Jan Werich a Miroslav Horníček, od jehož narození brzo uplyne sto let, v legendární hře V + W a Osvobozeného divadla. Unikátní záznam zachráněný v archivu České televize. V inscenaci Divadla ABC z roku 1960 dále hrají: L. Kostelka, L. Píchová, R. Hemala, Z. Vacek, S. Zázvorková, J. Pick, J. Bohdalová, J. Víšek, J. Trégl, S. Fišer a další. Scénář podle stejnojmenné hry J. Voskovce a J. Wericha. Kamera V. Opletal. Divadelní režie J. Nesvadba. Režie televizního přenosu M. Zachata
00:01:39Z HOSPODY ZAZNÍVÁ OPILÝ ZPĚV: Krásný pohled na ten boží svět...
00:01:57Hansi! Domů!
00:02:03Hansi, už je ráno.
00:02:06Který den? A který rok vůbec píšeme?
00:02:12Letos piješ, loni, za rok taky. Za 100 let zas, kdybys to vydržel.
00:02:19Vášně, neřesti a láska jsou nesmrtelné věci!
00:02:25Hlavně blbost překoná věky.
00:02:28Hejtmánku můj, kulatý jsi, jak ten sýr, co vyrábím si!
00:02:36Už mi verše nejdou.
00:02:38Paní hejtmanová, ani jsem si vás nevšimnul.
00:02:42Policejní hodina! Hejtmanka nám odvádí hejtmana!
00:02:48Paní drahá, nechte nám ho tu. Pryč s ním! Nic nevydrží.
00:02:57Milostpaní zůstane s námi a připijeme na rozloučenou.
00:03:07Mám nejlepší sýr ve městě, a ty mě nemáš rád.
00:03:11-Až umřu, moje žena dostane...
-Fajfku, tabák, křesadlo...
00:03:17Mlčte, nestydové! To jste starosta? To jste předák a honorace?
00:03:23A vy taky koukejte, kde nechal tesař díru! A ty domů!
00:03:29Tady je nějaká díra.
00:03:37Škatule! Drbno! Nikdo o tebe nestojí.
00:03:43Máš mě rád? Dám ti sýr na cestu.
00:03:47Eidamáček, ten se jí, jako když to kachnám hází.
00:03:51Mám po náladě. Ona je drbna, bude o nás vyprávět, že jsme byli opilí.
00:03:59Ono se řekne purkmistr, ale zobat mě, to jo!
00:04:04Sisko! Sisko!
00:04:08Dobré ráno, milostpane.
00:04:10Sneseš pánovi věci z pokoje a koně.
00:04:14Zítra mě nebuď. Vzkaž na radnici, že přijdu později.
00:04:18Ticho! Abych nevzbudil ženu.
00:04:21Pojedu s tebou a pobiju všechny Yberlanďáky.
00:04:26Jedeš přece přes Yberland, ne?
00:04:29Yberlanďáci číhají. Ale na tebe nesmí sáhnout, nebo to pobiju!
00:04:35-Dobře, sýraři. Jdi už spát.
-Ne, jedu s Petrem na Yberlanďáky.
00:04:42A kdo bude dělat sýr?
00:04:45Já mám nejlepší sýr!
00:04:50Jen žádné důvěrnosti!
00:04:52Dvacet dvorů máš, ovce nespočítáš. Ale já mám nejlepší sýr!
00:04:57Nejlepší sýr mám já, mě každý z Eidamu zná...
00:05:12Taky konšel! Každý sedlák a švec je mi tu postaven na roveň.
00:05:17-To se snad brzy změní, ne?
-Do večera musím být na hranicích.
00:05:22-Na křižovatce vás čeká vůz.
-A Barbora?
00:05:27Je uvnitř, ale nikdo to neví.
00:05:31Kůň je osedlán a tlumoky jsem snesla.
00:05:35Sisko?
00:05:39-Od pána.
-Děkuji vám.
00:05:49-Najdete svůj pluk?
-Nedělejte si starosti.
00:05:53-Nevzbudil jsem podezření?
-Jste pro ně bohatý kupec.
00:05:59O víc se nestarají.
00:06:02-Peter?
-Ztraťte se, to je starostova žena.
00:06:07-Pan plukovník je neodolatelný!
-Potřebuju jen razítka.
00:06:12Aby mi neprohlíželi zboží.
00:06:15Nebudu rušit. Šťastnou cestu.
00:06:26Peter!
00:06:30Peter!
00:06:33KOKRHAJÍ NA SEBE.
00:06:38To je on!
00:06:47Děkuji, žes tak opil mého muže. Chrápe.
00:06:53-Lásko má, jitro je naše.
-Zlato moje, máš ty razítka?
00:07:00Vzala jsem mu je ze stolu.
00:07:04To je hrozné, že odjíždíš. Nedalo by se to odložit?
00:07:10Dovol, pusinko.
00:07:13-To je všechno?
-Všechno.
00:07:16To je celý jeho život! Razítka a pančovat víno.
00:07:22Celý život mi zpečetil a lásku mi zpančoval.
00:07:30Polib mě!
00:07:34Mluvila jsem obrazně, víš? Já hodně čtu.
00:07:39-Co jsi říkala?
-Že hodně čtu.
00:07:43Co mi taky zbývá celé noci! Buď je opilý, nebo dělá inventuru.
00:07:51A já sedím u okna a dívám se, jak se měsíc line.
00:08:01-Polib mne!
-Neviděla jsi tam razítko,
00:08:06na kterém bylo CP?
00:08:11-O?
-Ne CPO, ale CP.
00:08:17-Co prosím?
-CO PROSÍM ne, ale CLA PROSTO.
00:08:22-Co prosím, cla prosto?
-Tak to je jedno.
00:08:26-Stejně už se nemůžu zdržovat.
-To už je opravdu loučení!
00:08:31Bohužel! Někdy se musí odejít.
00:08:39-Prchnu, Petře, prchnu!
-Buď zticha!
00:08:44Nebudu tu! Prchnu s tebou!
00:08:48Vzal bych tě s sebou, ale cesty jsou nebezpečné.
00:08:54Nevím, jestli sám dojedu živ.
00:09:09A prchnu! A dohoním tě! A poletím za tebou!
00:09:18-Co tu čumíš, Sisko?
-Jdu umývat sklenice.
00:09:24Tady? To se dělá v kuchyni, ne?
00:09:31-Sisko?
-Ano?
00:09:35Milovala jsi někdy...
00:09:39-Co?
-Trdlo!
00:09:43Jak je to tu všechno malé! Dávejte pozor, pane učiteli!
00:09:51-Nepřerazila tě?
-Já se oklepu a jdu do nového dne.
00:09:58-Tebe můžou mlátit palicema.
-Říká se palicemi.
00:10:04-Špatně ses vyspala, Sisko.
-Já vůbec nezavřela oko.
00:10:10-Co ti bránilo ve spánku?
-Ten čurbes, tys to neslyšel?
00:10:18Čurbes! Takového slova užívati se nesluší!
00:10:24Vždyť máme takové krásné výrazy jako hluk, lomoz, šramot.
00:10:32To byl fajn šramot. Celá honorace byla zpanákovaná.
00:10:38Fajn je germanismus.
00:10:42A jak můžeš říkat zpanákovaní? Byli prostě opilí.
00:10:48Co vidím, to vidím. Co slyším, to slyším.
00:10:54A co si o tom myslím, to řeknu.
00:10:57V tom děláš chybu. Svět není jen velký, je taky zlý.
00:11:02A my ho nepředěláme, totiž jej, protože je neživotný.
00:11:07Vlastně dnes je to fuk, totiž jedno.
00:11:10Gustave, já se v tobě nevyznám. Tolik toho víš, dobrý srdce máš.
00:11:18A přece mluvíš tak blbě.
00:11:22O tom si konečně můžeme promluvit. Náš vztah mi působí potíže.
00:11:30Děti jdou! Zmiz, ať nás tu nevidí spolu!
00:11:34Já jdu do kuchyně a ty jdi do školy!
00:11:37DÍTKY ZPÍVAJÍ: Učitel koupil kozu, pětku za ni dal.
00:11:42Přivázal ji k vozu a starosta ji vzal.
00:11:45Starosta kozu dojí, učitel nemá nic.
00:11:48Starostovi se bojí do očí něco říct.
00:11:51Gusto, ty nejsi učitel, ty jsi jen strašpytel!
00:11:55Gusto, už jednou zkus to, buď trochu muž a nebo kuš...
00:12:03Dítky! Ticho budete! Kdopak vás to naučil?
00:12:08-Kdopak?
-Pyšvejcová.
00:12:12-Pyšvejcová?
-Zde.
00:12:16-Kde jsi to slyšela?
-Tatínek to zpívá každé ráno.
00:12:20Tatínek může, ale od vás ať to neslyším.
00:12:25Žádnou kozu jsem nekoupil a i kdyby,
00:12:28pan starosta by mi ji nevzal.
00:12:31Ano, pane učiteli.
00:12:33A teď jak jsem vás to učil? Vesele do nového dne!
00:12:38TAKTUJE: La, la, la... Kupředu, raz, dva...
00:12:45ZPÍVAJÍ:
00:12:49-Zhluboka dýchat.
-Zhluboka dýchat.
00:12:53Vypnout prsa, břicho zastrčit.
00:12:56-Zhluboka dýchat.
-Zhluboka dýchat.
00:13:00Raz, dva, tři!
00:13:04-Vykročit rázně.
-Vykročit rázně.
00:13:08Levou, pravou paži připažit.
00:13:11-Vykročit rázně.
-Vykročit rázně.
00:13:16Raz, dva, tři!
00:13:19Dítko časně vstává, lenosti se nepoddává.
00:13:23Ranní ptáče dál doskáče.
00:13:26Dítko časně vstává, lenosti se nepoddá.
00:13:30K tomu předpoklady dává moje nová metoda.
00:13:35Ráno tělo do pohybu dáme.
00:13:38-Proč?
-Aby se nám rozproudila krev!
00:13:44Když jsme v tom, tak hned si zazpíváme.
00:13:49Zpěv je přece ušlechtilý zjev.
00:13:54Ve škole přezujeme střevíce.
00:13:57-Pročpak?
-Abychom si šetřili plíce.
00:14:02Výborně! Ve hře hledej zálibu, holduj tanci, pohybu.
00:14:07-Rytmicky...
-La, la, la.
00:14:10Srdce pracovat má!
00:14:12Kdo se sportem rozjaří, mívá růže ve tváři.
00:14:17-Sportuje...
-La, la, la.
00:14:20Rukama, nohama!
00:14:22Láska srdce moří, organismus hoří.
00:14:31Láska ničí tělo, jež by sílit mělo...
00:14:39A proto: Nejlépe se rozjaří, kdo na jaře veslaří.
00:14:45-Rybaří...
-La, la, la.
00:14:48A v září bruslaří! V prosinci lyžaří!
00:14:55Seřadit! A do školy!
00:15:00Pyšvejcová?! Tam je škola!
00:15:20-Už jsme překročili hraniční čáru?
-Probíhá právě tudy.
00:15:27-Tam už je eidamské území?
-Ano, spadá pod naši kontrolu.
00:15:35-Co to vidím?
-Mušku.
00:15:40-Jaká je morálka mužstva?
-U menáže byla nespokojenost.
00:15:50-Vzpoura?
-27 odmítlo jíst.
00:15:52Zítra budou popraveni. Dva z nich mi teď přivedete.
00:15:57-Odchod!
-Rozkaz!
00:16:03Za to budeš zavřený!
00:16:10Ta disciplína vám do hlavy neleze a neleze!
00:16:15-Vybral jste 20 spolehlivých mužů?
