Kde jsem:

Cestujte s Českou televizí

Stella Zázvorková — Lidé — Česká televize

herečka

* 14. dubna 1922

† 18. května 2005

Psal se 14. duben roku 1922, když v rodině slavného pražského architekta Jana Zázvorky přivítali druhého potomka – holčičku, jež dostala ne příliš tradiční jméno – Stella (matka se při jeho výběru inspirovala románem Stella od Camilla Flammariona.

Na rozdíl od většiny svých budoucích hereckých kolegů a kolegyň měla ke hraní blízko již od dětství. Nejprve úspěšně absolvovala hereckou školu E. F. Buriana, posléze, během druhé světové války, působí v mnoha malých divadlech a spolcích po celé Praze. Po konci války pak přechází do Divadla Satiry na stálé angažmá. Jedním z vrcholů její mladistvé kariéry je působení v Divadle ABC, kde pod vedením Jana Wericha vystupuje až do roku 1962. Na dalších jednatřicet let, do roku 1993, pak spojuje své jméno s Městskými divadly pražskými.

Diváky si Stella získala především svou nezaměnitelnou interpretací komediálně laděných figur. Vzhledem ke svému osobitému výrazu a povaze povětšinou diváky bavila v rolích „obyčejných“ žen z lidu, starostlivých maminek či babiček a podobně. Každý si jistě snadno vybaví nezapomenutelné postavy ztvárněné Stellou ve filmech Zítra to roztočíme, drahoušku, Limonádový Joe, Jak utopit dr. Mráčka, anebo neméně kultovní Pelíšky. Možná i právě proto nemohlo zcela vyniknout i její charakterní herectví. Do vážných a dramatických rolí si ji režiséři vybírali poskrovnu, ve většině z nich si zahrála až po roce 1989, kdy taky zažívala patrně nejhvězdnější období svého života – Kolja, Pelíšky či Babí léto – památné snímky, k nimž jméno Stella Zázvorková neodmyslitelně patří. V roce 2004, rok po dokončení Babího léta, se dočkala prestižního Českého lva.

Divadelní a filmové role však nebyly tím jedinou uměleckou aktivitou, které se Stella Zázvorková věnovala. Dokonale se etablovala i v rozhlase, veselé historky a vtipy v jejím podání bavily posluchače bez rozdílu věku, čehož mimochodem umě využívala i během účinkování v zájezdových estrádách. Jako estrádní umělkyně slavila v padesátých a šedesátých letech ohromný úspěch.

Neméně zajímavý byl i její osobní život. Jak je zmíněno v úvodu, otec byl uznávaným architektem (podle jeho návrhů vznikl například Památník osvobození či Smíchovské nádraží), v jeho šlépějích kráčel i Stellin bratr, Jan Zázvorka mladší. Návrhům se věnovala i maminka, na rozdíl od mužské části rodiny vkládala svou kreativitu do oděvů, byla totiž návrhářkou módy. Oblíbeným tématem ohledně soukromí Stelly Zázvorkové však je především krátkodobé manželství s Milošem Kopeckým. Málokdo už ale ví, že prý plynně hovořila sedmi světovými jazyky, vystudovala anglickou internátní školu a v dětství velmi ráda sportovala, nejlépe se cítila v sedle koně.

Výběrová filmografie

  • Anděl na horách (1955)
  • Zaostřil, prosím (1956)
  • Florenc 13.30 (1957)
  • Dobrý voják Švejk (1957)
  • Tři chlapi v chalupě (1963, seriál)
  • Svatba jako řemen (1967)
  • Zabil jsem Einsteina, pánové (1970)
  • Partie krásného dragouna (1970)
  • Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1970)
  • Dívka na koštěti (1972)
  • Jak utopit doktora Mráčka (1974)
  • Hodíme se k sobě, miláčku? (1974)
  • Lístek do památníku (1975)
  • Chalupáři (1975, seriál)
  • Zítra to roztočíme, drahoušku (1976)
  • Nemocnice na kraji města (1977, seriál)
  • Což takhle dát si špenát (1977)
  • Jak se budí princezny (1978)
  • Arabela (1979, seriál)
  • Trhák (1980)
  • Co je doma, to se počítá, pánové (1980)
  • Růžový Hubert (1985)
  • Konec starých časů (1989)
  • Území bílých králů (1991)
  • Život na zámku (1995, seriál)
  • Kolja (1996)
  • Pelíšky (1999)
  • Kytice (2000)
  • Babí léto (2001)
  • Na psí knížku (2002)
  • Román pro ženy (2005)
  • Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště (2005)

Odkazy

Fotografie