00:00:18 -Dobrý večer.

00:00:22 Hned na začátku bych chtěla říct,

00:00:25 že to, o čem si budeme povídat, není nic pro mužské uši.

00:00:30 Musíme použít všech půvabů,

00:00:33 abychom dostaly muže na chvilku od televizorů.

00:00:37 Stačí říct, že ve špíži za rybízovým kompotem na poličce vpravo

00:00:41 je v lahvi od sirupu koňak.

00:00:47 Když se sejde několik mužů dohromady, neodpustí si,

00:00:50 aby nemluvili o ženách.

00:00:53 My si však promluvíme o něčem jiném. A to o mužích.

00:00:59 Ženy často nesprávně tvrdí, že muži jsou všichni stejní.

00:01:05 To vůbec není pravda. Muži jsou naopak docela různí.

00:01:10 O tom se může přesvědčit i žena, která není zrovna,

00:01:14 jak bych to řekla, dvakrát hezká.

00:01:18 Podívejte se, co já jsem zkusila s mužskou rozmanitostí.

00:01:22 Kdyby byli všichni stejní, nemohlo by se mi to stát.

00:01:28 Měla jsem štěstí, že v prvním chlapci,

00:01:31 do kterého jsem se zamilovala,

00:01:35 se nakupily ty nejvýraznější mužské ctnosti.

00:01:40 Chodili jsme tenkrát spolu do jedné třídy.

00:01:44 Jednou jsem mu nadhodila,

00:01:47 kde bydlíme a že maminka jela k tetě pro jablka.

00:01:51 On byl sportovec a moc mu to slušelo.

00:01:59 Všechny holky se za ním ohlížely.

00:02:05 Venku byla tehdy strašná zima.

00:02:10 Všichni chodili zabalení, jenom Mirek ne.

00:02:13 On byl strašně otužilý.

00:02:27 A na parádu si vůbec nepotrpěl.

00:02:31 Říkal, že to je pro ty, co nemají osobní kouzlo.

00:02:47 Ahoj, Mirku.
-Ahoj.

00:02:53 -Proč nemáš nic na hlavě?

00:02:55 -Na co, vrány chcípají horkem, psi se perou o chládek.

00:03:06 To je nadstavbička, co?
-Proč jsi přišel tak pozdě?

00:03:10 -Dočkej času, spanilá.
-Tatínek může přijít každou chvilku.

00:03:15 -Tatínek? Bude mi ctí, pohovořím s rodičem.

00:03:19 -Kdepak, tatínek se to nesmí dozvědět.

00:03:23 Podruhé musíš přijít včas.
-Za prvé nevím,

00:03:27 jestli sem ještě někdy půjdu a za druhé, byl jsem si zaplavat.

00:03:33 -V Axe?
-Kam tě vedou okna, ve Vltavě.

00:03:38 -Teď v prosinci?
-A co má být?

00:03:41 V létě se koupe každý rekonvalescent.

00:03:44 Ale dát si kraula pod mostem v prosinci, to je moje.

00:03:50 Jestlipak tu máte nějakou ohnivou vodu?

00:03:53 -Ve špížce má tatínek trochu rumu do čaje.

00:03:56 -Rum nepiju. To je okresní formát.

00:04:00 Buď jakamarus a když rum, tak jedině rango.

00:04:06 -A jak to bylo pod tím Palackým mostem?

00:04:09 -Tak jsem si skočil z Palackého mostu.

00:04:12 Člověčenstva tam bylo habaděj. A ženských.

00:04:16 Já mám u žen ohromný úspěchy. Mně se hned každá líbí.

00:04:21 Nejhorší potíž byla v tom,

00:04:25 že na jednom břehu byla jedna krasavice a na druhým byla druhá.

00:04:28 Já nevěděl, kam to mám zakormidlovat.

00:04:32 Pak jsem to vzal na tu vdanou.
-Jak jsi poznal, že je vdaná?

00:04:37 -To jsou otázky. To poznám na první pohled.

00:04:40 Se svobodnou to máš, jako bys chodila do obecné školy.

00:04:44 Ale vdaná je hotová universita.

00:04:48 -Proč mi to říkáš?

