Svobodný přístup k informacím — Vše o ČT — Česká televize

K bodu 1. – Zvolený model přechylování příjmení žen byl určen primárně (výlučně) pro účely zimních olympijských her 2026, jakožto významné sportovní události. Současně představuje možné (nikoli však závazné) vodítko pro další postup v této jazykové otázce.

K bodu 2. – Zvolený model přechylování příjmení žen byl již od svého počátku vymezen primárně (výlučně) pro účely zimních olympijských her 2026, a to z toho důvodu, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších sportovních událostí, která vykazuje vysokou sledovanost. O tom, zda bude či nebude model přechylování příjmení žen zvolený výlučně pro účely zimních olympijských her 2026 aplikován i pro ostatní typy vysílání, dosud nebylo přijato žádné rozhodnutí.

K bodu 3. - V rozsahu bodu 3 se vydává samostatné rozhodnutí. Pro úplnost povinný subjekt odkazuje na body 1 a 2 shora, z nichž plyne, že zvolený model přechylování příjmení žen byl zvolen jen pro účely zimních olympijských her 2026 a o jeho aplikaci mimo tento rámce nebylo dosud přijato žádné rozhodnutí.

K bodu 4. – Zvolený model přechylování příjmení žen byl (měl být) aplikován výlučně pro účely zimních olympijských her 2026 a zejména na mluvený projev, neboť mluvený a psaný projev nelze ztotožňovat. V psané podobě příjmení ve jmenných titulcích, tabulkách apod. vystupují výhradně v podobě prvního pádu, a jejich nepřechylování zde proto žádné komunikační obtíže nečiní, a to na rozdíl od ústního projevu.

K bodu 5. – Zaměstnanci redakce sport mají povinnost užívat přechýlenou podobu příjmení, tj. přechylovat všechna příjmení, včetně Češek, výlučně v těch případech, kdy vedou rozhovory v českém jazyce; v ostatních případech nikoli. Tato povinnost byla/je (pouze) zaměstnancům redakce sportu tlumočena prostřednictvím ústních pokynů vedoucími zaměstnanci v rámci organizace zaměstnavatele. Z uvedeného plyne, že pokud sportovní moderátor bude vést rozhovor v českém jazyce, bude namístě užívat přechýlenou podobu ženských příjmení všude tam, kde to jejich zakončení umožňuje.

K bodu 6. - V rozsahu bodu 6 se vydává samostatné rozhodnutí.

K bodu 7. a 8. – Ve věci přechylování příjmení žen spolupracuje redakce sportu České televize s Ústavem pro jazyk český Akademie Věd ČR (dále též jen „ÚJČ“) průběžně, poprvé se na toto téma sešla s Ústavem pro jazyk český v srpnu a září 2024 po skončení Olympijských her 2024 v Paříži. Tato spolupráce následně vyvrcholila dvěma společnými semináři redakce sportu České televize a ÚJČ, které se konaly v listopadu 2025 a lednu 2026, z nichž je k dispozici toliko příslušná prezentace, která je přílohou tohoto sdělení. V návaznosti na proběhlou diskusi na lednovém semináři redakce sportu a České televize s ÚJČ a na vzešlá doporučení ÚJČ, bylo bezprostředně na semináři přijato jednomyslné rozhodnutí redakce sportu o aplikaci zvoleného modelu přechylování příjmení žen v průběhu zimních olympijských her 2026, přičemž toto rozhodnutí nemělo podobu hlasování, ale ústní domluvy. Jediným dokumentem, který se vztahuje k volbě zvoleného modelu přechylování příjmení žen je, vedle již zmíněné powerpointové prezentace z proběhlých seminářů konaných v listopadu 2025 a lednu 2026, metodický materiál ÚJČ „Podklad pro Redakci sportu České televize vzniklý na základě metodického setkání“ (dále též „Metodika“), veřejně přístupný na webových stránkách České televize (zde Téma přechylování. Vysvětlení pravidel českého jazyka — ČT sport — Česká televize). V tomto směru nebyla přijata žádná interní směrnice či jiný psaný dokument, věc byla komunikována se všemi zaměstnanci redakce sportu prostřednictvím ústních pokynů vedoucími zaměstnanci v rámci organizace zaměstnavatele s odkazem na shora uvedenou prezentaci a doporučení ÚJČ obsažené v předmětné Metodice.

K bodu 9. – Jiné podklady pro rozhodnutí o zvoleném postupu, než podklady ÚJČ využity nebyly. V oblasti českého jazyka představuje Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky nejvyšší autoritu.

K bodu 10. – Ano, Česká televize při rozhodování o zvolení modelu zohlednila praxi i v jiných státech, jak je obsaženo v bodě 7. Metodiky. Jiný podkladový materiál (analýzy, srovnávaní, interní rozbor nebo emailová komunikace), než již zmiňovaná Metodika a shora uvedená prezentace, v této souvislosti vypracován nebyl.

K bodům 11. a 12. – Právní analýza nebo právní posouzení souladu tohoto postupu spočívající ve zvolení předmětného modelu s čl. 10 Listiny základních práv a svobod, resp. s § 77 a § 78 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vypracována nebyla, neboť veškeré právní aspekty problematiky přechylování ženských příjmení byly podrobně rozebrány v Metodice [viz zejména bod 2. Právní aspekty (ne)přechylování příjmení, bod 4. písm. a) a b) Metodiky].

K bodu 13. – Konkrétní podoba přechýlení příjmení se posuzuje individuálně v každém jednotlivém případě a její skutečná podoba závisí na mnoha faktorech. Předně nutno uvést, že zvolený model se – v souladu s Metodikou – aplikuje všude tam, kde to povaha příjmení, tj. jejich zakončení umožňuje, aniž by při tom vznikaly krkolomné variace. V případě sporných, nejednoznačných nebo potenciálně nesklonných příjmení proběhne interní porada sportovní redakce a pokud přes doporučení obsažená v Metodice nelze najít vhodnou podobu přechylování, Česká televize, ostatně tak jako celá veřejnost, se v těchto otázkách může obrátit a taky (ad hoc) obrací na ÚJČ. Žádný závazný postup v této věci není stanoven. V těchto otázkách Česká televize využívá odborné jazykové expertízy poskytované výlučně ÚJČ (bod 13. A až E). Vedle již zmíněné Metodiky a v nich obsažených doporučení se zaměstnanci České televize při přechylování příjmení řídí také obecnými pravidly pro užívání cizích vlastních jmen, která jsou součástí pravidel českého jazyka a lze je najít v Internetové jazykové příručce ÚJČ. Žádná závazná metodika či pokyn, nebo jiný dokument v tomto směru Českou televizí přijata nebyla (bod 13. F a G). V rozsahu bodu 13. H se vydává samostatné rozhodnutí.