00:00:12-Žil jednou jeden pan král, a ten byl tuze vybíravý.

00:00:17Za nevěstu se mu nabízelo tolik princezen,

00:00:20kolik je na louce pampelišek,

00:00:23ale ani jedna z nich se Veličenstvu nezamlouvala.

00:00:26Ta že neumí kuchařit, tahle zas do pece chleba sázet,

00:00:30jenomže poddaní si přáli, aby jim královnu obstaral,

00:00:34a tak panu králi nezbylo, než se po děvčatech ohlížet.

00:00:52-Pane králi, pane králi,

00:00:54princezna Andělka se urazila a odjela, špatná zpráva!

00:00:58-Letos se urodí hodně jablek, rozkvetly už i ty mladé stromky.

00:01:03-Poctila nás návštěvou, a my ji nechali v prádelně.

00:01:07Pane králi, vždyť nás za to pomluví!

00:01:09-Lepší než kdyby tu zůstala, ne, pane rado?

00:01:12No řekni sám, co s princeznou, která neví,

00:01:15že do bramboračky patří brambory?

00:01:18A když ji posadíš ke kolovrátku, ječí, jako by uviděla čerta.

00:01:22K čemu královské dceří ohánět se měchačkou?

00:01:25Královnu zdobí krása, zlato, drahokamy,

00:01:28a těch měla princezna Andělka,

00:01:30že bychom si mohli ještě jedno království koupit.

00:01:34-Aťsi! Moje královna bude pečlivá a dobrá hospodyně,

00:01:37taková, aby si uměla se vším poradit.

00:01:40-Takovou abys se svíčkou a s drobnohledem hledal.

00:01:43Všechny urozené dívky z okolí se urazily a odjely.

00:01:47-Tak si vezmu obyčejnou holku.

00:01:49Na světě je milých pradlenek, přadlenek a hospodyněk!

00:01:53A hezké jsou i bez zlatých korálků.

00:01:57Podívej...

00:02:01Podívej, zrovna támhleta se mi líbí.

00:02:05-Propána, je to obyčejná holka! Ta se pro Tvou Urozenost nehodí.

00:02:11-Hodí nehodí, hlavně aby nebyla mouchy snězte si mě.

00:02:16Hned zítra se za ní vypravím.

00:02:23A nemrač se jako kakabus, pane rado!

00:02:29-Už jsem tady.

00:02:31-Uvidíš, že svého krále ještě šťastně oženíš.

00:02:47-V chaloupce bydlela chudá vdova

00:02:50a ta měla dceru Marjánku.

00:02:53Což o to, Marjánka byla holka hezká,

00:02:56že by jí i velikonoční kraslice mohly závidět,

00:03:00ale práce jí nevoněla,

00:03:02a tak s ní měla matka jenom samé soužení.

00:03:11-Marjánko! To je zatrápená holka...

00:03:17-Mámo!

00:03:19-Mámo, já ti mám hlad!
-Tak ho hlaď!

00:03:22Před chvilkou jsem se vrátila z pastvy,

00:03:25myslela jsem, že tu aspoň kaši uvaříš.

00:03:28-Když venku všecko tak krásně voní, to je škoda sedět doma.

00:03:33-Honem koukej něco dělat, holka, proběhnout se můžeš večer po práci.

00:03:38-To teda nemůžu, večer musím jít tancovat.

00:03:41-Tancovat? Ještě si moc rozmyslím, jestli tě pustím.

00:03:45-Holka, holka, takhle bychom se neuživily.

00:03:49-Maminečko, prosím tě, koukni, přece bys mně nezkazila zábavu!

00:03:54-Jdi, holka, ty ses měla narodit princeznou...

00:03:57-Princeznou? No, to měla.

00:04:01-Hezká jsem na to dost.
-Že tě husa nekopne!

00:04:05Chudá holka si má hledět vřetene a nemyslet na hlouposti.

00:04:09Co z tebe bude, když se nenaučíš zamlada pracovat?

00:04:12-Bude času dost, až budu stará.
-Máš moc řečí.

00:04:16Vytáhni kolovrátek, beztak je celý zaprášený.

00:04:19A hybaj do práce!

00:04:22-Ale maminečko, kolovrátek neuteče,

00:04:24já se musím učesat, abych se večer líbila.

00:04:27-Poslouchej, Marjánko, nezlob mě...
-Já tě nezlobím, ty se zlobíš sama.

00:04:33-Tak ty nepřestaneš?
-Ne!

