Hvězdně obsazená filmová komedie o dětech a jejich rodičích, odehrávající se na sklonku šedesátých let. I na pražské Hanspaulce se slaví s plným nasazením a ve vší obřadnosti Vánoce… (1999). Hrají: M. Donutil, J. Kodet, S. Stašová, E. Vášáryová, B. Polívka, E. Holubová, S. Zázvorková, J. Dušek, J. Krejčík, K. Nováková, M. Beran, S. Koblížková, M. Morvai-Javorský a další. Scénář P. Jarchovský. Kamera J. Malíř. Režie J. Hřebejk
00:00:16Byly Vánoce 1967. Táhlo mi na 16, byl jsem beznadějně zamilovaný
00:00:22a chtělo se mi umřít.
00:00:26Boris, idi bystrej, děvočkam cholodno! Bystrej!
00:00:34Pažalsta, tuda, tuda. Charašo.
00:00:39Vot, odkryvaj, odkryvaj!
00:00:42Tamara!
00:00:43Minutočku...
00:00:45-Praščaj...-Balšoje vam spasiba.
00:00:47-Da. -Vsevo charoševo!
-Spasiba.
00:00:50-Zděs padarok.
-Óooch...
00:00:52-Boris, bystrenko, praščaj.
-Padaždi, paka...
00:00:54-Spasiba, Boris, spasiba.
-No, paslyvajem, bystrenko.
00:00:57Juž spejem, Boris.
00:00:59-Ščastlivoj puti!
-Děvočka, paka těbja.
00:01:02Nina, bystrenko.
00:01:15Dávám bolševikovi rok, maximálně 2 roky.
00:01:20Dobrý den!
00:01:21Ahoj.
00:01:48-Co je?
-Šťastný a veselý.
00:01:53Co blbneš?
00:03:41Brácha...
00:03:44Brácha... mami brácha je mrtvej!
00:03:50Brácha se nehejbá, tati, vážně! Mami, von je mrtvej!
00:03:55-Baf!
-Ty blbečku!
00:03:59Vy dnes nemáte žádné zaměstnání nebo co?!
00:04:01Zase jsem tě dostal!
00:04:07Mě dlouho rozčilovat nebudeš, ty smrade!
00:04:13Příjem! Slyším.
00:04:17Rozumím. Dejte mi linku dvastapět.
00:04:21Michale, obleč si to.
00:04:24Dozorčí? U aparátu major Šebek, připravte mi jídelníček!
00:04:30Jaký jídelníček? Já jsem neřekl jídelníček.
00:04:34-Vy jste řekl jídelníček...
-Tatínku, ty ses splet...
00:04:38No tak to jsem se spletl já. Tady děckám připravuju jídelníček.
00:04:42Připravte mi svodky. Končím. No...
00:04:49-Co bude dnes k obědu?
-Neřvi jak pavián a přečti si to!
00:04:54Mami, to máme zase rajskou?
00:05:04-Co vidíš?
-Kuře.
00:05:09Tak vidíš.
00:05:17No to snad není možný.
00:05:19Jeho rodina zničí v podstatě architektonickou památku
00:05:26a postaví na její místo tank!
00:05:34Tak si jich dáme ještě 5. Raz, dva, tři...
00:05:49-5...
-Jindro!
00:05:53-...6...
-Jindro!
00:05:55-...7... Já jsem řek 10!
-Říkals pět.
00:05:58Řek jsem 5 a myslel jsem 10.
00:06:19-Poď, necourej se!
-Mami, víš že...
00:06:22jeden chlap...škytal v kuse 13 let?
00:06:25Dobře, dobře. Děvčata, pojďte.
00:06:30-Dobrý den!
-Ahoj, teto!
00:06:31-Tady jsem pro tebe paní učitelka.
-Soudružka učitelka!
00:06:36-A vyřiď vašim, že přijdeme až pozejtří. -Jo.
00:06:38-V kolik mám teda přijít?
-Přijď ve tři.
00:07:04Ty tady budeš na svátky sám?
00:07:07Ne úplně sám. Mám tady promítačku a piáno.
00:07:14-Ale jinak je to tady na hovno.
-Hm, to je lichotka.
00:07:18Máte tady balík. Z Ameriky. To bude asi od soudruhů rodičů, co?
00:07:25Jo, no. To víš fízle.
00:07:54Ty jsou skvělý, co?
00:07:58No. Pěkný kozačky. By byly dobrý na mý mámě.
00:08:06Co to, co to kecáš? Tak se podívej na svoje boty...
00:08:54Pojďte dál!
00:09:22Máš lístek?
00:09:29Elien vypadá jako Jean Marais.
00:09:32Doufám, že to bude lepší než minule!
00:09:36Vždyť je skvělý, že to pouští.
00:09:42To jste slyšely, že je Jean Marais na kluky?
00:09:44-Fakt, jo?
-Zase kecá.
00:09:47Já jenom, jak jste říkaly s tou podobností...
00:09:51-To jako myslíš, že Elien je...
-Buzerant, teplej. Teplej buzerant.
00:09:55Buď zticha!
00:10:16-Ahoj!
-Ahoj.
00:10:21Ty vo mně vykládáš, že jsem jako Jean Marais.
00:10:24To říkala Jiřina!
00:10:52Já jsem ti říkala, nejezdi na náledí na kole.
00:10:55-Pán má svůj rozum.
-Líbali se líbali a děsně dlouho!
00:11:04Co se tady rozháníš? Neměl ses dát na svátky ostříhat?
00:11:10Tatrmane! Seš zarostlej jako Ezop!
00:11:13-Ezau, tatínku, Ezau.
-Ten taky!
00:11:19-A koukej vyluxovat, nestůj tam!
-Ukaž já ti pomůžu.
00:11:25-Proč teta Eva nepřijde?
-Ona přijde. Na Boží hod.
00:11:30-Dneska má návštěvu.
-Soudruha učitele?
00:11:34-Kruci, teď aby se to tam vešlo.
-No, soudruha učitele.
00:12:15-Šťastný a veselý! Malou vteřinku.
-Jo,jo. Péťo, dělej!
00:12:22Obsazeno.
00:12:25Jak dlouho ještě?
00:12:30-Dlouho.
-Jeee...
00:12:50Volno.
00:12:55-Co to tady smrdí?
-Karma.
00:12:59To je osud, viš...
00:13:03Narodil se Kristus Pán, veselme se,
00:13:13z růže kvítek vykvet nám, radujme se.
00:13:22Z života čistého, rodu královského, nám, nám...
00:13:35narodil se...
00:13:41Nám, nám, narodil se...
00:13:45No, ona se usmívá. Usmívá se!
00:13:51Já jsem přesvědčen, že kdyby mi chrstli vařící olej do ksichtu,
00:13:58tak se ona bude co? Bude se smát!
00:14:02A přitom je to tak jednoduchý. Mělo tady být jemné, něžné cé
00:14:09a co jsme slyšeli místo toho? Hm?
00:14:14Prznitelka se usmívá, navzdory své podprůměrnosti
00:14:19a otci na očích se tahá s největším exotem v okolí!
00:14:24To byste ji mohli utlouct a stejně bude hrát...
00:14:29Přitom je to tak jednoduchý...
00:14:32Naro-odil se Kri-stus Pán, veselme se!
00:14:39Z rů-že kví-tek vykvet nám, ra-duj-me-e se!
00:14:46Z ži-vota čisté-ho, rodu králov-ského,
00:14:52nám, nám na-ro-di-il se!
00:14:58-Já přeci nemám sluch!
-Ty, že nemáš sluch?
00:15:01Moje dcera, krev mé krve? My máme s maminkou absolutní sluch!
00:15:08Je to jinak. Děláš mi to schválně! Znova!
00:15:13-Mami, je ti dneska líp?
-Jo, neboj. Je to dobrý.
00:15:17-Je to lepší.
-Něco jsem řek!
00:15:22Sabotéři!
00:15:29-Nesem vám noviny ...
-Maminko...
00:15:33-Nazdar.
-Zdravím vás.
00:15:38-Bóžo...
-Ale prosim tě...Ukaž.
00:15:45-Na, tumáš, no, tumáš...a pomoz mi.
-No, no.
00:15:51Mládežníku.
00:15:56-Zazpívej nějakou koledu!