-Ano.
00:16:22Nastoupíte s nimi na okraj yberlandského hvozdu, dáte pohov.
00:16:27Jakmile uslyšíte polnici, zatroubíte a vtrhnete sem.
00:16:32Padnete na 2 lupiče, které přistihnete.
00:16:37-Čeká se přepadení?
-Voják se neptá!
00:16:40Mrtvoly a přepadený vůz necháte nedotknuté a předáte zprávu.
00:16:46Odchod!
00:16:54Stát! Vlevo vbok!
00:17:01Co si to dovoluješ?
00:17:05Hlásím dva muže k smrti odsouzené, dle vašeho rozkazu předvedené.
00:17:10Já počkám. A pak tě zavřu!
00:17:16-Ti dva že jsou tady.
-A kde? Oni se ztratili, ne?
00:17:27Pod tou kládou budou, ne?
00:17:39Máte ho? Neste ho, neste ho sem.
00:17:44-Ukažte ho.
-Tady to dostal.
00:17:52A ještě utíkal, tak jsem ho zakousnul.
00:17:57Hajný, dobrý den.
00:18:00Jaký hajný? Neznáte svého přímého nadřízeného?
00:18:05-Nadlesní, já jsem nepoznal.
-Žádný nadlesní, ale setník!
00:18:10A co tady dělá zedník?
00:18:13Vám nechutnal oběd, co? Proč jste nechtěli jíst?
00:18:18Normálně.
00:18:21-Jenom jeden mluvte!
-Jenom jeden mluvte.
00:18:25-Jenom jeden mluvte!
-Jenom jeden mluvte!
00:18:29Mluvte!
00:18:33-Proč vás odsoudili?
-Já se ošklíbal.
00:18:36-A ty?
-Já se ošklíbal po něm.
00:18:39-A po kom ty?
-Po nikom. Moucha mi lezla po nose.
00:18:44-Voják se neošklíbá!
-Moucha nevěděla, že on je voják.
00:18:50V Yberlandu každý ví, že každý z nás je voják. I moucha je voják.
00:18:55Všichni sloužíme Jeho Náramnému Výtečnictvu knížeti Filipovi.
00:19:00Yberlandský voják se neošklíbne, ani když na něj skála padne!
00:19:06-To nestihne.
-Kuš!
00:19:10Pohov! Rozchod!
00:19:13Nedělejte pohov, nedělejte rozchod...
00:19:18Byli jste odsouzeni pro vzpouru ošklíbáním.
00:19:25Rozkazy Jeho Náramného Výtečnictva jsou tvrdé,
00:19:29ale jeho srdce umí být měkké, když vidí, že viník zločiny odčinil.
00:19:39-Co tady děláte, vojáku?
-Jdu do sebe.
00:19:43To jsem ještě neslyšel. Voják se dívá doleva, doprava. Ale do sebe?
00:19:52Vojáci, dávám vám k tomuto odčinění příležitost.
00:19:59Vojáci, sejměte své přilby a kyrysy!
00:20:06Jak jsem vás to učil? Potichoučku!
00:20:13Na tomhle skrytém místě, v prostém šatě, budete číhat na vůz.
00:20:20Vozku zneškodníte, zmocníte se nákladu, a pak zatroubíte na roh.
00:20:30-To je roh?
-Asi z plechové krávy.
00:20:34-To je roh důstojníka.
-Tak z plechového vola.
00:20:38Na ten signál sem vtrhne naše vojsko.
00:20:45-Co to děláte?
-My zkoušíme dudy, ale nemá nátisk.
00:20:54Ať se děje cokoliv, ať se kdokoliv ptá, třeba naši důstojníci.
00:20:59Od teď už nejste vojáci, ale lupiči.
00:21:03-A proč?
-Voják se neptá!
00:21:06-Ale on je lupič.
-Ano, ale z rozkazu svého setníka.
00:21:13Rozkaz, pane setníku!
00:21:15-Není něco jasné? Zeptejte se mě.
-Voják se neptá.
00:21:21Jenže vy už nejste vojáci, vy jste lupiči.
00:21:27Takže tu budeme číhat.
00:21:31-Tohle na mě nedělejte!
-Na vás nic nedělám, jen se ohýbám.
00:21:37-Ale já mluvím o tom zvířeti.
-Já jsem u vás zvíře?
00:21:42To, co máte v ruce, to chlupaté.
00:21:46Zatroubíme na roh a ostatní obstaráte s armádou.
00:21:50-Tady vojáci nechali plech.
-Já je nechám zavřít.
00:21:58A tady máte zajíčka pro vaši paní. A pro vás štětku, a jděte.
00:22:04-To nejlepší na vojákovi si odnese.
-A teď máme loupit a přepadat.
00:22:11Já šel do bojiště s ideály! Já myslel, že se bude rabovat.
00:22:19Kdybych tušil, že máme loupit, tak jsem to udělal pro sebe.
00:22:24To jsme si mohli udělat nějaké družstvo.
00:22:29Malé družstvo "Lupna".
00:22:33Nebo "Šlohna".
00:22:42-Nebyla by špatná "Smilna".
-To by nám nedovolili.
00:22:49-Leda pod pseudonymem.
-Osvobozená domácnost. -To jo.
00:22:55Taky jsem vstoupil do bojiště, protože jsem podlehl propagandě.
00:23:01-Já viděl plakát s nahou černoškou.
-S Lolobriketou.
00:23:06Já si říkal, nahá černoška, to bude striptýz pro vojáky.
00:23:11Ano, o tom se hodně mluví na rotách.
00:23:16-Ano.
-A co to je striptýz pro vojáky?
00:23:21Takové postupné odkládání svršků.
00:23:25-Postupné?
-Odkládání svršků.
00:23:29-Všechny svršky musíte odložit?
-Vy ne, ale ona.
00:23:34-Vy si můžete nechat.
-Vy si musíte nechat.
00:23:39-A spodky taky?
-Vy pochopitelně ano, ale dáma ne.
00:23:44-Tak je to dáma?
-Ale ne, to... -Aha!
00:23:50-Já myslel, že to je jako...
-Jako hra? Ne, to je dáma.
00:23:55-Chodí po jevišti a odkládá svršky.
-Aha, svlékačka! -Ano!
00:24:00-Ale to už jsou jiné svlékačky.
-Když jsme byli odporní vojáci, co?
00:24:07Když jsme v cizím městě svlékali cizí paní vlastníma rukama.
00:24:14Teď se cizí paní svléká vlastníma rukama za vaše vstupné.
00:24:19Za to se platí. A je to na jevišti, orchestr hraje.
00:24:26-To je masovka?
-Doslova nabito!
00:24:31-A když pak odloží, je tam sama?
-To je konec, jde se domů.
00:24:38-A vy jdete s ní?
-Ne, to je divadlo.
00:24:41Copak chodíte domů s Libuší nebo s Butterfly?
00:24:45S Libuší bych si to nedovolil, ale s Butterfly možná.
00:24:50Záleží na obsazení.
00:24:59Takhle oni všechno zracionalizovali i válku zracionalizovali!
00:25:07Tohle je válka? Před válkou, to byla ještě válka!
00:25:12-A já jdu spát.
-I kdyby jel vůz, tak spíme.
00:25:20OZÝVÁ SE DUPÁNÍ.
00:25:23Mohl by tohle být v realismu vůz?
00:25:27Možná vůz nebo jelen s dřevěnou nohou.
00:25:31Ale v každém případě spíme, jo?
00:25:36COSI KŇOURÁ.
00:25:39Tak to je kanec. To je kňour, takhle kňourá kňour.
00:25:44KŇOURÁNÍ.
00:25:47Typický kňour.
00:25:49CHRÁPÁNÍ.
00:25:55Lidi, vstávejte, potřebuju pomoct.
00:25:59Tak honem!
00:26:01Není to kanec, šlápnul na mě, je to vůl.
00:26:08-Potřebuji vytáhnout vůz z bahna.
-Být ve vašich botách,
00:26:13utíkal bych z lesíka. Běžel bych úvozem i přes potůčky skákal.
00:26:21A po kolena ploužil bych se rozkvetlými loukami.
00:26:28A zběhl bych do vesničky malé, kde v dálce kostelík září
00:26:37a dírkou v mraku sluníčko na něj pálí.
00:26:43A tam hned pod sadem u studánky malá chaloupka jest.
00:26:49Tam bych běžel, vrátka přeskočil, aby nevrzla.
00:26:54Maminka by kolem plotny skákala a já bych jí zezadu očíčka přikryl.
00:27:02A pravil bych: "Maminko moje stověžatá, hádej, kdo to je?"
00:27:10A ona by řekla: "To jsi ty, synáčku!"
00:27:14Řekl bych jí, že jsem viděl spící lupiče, ale že jsem je nebudil.
00:27:20Měla by radost a dala by vám buchtu, vy vole.
00:27:33Tak vy jste lupiči, jo? Vstávat, a jde se na ten vůz!
00:27:40Tak honem!
00:27:43-Já to viděl.
-Tímhle zvedneš nápravu.
00:27:50-Ty budeš tahat.
-Ano, tímhle zvedneme nápravu.
00:27:55-Vůz je v úvoze.
-Tady je lepší světlo.
00:27:59-Jak ho mám vzít?
-Pětadvacetinou.
00:28:04To by byl rozmazaný. Já ho vezmu padesátinou.
00:28:12A ráno si ho dáme zvětšit.
00:28:17Pěkně ho upevněte, aby se nerozmazal.
00:28:22Potkal jsem toho, jak hlásí od štábu počasí.
00:28:26-Churáňov?
-Ano.
00:28:29Podplukovník Churáňov říkal, že k ránu bude trochu chladněji.
00:28:35-On většinou kecá.
-Máme dělat ohně, máme-li broskve.
00:28:41-Dáme mu něco na nohy?
-Tu deku ne, je moje.
00:28:46-Já myslel ten jasan.
-To je dobrý nápad.
00:28:51-To se neodkope.
-Je to teplé dřevo.
00:28:56-Ale nohy mu trochu usnou.
-To on si je ráno probudí.
00:29:06PROZPĚVUJE SI.
00:29:11-Lumpové!!
-Někoho shání.
00:29:15Okamžitě mě rozvažte, nařizuju vám to!
00:29:22-Chlapi, za to vás zavřou.
-On bude asi od Čedoku.
00:29:28Vyhrožuje celodenním výletem.
00:29:35Vy jste od šestého pluku?
00:29:47-Jak on to ví?
-Když ani my to nemáme vědět.
00:29:51Když řekneme, že jsme, řekne, proč to říkáme,
00:29:56když to nemáme vědět.
00:29:58-A když řekneme, že nejsme?
-Řekne, proč to nevíme.
00:30:04-Co teď? -Pojďte si s ním povídat.
-Nenápadně.
00:30:10Proč se ptáte, že bychom byli od něčeho,
00:30:15kdybychom od něčeho byli? To jsem řekl dobře.
00:30:21Určitě máte tajný rozkaz někoho tu přepadnout.
00:30:25Ale já přece patřím k vám. Copak mě neznáte?
00:30:30Není to ten, jak jsme mu dali do holínky krysu?
00:30:35Ne, ten měl oči výš.
00:30:40To je spíš ten, jak jsme mu dali do přilby hořčici.
00:30:45A jak pak nevěřil, že je to hořčice.
00:30:48Ne, to je ten, jak myslel, že je to hořčice.
00:30:53To je plukovník Peter!
00:30:59Chlapi, já vás dám pověsit uprostřed tábora!
00:31:03Kdo to bude vyměřovat, ty troubo?
00:31:08-Aby bylo jasno, my jsme syčáci.
-My jsme chuligáni.
