Československá televize Praha

O studentském shromáždění na Albertově k 50. výročí uzavření vysokých škol nacisty a uctění památky Jana Opletala, průvodu na Vyšehrad a o nepovoleném pochodu studentů do centra Prahy informovala Československá televize (ČST) ve svých pravidelných zpravodajských relacích Zprávy, Minuty dne, Televizní noviny a Aktuality. Studentské výročí bylo podle jejího zpravodajství zneužito – „někteří jeho účastníci využili shromáždění k projevům otevřeného nesouhlasu se současnou politikou strany a československé vlády a strhli svým příkladem i většinu ostatních. Ve večerních hodinách došlo v centru města k pokusům o narušení veřejného pořádku. Na místo se dostavili příslušníci pořádkových jednotek a byla přijata opatření k udržení klidu a pořádku.“

Odpoledne byl na prvním programu vysílán přímým přenosem z historické budovy Národního divadla čtyřhodinový pořad Návštěva v Národním divadle v Praze. V té době se v centru Prahy tvořily hloučky lidí, kteří reagovali na zprávy o pátečním brutálním zásahu bezpečnostních složek proti studentům. Lidé se scházeli na Národní třídě na místě střetu nedaleko od Národního divadla, a přesto se žádná informace ani náznak o vyhrocené situaci v Praze do živého vysílání nedostala; ani ta, že několik členů činohry odmítlo v pořadu vystoupit poté, co jim nebylo dovoleno reagovat před kamerou na páteční události. Jediným pokusem divákům něco sdělit se tak stala jen symbolická báseň Petra Skarlanta, kterou autor napsal a přednesl v průběhu vysílání. Součástí pořadu byly i ukázky z odpoledního představení Prodané nevěsty z historické budovy. Operní představení se uskutečnilo bez prohlášení divadelníků k aktuální politické situaci, v té době se o reakci divadelníků a stávce teprve jednalo.

Ani zpravodajství ČST informace o dění na pražských vysokých školách, v pražských divadlech a v centru Prahy nepřineslo. V hlavní zpravodajské relaci Televizní noviny moderátor pouze přečetl zprávu ČTK o „narušení klidu a veřejného pořádku“ na Národní třídě 17. listopadu a o „zákroku pořádkové jednotky Veřejné bezpečnosti k obnovení pořádku a klidu.“

Noční vysílání Svobodné Evropy přineslo zprávu o smrti studenta Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Martina Šmída na následky zranění způsobených pořádkovými silami na páteční demonstraci.

Zpráva o údajné smrti Martina Šmída se rozšířila nejen po Praze, ale i po celém Československu. Lidé v hlavním městě pořádali na několika místech improvizované pietní akty a po Praze kolovala podomácku vyrobená úmrtní oznámení. ČST v průběhu dne zařadila na obou programech několik mimořádných zpravodajských relací, ve kterých se úřady snažily informaci o smrti studenta dementovat. Postupně byla odvysílána vyjádření ministra zdravotnictví a sociální péče České socialistické republiky (ČSR), ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČSR, děkana Matematicko-fyzikální fakulty UK a představitelů ministerstva vnitra a životního prostředí ČSR. Večerní relaci Televizní noviny moderátor zahájil sdělením, že západní sdělovací prostředky rozšířily zprávu o smrti studenta Martina Šmída. Následoval blok jednostranných informací s cílem vyvrátit tuto „fámu“, jak zprávu západních médií nazval moderátor, a to rozhovor s ředitelem pražské Záchranné služby, rozhovor se dvěma studenty téhož jména a informace o zadržení Petra Uhla, který zprávu do zahraničí předal. Televizní noviny ale také přinesly krátkou obrazovou reportáž z Václavského náměstí zachycující Pražany u sochy sv. Václava, kteří zapalovali svíčky za mrtvého studenta a projevovali nesouhlas s politikou KSČ a vlády ČSSR. Ve 21.58 byly přerušeny pořady vysílané na obou televizních programech a na obrazovce vystoupil člen ústředního výboru KSČ a předseda české vlády František Pitra s prohlášením, které mělo situaci v Praze uklidnit.

V redakcích a na dalších pracovištích ČST Praha od rána probíhaly diskuse o brutalitě pátečního zásahu a zprávě o údajné smrti studenta Martina Šmída. Zaměstnanci začali sepisovat a podepisovat protestní prohlášení proti násilí na Národní třídě.

