul se bál, aby na jeho díle nezbohatl nějaký nicota.
01:26:24 -Tomu jsme zabránili!
-Na Monniérův posmrtný život!
01:26:33 Jen si něco zařídím.
01:26:39 Musel jsem pryč. Ale navždy. Pryč od té hlouposti a intrik.
01:26:50 Svým odchodem jsem uzavřel nejsmutnější část svého života.
01:26:59 Žádný sluha! Byl s vámi na výstavě!
01:27:07 -Není on malíř?
-Obchodník. Jean Louis Palette.
01:27:16 A dost! Chcete tvrdit, že jde o mého otce?
01:27:23 -Po kom myslíte, že máte talent?
-A má matka je bývalá tanečnice?
01:27:33 Ano. Jste syn mého přítele a jen vy mi můžete pomoci.
01:27:42 -A co Bertrand a Claude?
-Zmizeli.
01:27:49 Měli v New Yorku šantán a nedávno se oba zabili v autě.
01:28:03 Ale váš otec měl smutnější osud. Celý život se trápil.
01:28:13 A vy jste si nevzal žádný jeho obraz?
01:28:19 -Chtěl jsem žít jen ze své práce.
-A v čem bych vám měl pomoci?
01:28:29 Pohybujete se ve vysokých kruzích.
01:28:37 Stačí, když se zmíníte, že mistr Christian Bernauld umírá.
01:28:48 -Jste šílený?
-Ne, zoufalý.
01:28:56 Neprodal jsem jediný obraz.
01:29:04 Teď jim nikdo nerozumí, ale jejich doba přijde.
01:29:13 -Jenže já už nemám čas čekat.
-Chápu.
01:29:20 Rád byste tu intriku zopakoval. Ale máte smůlu.
01:29:31 -Sbohem.
-Jděte si. Jděte!
01:29:37 A pamatujte si mé jméno, jednou bude slavné!
01:29:45 Na těch obrazech někdo zbohatne.
01:29:51 Skutečný talent se prosadí sám.
01:29:59 Držte se, mladíku. Budete první.
01:30:07 A víte, proč vám nevěřím?
01:30:16 Viděl jsem otce malovat a Monniérovi se to nepodobalo.
01:30:24 A vy chcete celý život malovat stejně?
01:30:32 Víte, co můj otec uměl dobře? Vyprávět pohádky. Jako vy.
01:30:50 Škoda. Škoda...
Povídka spisovatele Marka Twaina „Žije, nebo je mrtev?“ inspirovala scenáristu a režiséra Zdeňka Zelenku k napsání celovečerní komedie ze světa uměleckých snobů, kteří hodnotu umění poměřují pouze penězi. Příběh čtyř francouzských, chudých malířů, kteří neustále přemýšlejí, jak se uměním uživit, se začíná rozvíjet po výroku jejich pana domácího: „Ještě jsem neviděl živého malíře, aby byl bohatý! To byste museli nejdříve skápnout, aby za to vaše skvrniště barevný někdo kloudně zaplatil!“ A protože malíři jsou mladí a podnikaví, začíná neuvěřitelná historka, ve své podstatě komická i tragická zároveň, ve které nezbývá, než rozšířit domělou slávu jednoho z mladých malířů po celé Francii a pak ho prohlásit za mrtvého, aby jeho obrazy stouply v ceně. V této brilantní, konverzační komedii, která měla premiéru v roce 1990, se sešli skvělí herci v čele s V. Preissem, O. Vetchým, L. Vaculíkem, O. Víznerem, J. Somrem, P. Kostkou, J. Jiráskovou, E. Cupákem, B. Rösnerem a řadou dalších. Scenárista Z. Zelenka roli vzdělaného, životem poučeného, sarkastického kritika napsal přímo pro Miloše Kopeckého.