-Narodil se...
00:16:01Drž hubu. Nech aspoň na Vánoce tyhletý politický provokace...
00:16:05-Ale no tak...
-Kluci! Ne abyste se zase sázeli!
00:16:09-Václave! Babi!
-Nóo...
00:16:12-Švagřice má milovaná!
-Nazdar...
00:16:17-Kde máš ségru? -Ta přijde až zejtra. Babi, má vážnou známost.
00:16:22Zaplať pánbů, že už si našla mužskýho!
00:16:25-Pozor, profesora biologie!
-Profesor biologie!
00:16:30-Profesora biologie.
-Maminko, ty nám jenom hoříš!
00:16:33-Vážně? Já jsem úplně... Ááá, proboha sundej mi to!
00:16:40Počkej, klid, sundám to. Jau!
00:16:44Ty ses vůbec nezměnil, ty mě vždycky dostaneš.
00:16:47To jsou Vánoce.
00:16:49Bež, jdi...pocem, pocem, přezout! Přezout, máme novej koberec.
00:16:53-Štědrej večer na...
-Drž hubu...Přezuj se.
00:16:55-To jste fasovali, ne?
-Já ti dám fasovali! Je úplně nový!
00:17:00-Tak vidíš, brašule, profesor...
-Ale to je toho.
00:17:04Profesor biologie.
00:17:05Ten ti to vysvětlí s tím medvědem. Štyrmetrovým.
00:17:10Ježíšmarjá, já jen říkám, co říkali v televizi.
00:17:12Že medvěd kodiak měří 3,70 m, mami, víš?
00:17:17-Dáš si panáka?
-A on se toho hned chytá!
00:17:18-Dej mu panáčka ať dá pokoj.
-3,70 m...
00:17:24To má slon!
00:17:25-No a co?
-Africkej!
00:17:28-Kluci, prosím vás...
-Bohoušku, nesmíš věřit všemu,
00:17:31co se říká v televizi.
00:17:33Já nevěřím všemu, co říkali v televizi, říkám jenom,
00:17:36tam říkali, von si stoupne na zadní,
00:17:39vztyčí přední tlapy, měří 3,70 m, možná víc!
00:17:43Brašule, nevěř tomu, já měřím 185!
00:17:46A co? Já měřím 183, no a co?
00:17:50-Tak mě vlez na záda!
-Nech toho, nech si toho...
00:17:53Zkus se dotknout stropu, ty vole! A když se dotkneš stropu...
00:17:59Uvidíme, jak je ten tvůj kodiak velkej!
00:18:01Tak, Maruš a pozor, a bude kodiak! Vylezu nahoru, tady se opři.
00:18:06-Opři se, já tam vylezu.
-Ale opatrně...
00:18:09Opatrně. Počkej. Musím na tebe nějak, hergot...
00:18:12No jistě, ty ale musíš na zadní...
00:18:16Ty děláš zadní, já vztyčuju přední. Stůj opatrně, jo?
00:18:21Já jdu nahoru, já jdu nahoru...
00:18:23-Dělej. To je vůl.
-Ježíš...
00:18:27-Udělej tam značku!
-Jak mám udělat značku, ty vole?
00:18:31-Drápem, ne, ty vole...
-To je blbec, ježišmarjá...
00:18:37-Uzlinko, podej mi vidličku, jo?
-Tati zabruč...
00:18:41-Co říkáš?
-Zabruč!
00:18:43Já ti zabručím, až slezu dolů, podej mi to opatrně!
00:18:46-Ták, no co?
-Už to mám, tady udělám značku...
00:18:50-Vám to minule nestačilo?
-Nečum na mě a zaměř to, proboha!
00:18:54-Co kouzelný slůvko?
-Prosim?
00:18:56-Kouzelný slůvko!
-Já tě zabiju, ty parchante, jeden!
00:19:01Ááá, ty vole, udrž to!
00:19:07-Ááááá!
-Táto!
00:19:11-Ahoj.
-Ahoj.
00:19:15-Co je?
-Elien se ti omlouvá.
00:19:22Uznal, že to přehnal.
00:19:25-To je dobrý.
-Tohle ti posílá na usmířenou.
00:19:34Dík.
00:19:42Jindřiško! Ještě jsme nelili olovo!
00:19:47-Olovo, volovo...
-U nás měří medvěda.
00:19:54-Tak ahoj.
-Šťastný a veselý!
00:20:04Zatracený ženský! Nešahejte na mě!
00:20:12-Už jsem u lavóru?
-Tak...
00:20:14Ale...
00:20:28-Co tam vidíš, Jindřichu?
-Dávám bolševikovi rok.
00:20:36Maximálně dva...
00:20:46-Nádhera, viď?
-Hm.
00:20:48-Nepřipadá ti to úplně magický?
-Připadá.
00:20:51Podívej.
00:20:56Já miluju sklo...
00:21:00-Já jsem si strašně přála těžítko.
-Ale tohleto není jen těžítko, Evi.
00:21:08A co to je?
00:21:18Kodiak...
00:21:20Slyšela jsem, že 1 člověk škytal nepřetržitě 13 let.
00:21:23Prosim tě!
00:21:25Ty neumíš na chvilku zadržet dech?
00:21:29Kamaráde, já jsem jako kluk vydržel minutu a půl pod vodou.
00:21:34Pod vodou, což je těžší, poněvadž nemůžeš dejchat povrchem, kůží...
00:21:41-To je hračka, ne?
-Péťa říkal, že lovci perel
00:21:44vydržej pod vodou i 15 minut.
00:21:47Co?
00:21:48-Patnáct minut!
-Ale, prosim tě, to není možný.
00:21:50-Co by ne?
-Čtvrt hodiny?
00:21:52-No jistě.
-Ty nevydržíš ani minutu.
00:21:57-Co bych nevydržel ani minutu?
-Ale kluci...
00:22:01No co? Tak vo co de? To zkusíme.
00:22:05Vod teďka se nehádám, vod teďka se sázím.
00:22:11-Vteřina korunu!
-Dobře. Co je do minuty, je tvoje.
00:22:15Co je nad minutu, je moje. Souhlasíš? Jo?
00:22:20Takže pojďme.
00:22:22-3, 2, 1...
-Musíš podle mě, zaprvé.
00:22:27-No tak řekni ty, to je jedno...
-Takže připravit, pozor,
00:22:31můžeš, no? Co!
00:22:38-Už?
-Ne, ne...
00:22:40Ne, to vůbec, tak si zacpi nos! Nosní dírky si zacpi!
00:22:44Tak si zacpu nos, to je problém?
00:22:47Připravit, pozor, teď!
00:22:53No, co...
00:22:56Dejchá.
00:23:02Slyším, jak dejchá, to je...
00:23:09Dejchá.
00:23:13To vidim, to slyšim, dejchá, tak já už tě ne... nesleduju.
00:23:17Dejchej si jak chceš. Končím, ruším, nesleduju tě!
00:23:24On červená.
00:23:27Brašule, neblbni. Rupne ti cévka v mozku.
00:23:31Bóžo.
00:23:34Neblbni, máš svůj věk, snad, tak... Vždyť to s tebou sekne, brašule!
00:23:41-To je vůl.
-On by se snad nechal zabít, blbec.
00:23:46-Kolik mu to dělalo?
-Ale, nemá to cenu, není pod vodou.
00:23:52-Co pod vodou?
-To jako bych jel na kole z kopce.
00:23:56-Jak to myslíš?
-No vždyť nemusíš šlapat, ne?
00:24:00A pod vodou se musí šlapat?
00:24:07Copak bude asi pod stromečkem?
00:24:10-Přála jsem si kuši.
-Ale kuš, prosimtě.
00:24:19Venco, pojď do koupelny!
00:24:30Promiň, maličká.
00:24:36Kluci!
00:24:40Promiň, stařičká...
00:24:50Vidíš to? Nedejchá.
00:25:06Minuta, vteřina. Máš u mě korunu! To je neuvěřitelný, člověče!
00:25:12Ty jseš obojživelník!
00:25:14Můžeš mně říct cos obalila? Ten kapr plove ve vaně!
00:25:19Já jsem ho koupila předevčírem už naporcovanýho.
00:25:23Copak ty dokážeš zabít kapra?
00:25:26Když tatínek už nežije?
