Historie

Československá televize

Dějiny televizního vysílání v Československu do roku 1992

Cestujte s Českou televizí

Provizorní vysílací pracoviště na vysílači Cukrák — Televize v srpnu 1968 — Období 1968–1969 — Československá televize do roku 1992 — Historie — Vše o ČT — Česká televize

Ještě před zahájením mimořádného vysílání ze studia A ve Vladislavově ulici vypravil po jednání s provozním ředitelem inženýrem Lubomírem Drtinou vedoucí přenosové techniky ing. Jiří Hozman dva reportážní přenosové vozy na vysílač Cukrák.

Dvou kamerový přenosový vůz na podvozku PAZ s vedoucím směny Vladimírem Holubem a osádkou směřoval k vysílači. S přihlédnutím k možným kontrolám byla zvolena trasa přepravy přes Modřany. K žádnému zadržení ani kontrole nad očekávání nedošlo, osádce vozidla PAZ sovětské výroby dokonce samopalníci a tankisté zamávali na pozdrav.

Jiná trasa přepravy byla zvolena pro jedno kamerový přenosový vůz zvaný „očko" a ten tak se zbývající částí osádky dojel na místo určení asi o půl hodiny později.

Lubomír Feit předpokládal, že cestou na vysílač bude v bytě vyzvednut pan Antonín Burianek, pracovník retranslační techniky spojů, který měl zajistit snazší propojení televizní přenosové techniky se zařízením spojů. Ten však nebyl v bytě přítomen. Přesto byla v místnosti prvního patra budovy vysílače urychleně provedena instalace kamer, zvukové a osvětlovací techniky. Tím bylo provizorní vysílací studio připraveno k provozu. Tak vlastně ještě před obsazením objektů se studiovou technikou v Plodinové burze a Měšťanské besedě zahájila přenosová technika svou specifickou činnost realizací přímých přenosů z provizorních vysílacích pracovišť.

Před jedenáctou hodinou bylo vysílání z Cukráku zahájeno. Vladimír Tosek a Vladimír Škutina informovali o posledních událostech, vedli besedy na aktuální témata a vyzývali náš lid k rozvážnému jednání. Po jedenácté hodině oznámil z objektu Měšťanské besedy provozní inženýr Lubomír Drtina Lubomíru Feitovi a směnaři Vladimíru Holubovi, že vojenská jednotka míří na vysílač slovy „jedou k vám". Vysílání trvalo s několika přestávkami do cca 11,45 a bylo ukončeno těsně před obsazením vysílače.

Po skončení vysílání byla jedna z kamer zamířena na vstupní bránu k vysílači, a tak mohli diváci sledovat odchod pánů Toska a Škutiny k jejich automobilu a jejich odjezd těsně před příjezdem tanku a pěchoty. Služba spojových techniků sledovala z vyšších pater prostor vjezdu a oznámila vstup okupantů do prostoru vysílače.

Po obsazení vysílače byly osádky přenosových vozů pod hlavněmi samopalů přinuceny okamžitě vypnout zařízení. Ještě před opuštěním přenosového vozu byly přeskupením desek tištěných spojů vyřazeny z provozu synchronizátory. Osádky byly asi půl hodiny střeženy ozbrojenou hlídkou na chodbě a posléze vyvedeny z objektu vysílače. Zařízení přenosové techniky byli technici nuceni ponechat na místě.

Na realizaci prvního přímého přenosu z provizorního pracoviště se podíleli Josef Verner, Miloš Živec, Lubomír Havelka, ing. Miloš Endler, Petr Šmíd, Josef Melíšek, Vladimír Zvelebil, M. Podhorecký, Přemysl Prokop, Bohumil Toninger, Tomislav Neklan, Oldřich Čičatka, Pavel a Libuše Vantuchovi a Vladimír Liška.