Odpoledne mimořádné zasedání Závodního výboru Revolučního odborového hnutí (ROH) přijalo prohlášení proti „neadekvátnímu zásahu bezpečnostních složek“ obsahující mimo jiné požadavek, aby Federální shromáždění vyšetřilo, „kdo zapříčinil tvrdý postup“ proti demonstrantům. Prohlášení bylo adresováno Federálnímu shromáždění, České národní radě, předsednictvu federální vlády a předsednictvu vlády ČSR. Bylo to za předchozích dvacet let poprvé, kdy pracovníci ČST oficiálně zaslali nějaký protest státním orgánům.

Redaktoři ČST se pokusili o široké zpravodajství z pražského dění. Televizní noviny obsáhle informovaly o situaci mezi vysokoškoláky, mládeží a umělci a o jejich názorech. Moderátor oznámil, že rozhovory s nimi nebyly ve střižně upravované. Zpravodajství se snažilo postihnout vše důležité, co se v Praze ten den odehrávalo. Odvysílána byla i další reportáž se studentem Martinem Šmídem, jehož záběry v nedělním vysílání byly, údajně vlivem technické závady, natočeny černobíle a ve veřejnosti vzbudily podezření z manipulace. Na obrazovce se objevila reportáž ze zaplněného Václavského náměstí a dění u sochy sv. Václava, moderátoři přečetli stanoviska, která přišla do televize, a krajští redaktoři informovali o situaci v jednotlivých krajích. Z přetlaku událostí byla zpravodajská relace delší o 10 minut (celkem 40) a z toho 28 minut bylo věnováno mimořádným událostem.

V garážích přenosové techniky se dopoledne sešli pracovníci přenosů, provozu společné techniky, úseku elektroniky a úseku osvětlovací techniky pracující na přenosech, aby na odborové půdě vyjádřili protest proti zásahu na Národní třídě. Setkání zhruba stovky lidí se v průběhu dne rozšířilo na více jak tisícihlavý mítink. Diskutovalo se o aktuální situaci, řečníci kritizovali zpravodajství ČST, požadovali přímý přenos z úterní demonstrace na Václavském náměstí a podpořili prohlášení Občanského fóra.

Účastníci tohoto mítinku odmítli podpořit protestní prohlášení, které připravili komunisté přenosové techniky, a sepsali vlastní. V něm vyzvali k vyšetření pátečního zásahu a potrestání viníků a žádali, aby zpravodajství ČST bylo „pravdivé, objektivní a úplné“. V případě nesplnění jejich požadavků pohrozili, že se 27. listopadu připojí k celostátní generální stávce. Prohlášení předali vedení televize k odvysílání v Televizních novinách. Herečka Eliška Balzerová přečetla prohlášení herců Divadla Na Vinohradech a požádala přítomné, aby ČST v dalších dnech informovala o událostech na Národní třídě a v Praze pravdivě. Dosud nekoordinované a atomizované pondělní protesty se v úterý slily v jednotný protestní proud, který byl nazýván podle místa konání – Garáže.

Ústřední vedení televize nejprve vyslalo na mítink do garáží ředitele ČST Praha, který se shromážděné snažil přesvědčit, aby se zvolenou formou protestu skončili, což jeho podřízení odmítli a vyžádali si účast ústředního ředitele ČST Libora Batrly. Ten do garáží – poprvé a naposledy – přišel, protestní prohlášení nazval pamfletem a zpochybnil, že by pracovníci přenosové techniky mohli mluvit jménem všech zaměstnanců ČST.

Zpravodajství Televizních novin se od předchozího dne proměnilo. Názorová otevřenost v reportážích se zúžila. Přibylo sice ohlasů, názorů a rezolucí odsuzujících zásah proti studentům na Národní třídě, ale zároveň i vyzývajících k uklidnění emocí a ukončení demonstrací, stávek studentů a divadelníků. Zařazeny byly reakce různých politických a státních orgánů a institucí. Odvysílána byla informace o setkání premiéra federální vlády s představiteli studentských, uměleckých a občanských kruhů. V reportáži o situaci v Praze byla zmíněna odpolední demonstrace na Václavském náměstí i existence řečníků za Občanské fórum, jehož program však zveřejněn nebyl. Prohlášení Garáží bylo odvysíláno jako jedno z mnoha, které do redakce docházely, a bylo označeno jako prohlášení pracovníků přenosové techniky, provozu společné techniky, úseku elektroniky a úseku osvětlovací techniky pracujících na přenosech, nikoli jako prohlášení pracovníků ČST, jak jeho autoři požadovali. Televizní noviny byly delší o čtvrt hodiny (celkem 45), z toho 30 minut bylo věnováno vnitropolitické situaci. V průběhu dne bylo do vysílání také zařazeno jedno Mimořádné zpravodajství TN.