00:25:34Nedokážeš, co?
00:25:49Drazí, vzpomeňme těch, kteří s námi nemohou zasednout
00:25:55ke štědrovečerní tabuli nikdy.
00:25:59Věnujme tichou vzpomínku a modlitbu těm,
00:26:02kteří padli za 2. světové války a umučeným kamarádům,
00:26:08mým drahým kamarádům z odboje.
00:26:37Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé,
00:26:42přijď království tvé, buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi,
00:26:48chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny,
00:26:51jakož i my odpouštíme našim viníkům a neuveď nás v pokušení
00:26:54a zbav nás od zlého. Amen.
00:26:56Amen.
00:26:59Amen!
00:27:09-Tak dobrou chuť.
-Dobrou chuť.
00:27:30Veselé Vánoce!
00:27:36Uzlinka...
00:27:45Kuše!
00:27:49-Kdo jí to dal?
-Ježíšek, ne?
00:27:51Že má pořád ten samej balicí papír.
00:27:54Copak je asi tohle, maminko?
00:28:01-Co? -Vždyť ty víš.
-Nevim.
00:28:07No né, pravá vodečka Staličnaja!
00:28:16Teď to nevotvírej!
00:28:19To je od ďádi Borise?
00:28:23Od ďádi Borise máme stojánek. Přijedou zase o prázdninách!
00:28:30A copak je asi tohle?
00:28:59Díky, táto!
00:29:02(Šebek zpívá anglicky)
00:29:53Díky, táto.
00:30:03Ty jsou, co?
00:30:21A teď něco pro maminku od tatínka.
00:30:31-Skleničky?
-No jen si klidně zatřes, Mařenko.
00:30:54Skleničky! Ty už jsme potřebovali jako sůl!
00:31:00-Jsou už všechny vymlácený.
-No právě!
00:31:03Všechny už jsou vymlácené, to říkáš přesně.
00:31:08Jestlipak sis všimla něčeho zvláštního na těch skleničkách.
00:31:16-Jsou lehký.
-No. Tady totiž ...
00:31:22přestává legrace.
00:31:28Tak se dobře dívej, ty posměváčku!
00:31:33Lidunko, copak se stane, když hodíš obyčejnou skleničku na zem?
00:31:40-No, rozfláká se.
-Správně, rozbije se.
00:31:43Obyčejná sklenička se rozbije. Tak tomu skutečně bývalo,
00:31:47že se obyčejné skleničky rozbíjely.
00:31:51Ale pak se pár chytrých hlav dalo dohromady...
00:31:59Ty, neškleb se!
00:32:05A řekly dost! A není náhodou, že těch pár chytrých hlav
00:32:10se sešlo v Polské lidové republice, v socialistickém Polsku!
00:32:15To není náhoda a ta slavná Polka, madame Curie-Sklodowská...sklo...
00:32:23No.
00:32:27No prostě nerozbitná sklenička!
00:32:30Jak nerozbitná?
00:32:35Zázrak!
00:32:38Můžu to zkusit taky?
00:32:42Lído!
00:32:46-Jakou silou?
-Vší silou, děvče!
00:32:54-A skláři nebudou mít co žrát.
-Babičko.
00:33:02Víte, co to znamená? To znamená, že jsme zase o krok před nimi!
00:33:09Bude to stačit, myslíš?
00:33:12To bylo málo.
00:33:16Tak málo, říkáš?
00:33:19No dobře. Tak na, chlapče!
00:33:27A komu tím prospějete, co?!
00:33:35Druhé straně?
00:33:39Všimli jste si
00:33:42těch zvláštních střepů?
00:33:50Oni jsou jak kytičky. Takový kulatý. A neřežou!
00:33:56No fakt, neřežou. Já jsem v životě něco takovýho neviděla.
00:34:03To je zvláštní.
00:34:06Táto?
00:34:08Celej rok jsme u stolu 4.
00:34:13A máme jich ještě 5!
00:34:18Takže to máme 1 pokus pro každýho. Co? No!
00:34:28-Co to je?
-To je strašně zajímavá věcička.
00:34:31To jsem koupil teďka na stáži v Kyjevě, víš, jak jsem teďka byl.
00:34:37-Znáš Kyjev?
-Ano.
00:34:38To ti je nádherný město, všechno nový, krásný.
00:34:41A tam právě jsem sehnal tohle. Vyděržaj pianěr. Ty panimaješ?
00:34:45-Da.
-Tak to popadni!
00:34:48To je hračka, Péťo, kterou se tam chlapci jako ty, zocelují.
00:34:54To bolí!
00:34:58-Péťo nestalo se ti něco?
-Né, to jenom trošku brní.
00:35:01Je to prosté, ale účinné. Smysl té hry je v tom, vydržet.
00:35:05Vyděržať! Pusť to!
00:35:08Pustit a zatnout zuby a vydržet.
00:35:15Proč se tak třeseš?
00:35:19Protože do mě jde proud, no.
00:35:23-Tak se pusť! -Jak se mám asi pustit, když do mě jde proud!
00:35:28To by musel ten chlapec to vypnout!
00:35:31Péťo, vypni to.
00:35:33Vypni to už na chvilku, jo?
00:35:35Vypni to!!!
00:35:38-No a co, no?
-Strašný. Ale to není moc bezpečné.
00:35:43Snad jsem učitel biologie, vím, co si můžu dovolit. To je legrace.
00:35:46-Vem si to.
-Nechci.
00:35:47Vem si to, to je legrace. Já to popadnu. Pusť to!
00:35:50-Ne moc!
-To může naplno. Pusť to naplno!
00:35:55To nic nedělá.
00:35:56-Nemůže, protože se nedotýkáme.
-Jo tak.
00:36:00Těla se dotýkají. V květnu nebo v máji.
00:36:05-Jauuu!
-To je vzrůšo, co?
00:36:09To bolí,viď?
00:36:12Krása, Vilmo! To jsem si snad ani nezasloužil.
00:36:19Ale stejně, největší radost udělá takový dárek,
00:36:24který člověk vyrobí sám pro toho druhého. Z lásky.
00:36:32Jo...To je pro mne.
00:36:36Děkuju, Jindřichu. Práce všeho druhu, že?
00:36:43To je pejsek?
00:36:46To je velbloud!
00:36:49A kde ses to naučil?
00:36:51Za války v lágru!
00:36:54Dokonce jsem si tam vyrobil šachy z chleba!
00:37:01Bílé z chleba bílého a černé z černého.
00:37:05Ne! Z mazlavého válečného komisárku!
00:37:11Díváš se na prapočátek života.
00:37:13Tady někde začíná vývoj, završený naší vlastní existencí.
00:37:18Zázrak!
00:37:21Goťák!
00:38:33-Pojď.
-Mně je blbě.
00:38:44Tady něco strašně smrdí.
00:38:49-František.
-František takhle nemůže smrdět.
00:38:59Co blbneš?
00:39:01Šukání je pro děcka.
00:39:06Chlapi si vypijou! Co? No!
00:39:10-Teď tady něco smrdí!
-Matko, neser!
00:39:19Já vám něco... něco předvedu, ste ještě neviděli.
00:39:27Prokristapána, Bohoušku. Nech už toho.
00:39:32Mlč, ženo! Víte, co udělá voják v záko...
00:39:39zákopu, se potřebuje zahřát...
00:39:45-Cože?
-No, víte to...víte to někdo?
00:39:51Když kul...kul...osobně jmenují?
00:40:01Když kulky osobně jmenují?
00:40:04Co?
00:40:10-Brašule, to neuděláš!
-Maršál Malinovskij!
00:40:15Brašulje!
00:40:24-Táto!
-Co?
00:40:27Seš kaťuše, člověče!
00:40:42Hände hoch!
00:40:46Povyšuju tě na nástěnkáře.
00:42:06-Nenapijeme se trošku?
-Potom!
00:42:10Počkej, hele, nezapálíme stromeček nebo františky... si přivoněli?
00:42:19-Hodí se to na vánoce?
-Hodí.
00:42:23-Jsi můj nejkrásnější dárek, Evi.
-Hm.
00:42:26Já si tě rozbalím.
00:42:27Vstaň. Vstávej. Zvedni ruce.
00:42:35No, předkloň se...sedni si.
00:42:45-Botičky nejdřív, botičky sundáme.
