Kontrarozvědná ochrana (2)

Autor textu: Pavel Žáček

Citovaná diplomová práce absolventa fakulty StB Vysoké školy SNB kpt. Jána Čikoše "Systém opatření a úkoly orgánů StB při kontrarozvědné ochraně hromadných sdělovacích prostředků se zaměřením na Československý rozhlas a televizi", z poloviny osmdesátých let uváděla, že kontrarozvědná ochrana ČST byla koncem sedmdesátých let 20. století zaměřena příliš "do šířky" a měla extenzívní charakter. "Byla opomíjena rozhodující a nezastupitelná role kvalifikované agentury, kterou nelze nahradit polooficiálními styky ani zpravodajskou technikou." Na základě zatím neznámých skutečností její autor tvrdil: "Tato negativní skutečnost se odrazila ve výslednosti práce s agenturou a v nedostatečně zabezpečené kontrarozvědné ochraně důležitých úseků v rámci... ČST."

Kádrová a personální situace v ČST byla zřejmě stabilizována a tak 3. odbor X. správy mohl po analýze operativní situace přejít k "intenzivnějšímu" pojetí této ochrany a to metodou "hlavního" článku.

"Byly vytypovány redakce, zájmové báze a úseky, včetně míst nejpravděpodobnějšího výskytu nepřátelské činnosti a negativních jevů, kterým je věnována StB pozornost. Orgány StB zejména zabezpečují ochranu živého vysílání před zneužitím (při hromadném protispolečenském vystoupení), agenturně kontrolují osoby vyloučené a vyškrtnuté z KSČ, osoby židovského původu, osoby, které udržují zpravodajsky zajímavé styky do kapitalistických států, na vízové cizince, na zastupitelské úřady kapitalistických států v ČSSR, pomoc při ochraně utajovaných skutečností a kontrolu nositelů státního, hospodářského a služebního tajemství."

Počátkem osmdesátých let plnila Státní bezpečnost při "ochraně" ČST následující konkrétní úkoly: Prováděla agenturně operativní kontrolu a rozpracování "protisocialistických elementů, které se angažovaly ve prospěch pravicových sil v letech 1968 - 1969 a zůstaly... v televizi, s cílem zjišťovat jejich záměry, názory, angažovanost a jejich vzájemnou propojenost v objektu i mimo objekt" a preventivně se tak snažila předcházet "páchání nepřátelské činnosti".

V součinnosti s vedením televize se snažila odhalovat a zamezovat externí spolupráci "osob, které pro svoji protisocialistickou činnost musely odejít ze sdělovacích prostředků, z uměleckých svazů", včetně bývalých členů "nátlakových" seskupení KAN, K 231 a FITES.

Za pomoci agenturní sítě měla zjišťovat snahy některých osob prosazovat "v oblasti dramatické a literární tvorby... pořady s nízkou ideovou úrovní" a zabraňovat vysílání pořadů, jejichž autoři jsou "z řad protisocialistických elementů".
Pozornosti Státní bezpečnosti se nevyhnuly ani "nepřátelsky" zaměřené osoby, "zejména osoby s nepevným morálním a politickým charakterem, které svůj kladný vztah k socialistickému zřízení pouze předstírají a jsou lehce zmanipulovatelné k nepřátelské činnosti".

V intencích zájmu režimu a politické policie byl požadavek "odhalovat koncentraci... osob židovského původu... na určitých rozhodujících úsecích... v televizi, vzájemné prosazování se do funkcí, v tvorbě a vysílání rozhlasových pořadů, televizních filmů, her a inscenací". Operativní pozornost se neměla vyhnout ani těm, u kterých se projevovaly "prosionistické tendence a styky na další osoby židovského původu mimo ochraňované objekty".

Cílem Státní bezpečnosti bylo také odhalování styků televizních pracovníků "na osoby z řad vnitřního a vnějšího protivníka, zejména na osoby, které emigrovaly a působí aktivně v emigrantských seskupeních a ideodiverzních centrálách". Jako příklad byli zvoleni Sláva Volný, Karel Jezdinský a Jiří Pelikán.

Kromě zjišťování televizních pracovníků dovážejících "protisocialistické" materiály ze zahraničí, se pozornost agenturní sítě měla zaměřit i na pachatele, poškozující "propagační a slavnostní výzdobu u příležitosti významných politických výročí v prostorách objektů", pokusy jednotlivých zaměstnanců rozšiřovat "pomluvy a poplašné zprávy a zjišťovat účinnost a následky ideodiverzního působení západních sdělovacích prostředků na vědomí a činnost pracovníků ČST".

V neposlední řadě pak měla odhalovat, zda se v případě různých narážek, jinotajů, invektiv dotýkajících se vedoucí úlohy KSČ ve společnosti, postavení státu a socialistického zřízení, Bezpečnosti a otázek národního charakteru, jednalo "o náhodné chyby nebo úmysl". Jak autoři, tak režiséři těchto pořadů, měli být prověřování "zejména z třídního a politického hlediska".

Jedním ze zásadních úkolů Státní bezpečnosti byla kontrola a sledování osob se soukromými i pracovními styky do kapitalistických států. Cíl byl zřejmý - získat o nich přehled, soustavně je "typovat" v rámci StB prověrky a případně je i zpravodajsky využít.
Při zabraňování "protisocialistické" činnosti měly být prováděny státobezpečnostní prověrky hlasatelů, inspektorů programu, režisérů, kameramanů a dalších pracovníků, kteří zajišťovali přímé vysílání rozhlasu a televize. Tato činnost souvisela s plněním úkolů v rámci projektu "VLNA", kterému bude věnován jeden z dalších dílů.

Politická policie si samozřejmě osobovala právo ovlivňovat výběr a kontrolu "kádrových záloh" do funkcí zahraničních zpravodajů ČST a zvláštních zpravodajů vysílaných k zajišťování "významných politických, kulturních a sportovních akcí, jako jsou zasedání Valného shromáždění OSN, návštěvy představitelů strany a vlády v kapitalistických státech, mistrovství světa ve sportovních disciplínách" a dalších významných kulturních akcí pořádaných v zahraničí. "Cílem prověrky je odhalovat osoby s nepevným morálně politickým charakterem, mající sklony k maloměšťáctví, egoismu a neoprávněnému obohacování se nebo inklinující k západnímu způsobu života a tak zamezovat nežádoucím jevům v zahraničí ještě před odjezdem." Kromě realizování zpravodajských pohovorů s těmito pracovníky získávala Státní bezpečnost mezi nimi "vhodné a prověřené typy ke spolupráci" a předávala je "ke zpravodajskému využití čs. rezidentuře v zahraničí".

Budování sítě spolupracovníků

Jak již bylo naznačeno, jedním z nejdůležitějších úkolů Státní bezpečnosti při kontrole ČST bylo "budování spolehlivé a kvalifikované sítě tajných spolupracovníků", základního prostředku její práce. "Orgány StB musí plánovitě a cílevědomě provádět typování, výběr, prověrku, získávání, úkolování, výchovu, školení (výcvik) a kontrolu agentury vhodné ke spolupráci s StB do problematiky hromadných sdělovacích prostředků, zejména rozhlasu a televize k odhalování, předcházení a zamezování podvratné činnosti vnitřního a vnějšího protivníka."

Po získání vhodné agentury měly řídící orgány věnovat pozornost nepřetržitému vyhodnocování předaných agenturních zpráv "z hlediska včasnosti, hodnověrnosti, objektivnosti, závažnosti..." S ohledem na specifičnost objektu ČST měli příslušníci StB "vytvářet podmínky pro budování rezidentur a provádět výběr a hodnocení kandidátů na rezidenta". Neméně důležitým úkolem bylo zorganizování "dostatečně velké" důvěrnické sítě, pomáhající plnit především "pomocné, orientační a prověrkové úkoly" a poskytující informace o osobách a skutečnostech "důležitých z hlediska zajišťování ochrany objektů a zájmů StB".

Kromě naplňování bezpečnostní politiky KSČ bylo při kontrarozvědné ochraně ČST trvalým úkolem Státní bezpečnosti získávání zkušeností od ostatních bezpečnostních složek dalších komunistických států, zejména pak sovětské Státní bezpečnosti (KGB). "Jde o formy a metody práce KGB, které lze efektivně uplatňovat v našich podmínkách při ochraně hromadných sdělovacích prostředků objektovým způsobem…" Důležitými pomocníky při kontrole ČST byli tzv. oficiální styky, tj. neevidované zdroje informací z určité nomenklaturní úrovně. "O jednání v rámci oficiálních styků s vedoucími pracovníky, nebo předsedy společenských organizací orgánové StB musí zpracovat písemný záznam, který je založen do objektového svazku..." Příslušní pracovníci StB od nich měli "požadovat pomoc" při plnění svých úkolů a zároveň je informovat "o nežádoucích negativních jevech státobezpečnostního charakteru. Poskytovat charakteristiku těch osob, jejichž další pracovní zařazení v objektech hromadných sdělovacích prostředcích je nežádoucí."

V závěru diplomové práce příslušník čs. politické policie zopakoval: "Rozhodujícím předpokladem pro zabezpečení a plnění uvedených úkolů je kvalitní, dobře řízená, rozmístěná a početně dostatečná síť tajných spolupracovníků. Tím, že StB bude mít zajištěn dostatečný tok informací, signálů a poznatků, může důsledně a spolehlivě plnit úkoly, které byly SNB uloženy Komunistickou stranou Československa."