Večer na televizní obrazovce vystoupil generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš s projevem k situaci v zemi. Vyzval v něm k občanské odpovědnosti, rozvaze a rozumu.

V garážích se ráno znovu sešli pracovníci ČST a protestovali proti způsobu, jakým bylo jejich úterní prohlášení zveřejněno. Sepsali další, obsažnější prohlášení, ve kterém požadovali odvysílání materiálů z Národní třídy, které natočili studenti FAMU a kameramani Krátkého filmu; široké a objektivní zpravodajství z centra Prahy a zveřejnění názorů a postojů představitelů nejvýznamnějších neoficiálních struktur a skupin v diskusním studiu vysílaném z televizního studia v přímém přenosu; zveřejnění prohlášení Občanského fóra a vyhlášení kardinála Františka Tomáška a dalších důležitých petic; pravdivé a úplné informace o reakci zahraničního tisku a ostatních médií na aktuální dění v ČSSR. A zopakovali, že nedojde-li k naplnění jejich požadavků, připojí se ke generální stávce. Na shromáždění přišla herečka Divadla Ypsilon Lenka Termerová a informovala o problémech, se kterými se potýkají při kontaktování mimopražských dělníků.

Zástupci Garáží jednali s vedením televize o možnosti vysílání přímého přenosu z odpolední demonstrace na Václavském náměstí. Vedení pod hrozbou generální stávky dalo k přímému přenosu souhlas. V dalších hodinách však došlo ke změně formy televizního přenosu. Místo celistvého zprostředkování demonstrace byly v rámci odpoledního pořadu pro mladé Studio Kontakt odvysílány jen krátké vstupy – rozhovory s účastníky. První vstupy byly vysílány živě do chvíle, kdy v rozhovoru s redaktorem jeden z respondentů ocenil politiku Dubčekova vedení KSČ v roce 1968. Vstup byl přerušen a nahrazen videoklipy. Když bylo vysílání dalších živých vstupů z Václavského náměstí obnoveno, jen zasvěcení věděli, že rozhovory byly natočeny, zkontrolovány, a teprve poté vysílány a vydávány za přímý přenos. Řečníci na balkóně vydavatelství Melantrich se do vysílání se svými vystoupeními nedostali vůbec. Přímý přenos z demonstrace na Václavském náměstí tak vlastně neproběhl.

Vedení KSČ v ČST podpořilo úterní televizní projev Miloše Jakeše. Se zástupci Garáží se na Kavčích horách tajně sešli lidé z Občanského fóra. Pracovníky televize přišli podpořit také studenti a Pražané.

Televizní noviny tento den viditelně držely linii sdělovacího prostředku řízeného KSČ. Navzdory přetlaku událostí byly delší jen o 3 minuty (celkem 33), aktuálním událostem bylo vyhrazeno 28 minut. Na obrazovce se objevily reportáže o aktivitě vedoucích představitelů KSČ a rozhovor s předsedou Československé strany socialistické. V reportážích zazněly hlasy proti generální stávce i proti po- kusům „zneužití situace protisocialistickými silami“. Byla odvysílána reportáž ze setkání vedoucího tajemníka Městského výboru KSČ Miroslava Štěpána s kardinálem Františkem Tomáškem. Generální prokurátor diváky seznámil s průběhem vyšetřování zásahu 17. listopadu.

V noci ze středy na čtvrtek obsadili areál Kavčích hor příslušníci pohotovostního pluku SNB. Po masivních protestech zaměstnanců ČST byl pluk ve čtvrtek stažen.

V garážích přenosové techniky se opět konal protestní mítink. Shromáždění kritizovali vysílání středeční demonstrace z Václavského náměstí. Znovu požadovali řádný přímý přenos z centra Prahy a odvysílání záběrů ze 17. listopadu. Opět varovali vedení ČST, že při nesplnění požadavků se připojí

27. listopadu k dvouhodinové generální stávce. Vedení ČST k přímému přenosu z protirežimní demonstrace na Václavském náměstí souhlas nedalo.

Zástupci Garáží mohli dohlížet na přípravu zpravodajských příspěvků, což přispělo k zajištění větší vyváženosti a objektivity zpravodajství. Televizní noviny odvysílaly reportáže o aktivitách vedoucích funkcionářů KSČ, o aktuální situaci v Praze a v dalších městech, ale také reportáž z vystoupení Miroslava Štěpána před dělníky v ČKD Praha, ze které jasně vyplynulo, že byl shromážděním vypískán. I tentokrát v reportážích zazněly hlasy proti generální stávce. Ústřední ředitel ČST Libor Batrla dementoval zprávu zahraničních médií, že byl odvolán z funkce a že televizi obsadily jednotky ministerstva vnitra. Zpravodajská relace byla delší jen o 5 minut (celkem 35), z toho 32 minut bylo věnováno vnitropolitickým událostem. Ve večerním vysílání na prvním programu vystoupil ministr národní obrany ČSSR, armádní generál Milán Václavík, který ve svém projevu podpořil dosavadní politiku KSČ. Na druhém programu byl mimořádně zařazen pořad Na aktuální téma.