00:04:35Ne, ne, maminečko, ne! Au, to bolí, pomóóc!

00:04:39-Pětadvacet vařečkou ještě žádnému neublížilo!

00:04:45-Slavíte svatýho Bouchala, matko?

00:04:48-Jejdanánku... Pěkně vítám, jemnostpane.

00:04:53-Copak jsi provedla, holubičko?

00:04:57Proč ji tak proháníš, matko, nechce se jí do práce?

00:05:01-Ne, kdepak, to zrovna ne...

00:05:04Marjánka by jen u kolovrátku seděla,

00:05:07všechnu přízi už mně spředla,

00:05:09a teď se chce pustit do slámy na střeše.

00:05:12Já ji musím od kolovrátku honit vařečkou,

00:05:15mám strach, že by nám pršelo na hlavu.

00:05:18-Měla bys mít radost, že máš tak pilnou dcerku.

00:05:21Víš co, matičko, pošli jí zítra na zámek.

00:05:24Já jí dám lnu a konopí celou hromadu.

00:05:27Přijď brzy, Marjánko, čekám tě.

00:05:30-Milostpane, kdo to byl?

00:05:34-Ty nevíš, hloupá?
-Ne.

00:05:38-Sám pan král.

00:05:41-Mámo... Sám pan král!

00:05:45Bože, ten byl hezký...

00:05:48-Ty huso!

00:05:51Až pan král uvidí, jaké jsi budižkničemu,

00:05:54tak nás dá vsadit do věže!

00:05:56Že jsem si neukousla jazyk...

00:06:14-Marjánka se panu králi tolik zalíbila,

00:06:17že se mu až srdce zastavilo.

00:06:20Hned by ji vedle sebe na trůn posadil,

00:06:23ale protože nikdo zajíce v pytli nekoupí,

00:06:27rozhodl se, že počká a napřed si Marjánku vyzkouší.

00:06:39-Pojď blíž, Marjánko.

00:06:43Jejda, holka, ty jsi hezká jako kdyby tě malíř vymaloval.

00:06:49-Ty taky, pane králi.
-Pověz mi, dušičko,

00:06:53líbilo by se ti hospodařit na královském zámku?

00:06:57-No... A to by šlo?

00:06:59-Jestli je pravda, co o tobě matka povídala...

00:07:03No, však se přesvědčíme.

00:07:06Když dokážeš do týdne upříst tuhle hromadu,

00:07:09pak si, Marjánko, zasloužíš, abych z tebe udělal královnu.

00:07:14-Jémine!
-Ale kampak, kampak?

00:07:17-Copak se nechceš stát královnou?
-Jakpak by ne, pane králi,

00:07:23ale já si takovou poctu nezasloužím,

00:07:27já bych se radši vrátila do chaloupky.

00:07:30-Ale ne, ne, teď už tě nepustím.
-Pane králi, koukejte,

00:07:34chudá holka si nemůže jen tak z ničeho nic

00:07:37posadit na hlavu korunu.

00:07:40-Milejší je mi pilná holka, než nějaká lenivá princezna.

00:07:44Když mi, Marjánko, ukážeš, že něco umíš,

00:07:48budeš se mnou panovat.

00:07:50-Tak to já se tedy budu snažit, pane králi.

00:07:58-Ale než se dáš do práce, trošku si po cestě odpočiň

00:08:03a dopřej si něco dobrého na zub.

00:08:06Za týden se přijdu za tebou podívat.

00:08:31-To se rozumí, Marjánka si popřávala.

00:08:35Kuřátka i hnětýnky, holoubátka i buchty s mákem.

00:08:40Těch dobrot, co jí nosili, a o zábavu se jí taky postarali.

00:09:25Jenže hromada příze se neztrácela

00:09:28a přadýnek taky nepřibývalo.

00:09:32Tři dny uplynuly a kolovrátek se nezatočil ani jedinkrát.

00:10:06-Pan král nechává ctěnou Marjánku pěkně pozdravovat,

00:10:11a mám se optat, jak je daleko s předením.

00:10:14-Kdo se moc ptá, moc se dozví. Pověz panu králi,

00:10:18že hned jak si odpočinu, tak se pustím do práce.

00:10:21-Smím ctěné Marjánce něco poradit?

00:10:24-To si můžeš radit podle libosti, pane rado.

00:10:27-Měla by sis trošičku přispíšit.

00:10:30Pan král se totiž zlobí, že lenošíš.