00:31:14-Chuligáni!
-A lesní odrůda!
00:31:18-Jsme lesní chuligáni!
-Jo, lesní chuligáni!
00:31:26My jsme tě přivázali k pařezu. Teď zatroubíme.
00:31:34A přijdou na tebe.
00:31:38Teď dávej pozor. Já zatroubím.
00:31:44TROUBÍ.
00:31:53Jedou, jedou!
00:31:57Já si představuju, co se s vámi stane, popletli jste rozkaz.
00:32:02Vy jste zadrželi důležitý náklad pro armádu.
00:32:06Setník to jasně říkal!
00:32:10-On tady má koně?
-A vůz.
00:32:13Dejte mu něco na hlavu! Honem!
00:32:19Dejte mlhu, dejte mlhu!
00:32:24A je to! To byl nervák.
00:32:27-A kam teď?
-Na Eidam, tam prodáme koně.
00:32:31-A co je v bedně?
-Když to není dobré, není to naše.
00:32:36Když to bude dobré, tak je to naše.
00:32:41Víte, že středověký les v noci vypadá jako lidi?
00:32:46Je zanedbaný, potřeboval by probrat.
00:32:51A některé ty mladé stromy už mají holé vršky.
00:32:56-A tady pozor, je tu bažina.
-To je kaliště.
00:33:00Tady se válejí jeleni.
00:33:04-A tady je známý plyn.
-Zvaný dřez.
00:33:09Ne, džez, ale je to zvukově stejné.
00:33:13Ale já to rád vdechuji!
00:33:17-Tady něco plave.
-Myslíte tu boulinku?
00:33:22-Jestli to není utonulé kotě.
-Ne, to je dirigent.
00:33:38ZPÍVAJÍ: Ztrouchnivělým lesem táhnou páry,
00:33:42nad močálem tančí čáry máry.
00:33:47Prý když k ránu mrholí, toulají se mrtvoly.
00:33:52Žába kváká, vlkodlaka láká.
00:33:58U každé vesnice šibenice. U každého města ghetto.
00:34:05Na místo justice inkvizice. Tak asi vypadá středověk.
00:34:12Šíří se infekce velmi lehce. Mor je konkurence lepry.
00:34:20Felčar nezná pojem dezinfekce. Nedivte se, vždyť je středověk.
00:34:27Urození páni v ušlechtilém klání pro lásku si kazí brnění.
00:34:35Když se vrátí zdraví z křižácké výpravy, dá pánbůh, snad se ožení.
00:34:42A ta strohá krutost na piráty. Těm lámali vaz i hnáty.
00:34:49Na tom se dohodly všechny státy. To byl ovšem ještě středověk.
00:35:02Dnes je dnes a včerejšek jsou trosky.
00:35:07Dnes máme elektronkové mozky.
00:35:11Dnes je doba výletů z planety na planetu.
00:35:16Rok co rok, to o krok pokrok.
00:35:22U každé vesnice raketová odpalovací základna.
00:35:26U každého města dvě.
00:35:29U každé hranice: "Co to neseš, co to máš?"
00:35:33Dnes už přece není středověk.
00:35:37Na místo infekce docela nepatrné záření.
00:35:41Místo moru máme stroncium.
00:35:44Místo dezinfekce... Už se na tom pracuje.
00:35:48Vždyť už sakra není středověk.
00:35:51Ještě že svět má tu sadu delegátů, kteří hovoří a hovoří.
00:35:59Jak mají v cuku letu formulovat větu,
00:36:02když svět hoří, stejně se nezboří.
00:36:06Ať přijdou mraky plné prachu.
00:36:10Ať si prší kapky jedu.
00:36:13Věřme ve vědu a spi bez strachu.
00:36:17Dávno přece není už, už přece dávno není...
00:36:21Dávno přece není středověk.
00:36:37Pane starosto, milostpane!
00:36:43Pane starosto, vstávejte!
00:36:51-Říkal jsem, že vstanu později.
-Vždyť už spíte dva dny.
00:36:56-Nemůžeme vás probudit.
-Mě bolí hlava! Co se stalo?
00:37:02Dva hosti vypřáhli koně, vůz stojí před hospodou, je to tam zacpané.
00:37:07-Máte zasáhnout.
-Tak já jdu.
00:37:17-Proč ten vůz neodtáhnou?
-Nechtějí vstávat.
00:37:23-Ať jde na ně moje žena Greta.
-Milostpaní odjela.
00:37:29-Cože?
-Nechala vám tady dopis.
00:37:38Ježíši Kriste!
00:37:44-Muži můj jediný, píšu ti naposled.
-Čtu to dobře?
00:37:53-Ježíši Kriste, to je ale malér!
-Jsem na umření, viď?
00:37:58Ale ne, milostpaní utekla za nějakým brunetem.
00:38:03Sisko, otevři okno!
00:38:12Já mám trošku závrať. Sisko, co budu dělat?
00:38:17-Časem si zvyknete.
-Na tu bolest hlavy? Nikdy!
00:38:21-Ne, na tohle.
-Tak stará vzala roha, co?
00:38:25Že něco neřekla, já bych toho bruneta...
00:38:31Jak já teď vypadám? Lidem mám jít příkladem.
00:38:35Jsem náčelník hasičů, spolků.
00:38:39-Sisko? -Co?
-Já nevím.
00:38:42Někdo volá. Jdi tam a přines mi mokrý hadr na hlavu.
00:38:49Kdyby jen ta hlava nebolela. Vždyť to je hrůza.
00:38:55Co já to, prase, do toho vína dávám.
00:38:59Jak to ti lidé mohou pít? Vždyť to jde o život.
00:39:03A ta Greta! To budou drby po městě. Obchod mi to zabije.
00:39:08Tak zavedený hotel a tak špatné víno.
00:39:12To je paní hejtmanová, milostpaní jí prý slíbila recept na bublaninu.
00:39:19-Máš ten hadr? A cos řekla?
-Že je milostpaní nemocná.
00:39:24Že leží, jo? Sláva!
00:39:27Jenže hejtmanová ji za chvíli přijde vyléčit.
00:39:31Ta drbna přijde sem?
00:39:34Sisko, do postele! Musíš mě zachránit!
00:39:39-Nebo mě úplně zabijou!
-Ježíši Kriste, jak to myslíte?
00:39:44Sisko, musíš mě zachránit, musíš být nemocná.
00:39:48Hlava tě bolí, hekej!
00:39:52Musíš mě zachránit, nebo bude po starostovi.
00:39:59Na co platím městu za stánek, když se nemůžu dostat na trh?!
00:40:07-Co je vám, pane starosto?
-Hlava mě bolí.
00:40:13-Ti dva tam stojí s tou károu!
-Já to srovnám!
00:40:20Ten vůz nám zatarasil celý obchod, nemůžu projet se sýrem na trh.
00:40:28Je tu starosta? Hejtman nechce sám rozhodovat, pospěšte si.
00:40:35-Proč nezavolají ty lidi?
-Už jsou dole.
00:40:41Ženská, nedělejte zmatek!
00:40:44Může pan učitel svolat hasiče?
00:40:48-Nesahejte na mě!
-Uklidněte se, cizinče!
00:40:54-Podržte mi to. Kde je starosta?
-Tady jsem, o co jde?
00:40:59A hostinský jste vy? Máte hospodu, kde se člověk nevyspí.
00:41:04-Odkliďte si to z cesty!
-Neřvěte na mě!
00:41:11HÁDAJÍ SE A PŘEKŘIKUJÍ.
00:41:18-Co se děje?
-Asi inventura, já nevím.
00:41:22Kde je starosta? Já si jdu stěžovat na vinárníka.
00:41:28-To jsem taky já.
-Taky vy?
00:41:33-A co je vám?
-Ženuška mi stůně.
00:41:37-Vždyť vypadá dobře.
-Sprosťáku, támhle je starostová.
00:41:42Neříkejte mi sprosťáku, vy, která se na mě dívá obráceně.
00:41:48Tohle je starostová, tady končí.
00:41:52To budou dva pohřby, jeden tady a jeden dole. Má červenou čepičku.
00:41:58-Hejtman!
-Já nevěděl, já ho kopal do dásně.
00:42:04On se nám probořil do té bedny.
00:42:07-Má snad nohy pryč?
-To je nápad. Co to tady ruší?
00:42:12Ven, všichni ven!
00:42:16Pojďte za mnou, pojďte tudy.
00:42:20Než se starosta vyhrabe, bude po hejtmanovi!
00:42:26-Co máte na voze?
-Bednu. -A co je v ní?
00:42:30-To nevíme.
-Vezou zboží a nevědí jaké!
00:42:33Třeba to jsou špeditéři!
00:42:36Pan učitel se ptá...
00:42:39Nepleťte veřejnost, my víme, že jste vdaná.
00:42:43Jestli je zboží vaše, musíte znát původ.
00:42:46-Jaký původ?
-Původ zboží.
00:42:49Já myslel můj.
00:42:53To zboží původ má.
00:42:59To zboží původ má.
00:43:04ZPÍVAJÍ OPERNĚ: To zboží původ má.
00:43:12To zboží původ má, má, má...
00:43:25To bylo dobré.
00:43:31-To zboží původ má.
-To jsme teď zpívali.
00:43:39To zboží jsme původně podědili.
00:43:46-Podědili.
-A po kom?
00:43:52-A po kom?
-A po kom?
00:43:59Co to volají?
00:44:03Pánové, prosím, po kom jste to zdědili?
00:44:09ZPÍVAJÍ: Po kom jsme to zdědili...
00:44:19-Po kom jste to zdědili?
-To se teď tančilo.
00:44:23-Po kom jste to zdědili?!
-To je výslech?
00:44:27My jsme to zdědili... On vám to vysvětlí.
00:44:32-On?
-Ovšem.
00:44:39Po dědečkovi...
00:44:45-Po dědečkovi.
-Po Loužičkovi.
00:44:49-Jo nebo ne?
-Jo, to byl dědeček.
00:44:52-Kdo byl dědeček?
-Loužička.
00:44:54-Náš.
-Jakto náš?
00:44:57Nevím, ale byl. Loužička to byl.
00:45:00Já už vím!
00:45:07Náš dědeček, my jsme to po něm zdědili.
00:45:12-A byl zdejší?
-Dědeček? Byl a nebyl.
00:45:18Byl převozníkem na pohraniční řece. Ano, na té řece byl převozníkem.
00:45:27A když byl tam, tak byl tamější. Když byl tu, tak byl tunajší.
00:45:36-A on převážel.
-Koho? -Hlavně kořeny.
00:45:41A jezdil, takže byl tu tu, tu tam.
00:45:45Když byl tu, tak byl tunajší? Když tam, tak tamajší?
00:45:50A jezdil tu tu, tu tam?
00:45:53To by musel mít motorový člun.
00:45:56Jezdil pomalu, tu tu, tu tam, tu tu.
00:46:00-Tu tam, tu tu...
-Ne, to by jezdil obráceně.
00:46:04Takže, tu tu, tu tam, tu tu...
00:46:09-A kde umřel? -Proč?
-Dědeček.
00:46:12Nemůžete říct dědeček, když se ptá proč.
00:46:17Proč jsou trumfy? Protože jsou trumfy.
00:46:21Máte trumf? Má trumfy!
00:46:25Tak znova. Proč jsou trumfy? Protože jsou trumfy. On to nezná...
00:46:37-Běžte dál, to není pro ženské.
-Ale to je mladý zámecký.
00:46:43-To je dceruška?
-Dceruška je mladý zámecký.
00:46:49Je vám podobná, ten knírek... Jako kdyby vám z nosu vypadla.
00:46:56A hezká ženská, má takové krátké sukně.