V souboji o informace začalo vedení KSČ a jeho administrativní aparát ztrácet nad sdělovacími prostředky kontrolu, vzdalo se jejich řízení a předalo je federální vládě. Armáda stáhla do Prahy vojenské odborníky na televizní vysílání. V následujících dnech měli nahradit pracovníky ČST na technických a vysílacích pracovištích. Federální ministerstvo vnitra spustilo akci Státní bezpečnosti s názvem VLNA, v rámci níž měl být proveden zásah v ČST v případě, že by byla „zneužita k protistátnímu vysílání“.

Od rána jednalo plénum Ústředního výboru KSČ, a proto bylo v průběhu dne k aktuálnímu dění mimořádně zařazeno několik Zpráv. Mezitím Prahu křižovaly kamerové vozy a redaktoři zaznamenávali situaci. V odpoledním Studiu Kontakt byly vysílány vstupy z demonstrace na Václavském náměstí.

Televizní noviny přinesly široké a vyvážené zpravodajství o dění v Praze i v celé republice. Zazněla v nich informace o odstoupení Miloše Jakeše z funkce generálního tajemníka ÚV KSČ. Poprvé byla také vyslovena jména řečníků na demonstraci na Václavském náměstí – Václav Havel a Alexander Dubček. Zpravodajská relace měla 34 minut, z toho 26 minut bylo věnováno domácí vnitropolitické situaci.

Na všech pracovištích ČST proběhly volby zástupců na víkendové jednání. Zástupci Garáží ve spolupráci s některými vedoucími pracovníky televize tajně připravovali k odvysílání záběry FAMU z Národní třídy. Na Kavčích horách panovala obava, že Státní bezpečnost vysílání těchto záběrů znemožní. Večer se pak na prvním programu pětiminutový sestřih ze zásahu 17. listopadu neohlášeně objevil. Mimořádně byl zařazen také pořad Sondy o současné situaci nejen v Praze, ale také v regionech.

Zhruba sto pracovníků zastupujících na základě pátečních voleb jednotlivá pracoviště ustanovilo na svém jednání Stávkový výbor ČST Praha, jehož úkolem bylo připravit průběh pondělní generální stávky. Účastníci jednání přijali také Rozhodnutí obsahující úkoly a opatření na nejbližší dny; vedení televize ho odsouhlasilo. Ještě předtím však přítomní odmítli jednat s vedoucími funkcionáři celo- závodního výboru KSČ v ČST, kteří na jejich jednání přišli místo členů vedení televize. Rozhodnutí večer přečetly v Národním divadle hlasatelka Marta Skarlandtová a redaktorka publicistiky Jana Hrušková. Vedení televize pod tlakem stávkového výboru nakonec souhlasilo s přímým přenosem z manifestace Občanského fóra na Letné.

Na prvním programu došlo k rozsáhlým programovým změnám. Dopoledne byla v přímém pře- nosu vysílána pontifikální mše svatá u příležitosti kanonizace Anežky České, kterou ve svatovítské katedrále celebroval kardinál František Tomášek. Odpoledne byl z Letné odvysílán přímý přenos z manifestace Občanského fóra, kombinovaný se vstupy z jednání funkcionářů pražských základních organizací KSČ ve Sjezdovém sále Paláce kultury.

Televizní noviny trvaly 48 minut a celé byly věnovány vnitropolitické situaci (nevešel se sport). Poté na obrazovce vystoupil nový generální tajemník ÚV KSČ Karel Urbánek.

Večer byl na prvním programu místo plánovaného přímého přenosu hudebně zábavného pořadu Pět přání odvysílán „trezorový“ film Starci na chmelu. Následoval nový pořad Na aktuální téma, ve kterém kromě jiných řečníků vystoupil i Václav Havel. Večer na druhém programu byly reprízovány páteční Sondy a nově byl zařazen pořad Studio dialog.

Vysílání ČST v sobotu konečně srovnalo krok se společenským děním a začalo plnit to, po čem od začátku týdne volali televizní zaměstnanci.