00:10:33-Ano? A kdopak mu to prozradil?

00:10:36-Asi vrabci mu to vyštěbetali.
-Aha...

00:10:40Tak až se stanu královnou, tak já ti ty vrabce pěkně osladím!

00:10:47-A nakonec mám potěšení ctěné Marjánce vyřídit od pana krále,

00:10:52že nebude-li včas hotovo, bude veliká výplata,

00:10:56a Marjánka posype pěkně domů s ostudou.

00:10:58-Ale no tak, pane rado, to snad přece ne...

00:11:02-Ale ano. Mám čest se ctěné Marjánce pěkně poroučet.

00:11:09-A už je to tak.

00:11:11Jak se říká, není takové písničky, aby jí konce nebylo.

00:11:16Marjánka se pořádně vylekala a honem se přestala povalovat.

00:11:22Jenže nešikovné prstíky neuměly s kolovrátkem zacházet.

00:11:27Jakpak teď lenorka dohoní, co zameškala?

00:11:30I dala se Marjánka do pláče a naříkala,

00:11:33že by se nad ní i kámen ustrnul.

00:11:56PLÁČE

00:11:59-Snad už toho nářku bylo dost, ne?

00:12:03-Tetičky, kde jste se tu vzaly?

00:12:08-Spadly jsme z višně, Marjánko.

00:12:11-Tak vy jste si přišly ze mě dělat legraci?

00:12:15Tak to zase ne, už ať jste pryč!

00:12:18-Marjánko nekřič, zboří se zámek.

00:12:21-My jsme ti přišly poradit.
-Poradit?

00:12:25Chceš se přece stát královnou, či ne?

00:12:28-A kdopak jste?

00:12:31ZPÍVAJÍ

00:12:36Bude-li si lámat hlavu od rána až do večera,

00:12:40přece jen se nedohádá,

00:12:45pilné matky líná dcera.

00:12:50My se jí však představíme:

00:12:54-Já jsem teta Rozmarýna.
-Kryšpínou mě nazývají.

00:12:59-Jmenuju se Serafína.

00:13:07Dnem i nocí tenkou přízi chceme spřádat neustále,

00:13:11než se týden s týdnem setká,

00:13:15smíš být ženou svého krále.

00:13:20-Je to pravda, a nebo se mi to jen zdá?

00:13:23-Můžeš se štípnout!
-Au!

00:13:27Tetičky moje zlaté, vás mi snad nebe poslalo!

00:13:32Tak se honem posaďte...

00:13:35A máte chuť na zámecké perníčky?

00:13:39-Medové?
-Medové a s mandlemi.

00:13:44Budou asi křupavé...

00:13:46Jé, ty máš veliký palec, tetičko Bernardýno!

00:13:51-Rozmarýno!
-Rozmarýno. Načpak ho máš?

00:13:57-Abych mohla pěkně čistit a přebírat len.

00:14:00No však to uvidíš, Marjánko, počkej.

00:14:03-Aha...

00:14:06Jé, a tobě by zas všichni mohli závidět tu velikánskou botu,

00:14:11tetičko Celestýno!

00:14:14-Serafíno, Marjánko. A taky že mně závidí.

00:14:17Ani jedna nedovede prohnat kolovrátek tak jako já.

00:14:21-Kdyby měla přízi motat a nitky počítat, špatně by to dopadlo.

00:14:25-To zase umíš nejlépe ty, viď?

00:14:28Však sis na to pořídila náramné brejle, tetičko Albíno.

00:14:32-Jmenuju se Kryšpína.

00:14:34To si, Marjánko, laskavě zapiš za ouška.

00:14:37-A teď se, holka, koukej.

00:14:41PÍSEŇ

00:14:46Mám kolečko z bílé břízy,

00:14:51předu předu zlatou přízi.

00:14:56Nepřestanu ani chvilku,

00:14:58než napředu na košilku tenkou jako pavučinu.

00:15:04Nitku k nitce stále vinu.

00:15:10Vrč, kolečko, vrč, vrč, kolečko, vrč,

00:15:15vrč, kolečko, vrč, vrč, kolečko, vrč.

00:15:22-Jé, já nestačím vyvalovat oči!

00:15:25To kdybych uměla, hned by bylo po starostech.

00:15:28-Inu, musíš se snažit, holka.

00:15:30Pojď, sedni si za kolovrátek a my tě to naučíme.