00:47:02Třeba ji schoval na zámku jako zámeckého.
00:47:05Nemluvme mu do toho. To je vaše věc.
00:47:08Ale hezká holka by to byla.
00:47:13-Má tam knírek, že jo.
-Bude vášnivá.
00:47:18Pozor, já... Soustřeďte se purkmistře, jo?
00:47:25-Dědeček byl zdejší.
-A kde umřel?
00:47:28-Proč?
-Protože vyhrál!
00:47:32Chyťte je!
00:47:39-Jestli mě pustíte, tak je po mně.
-Nesmíte cuknout, nebo se přetrhne.
00:47:46Klidně spoléhejte na fyzikální zákony.
00:47:50Mistře, tam nahoře, jste můj opěrný bod, přivázal jste to dobře?
00:47:57Jen jestli na těle hejtmana to drží.
00:48:00-Aby se to nesesmeklo.
-Nemáš se do všeho cpát!
00:48:06Už dělejte, ty děti ho dlouho neudrží.
00:48:10Děti, držte pevně. Na můj povel tahejte za ten provaz.
00:48:15Pevný bod A, kladka B a naše síla S
00:48:19umožní zde na kladkostroji vyprostit ctěné břemeno.
00:48:24Vždyť s ním nehnete, to je kolos!
00:48:28Archimédes řekl: Dejte mi pevný bod a pohnu zeměkoulí.
00:48:33Až řeknu, tahejte. Děti, až pan hejtman poletí nahoru, utečte.
00:48:39Pane hejtmane, napněte břicho, a my tahejme.
00:48:43Raz, dva, tři, čtyři...
00:48:46-Pozor, barák letí!!!
-Neřvi, to není náš barák!
00:48:53Hansi, nikdo tvou snahu neuzná. Nech toho a pojď odtud.
00:48:58Copak můžu?
00:49:00Pane učiteli, starosta už jde.
00:49:03-Co tu děláte bez mého vědomí?
-Vyprošťujeme pana hejtmana.
00:49:09Ta bedna se musí rozsekat!
00:49:16Mařenko, utíkej pro maminku, že je na rynku kanón.
00:49:21Tak tohle je vaše zboží? To vás tedy zatýkám.
00:49:27Tak se podívejte, jak můj muž zase zachránil město.
00:49:31Ticho!! Pane učiteli, pojďte to se mnou prozkoumat.
00:49:37Tady je napsáno: BARBORA.
00:49:42Ano, vyrobeno ve Flandrech.
00:49:46Flanderský kanón a vůz je z Harlemu.
00:49:49Na bedně je napsáno YBERLAND.
00:49:52Já bych se do toho nepletl, tohle nikam nevede.
00:49:56Já ano. Vyšlu posly do Flander, do Yberlandu i do Harlemu.
00:50:02Taková věc, a starosta by málem zůstal doma.
00:50:08Pan starosta učinil velmi vážné a důležité rozhodnutí.
00:50:12Vůbec u našich předáků je vše náležitě vyváženo.
00:50:19PÍSNIČKA: Víno naleje, do domu dodá.
00:50:23Každému prodá, co chce. Když městu zle je, ví, kudy na to.
00:50:28Nic nechce za to, je kabrňák.
00:50:31Zvolili jsme ho, abychom ho měli. Teď ho tu máme, zdalipak ho znáš?
00:50:37Jakpak bychom to všichni nevěděli, že je to zlatý burgermeister náš!
00:50:43Sláva mu, on je pašák! Piškumpré a krucajda!
00:50:47Žumpajda a hujaja! Zdar, zdar, zdar!
00:50:52V klenutém těle duch bohatýra. Z očí mu zírá odvaha i cit.
00:50:57On se dal cele do služby lidu. Potírá bídu, brání blahobyt.
00:51:02Proslavil město, předák je skvělý. Kdopak to je, zdalipak ho znáš?
00:51:09Jakpak bychom to všichni nevěděli, že je to hejtman, ochranitel náš!
00:51:15Sláva mu, on je pašák! Piškumpré a krucajda!
00:51:19Žumpajda a hujaja! Zdar, zdar, zdar!
00:51:24Na rodné hroudě, rozkročen stojí, hoj, jaký to znoj!
00:51:30Je to muž akce, když se mu zachce, je s ním tuhý boj.
00:51:35Ejhle tu muže, který všechno zmůže. Kdo je ten kolos, zdalipak ho znáš?
00:51:42To přece nikdo jiný být nemůže, zámecký pán a dodavatel náš!
00:51:48Sláva mu, on je pašák! Piškumpré a krucajda!
00:51:52Žumpajda a hujaja! Zdar, zdar, zdar!
00:52:21ZAČNOU ZPÍVAT:
00:52:27Eidam, Eidam, ještě jednou Eidam. Eidam, Eidam, Eidam je náš!
00:52:36My Eidam nedáme, radši ho zbouráme, Eidam, Eidam, Eidam je náš!
00:52:42Mimořádné sezení rady eidamské bylo zahájeno zanotěním městské písně.
00:52:50Konečně přišly odpovědi z Flander, Yberlandu i Harlemu.
00:52:57Sdělujeme, že žádné dělo toho jména TĚŽKÁ BARBORA
00:53:02v našich slévárnách vyrobeno nebylo.
00:53:07Za flanderské slévárny: Kroupa.
00:53:11Odpověď z Harlemu: Vámi popsaný vůz nikomu neschází, rychtář harlemský.
00:53:22Z Yberlandu: Tu slátaninu o bedně s houfnicí a značkou Yberland
00:53:28odmítám jako sprostou provokaci. Jeho Výtečnictvo kníže Filip.
00:53:38Já mu to nevěřím!
00:53:41Nemůžeme podezírat vlády ze lží. Eidam je malý.
00:53:46Ale nikdo se nehlásí ani ke kanonu ani k bedně ani k tomu vozu.
00:53:52Buď tu nejsme my a je tu kanón, nebo není kanón a jsme tu my.
00:53:57Ten kanón propadá městu.
00:54:00Protestuji! Kanón v Eidamu nebude...
00:54:07-Mám napsat tečku?
-Udělejte vykřičník!
00:54:12Prosím vás, starostovi stůně žena, buďme na sebe výjimečně slušní.
00:54:20Děkuji, kamaráde. Slovo má obuvník.
00:54:24Už jsem řekl, že kanón tu nechceme.
00:54:27Dělo roztavíme a z bronzu bude ulit zvon míru.
00:54:37Máme dělo, tak buďme rádi, že máme z čeho střílet!
00:54:43Slovo má hejtman.
00:54:48Schválně jsem mlčel a čekal, jestli se mezi vámi objeví slušný Eidamák.
00:54:55A když tedy nikdo nemá tu slušnost, tak ji musím mít já.
00:55:01Navrhuji, aby se kanón rozlil a aby se z toho...
00:55:09To tě bude zajímat.
00:55:12Aby se ulila socha tomu,
00:55:15kdo kanón objevil s nasazením svého života. A to jsem já.
00:55:21-A komu?
-Mně, podívej se na moje modřiny.
00:55:25-To nemyslíš vážně!
-Takhle orodovat za sebe!
00:55:31Neoroduji, ale požaduji za své voliče!
00:55:35Ten bronz by ale nestačil.
00:55:39Podívejte na to dělo a koukněte na to tělo!
00:55:42Hlava a břicho můžou být duté, ale nohy pevné, aby to vydrželo věky.
00:55:49-Protestuji!
-Já chci sochu a vy máte vztek!
00:55:53Pánové...
00:55:57Jako starosta se musím v zájmu města proti tomu postavit.
00:56:03Můžeme všechno, ale sochy si v Eidamu stavět nebudeme.
00:56:11Proto z moci starostenské uděluji hejtmanovi důtku za ten návrh.
00:56:17-Tak pojď sem.
-O co jde? -Taktická poznámka.
00:56:23-Stůně ti žena. -To sem nepatří.
-A služka do postele patří?
00:56:28-Moje žena ji viděla, mám to říct?
-Neblázni!
00:56:34Slovo má starosta.
00:56:38-Kde jsem přestal?
-Že udělujete hejtmanovi důtku.
00:56:45A vynasnažím se, aby měl náš milovaný hejtman
00:56:49sochu v nadživotní velikosti na náměstí v Eidamu.
00:56:54-Protestuji!
-Hanba!
00:56:59Nech toho, jsi blbý sýrař!
00:57:04Urazil jsi celý Eidam!
00:57:08-Pojďte sem, je tu diskuse.
-Vítám vás, cizinče.
00:57:15-Vy jste přivezli ten kanón.
-Ale on nelže.
00:57:19My jsme se rozhodli přiznat, jak to bylo.
00:57:23My jsme ten kanón nedědili.
00:57:27-My jsme ho uloupili.
-To jste nemohli, když ničí nebyl.
00:57:33-Tady to máte, Yberland.
-Mlčte, nikdo se vás neptal.
00:57:38Máte právo spolurozhodovat.
00:57:44Navrhuji, aby se ulil zvon míru.
00:57:49Ten pán uchází.
00:57:53-Kanón má zůstat kanónem.
-Starosto, pozor!
00:57:58-Udělat hejtmanovi sochu.
-Nesmysl, dělo patří na venkov.
00:58:05Ano, je bledý. No tak to rozlijte.
00:58:10-Protestuji!
-Ale nejlepší je rozlévat večer.
00:58:16Rozlijte ho a z něj získáte sochu:
00:58:22Anna sedí na kanónu a v ruce drží zvon.
00:58:28Všichni budeme mít pravdu, a to je nějaký úspěch!
00:58:33Na kanónu sedí, v ruce drží zvon!
00:58:36-Já mám pravdu. -Ty máš pravdu.
-Pravdu má i on.
00:58:40-Máme kanón. -A já sochu.
-A ta drží v ruce zvon.
00:58:45ZPÍVAJÍ: Jó, jó, je to pravda.
00:58:48To nám přece podepíše každý správný Eidamák!
00:58:52Eidam, Eidam, ještě jednou Eidam. Eidam, Eidam, Eidam je náš!
00:58:58My Eidam nedáme, radši ho zbouráme, Eidam, Eidam, Eidam je náš!
00:59:27Když dělo nebude střílet od nás z Yberlandu sem,
00:59:32nebude střílet vůbec. Mám rozkaz je zničit.
00:59:37Chtěl jsem to dostat k sobě na venkov.
00:59:41Za to snad ta obtíž s plnovousem stojí, ne?
00:59:46Honorace přichází.
00:59:51PŘEDSTAVUJE FRANCOUZSKY.
00:59:57Mistr vás vypodobní na kanónu se zvonem v ruce.
01:00:02-Tak já si jdu sednout.
-Hansi, dolů!
01:00:06Kde je starosta? Fanfáry, spolky v krojích?
01:00:12Takhle jsem si to nepředstavovala! To měla být událost!
01:00:19Sám Mistr La Roche se obtěžoval, to je vyznamenání pro celý Eidam.
01:00:25Vyznamenání! A to, že můj spadl do té bedny, odřel si nohy,
01:00:30to není pro Eidam vyznamenání?
01:00:35-Já budu mít v ruce zvon.
-Uctivá poklona!
01:00:41-Kde je ten Mistr?
-Messié le Burgermeister.
01:00:48Řekněte mu, že letos máme nejlepší víno.
01:00:53Byl jsem ochutnat u sousedů, ale já mám nejlepší.
01:01:01PRACNĚ PŘEKLÁDÁ.
01:01:12Měl byste raději sehnat zvon, ať víme, jak to bude vypadat.
01:01:17Zatím snad postačí tenhle.
01:01:21Bude to symbolické. Eidam, město sýrů.