Na Kavčích horách pokračovalo jednání zástupců pracovníků televize, na němž byla vytvořena

Ústřední programová rada, která měla za úkol navrhovat a schvalovat programové naplnění vysílacího schématu. Vedení ČST souhlasilo s tím, že se rada stane součástí vedení. Na jednání dorazil jako host tiskový mluvčí předsedy federální vlády Miroslav Pavel. Stávkový výbor ČST pokračoval v přípravách pondělní generální stávky a vznesl k vedení televize požadavek na další přímý přenos z odpolední manifestace Občanského fóra na Letenské pláni.

Ve skladbě obou programů opět došlo ke změnám. Zařazeno bylo několik mimořádných zpravodajských relací a odpoledne byl živě vysílán celý, již ničím nepřerušovaný přenos z Letné. Vpodvečer byla do celostátního vysílání zařazena Aktuální publicistická beseda z Brna, večer se na obrazovce objevilo další vydání nového publicistického pořadu Na aktuální téma.

Televizní noviny byly nabité událostmi a trvaly 44 minut, z toho 38 minut bylo věnováno vnitropolitické situaci.

Další mítink zaměstnanců ČST Praha se dopoledne sešel v garážích přenosové techniky. Na něm byli účastníci seznámeni s výsledky víkendového jednání svých zástupců. Zároveň se přihlásili k zásadám Občanského fóra, a tím tak založili Občanské fórum v ČST Praha. V poledne pracovníci ČST aktivně podpořili generální stávku. V manifestačním průvodu prošli nejbližším okolím Kavčích hor a na prostranství před jižní stranou televizního areálu uspořádali velký společný mítink ČST a některých podniků a závodů z Prahy 4. Shromáždilo se zde na osm tisíc lidí.

V programové skladbě prvního programu došlo kvůli aktuálnímu dění ke změnám. ČST zpravodajsky pokryla na obou programech průběh celostátní generální stávky. V mimořádném vysílání, moderovaném ze zpravodajského studia na Kavčích horách, se objevily živé záběry z Prahy, Ostravy, Brna, Ústí nad Labem, Českých Budějovic, Bratislavy, Košic a Banské Bystrice.

V odpoledním Studiu Kontakt byly odvysílány přímé vstupy z demonstrace na Václavském náměstí. Součástí pořadu byla i relace Občanské fórum, ve které Václav Havel představil program Občanské- ho fóra a studentský dokument o 17. listopadu Studentská manifestace.

Zpravodajství Televizních novin pokračovalo v dosaženém trendu posledních dní, bylo komplexní a pravdivé a odráželo situaci v zemi. Relace trvala 41 minut, z toho 32 minut bylo věnováno vnitro- politické situaci.

Federální vláda odvolala z funkce ústředního ředitele ČST Libora Batrlu a na jeho místo jmenovala Miroslava Pavla, dosavadního mluvčího vlády ČSSR. Ten se večer na obrazovce představil televizním divákům.

Ve vybraných pražských divadlech seznámili zástupci Garáží veřejnost se stavem v ČST.

Do vysílání prvního programu byly vkládány publicistické a zpravodajské pořady a v podvečerních hodinách byl vysílán přímý přenos z celostátního aktivu KSČ v Paláci kultury.

Federální ministerstvo vnitra ukončilo po pěti dnech akci Státní bezpečnosti VLNA.

Pravidelně začala zasedat Ústřední programová rada se snahou ovlivnit skladbu programu. V televizních pořadech se začaly objevovat do té doby zakázané osobnosti, tvůrci, umělci a ve vysílání „trezorové“ filmy a pořady.

Z odpoledního a večerního vysílání prvního programu odpadly téměř všechny naplánované pořady. Důvodem byla schůze Federálního shromáždění, na které byly odhlasovány změny v ústavě – zrušení článku o vedoucí úloze KSČ, zrušení marxismu-leninismu jako státní ideologie a zrušení vedoucí role KSČ v Národní frontě. Přímý přenos z parlamentu byl s přestávkami vysílán od 14:00 do 21:00.

Na mítinku v garážích přenosové techniky se pracovníkům ČST představil nový ústřední ředitel Miro- slav Pavel. Oznámil, že ČST přestala být ideovým nástrojem KSČ.

Změny v původně naplánovaném televizním programu již byly na denním pořádku. Do vysílání byly zařazeny pořady Studio dialog, Na Aktuální téma a Sondy. Do večerního vysílání na druhém programu připravila Hlavní redakce zábavných pořadů živě vysílaný pořad z divadla Semafor s názvem Občanské Semafórum s herci této scény.

_{Zdroj: Kalendárium sametové revoluce v Československé televizi v knize Byli jsme při tom: 1989 očima kameramanů České televize, kterou vydala Edice ČT v roce 2019.}