Fyzika
BleskosvodMichaelovy experimentyFranklinovy zvonky
25. 5. 2012
Víte, kdo vymyslel potápěčské ploutve, skleněnou „harmoniku“, účinnou pec a zařízení, které měří ujetou vzdálenost? Byl to Bejamin Franklin, jeden ze zakladatelů americké demokratické kultury, a také jako vynálezce bleskosvodu. Michael vám ukáže, jak na to přišel, sestrojí a vysvětlí rovněž Franklinovy zvonečky.
» Číst více
BiologieChemieSoutěž mladých vědcůPopularizace vědyVzděláváníFameLab
4. 5. 2012
FameLab je zábavná soutěž pro mladé vědce a vědkyně, která jim nabízí šanci zlepšit svou schopnost vědu popularizovat. Tato soutěž, kterou organizuje Britská rada, si zároveň klade za cíl přinést publiku aktuální ukázky toho, čím se současná věda zabývá. Soutěže se mohou zúčastnit studenti, studentky, vědečtí a pedagogičtí pracovníci starší 21 let, pracující nebo studující v České republice v oblasti matematiky, medicíny, technických oborů a přírodních věd. Zavítáme nyní na druhé oblastní kolo.
» Číst více
AstronomieMatematikaGravitaceMichaelovy experimentyTajemství čísla N
24. 2. 2012
Velké N je číslo. Skutečně obrovské číslo. Snad nejdůležitější číslo v celém vesmíru. Je to 10 na 36. Je to poměr mezi velikostí elektrické síly, která drží pohromadě atomy, přitahuje elektrony k protonům, záporné ke kladnému, a silou gravitace, která drží pohromadě celý vesmír. Přestože gravitace má velký vliv na nás, na naši biosféru a na celý vesmír, je ve srovnání s ostatními základními atomárními silami nesmírně slaboučká. Michael ukáže, že tuto sílu může překonat obyčejná dentální nit. Zjistíme také, kolik by Michael vážil na Marsu, na Jupiteru, nebo na povrchu Alfy Centauri.
» Číst více
GeologieMedicínaZoologiePsychologiePapoušekČervená knihaGelPrachDinosaurusNetopýrNeutrinoMouchaHiggsův bosonTémaVěda roku 2011 očima Portu
6. 1. 2012
V tomto vydání populárně vědeckého magazínu uvedeme ty nejzajímavější události z vědy a techniky, o kterých jsme vás loni v Portu informovali. Nejdříve prozkoumáme stopy dinosaura v Praze – Tróji a pak zjistíme, kolik prachu se roznese po celé zeměkouli. Ukážeme, že se vědci pokoušejí nahradit sádru speciálním gelem, také se podíváme zblízka na užitečnou lékařskou práci larev mouchy bzučivky. Pochválíme učenlivé štěkající papoušky a zachráníme netopýry, kteří přinášejí štěstí. Prolistujeme utajenou Červenou knihu a nakonec zavítáme mezi přední fyziky, abychom se zabývali problémy neutrina a nepolapitelného Higgsova bosonu.
» Číst více
DopravaHistorieChemieStrojírenstvíMagnetizmusMagnetický proužekMěření časuVenturiho trubiceKarburátorLet v balonuMichaelovy experimentyThe Best of 2011
30. 12. 2011
V tomto vydání populárně vědeckého magazínu uvedeme ten nejlepší výběr z Michaelových experimentů, které jsme odvysílali v roce 2011. Nejdříve vysvětlíme, proč nemůžeme loupat mandarinky u otevřeného ohně. Ukážeme, jak se v magnetických proužcích na našich kreditních kartách kódují informace. Pak se přesuneme k pokusu století, abychom odhalili objev elektrického motoru. Pak pomocí vody budeme měřit čas, stejně jako ve středověku. Představíme zrod karburátoru, ke kterému přispěli pařížští parfuméři, kteří se inspirovali Venturiho jevem. Zaměříme se na počátky vodního čerpadla a nakonec během chvíle obletíme zeměkouli pomocí vlastnoručně vyrobeného balónu!