01:01:25-Tak mi dejte kus sýru.
-Mistr si teď vezme míru.
01:01:29A já si sednu na... Na kanón.
01:01:34MLUVÍ FRANCOUZSKY.
01:01:40Říká, že kanón je moc malý a břicho příliš vyvinuté.
01:01:49Odvezeme dělo do slévárny a tam se určí přesné rozměry.
01:01:53Budou přece nadživotní!
01:01:56Z toho má být kanón, tedy kanónek. Zvon, tedy zvoneček.
01:02:02A ze zbytku hejtman, tedy hejtmáneček.
01:02:07Hejtmáneček? Hansi, ty jsi mi neřekl, jak budeš veliký.
01:02:13-Obr nebudu.
-Jak budeš veliký?
01:02:17-Vidět mě bude.
-Jak budeš veliký? Ukaž!
01:02:27Tak malinký? Buď bude socha aspoň jako on, nebo nic!
01:02:35Zeptejte se, jak by musel vypadat, aby byla socha velká jako on.
01:02:41-Ale milostivá paní...
-Já požaduji, pane učiteli.
01:02:46MLUVÍ FRANCOUZSKY.
01:02:50Já rozumím, že je velký! Ty nebudeš jíst!
01:02:54Ale socha bude veliká, ať mají vztek.
01:02:57To nepůjde, už jsme odhlasovali.
01:03:02Hansi, ty se vždycky dohodneš. Tebe vždycky ošidí.
01:03:06Hansi, jdi do opozice.
01:03:09Pane starosto, já vás sháním po celém městě.
01:03:14-Milostpaní se vrátila.
-Sisko, tys pila rum.
01:03:18Milostpaní pije rum. Vrátila se rozcuchaná, nemytá, šaty rozedrané.
01:03:24Týden bloudila po lesích a volá vás.
01:03:28Hans to nepotřebuje, jde do opozice.
01:03:35-Musím domů, ženě se přitížilo.
-Utíkáte před odpovědností.
01:03:41-Mlčte, ženská!
-Jak to mluvíš s mou ženou?
01:03:45-Pan starosta má nemocnou choť.
-Kdepak, utekla. Má parohy!
01:03:51-Sisko, je moje žena doma?
-Leží, je nemocná.
01:04:00Ta vám dosvědčí všechno, když s ní držíte.
01:04:05-Co to mluvíte?
-Mluvím, co jsem viděla.
01:04:09Ve vaší posteli jsem viděla vaši služku, tadyhle Sisku!
01:04:15-Sisko! Je to pravda?
-Je. Ale já ti to vysvětlím.
01:04:30ZPÍVÁ SI RUSKY...
01:04:43-Pěkné, klaune.
-Když se ta hra dostane až sem,
01:04:47začnete mi říkat klaune.
01:04:49Protože se vždycky začnete chovat jako klaun.
01:04:55Vy jste taky klaun, tak jak můžete vědět, jak se má chovat herec?
01:05:01Jsem klaun, ale já začínal jako herec.
01:05:08-Vy jste si polepšil.
-Ano, pokud jde o zaměstnavatele.
01:05:16POTLESK.
01:05:23-Oni myslí, že je to moje, ne?
-To tleskali Národnímu výboru.
01:05:30DALŠÍ POTLESK.
01:05:33A teď to dohonili ti, co netleskali.
01:05:36Jste klaun, protože herec si nemůže vyjít ven a povídat si tu s lidmi.
01:05:42A herec si nemůže odpočinout?
01:05:46To si musí, ale nemůže opustit děj a jít si odpočívat ven.
01:05:52To by nevydržel. Víte, co to je nést na zádech 3 hodiny klasika?
01:05:57Klasik se nese sám, ale ten nový sortiment dá práci.
01:06:05Herec ale nemůže opustit postavu.
01:06:09Může se spustit do takového duševního klidu.
01:06:15Zatímco kolega nese děj, tak on v sobě na chvilku zalehne.
01:06:21Jak pozná, že má nést děj dál?
01:06:25-Od toho je tam člověk.
-Ten ho šťouchne.
01:06:29-To nemůže na jevišti.
-Bidlem. -Jak by to vypadalo?
01:06:35Černé bidlo proti černému pozadí, to nepoznají.
01:06:39-Každá hra má jiné pozadí.
-Tak by měla jiné bidlo.
01:06:44Navrhoval by je zvláštní bidelník.
01:06:47Aha, bidlo navrhl zasloužilý bidelník...
01:06:56-V těchto místech je taková věc.
-Taková oteklinka.
01:07:05-Z jedné strany ozdobené.
-Aby to za ty peníze viděli.
01:07:15Ale z téhle strany je to vydlabané.
01:07:24-Tam je taková...
-Kotlinka! -Vydlabaninka.
01:07:28Taková jeskyňka!
01:07:31-A tam je ten člověk.
-Takový malý?
01:07:35Malý český člověk a všechno řídí.
01:07:40Malý český člověk všechno strašně rád řídí.
01:07:50On tam sedí a přesně ví, co kdy kdo má říct.
01:07:55A hlavně co kdy kdo měl říct.
01:08:02-On to čte.
-Má to v notesu.
01:08:07Kdyby se něco šustlo, tenhle notes zahodí a jiný otevře.
01:08:17A taky upozorňuje: Ty takhle, ty odejdi, ty umři.
01:08:22Ty si rozmysli, Mařenko.
01:08:25On to rozděluje. A spravedlivě?
01:08:28-Malý český člověk?
-No právě.
01:08:32To nedělá ze své újmy, na to už má grafy.
01:08:40On ví, že ten už mluvil minutu dost.
01:08:43Ta že už dlouho nepromluvila.
01:08:46Že teď by měl mluvit tenhle, ale nezaplatil příspěvky, tak nic.
01:08:56-Báječné! Já si musím odpočinout.
-Pochopitelně.
01:09:03To je samý středověk, já si musím odpočinout.
01:09:09Proč si nezahrajete v lehčím kostýmu?
01:09:13Myslíte nějaký moderní střih?
01:09:17-On mi nikdo nic nenapíše.
-Tak něco napište sám.
01:09:23-Tak sedněte a napište.
-Jenomže já nejsem vy.
01:09:27-Teď jsme narazili, Mistře.
-To mnohdy.
01:09:34Ale teď jsme narazili na otázku, která by zajímala i naše čtenáře.
01:09:41-Takže bych s vámi učinil...
-Rozhovor.
01:09:48-Vy jste od novin.
-Kde?
01:09:52-Nemyslím, umazaný od novin.
-Vy myslíte, poslaný od novin.
01:09:58-Vy máte svou rubriku.
-Ano, kulturní.
01:10:03Já to poznal, jak jste říkal, že by to zajímalo čtenáře.
01:10:09Já bych to zhotovil pro náš list.
01:10:12A pro které noviny to bude? Ale to je jedno, že ano...
01:10:22Já bych tedy položil otázky.
01:10:27-A já bych je zvednul.
-Obrazně řečeno.
01:10:32Já položím otázky a vy si to zodpovíte.
01:10:43A vy nemáte zodpovědného redaktora?
01:10:46Ten teprve zodpoví ty vaše odpovědi.
01:10:50Dělba údělu, ano.
01:10:55Já bych začal, jste připravený?
01:11:00Jsem připraven!
01:11:03Já to tam snad napíšu, já tím začnu, Mistře.
01:11:07První otázka bude: Jste připraven? První odpověď: Jsem připraven.
01:11:14Jsem připraven!
01:11:17To mívali skauti na opasku, že? Tak to tam nedávejte.
01:11:29Škrtnul jsem "připraven" a nechal jen to "jsem".
01:11:35To se o vás ví, že jste. To se nedá přehlédnout.
01:11:42Nechte tam místo, ať si někdo může připsat "jsem vůl".
01:11:47Ano, to už potom dopíší dopisovatelé.
01:11:52Myslím, tedy jsem! To řekl nějaký filozof.
01:12:00-Francouzský filosof Descartes.
-Ano, Descartes.
01:12:08-A jaká to byla škola?
-Patrně metafyzika.
01:12:16Tak to škrtněte.
01:12:19Už jsem to škrtnul, aby nebyl průšvih.
01:12:24Takže jsme škrtli "připraven" a teď to "jsem".
01:12:29Mistře, my nemáme nic.
01:12:33-Tak začneme druhou otázkou.
-To jde? -Ano.
01:12:38-Začneme druhou otázkou.
-A první potom skončíme.
01:12:43-Očíslujeme je jinak.
-To zmate.
01:12:48Takže druhá otázka: Kdy procitáte?
01:12:52-Prosím?
-Kdy procitáte?
01:12:57-To je latinsky?
-Ne, tomu bych nerozuměl.
01:13:02To je DÉ PROCITÁTÉ? Jako DÉ PROFUNDIS?
01:13:08Na takové intimity bychom se vůbec neptali.
01:13:15-Aha, kdy vstávám?
-Ano. -Jakmile se probudím.
01:13:21-A probouzíte se?
-Hned před procitnutím.
01:13:27-A mezi tím?
-Mezi tím mám pomalý metabolismus.
01:13:33-Mohu to zveřejnit?
-Ano, to není nic proti ničemu.
01:13:43-To mi řekli na středisku.
-Tak to bude něco od vědy.
01:13:50To se vám něco udělalo.
01:13:53Já napíšu, že máte pomalý metabolismus.
01:13:58Stejně se říká, co všechno máte.
01:14:06Napište, že mám dva, ať mají vztek!
01:14:12Jeden pomalý a jeden rychlý.
01:14:16-Tak to máme metabolismus 603.
-Ano.
01:14:26To je ten pomalý, ale se záclonkami.
01:14:30Pak mám fiat, ale ten mám doživotně.
01:14:34Tam jednou vlezu a už nemůžu ven.
01:14:42-To je metabolizace. Kdy se koná?
-Časně z rána, kolem 10:45 hodin.
01:14:48Napíšeme raději v půl, ať neprovokujeme.
01:14:51Kdyby to bylo pro časopis Práce, tak napište v 7 hodin.
01:15:00-A když se proberete?
-Tak potom údržba.
01:15:05Lidé na mě skočí. Po pás myčky, od pasu myči.
01:15:13A ještě oblékačky, vazačky, česačky...
01:15:19Navlíkačky...
01:15:22-A plačky nechodí?
-Ne.
01:15:25To spíš potom odcházejí.
01:15:30-A halekačky?
-Ne, dám si Prahu, tam jsou vždy.
01:15:41-A po údržbě?
-Snídaně.
01:15:44Obyčejně snídávám kaviár a šampaňské.
01:15:49-Šampaňské, Mistře?
-Ono není nic dražšího.
01:15:54Obyčejně snídávám suché nebo sladké.
01:15:59-Nebo polosuché.
-Někdy oboje.
01:16:04Oni mi to nosí za mnou z pokoje do pokoje.
01:16:09Takže já snídám vestoje.
01:16:13Pak si vyjedete do Tróje.
01:16:17Tuhle jsem tam padl do hnoje.
01:16:26-A pak nám plyne dopoledne.
-To plyne různě.
01:16:31A pak oběd, ale zeptejte se kuchaře.
01:16:35To si nechám místečko, s tím vás nebudu zatěžovat, Mistře.
01:16:45-Také moučník?
-Ano, trhanec.
01:16:51-A po obědě?
-To je potom bezvědomí.
01:16:58-Takzvaný bimbácov.
-Agonizace.
01:17:03Kolem páté hodiny je exhumace.
01:17:10-S hudbou? Jistě máte buditele.
-Ano, to je u nás tradice.
01:17:17Každý máme svého buditele. A pak pro mě přijede dodávka.
01:17:24-Copak?