00:15:34-Tetičky moje, to kdybych seděla u kolovrátku od rána do večera,

00:15:39tak nemohu být hotova včas.

00:15:41-Jen se neboj, však my tě v rejži nenecháme,

00:15:44proto přece jsme tady.

00:15:47Ale víš, Marjánko, ani kuře zadarmo nehrabe.

00:15:50-Ale co já vám, tetičky, dám, já mám jenom ty šaty na sobě.

00:15:54-Ty si můžeš nechat, Marjánko,

00:15:57ale musíš nám slíbit, že až se staneš královnou,

00:16:01stydět se za nás nebudeš a pozveš nás na svatební hostinu.

00:16:07-Ale to se samo sebou rozumí, že pozvu.

00:16:10-A to není všechno, Marjánko.

00:16:12Chceme, aby sis dobře zapamatovala naše jména

00:16:15a panu králi představila tetu Serafínu...

00:16:19-...tetu Kryšpínu...
-...a tetu Rozmarýnu.

00:16:24Ale jestli je zapomeneš nebo popleteš,

00:16:27odvedeme tě s sebou a staneš se přadlenou jako my.

00:16:31Jako my, jako my!

00:16:34-A pan král zůstane na ocet!
-To ať mě radši odnese čert!

00:16:39-Ty jsi teta Rozmarýna...
-Táák.

00:16:45-Ty jsi teta Kryšpína...
-Hmm.

00:16:50-A ty jsi teta Serafína.
-No.

00:16:54-Na tak hodné tetičky nikdy nezapomenu.

00:16:57-Tak se nám to líbí, Marjánko.
-A teď, Marjánko, ke kolovratu.

00:17:11-Věřte nebo nevěřte, Marjánce se předení tolik zalíbilo,

00:17:16že litovala, proč se dřív kolovrátku vyhýbala.

00:17:21Práce jí šla pěkně od ruky, tetky taky nezahálely,

00:17:25a než kohouti dvakrát zakokrhali,

00:17:27proměnila se hromada lnu ve sto čistých bílých přadýnek.

00:17:34-To je nití!

00:17:36Z těch můžeme utkat košile pro celý zámek.

00:17:40Krásná práce.

00:17:43Věděl jsem, že mě nezklameš, Marjánko.

00:17:47A teď, teď se budeme spolu ženit, chceš?

00:17:51-Z celého srdce, pane králi!

00:17:55-Hej, pane rado!

00:17:57Představuju ti budoucí panovnici Marjánku,

00:18:00nejpilnější královnu, která kdy seděla na trůně.

00:18:04-Ach, budoucí královně skládám nejhlubší a nejuctivější poklonu.

00:18:09-A teď nám musíš rychle připravit svatbu,

00:18:12Marjánka se chce vdávat hned zítra.

00:18:15-Ne, pane králi, zejtra to nejde! Já to nejdřív musím říct doma.

00:18:19Chudinka máma, ta asi pro mě doma naříká.

00:18:23-Tak dobrá, Marjánko.

00:18:25Než sluníčko třikrát za vršek zapadne,

00:18:28přijedou pro tebe v bílém kočáře.

00:18:30-Platí?
-Platí, pane králi.

00:18:42-A na zámku honem začali vymetat všechny kouty,

00:18:46pekly se dorty a koláče, trhala se myrta.

00:18:51A v tom ruchu a shonu si nikdo nevšiml,

00:18:54že se u kolovrátku usadila prapodivná návštěva.

00:19:09-Zejtra máme svatbu, copak asi bude dobrého?

00:19:15-Já bych si dala vypečenou husičku.

00:19:20-A já vepřové klobásky a jitrnice.
-A já malinový dort.

00:19:27-Jen jestli na nás Marjánka nezapomněla.

00:19:31-Na mě rozhodně nezapomněla, jako že se Rozmarýna jmenuju.

00:19:35Naučila jsem ji přece pěkně čistit len.

00:19:38-Na tetu Serafínu taky jistě v dobrém vzpomíná.

00:19:42Jestli někoho z paměti pustila, tak je to Kryšpína.

00:19:47-A kdo ji naučil nitky počítat?

00:19:50-Nehádejte se, buď jak buď nepřijdeme zkrátka.

00:19:54Jestli Marjánka nezpychla, dobře se pomějeme.

00:20:00-A jestli naše jména zapomněla, dostaneme dobrou pomocnici.

00:20:10-Stalo se, že v tu chvíli procházel tudy pan král a tetičky zaslechl.

