Roman Vojtek - vítěz I. ročníku StarDance 2006

Když se ohlédnete zpět za svou účastí ve StarDance, který okamžik pro vás byl nejsilnější?

To si vybavuji úplně přesně. Pro mě byla nejhorší ta chvíle, kdy to všechno najednou skončilo. Tři nebo čtyři měsíce žijete v neskutečné bublině. Každý den potkáváte tu stejnou skvělou partu lidí, prožíváte spolu únavu, radost, obrovskou energii z přímých přenosů... A pak přijde nedělní ráno po finále a najednou je ticho. Místo tréninku prázdný diář a pocit takového zvláštního prázdna. Ten náhlý střih a to, jak moc vám ti lidé ze dne na den začnou chybět, to bylo bezkonkurenčně nejtěžší.

Vybavíte si moment, kdy jste si poprvé řekl, že byste mohl soutěž opravdu vyhrát?

Upřímně? My jsme nad tím takhle vůbec nepřemýšleli. Jasně, napadlo mě, že by bylo nádherné vyhrát, ale ta naše StarDance byla úplně první. Nikdo z nás tenkrát nevěděl, do čeho jde. Byli jsme neskutečně zaskočení a překvapení tím, jaký obrovský divácký ohlas to v televizi vyvolalo a jak moc to lidi chytlo. Místo kalkulování jsme si spíš naplno užívali tu neskutečnou euforii a fakt, že jsme u zrodu něčeho úplně nového. Všichni další účastníci v dalších ročnících už přesně věděli, do čeho jdou. My jsme byli ti první, a to kouzlo neznáma a společného objevování bylo tisíckrát silnější než jakákoliv touha po vítězství.

Jaký vztah máte k tanci dnes – zůstal součástí vašeho života i po skončení soutěže?

Dneska už je to spíš krásná vzpomínka. Ale pravda je, že s mojí taneční partnerkou Kristýnkou Coufalovou jsme to, co jsme se ve StarDance naučili, předváděli ještě dalších třináct let. Když jsem moderoval nějaký ples, často si pořadatelé přáli i naše vystoupení, a my jsme tančili strašně rádi, mě to vážně moc bavilo. Jenže po těch třinácti letech už jsme s tím sekli. Kristýnka žije v Olomouci, oba máme děti a skloubit to dohromady už bylo složité. A upřímně, udržet naše těla v takové kondici a choreografie v takové kvalitě, aby to dávalo smysl, už dalo dost práce. Tedy… tímto se Kristýnce omlouvám, její tělo by to samozřejmě bez problému zvládalo i dneska😊.

Jak podle vás StarDance ovlivnila vztah diváků k tanci v Česku během těch dvaceti let?

Podívejte se dneska do jakýchkoliv tanečních kurzů, které jsou narvané k prasknutí! StarDance provedla s Čechy malý zázrak. Z tance, který byl dřív pro spoustu lidí jen nutným zlem v dospívání, se najednou stal populární a uznávaný sport. A to je úžasné, protože lidi konečně na vlastní oči uviděli, co to je za neskutečnou dřinu a jak krásný, ale současně extrémně těžký sport to vlastně je. Takže podle mě StarDance naučila národ nejen tancovat, ale hlavně tanec milovat a respektovat.