Třezalka tečkovaná
(Hypericum perforatum)
Když se podíváme na list třezalky proti světlu, uvidíme v jeho struktuře drobné červené tečky – žlázky obsahující červené barvivo hypericin, zvané také krev Sv. Jana – odtud jeden z lidových názvů třezalky. Díky tomuto červenému barvivu se jí někdy říká také krevník, krevniček.
Vysloužila si ale také označení děravec, čarovník svatojánská bylina. A není se čemu divit, moc má skutečně čarovnou. Ne náhodou je častou součástí směsí bylinkových čajů proti nepříjemným stavům naší mysli a těla – má totiž silné sedativní a uklidňující účinky.
Královnou svatojánských bylin je třezalka, kterou lidé odedávna považovali za všelék, o kterém psal i slavný lékař a bylinář Pietro Andrea Mattioli. Už v 16. století lidé tuto bylinku nakládali do olejů, připravovali z ní odvary a tinktury.
Účinky třezalky podrobně zkoumala i věda, která prokázala, že jde o přírodní antidepresivum. Populární je například třezalkový čaj na uklidnění pocuchaných nervů. Bylinkářka Radmila Malinovská ale doporučuje pít třezalku raději ve směsi s dalšími bylinkami – například s meduňkou a dobromyslí, zvlášť pokud tento nápoj pijete častěji. Čaj, ve kterém je pouze třezalka samotná, si dejte jen občas.
Třezalka tečkovaná je bylinka, která čistí krev i trávicí systém. Třezalkový olej ošetřuje kůži a používá se na záněty svalů, ekzémy, i na spáleniny.
Co je ale o této zajímavé léčivce třeba vědět? Třezalka mění účinky některých léků. Jde především o léky na krevní tlak, cukrovku, nebo na snížení hladiny cholesterolu. Problémy může způsobit i alergikům. Berete-li tedy léky, poraďte se o použití třezalky s lékařem. Tato bylinka dokáže způsobit i změny hladiny hormonů v těle, a může tak omezit účinky antikoncepce. Její užívání také může vyvolat přecitlivělost pokožky na sluneční záření.
Čaj z třezalky je doporučován při nespavosti, problémech s usínáním, při pocitech úzkosti, přílišné melancholií, „skleslé mysli“, při nadměrném stresu, žaludečních neurózách a dokonce při léčbě lehčí deprese.
Působí příznivě také na ledviny, je močopudná a je vhodným doplňkem léčby nemocí zažívacího traktu, jako jsou žaludeční vředy a zánětlivá onemocnění střev. Celkově podporuje činnost žaludku, žlučníku a jater. Je též považována za přírodní antibiotikum, pomáhá bojovat např. proti původcům chřipky.
Používaná část: nať a květ
Sběr, sušení, uskladnění: Kvetoucí nať, asi 10–15 cm od země. Sběr provádíme za suchého počasí, nejlépe v červenci a srpnu kolem 10. hodiny. Celá rostlina musí být olistěná. Ideální je svázat jednotlivé natě do kytice a zavěsit ve stínu. Umělá teplota při sušení nesmí přesáhnout 35 °C. Uskladňujeme v dobře uzavřených nádobách na tmavém místě.
Bakopa drobnolistá (Brahmi)