00:20:16Už už se jich chtěl optat, co že tu pohledávají...

00:20:26...ale když se znovu pozorně podíval,

00:20:31tetky byly pryč jako když foukneš do peříčka.

00:20:39I pomyslil si, že se mu asi něco zdálo,

00:20:43a odešel se na tu slávu pořádně prospat.

00:21:01Zatím se v chaloupce z ničeho nic usídlil zármutek.

00:21:07Milé Marjánce se totiž jména tetiček

00:21:11dočista vykouřila z hlavy.

00:21:17-Světluše, Blahuše, Libuše...
-Ne.

00:21:23-Valérie, Emílie, Rozálie.
-A kdepak!

00:21:29-Tak Blažena, Božena, Růžena.

00:21:35Zatrápené tetky, jak se jen mohly jmenovat?

00:21:39Holka, neseď tu jako umučení a chystej se!

00:21:42-Královnou se už stejně nestanu, tak jaképak chystání?

00:21:47-Však ty si cestou vzpomeneš.
-Nevzpomenu!

00:21:50-Marjánko! Marjánko, už jedou!

00:21:53-Holka, no, usměj se...
-Mámo...

00:21:57-Usměj, tak... A netrap se.

00:22:04-Vznešený pan král posílá ctěné Marjánce

00:22:07pugét nejvoňavějších růžiček, ááách...

00:22:12A prosí vás obě, abyste přijely na královský dvůr.

00:22:35-A byla svatba slavná, že jste na takové nikdy nebyli.

00:22:39Celé království hodovalo, zpívalo a tancovalo,

00:22:43až se stoly prohýbaly a stěny třásly.

00:22:46Jen Marjánka seděla jako zařezaná

00:22:50a neusmála se ani jedinkrát.

00:22:54S úzkostí se ohlížela po dveřích,

00:22:57kdy že už přijdou tři tetky přadleny

00:23:01a od pana krále ji odvedou.

00:23:16-Tobě se nechce tancovat, Marjánko?

00:23:20Když ne, tak já ti něco povím.

00:23:23Představ si, co se mi na dnešek zdálo.

00:23:27Na zámku se zčistajasna objevily tři prapodivné tetičky

00:23:31s takovými prapodivnými jmény.

00:23:33-Jakže se jmenovaly?
-Počkej...

00:23:36Rozmarýna, Serafína a Kryšpína.

00:23:40-Moc jsi mě potěšil, pane králi!

00:23:43A víš že mám náramnou chuť si s tebou zatancovat?

00:24:00Pane králi, přišly mě navštívit moje tetičky.

00:24:04Prosím tě, buď k nim hodný,

00:24:06protože všecko, co umím, mě naučila tetička Rozmarýna,

00:24:11tetička Serafína a tetička Kryšpína.

00:24:15-Tak to jsou tvoje tetičky?

00:24:18Vítám vás na zámku a veselte se s námi.

00:24:25Smím tě poprosit o taneček, tetičko Rozmarýno?

00:24:29-Ráda, pane králi.

00:24:34-Od čeho máš tak veliký palec, tetičko Rozmarýno?

00:24:38-Inu od předení, panáčku.

00:24:48-Au!

00:24:50Od čeho máš tak velikou botu, tetičko Serafíno?

00:24:54-Inu od předení, panáčku.

00:25:02-A nač máš tak veliké brýle, tetičko Kryšpíno?

00:25:06-Inu na předení, panáčku.

00:25:18-Ode dneška nesmíš na předení ani sáhnout, Marjánko.

00:25:22-Ale pane králi, já bych nerada zapomněla, co jsem se naučila.

00:25:27A tobě by se líná královna jistě taky nezamlouvala.

00:25:31-Jenom se neboj,

00:25:33ono se najde jiné práce dost a dost.

00:25:46-A našla se.

00:25:48Zanedlouho jim čáp i vrána nanosili plno kluků i holek,

00:25:52a Marjánka i bez předení nevěděla kam dřív skočit.

00:26:03A když se jí přece jen zachtělo lenošit,

00:26:06stačilo, aby se podívala na kolovrátek.

00:26:10PÍSEŇ

00:26:12Bude-li si lámat hlavu od rána až do večera,

00:26:15přece jen se nedohádá.

00:26:18My se jí však představíme.

00:26:20-Já jsem teta Rozmarýna.
-Kryšpínou mě nazývají.

00:26:25-Jmenuju se Serafína.

00:26:27Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková