Svobodný přístup k informacím — Vše o ČT — Česká televize

Nejprve k dotazu č. 1), zda Česká televize má nějakou účinnou „výstupní kontrolu“, která by pravidelně hodnotila výkony reportérů a moderátorů. V souladu s čl. 9.4. Kodexu České televize si Česká televize nechává pravidelně, minimálně v šestiměsíčním intervalu, zpracovat analýzu jazykové úrovně vysílání od Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. Tyto analýzy pak zveřejňuje na svých webových stránkách, a to v sekci „Vše o ČT“, podsekci „Média“, v rubrice „Analýza a hodnocení jazykové úrovně vybraných pořadů“. Konkrétně na odkaze: http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/press/analyza-a-hodnoceni-jazykove-urovne-vybranych-poradu/. Tyto analýzy jsou konzultovány s jednotlivými programovými řediteli a vedle toho probíhají také pravidelná hodnocení výkonu zaměstnanců na ose nadřízený - podřízený. Ve zpravodajství České televize je nad to zaveden propracovaný interní systém hodnocení všech redakčních složek včetně reportérů a moderátorů, který vychází z principu každodenního hodnocení jednotlivých výkonů. Pracuje se kombinací okamžitých porad po odvysílání pořadů,  pravidelných hodnotících porad vedoucích zpravodajství a detailních hodnocení přímých nadřízených jednotlivých pracovníků zpravodajství České televize. Dosažené výsledky jsou potom pravidelně vyhodnocovány na měsíční, čtvrtletní a pololetní bázi.

Co se týká dotazu č. 2), zda Česká televize má nějaký systém, jak předem zjistit, že osobě pozvané jako host do pořadu není rozumět, patlá nebo huhňá, a tuto osobu nepozvat, uvádíme, že ve zpravodajství je praxe taková, že se s hostem ještě před vystoupením na obrazovce vede řada osobních rozhovorů. Ty mohou být z časových důvodů i krátké, případné hlasové či  výslovnostní indispozice by však měly odhalit. Pokud host na možnou kolizi se srozumitelností neupozorní sám, může redakce na základě těchto rozhovorů, které předcházejí televiznímu vystoupení, přistoupit k návrhu řešení situace. Např. u cizinců žijících v České republice, kteří češtinu dostatečně neovládají, může redakce upřednostnit rozhovor v cizím jazyce a zajistit jeho tlumočení do češtiny. Hlasové indispozice, např. při nachlazení hosta apod. je možné řešit předtočením rozhovoru a následným opatřením titulky. Řešení se vždy přijímají na základě redakčního uvážení a individuálně podle povahy situace. Dramaturgie publicistických pořadů s hosty rovněž předem komunikuje. Pokud je však obsah toho, co pozvaný respondent říká, závažný a pro pořad důležitý, dostane obsahová stránka přednost před formální. Není možné určitý názor potlačit jen proto, že jeho zastánce není skvělým řečníkem. Takové jednání by bylo v rozporu s Kodexem České televize i v rozporu se zák. č. 483/1991 Sb., o České televizi, dle kterého je hlavním úkolem veřejné služby České televize mimo jiné poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů.

Váš dotaz č. 13) směřuje k pořadu „Máte slovo“, konkrétně se týká toho, co nutí paní J. (nebo zda to ČT žádá), aby každý čtvrtek měla jiné šaty, jaké náklady byly na šaty paní J. v roce 2014 vynaloženy, zda je platí ČT nebo zda sama paní J., zda má paní J. na pořad takovou smlouvu, že se do odměny za pořad započte i cena nových šatů, nebo to paní dělá jako zaměstnankyně ČT, zda šaty od pátku leží v šatníku ČT nebo paní J. a pokud v šatně ČT, zda je ČT prodává a jakým způsobem. Česká televize oděvy pro pořad „Máte slovo“ nenakupuje, nýbrž za úhradu pronajímá. Česká televize tedy tyto šaty dále neprodává. Z výše uvedeného vyplývá také to, že Česká televize na nákup šatů pro pořad „Máte slovo“ pro paní J. žádné prostředky nevynakládá. Pro úplnost sdělujeme, že paní M. J. není zaměstnankyní České televize a vzhledem k výše uvedenému se do její odměny cena za pořízení šatů nezapočítává.

K Vašemu poslednímu dotazu č. 14), jakým obecně závazným předpisem je stanovena povinnost politiků poskytovat informace a být k dispozici mediím (když třeba politik hovoří večer z náměstí domovského města a redaktor České televize řekne, ať tam ještě zůstane pro pozdější vstup) uvádíme, že povinnost politika zůstat na místě pro pozdější vstup není zakotvena v žádném obecně závazném předpise.