» Číst více
TechnikaMateriályHázedlaMichaelovy experimentyHázedla aneb Jak létat bez pohonu
16. 12. 2011
Jedno sobotní dopoledne jsme s Michaelem na pražské Bílé hoře sledovali soutěž zvláštních leteckých modelů bez vlastního pohonu. Proto jsme nejprve v laboratořích Strojní fakulty pražského ČVUT zjistili, jak tvar křídla a jeho poloha v proudu vzduchu ovlivňují vztlak, což je hlavní síla, která dostává a udrží tělesa těžší než vzduch v letu nad zemí. Pak nám mistr České republiky v kategorii těchto modelů Ondřej Rezler ukázal, jak se letoun, vážící necelých 300 gramů, musí pečlivě vyvážit a vybavit důmyslnou a přitom lehoučkou řídicí elektronikou na dálkové ovládání. A nakonec se Michael pod Ondřejovým vedením pokusí takový model, kterému modeláři sami říkají „házedlo“, sám sestavit.
» Číst více
ChemieDiamantTémaDiamant – dědictví bohů
25. 11. 2011
Snad žádný jiný kámen nedokázal natolik ovlivnit životy lidí, jako naprosto prozaická modifikace uhlíku – diamant. Díky svým unikátním vlastnostem, tvrdosti a třpytu, představoval od doby prvního objevu zhmotnění nepřekonatelné moci a síly, slávy a lásky, stejně jako společenského uznání. Pro kdysi nevysvětlitelné fyzikální vlastnosti se věřilo, že diamanty mají magické a léčivé schopnosti. Proto byly považovány za přímé dědictví bohů a za jediné oprávněné vlastníky určeni králové a panovníci.
» Číst více
TechnikaAnalogový zvukTémaKníže živé reprodukce
11. 11. 2011
Vše kolem nás se digitalizuje – televize, rozhlas, ozvučení koncertů. Existují však odborníci, kteří na analogový zvuk nedají dopustit. Jiří Krampera začal jako typický český kutil, který všemu kolem musí přijít na kloub. A pak začne vylepšovat. V sedmdesátých letech působil jako „technický vývojář“ několika českých kapel a pak v emigraci prošel snad všemi nejvýznamnějšími firmami, které vyrábějí reprosoustavy. Co dnes dělá špičku elektroakustických zařízení? Je to určitě kvalita komponentů, úroveň elektroniky a úroveň akustického provedení. Jiří Krampera jako konstruktér audiotechniky, která je určená pro zprostředkování živé hudby, je bytostně proti digitalizaci v tomto oboru. Vysvětlí nám z čistě technické a fyzikální stránky, proč digitální technika na živé koncerty, do koncertních síní a do divadel nepatří.
» Číst více
NeutrinoRychlost světlaMichaelovy experimentyNeutrina rychlejší než světlo
21. 10. 2011
Tým evropského experimentu OPERA v Evropském středisku jaderného výzkumu CERN naměřil u pozorovaných neutrin o něco málo větší rychlost, než je rychlost světla. Jde jen o chybu měření, nebo o převratný objev, který změní náš dosavadní pohled na vesmír? Podle Einsteinovy teorie relativity, kterou uznávají vědci na celém světě, by totiž nic nemělo mít větší rychlost než světlo. Vědci nyní své výsledky zveřejnili, aby umožnili diskusi ve vědeckých kruzích. Své slovo řekne též náš experimentátor Michael.
» Číst více
GeologieRadonTémaRadiace v Čechách
30. 9. 2011
Máme se obávat mraku s radioaktivním prachem z jaderné elektrárny ve Fukušimě, anebo spíše radonu, který je u nás všudypřítomný a trvalý? Radon je přírodní vysoce radioaktivní plyn, který se váže na prach, a podle odborníků se podílí až na 15 % případů rakoviny plic. Radon proniká do budov a bytů z podložních hornin a zemin. V České republice je v průměru dvakrát větší výskyt radonu než v ostatních částech Evropy. Ozáření způsobené radonem je téměř u všech obyvatel trvale vyšší, než bylo ozáření v roce 1986 po havárii černobylské jaderné elektrárny. Pokud není zajištěna protiradonová ochrana, místnosti jsou jen složitě a málo větrané, koncentruje se do množství, kdy se může stát zdraví škodlivý.
» Číst více