-Počkej, neblázni, dej mi tu botu!
00:42:502. botičku. Obě botičky, krásný nožičky.
00:42:57Evi, vidíš to? Líbí se ti?
00:43:04Evi! Vem to do rukou a vnímej jenom tu energii, prosimtě...
00:43:09Vem to do rukou, prosím tě! Na kolenou tě prosím!
00:43:13Tak, Evi! Náušnička jako třešnička.
00:43:25-Evi, to je vzrůšo, viď?
-Já nevím. Mně je nějak blbě.
00:43:30-Mami?
-Ano?
00:43:33Dělej, zhasni.Dělej, zhasni!
00:43:39-Soudruhu učiteli, můžu se na něco zeptat? -Ano?
00:43:42-Hoří hovno?
-Péťo!
00:43:45-Co říká?
-Jestli hoří hovno.
00:43:49No, třeba velbloudí ano.
00:43:53-To je pravda.
-To je a ty nevíš kolik je hodin?
00:43:56-Kolik je hodin?
-Moc!
00:43:58Říkali jsme, že tatínky budeme vybírat spolu.
00:44:02Péťo, mazej do postele nebo ti ten mikroskop zabavim
00:44:05až do konce školního roku!
00:44:10Nekoukej po mně a běž.
00:44:13Dobrou noc. A už nezlob!
00:44:32Takže já to dělám jako konkurs na tatínka, že jo?
00:44:38Já tady dělám hezký Štědrý večer neúplné rodině.
00:44:42Fikci, iluzi vytvářím pro chlapce, žáka 6.třídy, ten mě bude hodnotit,
00:44:50bude rozhodovat, jestli můžu já s tebou strávit pár chvilek
00:44:55na lůžku.
00:44:59Evi, já jsem přišel s nabídkou kvalitního sexu.
00:45:03Štípání bambusu, poloha mléka a vody a dlouhý hodiny
00:45:09domácí přípravy jsou k ničemu.
00:45:12Kvůli nějakým vašim...Dobrou noc.
00:45:18Sašo, pojď.
00:45:20-Nemusíš se přemáhat.
-Já se nepřemáhám, pojď.
00:45:24-Jenom tě prosim, tiše a rychle.
-Evi...
00:45:28-Hlavně rychle...
-Evi, jseš si jistá, že to chceš?
00:45:33-Ano, jsem si jistá.
-Evi, víš...
00:45:40-Jau!
-Promiň!
00:45:43-Nic se nestalo.
-Ty mě takhle učiníš šťastným, víš?
00:45:47-To je dobře, Sašo.
-Já budu potichu, neboj se!
00:45:51-Buď potichu, buď potichu...
-Evi!
00:45:54-Potichu a rychle.Pšš!
-Evi...Evi...
00:46:02píseň:"Ze zdi na mě tupě zírá od trezoru temná díra..."
00:46:04Do prdele! Já se na todle tady můžu vykašlat!
00:46:09Já se z toho tvýho kluka poseru!
00:46:15Mami!
00:46:17Já ti...
00:47:12Co je to tady za hnusnou máničku?!
00:47:19Myslíš Gagarinova bratra?
00:47:44Sem ti chtěl tu nástěnku svěřit.
00:47:48Smrade!
00:48:24-Kolik, pane doktore?
-Je to víc než minule.
00:48:28S tím tlakem něco musíme udělat, paní Vilmo.
00:48:32Chtělo by to tak na 2, 3 dny k nám na oddělení.
00:48:34To nemůžu.
00:48:38-A co ty prášky, berete ty prášky?
-Někdy zapomenu.
00:48:42To nesmíte, to je velmi důležité.
00:48:45Před obědem si dáme, pane profesore, něco ostřejšího.
00:48:50-Bude horko.
-Jindřichu...
00:48:53Tady mám 12ti letou 60% slivovici
00:48:59od dr. Vacenovského z Dolan.
00:49:04No tak, Vilmo, dej si taky štopičku, no.
00:49:10-Ne, paní Vilma ne.
-Ale, pane profesore.
00:49:12-Ten tlak je vysoký, nedoporučuji.
-Dám si za mámu.
00:49:14To není eirkoňak, to je pití pro chlapy!
00:49:19Víte vůbec, jak se to pije?
00:49:22Pozvednout sklenku, přivonět,
00:49:26ucítíte ořechovou vůni jader,
00:49:30pane profesore,...
00:49:32musíte nasát...
00:49:39Ááá, to je bolest, ááá, ááá...
00:49:50Óóó, chcete mě zabít, smradi?
00:49:53Vztyk! Odchod! Oba!
00:49:57-Tak co?
-Hm,co...
00:50:00Co ten tvůj učitel?
00:50:03Já ti nevim...
00:50:09-On je slizkej, co?
-Hm.
00:50:13Péťa ho taky nemá rád.
00:50:17-Mami, můžem si pustit tu desku?
-Radši ne, Péťo.
00:50:20-Teti...
-To víš, že jo, Peťulko.
00:50:25Nebude to Bohoušovi vadit?
00:50:29Ať tu chvíli řve někdo jinej.
00:50:33Já si snad dám inzerát.
00:50:37-Ty inzerát?
-Hm. Péťa tátu potřebuje.
00:50:41Prosím tě. Evo.
00:50:45Stačí, když nebudeš chodit vohnutá.
00:51:20Děkuji. Děkuji.
00:51:25U nás se vždycky na Hod boží podává vepřová na smetaně
00:51:29s bramborovým knedlíčkem.
00:51:33-Pan profesor si vždy rád přidal.
-Velice rád.
00:51:40-Tak můžeme jíst? Dobrou chuť.
-Nápodobně.
00:51:45-Dobrou chuť.
-Děkuji.
00:51:55No, dnes se mi zrovna ta omáčka nějak zdrcla. Není to ono.
00:52:00Naopak, je znamenitá.
00:52:04No, bývává lepší...
00:52:09Dobrá hospodyně musí být vždy nespokojená.
00:52:13To je pravda. Je vynikající!
00:52:25Nejsou ty knedlíčky trošičku mazlavé?
00:52:29Noky přece musí být trošičku mazlavé. Na povrchu.
00:52:34Noky? Slyšel jsem dobře?
00:52:37-Řekla jsi noky?
-Maminčiny noky přece.
00:52:42Pravý nok je na povrchu klouzavý a uvnitř kyprý a vláčný.
00:52:47Mluvíš o maminčiných vynikajících bramborových knedlících?
00:52:53O senzačních maminčiných nocích.
00:52:56O těchto nefalšovaných typických vídeňských bramborových knedlících?
00:53:04-Ty se je opovažuješ nazývat...
-Noky!
00:53:07Knedliky!
00:53:10Vysvětlím vám rozdíl mezi knedlíky a noky.
00:53:13Je to prosté. Knedlík se vaří ve formě podlouhlých válečků
00:53:18a teprve po vyjmutí z lázně se krájí na tenké plátky.
00:53:23Po obrubě těch plátků může být knedlík trochu oslizlý.
00:53:28Naproti tomu typický nok se ve formě kuliček nebo šišek
00:53:34vaří každý kousek zvlášť a tudíž je slizký po celém povrchu.
00:53:44Mně se to jeví docela logicky.
00:53:47Vilmo, Vilmo! Jak jsi vařila tento knedlik?
00:53:52-No v ubrousku v páře.
-Ááá. Tak a teď mluv!
00:53:58Noky lze připravovat též v páře, viď, mami?
00:54:00A-ano.
00:54:02Když nevíš, jak se v takovýto den a před hosty chovat
00:54:06k vlastnímu otci, tak mi táhni z očí!
00:54:10-Mohu dožvýkat poslední nok?
-Knedlik nech knedlikem a táhni!
00:54:16Možná jsem vařila knedlík a vyšel mi nok.
00:54:21To je typický alibismus.
00:54:23Odporný alibismus! Ty, která jsi učila vařit v Alcronu,
00:54:27nevíš, co mi cpeš pod čumák?! Vy to možná nevíte, ale já bych
00:54:32nikdy nepozřel něco tak odporného, jako je nok!
00:54:38Jak se to vyjadřuješ o maminčině kuchyni?!
00:54:42Ty nevíš, že je to typický suchý vídeňský bramborový knedlik?!