00:04:53 -Tím si netrap mozkové závity.

00:04:59 Tyhle reflexy si nepřipouštěj.

00:05:02 Vždyť já tě rád vidím. Proto jsem tady.

00:05:09 Pojď si mi sednout na křídlo, pojď.
-Na klín?

00:05:12 -Takhle se přece nedá konverzovat.
-To nemyslíš vážně?

00:05:17 -To jsem si mohl myslet. Nejsi obecná škola, ty jsi jesle.

00:05:26 No, že se ti nesedí špatně?

00:05:32 Mně to už taky ani nepřijde. To si zvykneš.

00:05:37 ZVONEK Kdo to je?

00:05:41 -Tatínek. Ráno si zapomněl klíče.

00:05:44 -Co budeme dělat?
-Máš možnost pohovořit s rodičem.

00:05:50 -Vy tu nemáte pořádnou skříň? Takhle ji rozparcelovat.

00:05:54 -Řekneš mu, že se máme rádi.
-Proč to nemá nohy?

00:05:59 ZVONEK
-Půjdeme mu otevřít společně.

00:06:03 -Jdi sama, neotvírej, přines mi kabát.

00:06:07 -A proč tady nechceš zůstat?

00:06:13 -Já mám v kaslíku od elektriky čepici s ušima, přines mi ji.

00:06:17 ZVONEK
-Tak už lez.

00:06:20 Tu čepici ti nikdo neukradne.

00:06:23 -Když já bez ní nesmím domů. Maminka by mi nabila.

00:06:29 -Mezi muži je mnoho hrdinů. Skutečně mnoho.

00:06:34 Kdyby některá z vás o tom pochybovala,

00:06:37 ať zkusí s nimi promluvit.

00:06:40 Jsou však muži, kteří nedostatek hrdinského vzezření dovedou nahradit

00:06:45 bojovnou tvrdošíjností, neústupností v útoku a rozmachem výmluvnosti.

00:06:52 S jedním z nich jsem se setkala před Muzeem.

00:07:29 -Uhm, uhm.

00:07:34 Taky se ráda kocháte Prahou?

00:07:38 Já, ať se kochám, čím se kochám, Praha, to je moje.

00:07:45 Ta gotika.

00:07:48 Když se podíváte na tramvaje, to hemžení.

00:07:52 Kupříkladu kůň od svatého Václava.

00:07:55 Zezadu je trochu renesanční, nemyslíte?

00:07:59 Neviděli jsme se náhodou v Chuchli?
-Vy jste tam byl?-Byl.

00:08:03 -Já ne.

00:08:08 -Ale my jsme se určitě museli spolu někde vidět.

00:08:12 -Tak si vzpomínejte, já si zatím někam skočím.

00:08:16 -A vrátíte se?
-Ano.

00:08:18 -Kdy?
-Tak na jaře půjdu kolem.

00:08:47 -Promiňte. Už vím, kde jsem vás viděl.

00:08:50 Na bramborové brigádě.
-V Pumpálkově.

00:08:53 -Vy myslíte, že řeknu v Pumpálkově, ale to je starý vtip.

00:08:57 Ale já rád jezdím na brambory. Když je ten podzim, padá babí léto.

00:09:04 Pastevci si dělají ohýnky. Taky se ráda zahřejete?

00:09:10 A jak listí žloutne na polích.

00:09:13 -Prosím vás, nechtěl byste mi dojít ještě pro jeden bramborák?

00:09:17 -Prosím, s radostí.
-Děkuju vám.

00:09:21 -Promiňte.

00:09:23 Děkuji.

00:09:36 -Dobrý den.
-Prosím.

00:09:42 -Vy máte také ráda technickou literaturu?

00:09:46 Ve vysoké peci já jsem doma. A když kalit, tak nerezavějící ocel.

00:09:51 Už vím, kde jsem vás viděl, v Ostravě.-Prosím vás...

00:09:54 -Vím, co chcete říct, že jste tam nebyla, ale to nevadí.

00:09:58 Důležité je, že jsme teď tady spolu, že jsme se seznámili,

00:10:02 že si rozumíme, že je nám dobře a že si půjdeme sednout někam

00:10:06 na šlehačku nebo do biografu a zítra mám čas zase od šesti hodin.

