Historie

Československá televize

Dějiny televizního vysílání v Československu do roku 1992

Cestujte s Českou televizí

Příprava dalších vysílacích pracovišť — Televize v srpnu 1968 — Období 1968–1969 — Československá televize do roku 1992 — Historie — Vše o ČT — Česká televize

Vedle provizorních vysílacích pracovišť, o nichž bylo pojednáno v předchozím textu, hledaly se další možnosti šíření televizního signálu. Uvažovalo se o možnosti, že ve spolupráci s Československou lidovou armádou bude vojenskými vozidly přemístěn výkonný televizní vysílač z Tesly Pardubice do vojenského prostoru Jince.

Postup přípravy byl projednáván na schůzce pracovníků televize za přítomnosti redaktorů Otky Bednářové, Maria Ilka, Olgy Čuříkové, Vladimíra Toska a provozního inženýra Lubomíra Drtiny dne 23. srpna v bytě u Divadla na Vinohradech. Bylo dohodnuto, že do vojenského prostoru odjede Vladimír Tosek a podrobně se diskutovalo o způsobu jeho přepravy. Všechna vozidla byla na výpadovkách a mostech důkladně prohlížena, zrodil se proto i návrh převézt Vladimíra Toska v rakvi. Zdálo se, že jde o způsob bezpečný, nakonec se od něho ustoupilo, protože byl znám i případ kontroly pohřebního vozu. Z návrhu na převoz vysílače do Jinců nakonec sešlo, možná i z obavy z dalšího vývoje situace v armádě.

Programoví pracovníci projednávali také možnosti svobodného vysílání ČST z Rakouska. Rakouská televize ORF nabídla Vladimíru Toskovi, Oldřichu Čičatkovi a Ottovi Nutzovi, dříve komentujícím vysílání z Kleti, možnost využití parníku zakotveného na Dunaji a vybaveného televizní a vysílací technikou.

K návrhu s ohledem na návrat naší delegace z Moskvy už nedošlo.

Uvažovalo se i o využití zařízení a úpravy prostoru studia FAMU. Výhodou by byla možnost napojení výstupního signálu kabelem do vysílače. Koordinační skupina ČST však získala od pracovníků resortu spojů informaci, že vysílač pracující na 7. kanálu 1. televizního pásma není k dispozici. Také proto, že pokračovalo vysílání z pěti provizorních pracovišť, bylo od využití studia FAMU upuštěno.

V průběhu přípravy a realizace mimořádného televizního vysílání z Tesly Hloubětín navrhli pracovníci vysílací sekce opatření, jak udržet protiokupační vysílání Československého rozhlasu. Přítomní pracovníci VÚRT ing. Vladimír Kroupa a ing. František Kubíček hledali z obavy z možnosti vyřazení z provozu základních rozhlasových vysílačů a zaměření vysílače v Tesle Hloubětín náhradní řešení. Tesla Hloubětín měla k dispozici dokončenou soupravu rozhlasového vysílače o výkonu 20 kW a přímo nabídla jeho přípravu k uvedení do provozu v budově VÚRT. Protože výzkumný ústav nebyl dostatečně dimenzován pro silnoproudý přívod rozvaděče, připravovalo se připojení vysílače na elektrickou síť. Záměr překazilo obsazení VÚRT sovětskými vojáky, kdy hlavně tanků mířily přímo na budovu. Nákladní vůz převážející vysílač na místo určení byl včas vrácen zpět do Tesly Hloubětín, žel na zpáteční cestě havaroval a vysílač byl poškozen.

Z iniciativy ing. Františka Kubíčka byl z fakulty elektro ČVUT od doc. Němečka vypůjčen rozhlasový vysílač o výkonu 5 kW. Po dohodě s panem Františkem Svejkovským a ve spolupráci s panem Přemyslem Čermákem zajistila ČST převoz a umístění vysílače do dabingového studia na Dobešce. Po námitkách obyvatel okolních rodinných domků z obavy před možnými zásahy okupačního dělostřelectva byl vysílač přemístěn do prostoru skladů na Lhotce.

Na přepravě, instalaci a uvedení vysílače do provozu se významně podíleli pracovníci VÚRT a ČST ing. Vladimír Kroupa, ing. Dušan Líška, Jozef Pačaj a Jaroslav Hamerle. Připravený rozhlasový vysílač na Lhotce se stálou pohotovostní službou nebyl v provozu využit, vyhledávání vhodných míst pro umístění vykrývacích vysílačů na vhodných místech v Praze bylo dnem 27. srpna ukončeno.