00:54:49-Nok!
-Knedlik!!!
00:54:53Jindro, pššš!
00:54:55Klid, mami!
00:54:57Mě učil pan farář, cti otce svého i matku svou a toto je výsledek
00:55:03materialistické výchovy!
00:55:05Udus se tím nokem! Zatím je to můj byt a tady ti nepatří
00:55:12ani ten knedlik!
00:55:14A je to tvoje vina, výsledek tvé výchovy!
00:55:19To měla být moje výchova. To bych se nesměl ani hnout z domu,
00:55:25to bych tu musel stát s bičem od rána do večera!
00:55:30Myslíš, že jsem si nevšim, jak si tady šuškáte,
00:55:35rychle, než přijde tatínek! No to bylo prostě k nesnesení!
00:55:42Choval jsem si na prsou zmiji, celé klubko zmijí! Dej mi pokoj!
00:55:49Proboha, máme návštěvu, nemusí to každý slyšet.
00:55:53Ať to každej slyší! Nedalas mi syna, víš?
00:56:00A v tom to vězí. Co taky mohu čekat od ženy jako jseš ty!
00:56:07Pane profesore,
00:56:10uvědomuje si ten spratek, že jsem na nitroglycerinu?
00:56:15Klid, Jindřichu, klid.
00:56:18Mě vyslýchali nacisti, děvenko!!
00:56:23Na mě si s nějakým nokem nepřijdeš!
00:56:31Dejte to pryč, mně se z toho dělá mdlo. Z těch noků!
00:56:39Kdo se ptal na tvůj názor?! S kým si myslíš, že paseš krávy?!
00:56:46Až vychováš vlastní dceru, přijď diskutovat se svým otcem!
00:56:51Viděl jste to, pane profesore? Francouzštinu, angličtinu,
00:56:56klavír člověk platí a takový monstrum!
00:56:59Co říká o nocích odborná literatura, cituji:
00:57:03Jemný vídeňský nok připravujeme v páře...
00:57:10Já ti dal život!!! To je tím, s kým se taháš!
00:57:16S nějakým anarchistickým bohémem, rudým bolševickým nokem!!!
00:57:34Co si přeješ, holčičko?
00:57:36-Tatínek vám přeje hezký svátky...
-e,...děkuju.
00:57:38A vzkazuje, jestli by aspoň na Boží hod nemohl být klid.
00:57:43Tatínek...
00:57:50Pojď mi to povědět sám, ty Koněve!
00:57:54Nemusíš za sebe posílat spojku, tady nejseš na generálním štábu!!!
00:58:01Každej ví něco, víš snad ty, kdo založil Beatles?
00:58:04Svojsík, Frištenská nebo Tyrš?!
00:58:09-Odkdy ty držíš Boží hod?
-Já se z toho zblázním.
00:58:13Dobytku, zleješ se i na Štědrej večer jako mužik!
00:58:18A ty si trhni nohou! Až to s tebou zase šlehne,
00:58:22už ti podruhý pomáhat nebudu, ty parchante!
00:58:25O to se tě nikdo neprosil!
00:58:29Tohle je můj dům, můj byt, já si tady můžu řvát jak chci!
00:58:34Ty jsi ho dostal za šaškování na buzerplace, já ho dostal
00:58:40za léta ve fašistických kriminálech!
00:58:46Není voják, jako voják!!!
00:58:51Pardon. Rukulíbám.
00:58:54-Dobrý den.
-Dobrý den.
00:58:55-Přeju vám příjemné Vánoce.
-Vám taky. Běž, Péťo.
00:59:03-Dobrý den.
-Nazdar.
00:59:05-Nešla by Jindra ven?
-Nikdy! Nebo navždy!
00:59:47Péťo! Přestaň blbnout a pojď mi pomoct. Honem!
01:00:04-To jsou změny, co?
-No, to je život.
01:00:07Už bylo načase.
01:00:09No, to je správný, aspoň pořádný divačky.
01:00:12Aspoň se tady nebojim a lepší se mi to vypráví, tady všem.
01:00:18Proto se taky nemusíte stydět přijít k nám na stanici
01:00:23a prohlídnout si naše pracovisko.
01:00:26Soudruhu kapitáne, už tě trochu zdržujeme,
01:00:29ale když už máme tu příležitost, a někteří mládenci uvažují
01:00:34o práci příslušníka, jako o svém povolání,
01:00:38mohl bys říct dobrodružnou historku ze služebního života?
01:00:42Jistě se napínavými příběhy jenom hemžíš!
01:00:46Je to v podstatě taková mravenčí práce.
01:00:51Papíry a zase papíry.
01:00:54Soudruhu...
01:00:57Dobrá. Dostali jsme rozkaz zlikvidovat diverzanta na motorce.
01:01:05Muže s koženou brašnou.
01:01:08Zaujali jsme pozice v nepřehledný zatáčce
01:01:12u rybníka na skále.
01:01:15Mohlo bejt kolem 14.30, přijíždí motorka a muž s koženou brašnou.
01:01:29Jistě. Byl to narušitel. A nejspíš vrah.
01:01:34S takovými se musí jednat bez milosti.
01:01:37To není jako práce s busolou.
01:01:40Jen dozněly výstřely, další motocykl.
01:01:45A muž s koženou brašnou. Rozkaz zněl jasně.
01:01:50Nesmí projet za žádnou cenu!
01:01:59Nebyl čas lámat si hlavu, kdo je kdo.
01:02:02Chceš říct, soudruhu kapitáne...
01:02:06No jo, dvě dávky. No, už musím běžet.
01:02:12Služba je služba.
01:02:15To je dost drsný, co?
01:02:24Rádio: "Společnost, ta musí mít důvěru v nás a naši politiku,
01:02:30Jestli některej soudruh říká, že stranická politika,
01:02:35o kterou dneska jaksi jde, je záležitost jen nás komunistů,
01:02:41tak ten soudruh ví hodně málo o politice.
01:02:44O komunistický politice! O učení Lenina!
01:02:49Co chtěj reformovat? Vždyť jsou to pořád ty samí lidi.
01:02:56Ty samí hajzlové.
01:03:02Zloději a vrazi z osumačtyřicýtýho nám chtěj dělat demokracii!
01:03:10-Tady jsou, podívej!
-Ukaž.
01:03:14-Se švihadlama! Pojď sem!
-No to jsou fešáci!
01:03:21Tahle ministryně prý skoro nespí, protože ráno se nejvíc udělá.
01:03:30Je emancipovaná žena, hodná, bdělá a dělá to ráda právě proto,
01:03:35že je emancipovaná.
01:03:37Vypadá jak domovnice!
01:03:40-Zavři dveře.
-Ale proč?
01:03:43-Někdo tě uslyší. Zase tě zavřou.
-Ale...
01:03:50Proletáři všech zemí, vyližte si prdel!
01:03:59Ách, to se mi ulevilo, drahoušku.
01:04:09Něco ti je?
01:04:11Nic mi není.
01:04:13To ti tak budeme věřit! Že ti nic není.
01:04:17-Když jsi hekla.
-Já nehekám.
01:04:21Hekla jsi, neříkej, že ne! Proč bys hekala,
01:04:25kdyby ti bylo dobře?
01:04:29Celé dny chodím po bytě, pozoruju jak bledneš, jako smrt,
01:04:36ztrácíš se před očima.
01:04:39Mně přeci můžeš všechno říct! I to, že ti není dobře!
01:04:49Hekla jsi, teď jsi hekla! A popři to!
01:04:57Dcera je drzá a starý hypochondr tady neustále heká a heká!
01:05:06Já, válečný invalida a kripl po 3 infarktech, hekám snad?
01:05:15Obtěžuji tím někoho? Neobtěžuji!
01:05:28Promiň, já vim, že jseš nemocná. A já taky.
01:05:58Já jsem se, paní Evo, nikdy neoženil,
01:06:01protože jsem varietní umělec.
01:06:07To je kočovný život,
01:06:11dobrodružství, čáry, kouzla, magie.
01:06:19Mám dietu.
01:06:41Řeknu vám, je to osamělý život.
01:06:44Proto jsem se přihlásil na ten inzerát.
01:06:48Asi bych měl něco předvést.
01:07:14-Jak dlouho se tím zabýváte?
-Od malička.