00:10:11 -K doplnění vašeho rozhledu, vám scházejí už jen tyhle knížky.

00:10:16 Slečno, prosím, zabalte to pánovi.
-Prosím.

00:10:21 Dovolíte, prosím?
-Nebalit, až zítra.

00:10:54 Už vím, kde jsem vás viděl. Na Spartě.

00:10:57 -Poslyšte!
-Vy boxujete?

00:11:01 -Ne, to je pro manžela.

00:11:04 -Pro manžela?

00:11:06 -To víte, každý se živí něčím jiným.
-Živí?

00:11:10 -Ano, ty staré už má rozbité.

00:11:13 Zvlášť levou. Má tvrdý úder na solar.

00:11:27 Na první pohled to někdy vypadá, že to s muži není k vydržení.

00:11:33 Ale to není pravda. Někdy to s nimi k vydržení je.

00:11:37 A právě proto, že muži nejsou stejní.

00:11:42 Jednou v životě jsem měla štěstí,

00:11:44 že jsem se setkala s opravdovým vzdělancem.

00:11:48 Představil se mi tenkrát jako doktor filosofie.

00:11:52 Hned na to se podřekl, že je filmovým režisérem

00:11:55 a mimochodem prohodil,

00:11:57 že ve volných chvílích komponuje symfonie.

00:12:01 Jeho učenost mně tak zaimponovala, že jsem měla radost,

00:12:04 když mě pozval do své pracovny prohlédnout si vydání Ovidia.

00:12:09 To víte,

00:12:11 normálnímu člověku se nepoštěstí pohovořit si s takovým osvícencem.

00:12:16 Bála jsem se, že ho budu nudit. Vždyť je to člověk,

00:12:19 který beseduje s takovými filosofy, kterým málokdo rozumí.

00:12:24 Člověk duchovní a jemný znalec hudby.

00:12:37 Člověk s nevšedním pohledem na věci kolem sebe.

00:12:44 Člověk, který pohrdá vším pohodlím v zájmu umění a vědy.

00:13:00 ZVONEK

00:13:10 Když jsem vcházela do jeho pracovny, měla jsem trému.

00:13:14 -Jsem rád, že jste přišla.

00:13:17 I když je samota pro lidi mého naturelu nejpřirozenější.

00:13:22 Samota je údělem všech vynikajících duchů.

00:13:27 Posaďte se, prosím.

00:13:31 Člověk se musí snažit vymanit se z chamradi řinčícího světa.

00:13:37 Z lidské poušti.

00:13:39 Nechcete si svléci kabátek? Je tu horko.

00:13:42 -Ne, děkuju. Já jsem vás vyrušila, ne?-Ne.

00:13:47 Se svým Schopenhauerem se mohu setkat kdykoliv.

00:13:52 To je Schopenhauer. Schopenhauer, to je marné.

00:13:56 Snažíte se také

00:13:59 povznést se nad pouhý pud v zájmu vyšších intelektuálních vznětů?

00:14:03 Tak se posaďte přece. Na kanape.-Ne, děkuji.

00:14:08 -Cítím se strašně oddělen hlubokou propastí od všeho existujícího.

00:14:16 To víte jako u filosofa. Diogenés žil v sudě.

00:14:19 Židle bohužel nemám.
-Nevadí, postojím.

00:14:23 -Možná, že vás udivilo, že říkám bohužel

00:14:26 a tím přiznávám existenci boží.

00:14:29 Nemohu se nepřiklonit k názoru, ne nelogického...

00:14:34 Takový malý ryšavý... Kant.

00:14:38 Kant, který praví, že jest bůh. Tak se posaďte, přece.

00:14:46 I moje nesmrtelnost... Cituji Kanta.

00:14:49 Když se neposadíte, budou vás bolet nohy.

00:14:53 Znovu cituji Kanta. A mé já je nesmrtelné.

00:14:58 -To je zajímavé.

00:15:02 Nemáte tu více světla?

00:15:06 -Největší myšlenky klasické filosofie se rodily při svíčce.

00:15:12 Lustr nesvítí.

00:15:16 Pardon.