-Dovezou mě sem a vrhnou se na mě.
01:17:32-Přijdou líčiči, obočáři...
-Oblékači.
01:17:38-Pak mě natáhnou na takový tobogán.
-A pak na scénu.
01:17:45-Jako do siláže.
-Pak tady pracujete.
01:17:49-Ne, tady tvořím.
-Pardon!
01:17:52-Prostý lid pracuje, my tvoříme.
-To je zřejmé!
01:17:58-Tak já bych to shrnul, Mistře.
-Shrňte to!
01:18:04Shrňte, to bude zajímavé!
01:18:08Já to shrnu tak, že vy trávíte den v činorodém ruchu.
01:18:15To je bezvadné! To se bude líbit, tomu sám nerozumím.
01:18:21-To je velmi pregnantní!
-Ano, razítkové!
01:18:27-Klišózní!
-Ano.
01:18:32A teď nám zbyla ta první otázka.
01:18:36Dotazy z řad čtenářů, zda dlouholetým soužitím s vaší paní
01:18:43nenastal určitý proces, lidově řečeno podpantoflizace.
01:18:53To je vyloučeno! Tedy bývá zvykem, že docházívává k názorovému srůstu.
01:19:00Názory novomanželů, které jsou po svatbě často velmi vzdáleny,
01:19:08se neustálým manželským soužitím sbližují.
01:19:12Až konečně ty její nabudou vrchu.
01:19:16-Srůstu.
-Já jsem tomu čelil...
01:19:19Mluvte, prosím, pomalu.
01:19:23Když už jsem se ženil, dohodl jsem se se svou ženou,
01:19:29později manželkou, potom chotí...
01:19:33-To je pořád ta samá soudružka?
-Ano.
01:19:40Jsme se dohodli, že o všem budeme rozhodovat společně.
01:19:45Ale o důležitých věcech budu rozhodovat já.
01:19:52-A ty podružné věci jsou?
-Co s penězi, kam na prázdniny.
01:19:58Kdy smím odejít, prostě maličkosti.
01:20:04Ale důležité věci, jaký je náš poměr v Taiwanu, to dělám já.
01:20:16Na štěstí jsem tam nebyl, dal bych někomu ránu a mohla být mela.
01:20:22-Ostuda to byla stejně.
-Hlavně že kanón nám zůstal.
01:20:27Aspoň máme z čeho střílet, kdyby něco. Já jdu.
01:20:32-Děkuji vám za sýr.
-To je maličkost.
01:20:36A co takhle na kuželky?
01:20:39Tak za týden. Na shledanou.
01:20:51Až uklidíte, tak mě zavolejte.
01:20:56-Přišla jsem si s tebou promluvit.
-Já jsem s tebou domluvil!
01:21:01-Vždyť jsi mi ještě nic neřekl!
-S výčitkami na mě? Nová taktika?
01:21:10-Ty věříš, že jsem tě podvedla?
-Bylas v jeho posteli, anebo ne?
01:21:18Proč jsem tam byla tě nezajímá!
01:21:22Nacpal mě tam, abych kryla jeho ženu a zachránila jeho pověst!
01:21:27Já musela ztratit své dobré jméno, abych kryla špatnosti jeho ženy!
01:21:34-Slyšel jsem, co říkala hejtmanová.
-Máš uši jen pro honoraci.
01:21:40A co je ti do mé pověsti? Řekl jsi mi někdy, že o mě stojíš?
01:21:47Tak řekl jsi to někdy?
01:21:53Tvé omdlení na radnici je vlastně tvé první vyznání lásky.
01:22:00-Sisko, mé postavení ve městě...
-Je tvá největší hanba!
01:22:05Dobře víš, co starosta dělá.
01:22:08Že by hejtman prodal za sochu celé město, jen aby ho žena neztloukla.
01:22:14Že zámecký pán je zadobře s těmi, kteří platí yberlandským penízem.
01:22:23Ale že ty jsi z nich lump největší, to nevíš.
01:22:30Protože tancuješ, jak oni hrají.
01:22:33Dívám se na svět z vyššího stanoviska.
01:22:37Ten, kdo se na svět dívá a ke všemu kývá, ten mě nebaví.
01:22:43A mezi námi je konec, to jsem ti chtěla říct.
01:22:48A uklízej si tu sám!
01:23:01A stejně tě mám ráda, ty prevíte!
01:23:16Ten, kdo se na svět dívá a ke všemu kývá...
01:23:21Ta Siska má pravdu!
01:23:23ZPÍVÁ: Ten, kdo se na svět dívá a ke všemu kývá,
01:23:29ten obyčejně bývá vždy vážený a ctěn.
01:23:34Takový mozek ptačí, tomu to snad stačí.
01:23:39Já, ať se páni mračí, já musím s pravdou ven.
01:23:44Co na světě mám rád, nedám si brát.
01:23:49Než s lumpy tancovat, to se chci radši prát!
01:23:54Teď slyšte, drazí páni, mé písně poslání:
01:23:59Teď je po tancování, teď se budeme prát.
01:24:04OBROVSKÝ VÝBUCH.
01:24:07Něco bouchlo, ani jsem se nelekl. A to byla rána!
01:24:13Hned se podíváme, co to bouchlo, protože to vypadá jak atentát.
01:24:21-Pane učiteli, radnice je pryč.
-Radnice je ve vzduchu!
01:24:29A pod ní jsou hasiči, kdyby někdo vyskočil.
01:24:34A vyskočil, ale padl vedle plachty.
01:24:37-A nabil si?
-Obrovsky.
01:24:41-A Mistr odhazoval zápalku.
-Jak je tam ten balkón.
01:24:47Tak ten se mu zřítil na hlavu.
01:24:54Omývat studenou vodou a uvolnit u krku, ano?
01:24:59-Komu?
-Kdo je u vás ukrk? Sám je ukrk!
01:25:05Já bych ho nechal, ať příroda ukáže.
01:25:09S ním je konec. Uvolněný vous viděti míti, musíme tam všichni.
01:25:16To je mléčný plnovous, pod tím je druhý.
01:25:20Ano, podívejte se, kdo to je.
01:25:23Znáte ho? To je ten od pařezu.
01:25:26Víte, komu jste podobný? Paní Horníčkové!
01:25:33-Já ho praštím loutnou.
-Ale dejte to dur.
01:25:40On by vykecal, kdo jsme.
01:25:44Máme po Mistrovi, po radnici a ještě ostudu.
01:25:50-Co to vidím? Mistr není Mistr?
-To je plukovník.
01:25:57Plukovník yberlandské armády.
01:26:01To je ten ďábel, který rozvrátil mé manželství!
01:26:05Paní, zkoušejte jinde, ne tady. Já jim dovolil zkoušet.
01:26:10To byl atentát. Bude se zatýkat.
01:26:13Tohle je plukovník yberlandské armády.
01:26:19Nesmysl, je to obchodník!
01:26:22Podívejte se, koukejte, aby...
01:26:32Já to můžu vysvětlit. Byl jsem oloupen o svůj náklad.
01:26:39V přestrojení jsem sledoval lupiče, dopadl je a oni teď obviňují mě!
01:26:46Tak my jsme vás oloupili o náklad? Ten náklad byl co?
01:26:51Těžká Barbora!
01:26:53Do vězení! A vy dva taky!
01:26:58Pojďte s námi, je tam šero.
01:27:02Děvče nešťastné, co jsi mi to udělalo?
01:27:07To byl zřejmě pokus o zničení kanónu.
01:27:10A radnice je na kusy. Někdo z vás v tom má určitě prsty.
01:27:15-Jak se opovažujete, pane učiteli?
-Ven!!
01:27:22Pane učiteli, takhle už se mnou nemluvte.
01:27:26Platím vám nájem za tenhle pokoj? Tak běžte domů.
01:27:34-Milostpaní, jde se domů.
-Já pykám. -Tady se pykat nebude.
01:27:42PÍSNIČKA:
01:27:45Do vína leje špínu, pomeje. Doma se směje, že je kabrňák.
01:27:50Ve jménu vlasti kapsu si mastí. Dukáty chrastí, je to darebák.
01:27:55Vždyť mu jde věru jen o kariéru. Kdo je ten vykuk, zdalipak ho znáš?
01:28:02To nebude nikdo jiný, věru, než vypečený burgermeister náš!
01:28:08A krucajda! A hele ho! A všechno on, a my prej nic!
01:28:12Tak tohle ne! To nepůjde! Fuj, fuj, fuj!
01:28:17I v plné zbroji ženy se bojí. Na nic nemyslí, jenom na kanón.
01:28:22Na ten si sedne a v ruce jedné v poloze svislý bude držet zvon.
01:28:28To prý je ono, v tom je naše spása. Kdo je ten strašák, zdali ho znáš?
01:28:34Ta dutá hlava každému hlásá, že je to hejtman, ten náš mecenáš!
01:28:40A krucajda! A hele ho! A všechno on, a my prej nic!
01:28:45Tak tohle ne! To nepůjde! Fuj, fuj, fuj!
01:29:43Překročil jste kompetenci, kolego. Zatykač vydávám jenom já.
01:29:51A já ho musím spolupodepsat.
01:29:55Slíbili jsme si, zámecký pane, že budeme jednat společně.
01:30:04Pan učitel bouřil město a popichoval lid proti konšelstvu.
01:30:10-Víte, co se o nás zpívalo?
-To je lumpárna.
01:30:19-Mám nejlepší sýr, to se mě netýká.
-Měl bych plán.
01:30:25Cizinec utekl. To není k zahození, na to je trest smrti.
01:30:33A zbyli nám tu lupiči, pašeráci zbraní. Na to je také trest smrti.
01:30:39A lupič, lhář, palič a učitel! Není důkaz, že to byl on.
01:30:48Musíme dokázat, že byl učitel spolčen s lupiči.
01:30:58Lid uvidí, že byl oklamán a že mu vládne dobrý starosta.
01:31:04A že pan hejtman si zaslouží sochu v nadživotní velikosti.
01:31:10To řekl hezky.
01:31:13Popravit učitele a dva lidi, aby se zachránila pověst? To ne!
01:31:19-To jste přehnal.
-Musel bych mluvit se ženou.
01:31:24Pánové, myslel jsem, že to půjde hladce, ale prosím...
01:31:31Měl bych tu almaru.
01:31:36Pěkná almara a plná.
01:31:40Našel byste tam listy ze své hlavní knihy.
01:31:45Dopisy, které jste psal vy mně o něm.
01:31:50Jsou tam opisy smluv o pozemcích, které jste od města odkoupil.
01:31:56Tak si zazpíváme, ne?
01:31:58Byl bych velice nerad, kdybych tu almaru otevřel před veřejností.
01:32:07Já mám nejlepší sýr, o mně tam nic není.
01:32:10Máš u mě do smrti zadarmo vše, co vypiješ a sníš.
01:32:16Já se za vás stydím. Nechte to zavřené.
01:32:19Pánové, poprava může být od zítra za týden.
01:32:24-Ve středu může stát lešení.
-Jestli nebude neděle.
01:32:30Vím, jak na to! Něco klukům slíbíme a oni to udělají jako melouch.
01:32:36Ale aby se neprotáhnul soud.
01:32:39Prosím, obžaloba je vypracována i s rozsudkem!
01:32:44Pánové, musí to být slavnostní!
01:32:50Jako staří Římané: Maso, chléb a hry!
01:32:53-Musíme se na to vrhnout.
-Mně se to nelíbí, dnes asi neusnu.
01:33:08Co kdyby to otevřeli, člověče?
01:33:15Já je znám tak dobře, že ani ty dokumenty nepotřebuji.
01:33:20Váš kůň je osedlán, pospěšte si.