01:07:18Promiňte. Prakticky od dětství.
01:07:24Dokončíme kouzlo.
01:07:31-Pavlíčku, foukni.
-Péťo.
01:07:37-To je starý!
-Ale divil by ses, jak to zabírá.
01:08:07Promiňte.
01:08:20Ale!
01:08:22Dobrý den.
01:08:23Tak mládež nám tu dělá něco pro své zdraví.
01:08:26Tak předložte kuřácké legitimace.
01:08:29Je jaro, mládí nám tu randí, co? Místo učení.
01:08:35Někdo spoléhá na rodiče, co? Ale hormony pracují.
01:08:39A všechno se to páruje.
01:08:42Ale tady nám někdo přebývá. Co, Šebku?
01:08:49-Ať počítám, jak počítám, 1, 2...
-Víš co, Sašo? Jdi do prdele!
01:08:53Prosím?
01:08:55Jdi do prdele!
01:09:00Květinová alternativa v rodině důstojníka lidové armády.
01:09:05Teď seš hrdina, co?!
01:09:07Jsem zvědav, co tomu řekne soudruh tatínek!
01:09:19Haló? Ahoj, tati!
01:09:23Stejně to má nejlepší, že má rodiče v Americe.
01:10:02-A tohle?
-Ukaž. No to je starý otec. Děda.
01:10:15-To je pohoda, když není táta doma!
-Ale to se neříká.
01:10:24Jdu k tobě do pelíšku, jo?
01:10:27-Bude ti horko.
-Nebude.
01:10:31No tak pojď.
01:10:50-Kyselý.
-Jak to myslíš, kyselý?
01:10:54Od profesora Rhona z Bubenče nemůžou být kyselé!
01:11:03Jsou pěkně hnusný.
01:11:07A on byl takovej, i když jste spolu chodili?
01:11:12Kdo? Táta?
01:11:18Ne, nebyl.
01:11:21A s kým ty vlastně chodíš ted?
01:11:27S tím hezounem? Nebo se sousedem?
01:11:33S kým ty bys chodila?
01:11:37-No to je jednoduchá otázka.
-Tak jsem po tobě.
01:11:45Takže s tím Elienem.
01:11:54No. On je trochu jako náš táta.
01:12:06No to bude peklo. To nevydržím.
01:12:21Hele, myslíš, že má Elien něco společnýho s mým otcem?
01:12:26-Jak tě to, prosím tě, napadlo?
-Já nevím. Jo nebo ne?
01:12:34Víš, že jo?
01:12:38-Prosím tě, nebuď trapnej.
-Se příště neptej.
01:12:48-Podívej, tady se fláká.
-Michale!
01:12:51Ticho, ať mi ho nevyplašíš!
01:12:58Měj rozum.
01:13:09-A mám tě, ty syčáku!
-Co je?
01:13:11Stůj, ty dobytku, počkej! To si vyřídíme, řikám ti stůj!
01:13:14-Až se uklidníš!
-Já se mám uklidnit?!
01:13:17Tati, nedělej mi ostudu.
01:13:19Dobře, tak si o tom promluvme. Jako chlap s chlapem.
01:13:23-Seš klidnej. - Naprosto. Tak si můžeme promluvit.
01:13:26-Ale zůstaň kde jsi.
-Já se nehejbám!
01:13:29Mami, že se hejbá! Tak jsme se dohodli, ne?
01:13:32Tak ty mně nevěříš? Vlastnímu otci!
01:13:35-Ne, nevěřím.
-Slyšeli jste to?
01:13:37-Dobrý večer. -Dobrý večer. Sly... Jindřiško!
01:13:42Co by ti tvůj tatínek řekl, kdybys s ním mluvila takovým tónem, co?
01:13:48No to jsme to dopracovali! Ty hajzle jeden!
01:13:53Počkej doma!
01:14:04-Tomu třídnímu učiteli se omluvíš!
-On si začal!
01:14:09Blbče!
01:14:21Děkuju.
01:14:34Já nebyla v kině snad 15 let.
01:14:41Jindro!
01:14:45Jindříšku! Pojď domů!
01:14:49Pojď domů!
01:16:41Tady sedím jak v ušáku u vás tady, no.
01:16:49Ale to jídlo je výborný. Vám řeknu, daleko lepší než u nás na stanici.
01:16:54Víte, to je samá kantýna. Tam se tak nevaří, jako tady u vás.
01:16:59Já bych vám měla říct, že Péťa hrozně zlobí. Hrozně moc.
01:17:03Já děti mám rád. Často chodím a dělám po školách besídky.
01:17:10-Proto jsem přišel na váš inzerát.
-Aha.
01:17:16-Chceš vidět pistoli?
-Ne.
01:17:19-Kluci vždycky chtěj vidět pistoli.
-Můžu se na něco zeptat?
01:17:22Ne!
01:17:25Co by tě zajímalo?
01:17:26-Mě by zajímalo, jestli...
-Nehoří, jednou pro vždy, nehoří!
01:17:30Ste prej vodkrouh chlapa, je to pravda?
01:17:36No to se vo nás jenom tak povídá.
01:17:40To už je hodně dávno. Sem se jednou zúčastnil
01:17:45takový akce.
01:17:46-Proti komu?
-Proti špiónovi.
01:17:50Vono dohromady není co vypravovat. To sme dostali rozkaz.
01:18:07-Mami.- No. - Že už nebudeme psát ty inzeráty? - Nebudeme.
01:18:11To zvládneme sami. Budu pracovat.
01:18:17Jdi ty.
01:18:37To je...
01:18:47Jindřiško, nevíš, kam jsem si včera večer odložil zuby?
01:18:52Do skleničky v koupelně.
01:20:17-Dobré odpoledne.
-Dobré odpoledne.
01:20:28Dříve, než přistoupíme k prospěchu, musím vás, ač nerada upozornit
01:20:34na 1 velice nepříjemnou věc.
01:20:38Rozmohl se nám tady takový nešvar. Děti velice často používají
01:20:44sprostá slovíčka.
01:20:47Zejména pak 1 slovo. Je to slovíčko...
01:21:01-Odkud to přišlo? -Od nás ne.
-A to říkají všichni? - Všichni.
01:21:09Šebková taky.
01:21:13-To je hrůza.
-Ano?
01:21:17-Dobré odpoledne. Promiňte, že, že vyrušuji.
01:21:21Já tady běhám po chodbách, já vůbec se neumím orientovat...
01:21:26víte, moje žena měla na starosti tyhle schůzky...
01:21:30Já hledám, hledám učebnice gymná... učebny gymnázia.
01:21:37Ano, pane Kraus, to je o patro výš, teda...
01:21:41-níž...
-No.
01:21:45-To jste špatně.
-Aha, pardon.
01:21:59Hledáš někoho, soudruhu?
01:22:01Cože?
01:22:05Jau!
01:22:21-Pane Kraus!
-Pardon.
01:22:23-Není vám něco?
-Ale ne, jen se mi zatočila hlava.
01:22:27-Ale nějak se mi nelíbíte.
-Vy taky vypadáte hrozně.
01:22:32-Ne, promiňte, že jste tak bledá.
-To já vždycky na konci školy.
01:22:44Našel jste to?
01:22:49Nenašel.
01:22:56Mě nikdy nenapadlo, že budu bez ženy takhle nemožnej.
01:23:01-Ale Jindřiška je už skoro dospělá.
-No vidíte, já jsem chtěl syna.
01:23:10Někdy vám půjčím toho svýho syčáka. Tak děkuju, já už jsem doma.
01:23:15-Můžu se vás na něco zeptat?
-Samozřejmě.
01:23:18Za co máte to vyznamenání?
01:23:22Za chrabrost.
01:23:26-Děkuju a dobrou noc!
-Dobrou noc!
01:23:47Haló? Tati? Nó, dobrý.
01:23:53Za váma do Washingtonu? Kdy?
01:24:40Péťo, co tak letíš? Ty kluku, ty mě uštveš.
01:24:46-Tam nemůžu jít takhle ufuněná. Jdeme napřed k tetě. - Néé.
01:24:50Tak běž.
01:24:55Jde sem teta Eva. Ale zase nejde k nám.
01:25:03-Ty, prosim tě, ona to myslí vážně?
-Já myslim, že to už je hotová věc.