00:15:22 Vy nemáte nikdy chuť opustit to tupé lidstvo

00:15:26 a jeho nízké touhy a jeho zájmy, třenice, války, revoluce.

00:15:31 Odejít do říše ducha, kam ostatní smí jen spínat své ruce.

00:15:40 -Ty kytičky míváte vždycky u skříně?
-Samozřejmě.

00:15:45 -Proto tak vypadají. Ty musí přijít k oknu.

00:15:52 -Prosím, neunikejte mi do materiálna.

00:15:57 Neničte krásnou duchovní kontemplaci.

00:16:01 -Nebojte se, já kytičkám rozumím. Máme doma zahrádku.

00:16:06 Vy hrajete na housle?-Já? Vy něco slyšíte?

00:16:12 -Zahrajte, prosím, něco z Mozarta.
-Ne takhle.

00:16:16 Housle mají být na stojato. Praskne, to.

00:16:19 Prosím vás, ne Mozarta.

00:16:23 -Mám dojem, že vám vypadlo vaše nízké materiálno.

00:16:31 Já bych moc nerada, abyste zavrhly mužskou vzdělanost.

00:16:36 Vzdělanost muže zdobí.

00:16:39 Kromě toho mají muži mnoho jiných půvabů.

00:16:42 Například...

00:16:46 Teď si zrovna nemohu na žádný mužský půvab vzpomenout.

00:16:50 Je jasné, že muži dovedou v zájmu své neodolatelnosti využít všeho.

00:16:56 Dokonce i toho, co vůbec nedovedou.

00:17:00 Chodívala jsem po práci do závodního klubu.

00:17:06 Jednou večer jsem si prohlížela časopisy.

00:17:12 Ale pořád mě něco rušilo.

00:17:18 Když jsem obracela stránky, spatřila jsem muže, který mě pozoroval.

00:17:23 Když jsme se setkali pohledy, pokynul mi hlavou na pozdrav.

00:17:27 Řekla jsem si, jaký je to citlivý muž.

00:17:29 Ani slovem mě nechce vyrušit ze čtení.

00:17:33 V tom jsem zaslechla akord na kytaru.

00:17:36 Podívám se přes noviny, hrál on. Nemám nic proti tomu.

00:17:41 Začal potichu zpívat. ZPĚV

00:17:45 -Francouzi říkají,

00:17:49 když se dva líbají,

00:17:53 miláčku, cést si bon.

00:17:58 Cést si bon,

00:18:01 Francouzi říkají,

00:18:05 když se dva líbají,

00:18:09 miláčku, cést si bon.

00:18:12 -Skončil a já se na něj usmála. Ale to jsem neměla dělat,

00:18:16 protože hned na to, spustil to znovu a tutéž.

00:18:20 Jenže horoucněji.

00:18:22 ZPĚV

00:18:25 -Cést si bon

00:18:28 v Itálii zpívají,

00:18:34 když se dva líbají.

00:18:38 Miláčku, cést si bon.
-Když skončil, bylo mi všelijak.

00:18:44 Rozhodla jsem se skoncovat to rázem.

00:18:47 Zamračila jsem se na něho. To jsem neměla dělat,

00:18:50 protože mladý muž zesmutněl, ale zpívat nepřestal.

00:18:54 Naopak. Dal do zpěvu všechen cit.

00:18:58 ZPĚV
-Cést si bon,

00:19:02 Francouzi říkají,

00:19:06 když se dva líbají,

00:19:11 miláčku, cést si bon.

00:19:16 -Poslyšte, nechtěl byste si cést si bonovat někde jinde?

00:19:20 Já bych si to ráda dočetla. To už jsem vůbec neměla říkat.

00:19:25 ZPĚV
-Cést si bon!

00:19:27 Francouzi říkají! Když se dva líbají!

00:19:30 Miláčku, cést si bon!

00:19:38 Cést si bon.

00:19:42 -Tak nevím.

00:19:44 Jestli zůstal některý muž u televizorů, tak určitě prohlásí,

00:19:49 že ze mě mluví ženská domýšlivost.

00:19:52 A že jsou muži, kteří si, jak je rok dlouhý,

00:19:56 ženské vůbec nevšimnou. Ano, jsou takoví.