01:33:23Popraví vaše vojáky. To je pro vás důvod k útoku.
01:33:31V pondělí vtrhneme do Eidamu.
01:33:38A dnes je neděle.
01:33:43Půlnoc! Tak tedy za týden. Dnes je už vlastně pondělí.
01:33:54ZPĚV: Pondělí, úterý.
01:34:03Potom středa a pak čtvrtek.
01:34:12Pátek, sobota.
01:34:21Neděle je den páně.
01:36:27-To je jiné lano!
-Tamhle zatáhnete.
01:36:32-Tahám, ale nehne se.
-Je nás málo.
01:36:35-Pozor, žalářník!
-Kdybychom tak byli tři.
01:36:40Mysleli jste žalářník a přišel hejtman. Učitel tu bude s vámi.
01:36:46To bude se vzděláváním?
01:36:48-Co chcete k snídani?
-To jsou vtipy. -Jen si dejte.
01:36:53On je nový vedoucí? Tak nám dejte lístek.
01:36:58-Uzené koleno!
-Dvě, abychom mohli klečet.
01:37:01Co si dáte vy? Ptám se učitele, ne vás.
01:37:06-Nemám chuť. -On nemá chuť!
-On si zvykne. Chuť se dostaví.
01:37:15Víte, proč vám dají jíst?
01:37:19-Protože je to na rozloučenou.
-Tak ono se jde ven?
01:37:24Dají nám najíst a my to budeme chválit.
01:37:27-A jde se hned?
-Ano, ale na popravu.
01:37:32-Prý se jde na popravu.
-Tak se na to půjdeme podívat.
01:37:37-Půjdeme, že ano.
-Tam nemusíme být do konce.
01:37:42Když to bude nudné, odejdeme. A kdo v tom bude hrát?
01:37:47-Já, on...
-Tak mladý, a už hlavní roli!
01:37:51To bude populární, to je hned! Nic si z toho nedělejte.
01:37:58Žádné litování, vy jdete taky.
01:38:00-Ale to já nerad.
-Proč já?
01:38:05Jste mladí, ve dvou se to lépe táhne.
01:38:08Ale vy jdete taky.
01:38:11Teď to začíná být nespravedlivé. Teď začnu mluvit.
01:38:17Protože po popravě by to byla blbost.
01:38:22-Kudy kam?
-Tady zatáhneme... A jdeme!
01:38:27-On myslí, že se to otevře.
-Samozřejmě.
01:38:31To mi připomíná, jak jsme tahali toho lumpa hejtmana z bedny.
01:38:38Základ technologického vzdělání! To já nemám.
01:38:42Správně, kladkostroj! Ono se to otevře, my utečeme.
01:38:49-Ale je nás málo.
-Kdybychom byli tři.
01:38:55Vždyť my jsme tři.
01:38:59To jste učitel? Dva lupiči a jeden učitel, to se nedá sečíst!
01:39:06Ale pořád jsou to tři lidé.
01:39:09-On myslí společného jmenovatele.
-Tak jdeme!
01:39:14Tak jedem!
01:39:19Když člověk ve správnou chvíli nasadí vědomosti na ten bod,
01:39:24kde silou potom... Je nás málo. Kdybychom byli čtyři.
01:39:30Tak nám čtvrtý uteče.
01:39:32-Kdyby nás bylo pět.
-Nebo šest!
01:39:35Tři volové by tahali a my bychom utekli.
01:39:40My tři budeme tahat, my dva to chvilku udržíme sami.
01:39:45A učitel poběží nahoru a zvenku to otevře.
01:39:54Ale my to dlouho neudržíme.
01:40:05Tak... Utíkat!
01:40:10Buď je pomalý, nebo je nás málo.
01:40:13Kdyby nás bylo sedm!
01:40:17Hejtman bude tahat s námi!
01:40:23-Dvacet tři! -Co to počítáte?
-Máme očíslované boudy.
01:40:30-Vy se schovejte a pozorujte nás.
-Vy na to přijdete.
01:40:35Zblbnout hejtmana.
01:40:39-Dobrý den.
-Dobrý den.
01:40:43To je hospoda! I guláš je škrtnutý.
01:40:47-Kam jste ho dali?
-Ještě jsme ho neměli.
01:40:52-Kde je ten třetí?
-Tady jsou dva a oba škrtnuté.
01:40:56-Ale kde je učitel?
-Jestli není v moučníkách.
01:41:02-Kde je ten třetí?
-Vždyť jsme tu dva.
01:41:06Ne, jsme tu tři. Jeden, dva, tři.
01:41:10Já tu jako nejsem.
01:41:13-Tak já tu taky jako nejsem.
-To bych tu byl jako sám.
01:41:18Vy někoho hledáte? Tak nestůjte a nekoukejte.
01:41:23Já ho najdu! Kde je?
01:41:37To je on!
01:41:40-Kde zas je učitel?
-To je on.
01:41:44-Ne učitel.
-Neučitel jsem já.
01:41:48-Kde je ten třetí?
-Vy jste třetí.
01:41:52-Ten druhý jako třetí.
-Tak kdo? -Třetí.
01:41:57-Potřebujete ho do mariáše?
-Do vězení. -To jsem ještě nehrál.
01:42:02Já si ho najdu.
01:42:07Já jsem tady sám, tak si dáme skopové na majoránce.
01:42:12Ne, to není nic dobrého.
01:42:15Dančí na kančím?
01:42:18Dejte mi proso na souvrati, ano?
01:42:25-Kde jsou? -Kdo?
-Ti dva.
01:42:27Tihle dva? Ty jsem sežral.
01:42:32Já jsem tady doživotně v samoobsluze.
01:42:36Já si je najdu!
01:42:59Kde jsou?
01:43:03Kam jste ho dal? Teď tu byl.
01:43:07-Jestli nešel dolů.
-Nešel.
01:43:11HOUKAJÍ NA SEBE.
01:43:15Tak jsme zas všichni pohromadě. Mně dejte oháňku.
01:43:21-Kde je?
-Nevíte, kde je oháňka?
01:43:27Já si vezmu tohle. Vemeno.
01:43:31-Kde je?
-Nad oháňkou.
01:43:34-Cože?
-Je nad oháňkou.
01:43:38Nad oháňkou? Počkejte...
01:43:42To by ta kráva musela ležet na zádech.
01:43:46-Jak může být vemeno...
-Viděl jste krávu na zádech?
01:43:51-Proč ne?
-Tak si nelehne.
01:43:53Jak myslíte, že dojí smetanu? To musí být kráva!
01:43:57-Tady je vemeno nad oháňkou.
-Já myslel v přírodě.
01:44:05Vemeno nad oháňkou.
01:44:07-Kde je učitel?
-Ten se opaluje na věži.
01:44:12Žalářník řekl, že tak bledého nebude popravovat.
01:44:16-Pojďte hned tahat!
-To nám žalářník zakázal.
01:44:20Tady poroučím já.
01:44:22-A když někdo uteče?
-Tak to je na moje vemeno.
01:44:26Tedy zodpovědnost!
01:44:29Tak...
01:44:33Držet!
01:44:36-Celý kraj se sešel ve městě!
-Vždyť je poprava zadarmo.
01:44:41-Z obzoru se blíží armáda!
-Yberlanďáci!
01:44:46-Jak to víte?
-My k nim patříme.
01:44:50Lidé v ulicích to neví? Tak křičte, snad nás uslyší!
01:45:06Vy jako autor tu hru přivedete do krize
01:45:10a pak si sem jdete jako klaun povídat.
01:45:14Eidamští vyhrají, bojují za spravedlnost.
01:45:18-To jsou pouze morální předpoklady.
-Mají kanón.
01:45:22-A co do něj dají?
-Dají tam sýry.
01:45:25Pár jich pobijí a pár jich nasytí.
01:45:29Problém každé války je co pobít a co pak nasytit.
01:45:34Když máte ideu, tak musíte mít klacek.
01:45:37Jinak byste o tu ideu přišel.
01:45:40Tak to bylo, je a bude, protože lidi jsou lidi.
01:45:46-Co jste to říkal?
-Že lidi jsou lidi.
01:45:51-Lidi jsou?
-Lidi.
01:45:54To je tak moudré, tak obrovské. To vás teď tady napadlo?
01:46:04Co já se namyslím, ale mě to nenapadne.
01:46:08A to vás takové věci napadají častěji?
01:46:12Já třeba ráno vstanu a jdu do koupelny.
01:46:16Kouknu do zrcadla a řeknu: Každý jsme nějaký.
01:46:20Zase! To je obrovské!
01:46:23To by se mělo, hned jak to řeknete, tesat do kamene.
01:46:28Já chtěl, aby za mnou chodila četa a tesala to.
01:46:32Ale uliční výbor je proti tomu.
01:46:39-To vy to máte jen tak ze sebe?
-Ne, já hodně čtu.
01:46:45Tak vy hodně čtete.
01:46:48-To vy čtete i knihy?
-Hlavně hřbety.
01:46:55Tam je napsáno kdo to napsal a co. Když mně to upadne a otevře se to,
01:47:02tak si v tom zalistuji. Jsem dalekozraký.
01:47:05-Ale špatně se to obrací.
-Já chodím doma bos.
01:47:09Jezevčík mi sliní palec.
01:47:13Musí to být zdlouhavé, než přečtete Tři mušketýry.
01:47:17Já je nečtu najednou, já to čtu po mušketýrovi.
01:47:21-Bídníky taky nemohu najednou.
-To nohou nejde.
01:47:25Některé znám, tak je přeskočím.
01:47:29Mistře, víte, že ono se vůbec hodně čte?
01:47:38A víte proč? Protože je toho hodně napsaného.
01:47:44Víte proč? Víc lidí umí psát než před několika málo sty lety.
01:47:51Před několika málo sty lety málo lidí umělo psát.
01:47:56Ale ti, co psali, ti to uměli, protože to se dá číst i dnes.
01:48:09Ono se víc čte, ono se víc píše, ono je víc času.
01:48:14To je lepší organizace práce.
01:48:17Je čas na rekreaci, projet se na motocyklu, automobilem.
01:48:22Dívat se na televizi, poslouchat rozhlas.
01:48:27Můžete jít na hokej, na fotbal, na rande.
01:48:33-Ale může být prašno pro automobil.
-Příliš strašno pro estrádu.
01:48:40Nebo vám vybouchne televize, myslím přístroj,
01:48:44protože u programu to je vyloučeno.
01:48:50-Taje, takže se nehraje hokej.
-Nebo máte rande a ona není.
01:48:55Šla na rande, ale s jiným.
01:48:58Nebo jdete na panáka a je tam cyrhoza manka.
01:49:02Ztvrdnutí vedoucího.
01:49:05Když se tohle stane najednou, pak máte čas na čtení.
01:49:10Máte co číst! Co knih je napsáno!
01:49:14Co knih je napsáno o tom, že máme víc času na čtení,
01:49:18než před několika málo sty lety.
01:49:23Že je nevyšší čas na to, aby každý doma ve svých knihovnách
01:49:29provedl reorganizaci v celostátním měřítku.
01:49:37Já už mám knihovnu zreorganizovanou.
01:49:41Mám to podle hesla: Ukaž mi, co čteš, já ti řeknu kdo jsi.
01:49:47Velmi moudré, ale poněkud riskantní.
01:49:53Ale nemusíte dlouho hledat, kdo jsem.
01:49:58-Vy máte na dveřích vizitku, že?
-Ne!
01:50:01Všechno je patrno z knihovny. To podstatné mám ve výši zraku.
01:50:09Takže příchozí vejde a okamžitě vidí co?
01:50:13-A on k vám Vejda chodí často?