01:25:10Ty děláš, jako kdyby to byla nějaká novinka.
01:25:14-Na tom ty nic nezměníš.
-Co já na tom budu měnit?
01:25:18Ona si definitivně zkazí život s tím cholerikem.
01:25:24To je taky, rozumíš, učitelka, ale naprosto nepoučitelná!
01:25:34Chceš tam zítra rajskou?
01:25:45Běž otevřít, prosím tě.
01:25:52-Dobrý den, dobrý den.
-Dobré poledne, paní profesorko.
01:25:55-Ahoj sokole! -Ahoj! -Pojďte dál, odložte si. -Nejdeme brzo?
01:26:00-Ale kdepak. -Péťa otravuje už od rána, nemoh se dočkat, viď?
01:26:03-Hele, co jsem ti dones!
-No to je nádhera! To je nádhera!
01:26:12-Ahoj, Jindřiško!
-Dobrý den. -Co to děláš?
01:26:18-Noky?
-No, to měly bejt knedlíky.
01:26:21-A oni se ti rozvařily...-Hm.
-Ukaž, pusť mě k tomu. To se stane.
01:26:27Josef Augusta, Zděnek Burian. S tím tě můžu seznámit.
01:26:34-Fakt, jo?
-To je můj kamarád, no.
01:26:37-Péťa je z něj úplně hotovej, viď?
-No. Já taky.
01:26:41-Já jsem vždycky chtěla holčičku.
-Táta vždycky syna.
01:26:45-Můžu ochutnat?
-No.
01:26:48To vypadá dobře. Hm. Ta je úžasná.
01:26:53-To jsi dělala sama?
-To je mámin recept.
01:26:58Proč ona je tam tak dlouho?
01:27:03-Co tam dělají?
-Evě není 18.
01:27:07Snad ví, co dělá, ne?
01:27:12-Jsem ráda, že bude ségra v baráku.
-Mně teda úplně stačil on!
01:27:17-Není to vono, co?
-Hm, je to dobré.
01:27:21-Mhm.
01:27:23-Ta vomáčka?
-Je to vynikající!
01:27:29Ostatně já sním všechno. Kriminál mě naučil.
01:27:37To si vůbec nedovedete ... ale je to vynikající!
01:27:43Opravdu je to výborný. Viď, Péťo? Řekni něco.
01:27:48Ty knedlíky připomínají vajíčka karety obrovské.
01:27:53-Koho?
-Mořské želvy!
01:28:06-Tati?
-No?
01:28:09Tak můžu jít do toho kina?
01:28:13Zůstaň doma, aspoň neuděláš žádnej průser.
01:28:16Jsou prázdniny!
01:28:19Ty nemáš jiné zaměstnání?
01:28:22My už jsme s Jindrou domluvený.
01:28:26No jen si běž...se sestřenkou!
01:28:38Toto je profesor doktor Tomáš Garigue Masaryk,
01:28:43prezident osvoboditel.
01:28:46O tom se budete brzy zase učit.
01:28:52Já jsem optimista. Západ jde s námi.
01:28:57Aspoň podle mého bratra, který žije v Londýně.
01:29:02My dáváme s bráchou bolševikovi rok, maximálně 2.
01:29:09Promiň...promiňte!
01:29:15-Dobrý den!
-Dobrý den!
01:29:17-Je doma Jindra?
-Není. Šla na procházku s chlapcem.
01:29:22-Aha.
-Aha. No tak...
01:29:24-Děkuju.
-Nazdar, nashle...
01:29:36Ty se těšíš, viď?
01:29:44Je to jenom na rok.
01:29:47Jenom na rok?
01:29:50Nech toho.
01:30:29Jindro!
01:30:36-Čau.
-Čau.
01:30:38-Není u tebe Jindra?
-Ne.
01:30:42-Tak ji pozdravuj!
-Fakt není!
01:31:37-Slib mi, že se vrátíš.
-Vždyť to není navždycky.
01:31:41Bylo to krásný.
01:31:47-Ahoj!
-Ahoj.
01:31:50-Jsem tě hledal.
-Jo. Elien odjíždí za rodičema,
01:31:53tak jsme se chtěli rozloučit.
01:31:55Fakt?
01:31:57-Tak ahoj. Dobrou noc.
-Dobrou.
01:32:03-A na jak dlouho?
-Nevim.
01:32:10Čau.
01:32:39Nic si z toho nedělej. Za rok se přece Elien vrátí, ne?
01:32:43Já vím.
01:32:46Bysme zatím spolu mohli chodit.
01:32:50-Sami.
-No. To bysme mohli.
01:32:55-Že jo? -Když jsme teď vlastně něco jako příbuzný.
01:32:58-Viď? -To s tebou můžu úplně normálně kamkoli chodit, Míšo,
01:33:04když jsme teď vlastně něco jako brácha a ségra.
01:33:08Je jasný, že mezi sourozenci jsou některý věci vyloučený, víš?
01:33:14Naprosto vyloučený.
01:33:41-Tak co, tak na zdraví!
-Na zdraví.
01:33:46Ať ti to vydrží.
01:33:48Povim ti, kdo je na těch fotkách, tohle je taky můj strejda.
01:33:57-A děti chystáš?
-Děti, prosim tě, Vašku.
01:34:01Děti! Pojďte si pro jednohubky.
01:34:05-Péťo, opatrně.
-No jasně.
01:34:07Nabídni všem.
01:34:13-Maruš?
-Hm?
01:34:16Vyšel nám ten Londýn.
01:34:23Evo!
01:34:26Já mám úplně husí kůži z toho.
01:34:29-Teda tomu říkám svatební cesta.
-Viď?
01:34:34Pánové, já jsem četl v časopise 100 + 1 zahraničních zajímavostí,
01:34:39že průměrná ženská, žena, myslí na sex každých 5 minut.
01:34:46A průměrný člověk, jako muž, chlap, na to myslí každých 7 minut.
01:34:54A co z toho jako vyplývá?
01:34:57Že jsem průměrná ženská.
01:35:01To já v tom případě taky.
01:35:03Pánové, já měl pacienta, nebyl ani tak starý jako Jindřich
01:35:09a nebyl kardiak.
01:35:11A ten rozdíl věkovej nebyl tak značnej, jako tady.
01:35:15Ten člověk o svatební noci, představte si, exitoval!
01:35:20Pane profesore, prosím vás, nemalujte čerta na zeď!
01:35:25To je realita.
01:35:30Promiňte, ale rád bych vám ukázal výsledek své roční práce.
01:35:35Nebyl to tak docela můj nápad, ale mého bratra, který jak víte
01:35:40žije v Londýně a s kterým si dopisuji.
01:35:44Můj bratr kapitán Otakar Kraus byl letcem Král. brit. letectva
01:35:50a za války měl 5 sestřelů nepřátelských stíhačů.
01:35:54Zatímco se tady stavěla monstra největším tyranům
01:36:00a masovým vrahům všech dob na Letenských pláních,
01:36:05čeští letci nemají v Praze ani malý pomníček.
01:36:09Dnes se zdá, že po dlouhém období vlády mrzké lůzy,
01:36:15přichází i na těch nejvyšších postech ke slovu rozum.
01:36:19Snad přichází i příznivá doba pro náš plán.
01:36:23Rozhodli jsme se s bratrem využít osiřelého piedestalu
01:36:29na Letenské pláni, který tam stojí docela zbytečně.
01:36:33Zkrátka, abych to neprodlužoval, podle bratrových dispozic
01:36:38jsem udělal, řekněme, takový malý model.
01:36:51Dříve.
01:36:55Nyní.
01:36:58Toho si nevšímejte, jak víte, čekal jsem syna, no ale...
01:37:04Todle je můj bratr, teda má bejt... to je Fajtl, to ještě není určený,
01:37:11to jsme ještě s bratrem nerozhodli.
01:37:14No.
01:37:17Tak. Račte porovnat ten rozdíl.
01:37:52Jen ulítnout, co?
01:37:54Teda to muselo dát příšernou práci.
01:38:00A přitom taková blbost, co?
01:38:11Neseď tady jako pecka a pojď se bavit s ostatníma.
01:38:18Nemůžeš se tady takhle zašívat!
01:38:29Čerstvá kávička.
01:38:33-Dalas ty lžičky, Marie?
