Pampeliška lékařská
(Taraxacum officinale)
Pampeliška je velice rozšířená dvouděložná rostlina rodu Taraxacum. Pampeliška vytváří nesčetné množství druhů. Nejznámější je pampeliška lékařská – Taraxacum officinale. Název pampeliška je odvozován ze slova „pléška“. Když totiž z odkvetlé pampelišky sfoukneme chmýří, zůstane na stonku lysá hlavička připomínající mnišskou tonzuru.
Pampeliška je květinka skromná, ale svými účinky naprosto báječná. Zužitkovat se dají květy, listy i kořen. Z pampeliškových květů se připravuje skvělý med, který funguje jako lék na angínu či bolení v krku. Lístky pampelišky obsahují vitamíny A, B, C a D, betakaroten, křemík, draslík, vápník a železo. Mladé lístky můžeme třeba přidat do jarního salátu. Můžeme si také naordinovat pročišťovací kůru pro ledviny a játra z pampeliškových listů – kůra se ale nedoporučuje těhotným ženám. Kořen pampelišky pomáhá zbavovat tělo toxinů, snižuje hladinu cukru, cholesterolu a krevního tlaku. Kořen se sbírá na jaře a na podzim, poté ho omyjeme, očistíme, nakrájíme na kousky a sušíme v dobře větrané místnosti. Skladujeme ho v uzavíratelné nádobě.
Proč jíst pampeliškové stvoly?
Pokud si chcete na jaře pročistit játra, ledviny i žlučník, jezte denně 5–10 pampeliškových stvolů po dobu 3 týdnů. Tuhle jednoduchou metodu doporučovala slavná bylinkářka Maria Treben. Pampeliškové stvoly jsou vhodné i pro diabetiky – snižují totiž hladinu cukru v krvi.
Pampeliškové mléko
Tekutina, která teče ze stvolů pampelišky, vám na kůži udělá tmavé skvrny, které se těžko smývají. Z oblečení ho jen tak nevyperete. Po staletí se ale doporučuje jako lék na bradavice. Ty se s ním 2–3× denně potírají a pak údajně odpadnou. V každém případě – za zkoušku nic nedáte :-), ale raději pokožku potřenou pampeliškovým mlékem nevystavujte slunci. Vyhnete se tak možné alergické reakci.
Mladé pampeliškové listy použijte do jarních salátů.
Bakopa drobnolistá (Brahmi)
