StarDance 2026

Když se ohlédnete zpět za svou účastí ve StarDance, který okamžik pro vás byl nejsilnější?

To si vybavuji úplně přesně. Pro mě byla nejhorší ta chvíle, kdy to všechno najednou skončilo. Tři nebo čtyři měsíce žijete v neskutečné bublině. Každý den potkáváte tu stejnou skvělou partu lidí, prožíváte spolu únavu, radost, obrovskou energii z přímých přenosů... A pak přijde nedělní ráno po finále a najednou je ticho. Místo tréninku prázdný diář a pocit takového zvláštního prázdna. Ten náhlý střih a to, jak moc vám ti lidé ze dne na den začnou chybět, to bylo bezkonkurenčně nejtěžší.

Když se ohlédnete zpět za svou účastí ve StarDance, který okamžik pro vás byl nejsilnější?

Je těžké vybrat jeden okamžik, a tak mohu s klidným srdcem říct, že každý večer byl silným a kouzelným okamžikem.

Když se ohlédnete zpět za svou účastí ve StarDance, který okamžik pro vás byl nejsilnější?

Určitě první přenos, protože jsem trémista a myslela jsem, že to nepřežiju. A pak přirozeně vítězství. To bylo famózní, nezapomenutelné.

Když se ohlédnete zpět za svou účastí ve StarDance, který okamžik pro vás byl nejsilnější?

Během celé soutěže bylo nespočet velmi silných momentů od prvního tance prvního přímého přenosu až po samotné finále. Ten nejsilnější byl samozřejmě okamžik, kdy vyhlásili naše vítězství. Do poslední chvíle jsem tomu nevěřil.

Když se ohlédnete zpět za svou účastí ve StarDance, který okamžik pro vás byl nejsilnější?

Nejspíš vás překvapím, ale nebylo to samotné vítězství. Samozřejmě, když jsme s Honzou Onderem slyšeli naše jména jako vítězů, byl to obrovský zážitek, na který se nedá zapomenout. Ale když se ohlédnu po těch letech zpět, nejsilnější je pro mě vlastně celá cesta. Pamatuji si chvíle, kdy jsme po několika hodinách tréninku odcházeli úplně vyčerpaní a říkali si: „Tohle přece nemůžeme v sobotu zvládnout.“ A pak jsme přišli na parket, zazněla hudba a najednou všechno fungovalo. Byla to směs důvěry, adrenalinu, radosti a očekávání. Právě to je vzpomínka, která ve mně zůstala nejvíc.

Když se ohlédnete zpět za svou účastí ve StarDance, který okamžik pro vás byl nejsilnější?

Celé to bylo intenzivní, ale byly momenty, kdy ten dril taneční techniky, která se mi zdála ze začátku nesmyslná, byl najednou správně, zafungovaly fyzikální zákony, a to pak chvilinku letíte. To byly skutečně silné okamžiky.

Když se ohlédnete zpět za svou účastí ve StarDance, který okamžik pro vás byl nejsilnější?

To vím přesně, nejkrásnější pro mě byl charitativní večer pro vozíčkáře a moment dlouhého potlesku a reakce na choreografii s Honzou Krauskopfem, kde jsem se točila na jeho kole. Byla jsem z toho nervózní, bála jsem se, aby se mi cípy fraku nezamotaly do kola a nezkazil se tím ten odvážný nápad, ale povedlo se a diváky na místě i u televize ten nečekaný efekt úplně zbořil. 

Když se ohlédnete zpět za svou účastí ve StarDance, který okamžik pro vás byl nejsilnější?

Nejspíš první večer, první nástup na taneční parket. Když jsem slyšel své jméno, tak mi fungovalo tělo, ale hlavou jsem byl v jiném vesmíru. Nervozita byla obrovská. Samozřejmě s každým dílem to bylo lepší a lepší. 

Když se ohlédnete zpět za svou účastí ve StarDance, který okamžik pro vás byl nejsilnější?

Asi to samotné vítězství. Bylo opravdu nečekané. A největší šok přišel v momentě, kdy na mě Léňa při vyhlášení nás dvou, jako vítězů, skočila. Ale celá StarDance pro mě bylo krásné období plné silných momentů.

Když se ohlédnete zpět za svou účastí ve StarDance, který okamžik pro vás byl nejsilnější?

Když mi zazvonil telefon a na druhé straně zazněla nabídka na účast, to se mi vrylo do paměti. A nejsilnější byla atmosféra při a po našem freestylu. Měla jsem pocit, jako by se stalo něco mezi nebem a zemí. A to, že mi lidé dodnes říkají, že nám fandili a posílali hlasy, to je pro mě nejhřejivější pocit, protože už je to šest let a nemůžu uvěřit, že si to lidé pamatují.

Když se ohlédnete zpět za svou účastí ve StarDance, který okamžik pro vás byl nejsilnější?

Těch okamžiků bylo mnoho. Ale napadá mě první telefon s nabídkou na účast ve StarDance. Bylo léto a já byl zrovna na hotelu v Brně. Vidím to jako dnes. A pak naše vítězství a okamžiky těsně poté, děkování a společný šťastný pláč s mou Adrianou Maškovou. 

Když se ohlédnete zpět za svou účastí ve StarDance, který okamžik pro vás byl nejsilnější?

Určitě celá naše cesta – od prvních tréninků až po ty nejnáročnější chvíle ke konci. Každá fáze měla něco do sebe a celé to pro mě bylo kouzelné. 

Vybavíte si moment, kdy jste si poprvé řekl, že byste mohl soutěž opravdu vyhrát?

Myslím, že to bylo kolem poloviny soutěže, ale snažil jsem se na vítězství nemyslet a spíš se soustředit na můj maximální výkon a taky na to, abych si to užil.