-Ne, ještě ne.
01:38:37-Jaký lžičky?
-Náš svatební dar, přece.
01:38:42-Brašule!
-To se nehodí teďko.
01:38:45Proč by se to nehodilo, teď se to právě hodí. Kterej balík to je?
01:38:51-Tenhleten to je, ale...
-Pusť!
01:38:55Ať si to rozbalej sami, ne?
01:39:02No, Evo, rozbal to!
01:39:18Co...co to je?
01:39:20-Lžičky.
-No. Lžičky.
01:39:25To se hodí, tolik lžiček.
01:39:29No pozor!
01:39:32To nejsou obyčejné lžičky. To jsou lžičky z umělé hmoty.
01:39:39Lehké, ohebné, pružné.
01:39:45Prosím, pane profesore.
01:39:48To jsou lžičky, které vyvinuli výzkumníci z NDR, víte?
01:40:26Já jsem ti říkala, nech je až na polárkovej dort.
01:40:31To přece není do horkýho kafe.
01:40:44Mě by jenom zajímalo, kde udělali soudruzi z NDR chybu.
01:40:52Stříleli za války do vzduchu.
01:40:58No jistě. Vy 2 jste se hledali, co?
01:41:03Jak není něco z USA, tak se to pánům nelíbí.
01:41:09Já kdybych před vás postavil 2 krabičky od sirek,
01:41:13ale 2 naprosto stejný krabičky a o 1 z nich řekl, že je z USA,
01:41:20která by pro vás byla lepší, co?
01:41:22Samozřejmě ta americká.
01:41:25-Americká samozřejmě.
-Přesně jak ten můj kluk.
01:41:30Taky pořád jenom americká a USA a texasky!
01:41:33Když se mu ta Amerika tak líbí, proč se nenechá ostříhat
01:41:36jako američtí kosmonauti? Kde vůbec je ten hajzl?
01:41:59Počkej, já se o to utřu ještě, jo? Mám to od těch oříšků.
01:42:02Na Nirvánu, na Olymp,
01:42:06na nebe nevěřím. Když někdo svět pomlouvá,
01:42:12vždycky láteřím.
01:42:16Nestojím o nekonečno s hvězdami všemi,
01:42:22stačí mi pár krásných let někde na Zemi.
01:42:28Když já vám, povídám, že je nebe na Zemi,
01:42:35pravdu mám, věřte mi.
01:42:41Za život, život dám, i když nerad umírám,
01:42:46nejsem sám, věřte mi.
01:42:52Pro toho, kdo chce žít, je na světě plno krás
01:42:57a z těch krás nebe mít záleží jenom na vás.
01:43:03Jen od vás, věřte mi, záleží, kdy přijde čas
01:43:08kdy pro nás začne nebe na Zemi.
01:43:11-Hledáte něco,
-Kde máme ubrusy?
01:43:33Uzli, Uzli, najdi Michala, on tě doma uloží, jo?
01:43:48Nó, Jindro!
01:43:51Teď na mě. Kolik na peníze, to jsem zvědavá.
01:43:55-Mami, mami, brácha je mrtvej!
-Co to povídáš, prosím tě?
01:43:59-Lidunko, jděte spát.
-Má hlavu v troubě, tráví se!
01:44:02V naší elektrický troubě? To snad ne!
01:44:11Míšo!
01:44:17-Panebože, prosím!
-Klid, matko, klid, klid.
01:44:21Klid, ukaž. Snad to nebude tak zlý. Ale pro jistotu, vezmu si ho
01:44:26k nám na oddělení.
01:44:31Jindřiško!
01:44:41Tati!
01:44:43Bohoušku, Bohoušku!
01:44:48A co říkal doktor?
01:44:52No aspoň, že tak, no.
01:44:58Né, no mně je dobře, tak jsem sebou seknul, to je toho.
01:45:04Pojď už domů, maminko!
01:45:08Ahoj.
01:45:10Tak co je?
01:45:16-Co?
-Je to úžeh.
01:45:19No tak.
01:45:21To je přece pitomost, chtít se otrávit v elektrický troubě.
01:45:24To je blb! Promiň.
01:45:28Nic, kluk taky, po pravdě řečeno von už pomalu začal vonět.
01:45:41Evička...Vašík...
01:45:46Brašule...
01:45:53Pozor...
01:46:11Maršál Malinovskij!
01:46:43Rozumím.
01:46:47Co? Já vám dám babičku.
01:46:53Co je? Jo, Věro.
01:46:59-Jo, slyším.
-Kdo je to?
01:47:04-Teď mě to probudilo.
-Je něco s Michalem?
01:47:14Tati! Tati!
01:47:17-Tati, jsou tady Rusové!
-Co?
01:47:20Co?
01:47:22No tak jim řekni, že hned přijdeme, ať počkají, no.
01:47:28-Co?
-To je vůl, ten Boris, co?
01:47:31Kluci, vy pitomci, pusťte si rádio!
01:49:01Pojď sem.
01:49:04Tys měla ve škole ruštinu. Jak se řekne rusky hajzlové?
01:49:10Duraki.
01:49:13rádio:"Všemu lidu československé socialistické republiky.
01:49:16Včera, 20.VIII.1968 překročila vojska SSSR, PLR, NDR, MLR a BLR
01:49:22státní hranice ČSSR."
01:49:26Duraci! Duraci!
01:49:41Když jsem se vrátil z nemocnice, bylo všechno jinak.
01:49:59Brácho.
01:50:04Co blbneš?
01:50:20Tátovi se zhroutil celý svět. Byla to pro něj
01:50:22nepochopitelná zrada.
01:50:24Ale někteří povýšili.
01:50:26Soudruhu řediteli, hledám 4.B.
01:50:36Nejen Elien se nevrátil.
01:50:38Máma s tetou Evou se už nikdy neviděly.
01:50:41Svatební cesta se protáhla na 20 let.
01:52:37Usínám a chtěl bych se vrátit o ňákej ten rok zpátky.
01:52:41Bejt zase malým klukem, kterej si rád hraje
01:52:43a který je s tebou.
A je tu zpět jedna z nejúspěšnějších českých filmových komedií od renomovaných tvůrců - režiséra J. Hřebejka a scenáristy P. Jarchovského s řadou skvělých herců. Vraťme se tedy s oblíbenými postavami k rodinným rituálům, láskám a trapasům odehrávajícím se na sklonku šedesátých let minulého století v jedné pražské čtvrti. Jemná poetika a humorná nadsázka jsou charakteristické pro vyprávění životních osudů tří generací mužů a žen ve zvláštním období našich dějin v roce 1968…
V jedné dvoupatrové vile tu žijí dvě rodiny - Šebkovi a Krausovi. Otec Šebek (M. Donutil), prostoduchý, ale dobrácký důstojník z povolání, je zastáncem panujícího režimu a stejně vehementně obhajuje i vlastní neomylnost v roli hlavy rodiny. Elegantní otec Kraus (J. Kodet), bývalý odbojář s trpkou válečnou zkušeností, je naopak zarytým opozičníkem. Také on je přesvědčený o tom, že má za všech okolností pravdu - není proto divu, že se tihle dva nemají zrovna v lásce. Jejich děti - gymnazista Michal (M. Beran) a jeho spolužačka Jindřiška (K. Nováková) - spolu vycházejí docela dobře. I když Michal by byl rád, kdyby ho jeho sousedka brala trochu víc na vědomí. Ta má ale oči pro jiného. Nezbývá mu tedy nic jiného, než aby smutně přihlížel, jak mu jeho první milostné body krade spolužák Elien (O. Brousek).
U Šebků a Krausů se zatím střídají rodinné návštěvy, ve vší obřadnosti se tu slaví Vánoce, svatba i nečekaný, bolestný pohřeb. Do zabydlených domácností vtrhnou i některé novodobé vymoženosti v podobě umělohmotných lžiček, nerozbitných sklenic i podivných her pro statečné pionýry. Mládež zatím pokukuje po lákadlech světa kapitalismu a snaží se žít svůj vlastní, na rodičovských autoritách a "velké" historii nezávislý život. V soukromí rodinných pelíšků se tak čas od času odehrají malá dramata názorů a vztahů, která se v paměti jejich účastníků otisknou už nejspíš navždy…




