00:20:00 Jsou. Jsou dokonce i zarytí nepřátelé žen.

00:20:08 Jednou jsem byla na poště.

00:20:40 -Promiňte, prosím. Já opravdu nerad.

00:20:44 -Nic se nestalo.

00:20:55 -Promiňte, prosím, je tady volno?
-Prosím.-Děkuji vám.

00:21:20 No, jak vidím, už jste dopsal. Nemohl byste mi půjčit pero?

00:21:26 -Prosím.
-Děkuji zdvořile.

00:21:45 Prosím vás, buďte tak hodnej.

00:21:48 Nevíte, jestli se píše čtyři sta nebo čtyry sta?

00:21:52 Já to posílám po padesátý a nikdy si nejsem jistej.

00:21:56 -Čtyři sta.-Já jsem si to myslel. Děkuju vám, jste laskav.-Prosím.

00:22:06 -Měsíc co měsíc posílám čtyři sta korun a pokaždý to napíšu jinak.

00:22:11 Podívejte se.

00:22:18 -A komu to posíláte?
-Tohle?

00:22:24 To je výživné na manželku. A výchovné na dítě.-Aha.

00:22:34 A vy jste rozveden?

00:22:38 -No, jednou v životě se spletete a pak platíte až do úmoru.

00:22:47 Taková byla hezká. Usměvavá.

00:22:52 Chodila vždycky v takové nažehlené blůzičce.

00:22:59 Měla hnědé oči a kolem uší měla takové roztomilé lokýnky.

00:23:07 No, jenže nepřejte si vidět, jak vypadala po svatbě.

00:23:12 To, že mi nepřišila ani knoflík, by mi nevadilo, to si udělám sám.

00:23:18 Najednou dostala takovou divnou povahu.

00:23:24 Když jsem přišel domů, bylo zle. Když jsem nepřišel, bylo taky zle.

00:23:29 Když jsem něco snědl, dostal jsem vynadáno.

00:23:32 Když jsem něco nejedl, dostal jsem taky vynadáno, peklo.

00:23:39 Od té doby se nenechám od žádné ženské nachytat.

00:23:43 -Tak jste se rozvedl?
-Rozvedl.

00:23:46 -Hm a platíte pořád.
-Jako stroj.

00:23:53 Víte, že já se od té doby nemohu na ženskou ani podívat?

00:23:57 Ne, že bych byl zlý člověk. Ale vidím ženskou a mám po náladě.

00:24:04 Podívejte se.

00:24:10 -Pro pána krále.

00:24:16 Na shledanou.
-Na shledanou.

00:24:35 Promiňte, prosím. Já nerad.

00:24:39 Ačkoliv s tak roztomilou dívkou zkřížit jen pero je štěstí.

00:24:46 Dovolíte, prosím, abych se představil?

00:24:52 -Tak, tak.

00:24:55 Dál už to vypravovat nebudu. Ale věřte,

00:24:59 že uniknout takovému zkušenému nepříteli žen, není tak lehké.

00:25:05 Zachránila mě jedna pasáž na Vinohradech, o které on nevěděl.

00:25:11 Nemyslete si, že tím svým vyprávěním z vás chci udělat nepřítele mužů.

00:25:16 To ne.

00:25:18 To bych moc nerada, protože jednou v životě se určitě setkáte s mužem,

00:25:24 který, i když není bez chyby, i když vás poprvé oslovil na ulici,

00:25:34 i když se trochu vytahuje... Vychloubá.

00:25:40 I když schovával židle do skříně a vůbec neumí zpívat,

00:25:44 ačkoli si to o sobě myslí, přece jen má v sobě něco zvláštního.

00:25:53 Máte ho ráda.

00:25:57 -Prosím tě, budeš se ještě dlouho bavit?

00:26:00 Promiňte, večeře není, zatopeno není.

00:26:03 S utrženým poutkem chodím přes týden a teď půl hodiny hledám sirky.

00:26:07 -Už jdu, Milošku.
-Promiňte.

00:26:12 -To je muž. To je můj muž.

00:26:30 Skryté titulky: Vlaďka Kofroňová Česká televize 2021