-Ne často, ale občas zajde.
01:50:20-Příchozí Vejda k vám nechodí?
-Ale ano, chodí.
01:50:25Ke mně chodí oba Vejdové, mladší i starší.
01:50:30Takže příchozí Vejda... Ke mně pouze mladší.
01:50:34Ke mně chodí oba.
01:50:38Ke mně starší nedojde, já nevím proč.
01:50:43Ke mně chodí oba.
01:50:49Takže příchozí Vejda... Ke mně ještě nepřišli oba.
01:50:55-Ke mně oba.
-K vám oba.
01:50:58Takže příchozí Vejda vejda a okamžitě vidí...
01:51:03-Teď přišli oba.
-To nebyl bratr, to byl přechodník.
01:51:11-Vejda vejda...
-Ale ta podoba! -Celý bratr.
01:51:17-Já myslel, že chodí oba.
-Ne, to je přechodník.
01:51:22Ale to je ohromná podoba. I ten svrchník.
01:51:27Ten má po bratrovi. Takže...
01:51:29-A chodí ke mně oba.
-Ne, to byl přechodník.
01:51:34Takže příchozí Vejda...
01:51:36Ani doma často neví, jestli přišel bratr nebo přechodník.
01:51:42Takže příchozí Vejda... A Vejdová k vám nechodí?
01:51:47-Už méně, už nemáme tolik švábů.
-Ale ona pořád shání šváby.
01:51:53Ona žije s tím Ježkem, on je potřebuje.
01:51:57-On snad nic jiného nesmí.
-On spíš nechce.
01:52:02-Myslím, že nesmí.
-On je rád chroustá.
01:52:06-Šváby, to je jeho!
-A pivo, černé pivo!
01:52:12Černé šváby a černé pivo.
01:52:15Dávala mu v noci světlé pivo, že to po tmě nepozná.
01:52:20-A babky mu tam dávala.
-Ale poznal to, kousl si.
01:52:25To jinak chrupe.
01:52:27Babku nesežere. A pivo!
01:52:35Takže příchozí Vejda... Vejdová má také přechodník.
01:52:44Ale vypadá mladě.
01:52:49To dělá pohyb. Jak shání ty šváby.
01:52:56A pivo!
01:53:03-Takže příchozí Vejda...
-Ke mně chodí oba.
01:53:07K vám oba. Ke mně pouze mladší.
01:53:11A pivo!
01:53:15Takže Chrousta jí nesežere, to jí nevezme.
01:53:23Příchozí Vejda okamžitě vidí. Co vidí vejda příchozí Vejda?
01:53:29Vejda vidí, že ve výši zraku mám co?
01:53:34Celou řadu klasiků!
01:53:38-Jak poznáte, že je to klasik?
-Napsal dílo klasické.
01:53:44Ale když neznám to dílo, že je klasické.
01:53:50Jak vím, že on je klasik?
01:53:53-Vy to chcete vědět předem?
-Ano.
01:53:58-Klasické dílo je, když...
-Až sem jsem to věděl.
01:54:05Klasické dílo je, když odolává změnám vkusu.
01:54:11-Dílo, které svou kvalitou trvá.
-Nepodléhá!
01:54:15Nepodléhá změnám myšlenkovým proudům.
01:54:20Takové knihy také mám, ale takhle dole.
01:54:24Pouze kdyby přišel vzdělanec.
01:54:27Vzdělanec se rád ohne, když něco najde.
01:54:31Ve výši zraku mám naopak knihy,
01:54:35které podléhají změnám myšlenkových proudů.
01:54:40Já mám knihovnu podle pravidla: Ukaž mi, co jako čteš,
01:54:46abychom věděli, o čem si nebudeme povídat.
01:54:56To jsou knihy přísně o dnešku.
01:54:59Každé ráno koukám a kdyby tam bylo něco o včerejšku, tak to musí ven.
01:55:05Teď jsem si pronajal špajz od sousedů a rozšiřuji knihovnu.
01:55:10-Oni vám pronajali špajz?
-Oni ho nepotřebují.
01:55:15Mají žaludeční vředy. Dnes jsem dokupoval 1m 78cm knih.
01:55:22Já vždycky změřím mezeru, oni mi to přesně seřadí a já to tam zasunu.
01:55:29-Na míru? Kde vám to dělají?
-V antikvariátu.
01:55:33Kupujete v antikvariátu? To bych nedělal, je to ošahané.
01:55:38Tyhle jsou nedotčené. Ale dnes se čte lépe než před sto lety.
01:55:45Protože knihy vycházejí daleko lépe vybavené.
01:55:50Každá kniha má vysvětlivky.
01:55:53Kolikrát jsou tlustší než ta kniha, kterou vysvětlují.
01:55:58Mně se líbí ten optimismus nakladatelství,
01:56:02která předpokládají, že každý čtenář je blbec.
01:56:18-Zrovna teď čtu Švejka.
-Teprve teď?
01:56:22Já už ho četl, ale teď poprvé s vysvětlivkami.
01:56:27Teď vidím, o co jsem přišel.
01:56:30Třeba jak Švejk ukradne psa a vede ho Řeznickou ulicí.
01:56:36Vzadu je vysvětlivka, že Řeznická ulice je v Praze 2.
01:56:44-A je jasno.
-A psa mám lokalizovaného.
01:56:48Nebo jak ten důstojník vyskakuje a řve německy.
01:56:56Vzadu je vysvětleno, že řve německou kletbu.
01:57:09A já si myslel, že je to latinsky.
01:57:13Je škoda, že se toho Hašek nedočkal.
01:57:18Hašek zemřel a ani neví, co napsal.
01:57:23Proto já ještě nic nepíšu, že bych se ještě nepochopil.
01:57:28Já zase hledám někoho, kdo by mi napsal vysvětlivky.
01:57:33A já bych na to udělal trilogii.
01:57:41Ale obecně řečeno, nedívejme se na svět černě.
01:57:47Nemá to smysl, protože pojem dneška vždycky byl a bude velmi křehký.
01:57:53-Pokud svět trvá 1800 milionů let.
-Teda!
01:57:59Trvá déle, ale já vám udělal slevu.
01:58:03Když uvážím, že z toho 1800 milionů let každý den byl dnešek...
01:58:10Nebo že včera dnes bylo zítra.
01:58:18Že dnes zítra je zítra, ale zítra dnes bude včera.
01:58:29Že včera zítra bylo pozítří.
01:58:34A že předevčírem po pozítří...
01:58:42To snad ani nebylo.
01:58:46Tak tady vidíte, že je to křehké jako jarní zelenina.
01:58:52Jako chřest!
01:58:57A právě proto se musí s takovým pojmem velmi opatrně.
01:59:02Protože lidská ruka někdy není dosti jemná.
01:59:07-Protože lidi jsou lidi.
-Jak jste krásně zahájil rozpravu.
01:59:12A já k tomu dodám, ovšem ne ze sebe.
01:59:17Napsal to už dávno soudruh Samuel, že lidi na lidi jsou jako saně.
01:59:25PÍSNIČKA:
01:59:29Lidi na lidi jsou jako saně, člověk na člověka jako kat.
01:59:35Podívejte se na ně, musíte naříkat.
01:59:41Obr do pidimužíka mydlí, domnívaje se, že vyhraje.
01:59:46Klidně seďme na židli, čtěme bibli, tam to všechno je.
01:59:52Samuelova kniha nám povídá, jak na Žida přišla veliká bída.
01:59:57Jak ti bídní Filištíni válku vést nebyli líní, až potkali Davida.
02:00:03David šel do války volky nevolky, z velké dálky nesl bratrům homolky.
02:00:09V pochodu se cvičil v hodu, dal si pro strýčka Příhodu
02:00:14tři šutry do tobolky. Hej, hej! Kam se valej! Vždyť jsou malej!
02:00:22Takhle Goliáš ho provokuje, David slušně salutuje.
02:00:26Když mu ale obr plivnul do očí, David se otočí, prakem zatočí.
02:00:31Když začínáš, no tak tu máš, byl jsi velkej, já měl kuráž!
02:00:36A jaký byl Goliáš!
02:00:45Jestli masky nebudou dost masivní a zůstanou ještě pár let pasivní.
02:00:51Zůstanou asi na věčné časy... Co? Radioaktivní!
02:00:59Víte, co je za potřebí nápadů, jak se zbavit nukleárních odpadů?
02:01:05Víte, co z lana tropí bez kontroly izotopy?
02:01:10My to víme, a tvrdíme:
02:01:15Mějme hlavy v písku jako pštrosy, nevadí, když to spálí šosy.
02:01:22Jenže lidem nejde jenom o šosy, ale o krk a o značné obnosy.
02:01:28A proto by měli asi říct mé slovo všemi hlasy dřív,
02:01:32než nás to pokoří.
02:01:37OBROVSKÝ POTLESK.
02:01:50Jestli chcete zpátky do děje, tak děj už se neděje.
02:01:55-Herci jsou v civilu.
-A my v hadrech.
02:01:59Jsme klauni, nemůžeme do civilu.
02:02:02Klaun musí být v hadrech, a v civilu už nemůže nic říkat.
02:02:07Ze století do století, klauni vždycky byli v hadrech.
02:02:14Jdeme dál!
02:02:19ZPÍVAJÍ: My dva nic nemáme, nic neznamenáme.
02:02:23Ze století do století jdeme.
02:02:27Ti, co něco mají, ti nám nic nedají.
02:02:36A přitom ta Země kulatá pro všechny je stejně bohatá.
02:02:43Jdeme dál, pořád dál!
02:02:52Každý z nás něco má, co ho občas tlačívá.
02:02:56Co mu dělá na tvář vrásky.
02:03:00Každý z nás něco má, co v srdci ukrývá.
02:03:04Z bolesti a nebo z lásky.
02:03:08Rozdělme polesí rovným dílem, a pak dejme se za jedním cílem.
02:03:16Všichni se sejdeme, všichni se najdeme.
02:03:20Na shledanou v lepších časech.
02:03:46Rozdělme polesí rovným dílem a pak dejme se za jedním cílem.
02:03:54Všichni se sejdeme, všichni se najdeme.
02:03:58Na shledanou v lepších časech.
02:04:15Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Dne 29. 12. 1960 se na televizních obrazovkách objevil přenos z Divadla ABC a pro diváky tak bylo zaznamenáno ve své době ohromně populární představení, v němž po boku Jana Wericha exceloval Miroslav Horníček. Těžká Barbora autorské trojice Voskovec–Werich–Ježek měla premiéru v roce 1937 na scéně Osvobozeného divadla. Na stejném jevišti, ale o více než dvacet let později, diváci aplaudovali její obnovené premiéře. Vedle hereckých osobností protagonistů i dalších (J. Bohdalová, S. Fišer, L. Kostelka aj.) měl na úspěchu podíl i Orchestr Karla Vlacha, který představení plné písniček (Vy nevíte, co je středověk, Holduj tanci, pohybu a další) živě doprovázel. Příběh o tom, jak Eidamští zachránili své město před vpádem Yberlandských, nebyl už aktuální tolik jako v době svého vzniku, naopak nadčasovou, léty potvrzenou kvalitu mu dodaly předscény dvojice Werich–Horníček, naplněné dnes již zlidovělými výroky.
Záznam byl v České televizi zrekonstruován v devadesátých letech, ale jeho kvalita je přece jen archivní, proto se divákům omlouváme. Představení však patří ke klenotům českého divadla a má kromě umělecké i historickou hodnotu.
Titul uvádíme u příležitosti stého výročí narození herce a spisovatele Miroslava Horníčka.
* 6. 2. 1905
† 31. 10. 1980
* 10. 11. 1918
† 15. 2. 2003