Michaelovy experimenty


FyzikaBleskosvod

Franklinovy zvonky

25. 5. 2012

Víte, kdo vymyslel potápěčské ploutve, skleněnou „harmoniku“, účinnou pec a zařízení, které měří ujetou vzdálenost? Byl to Bejamin Franklin, jeden ze zakladatelů americké demokratické kultury, a také jako vynálezce bleskosvodu. Michael vám ukáže, jak na to přišel, sestrojí a vysvětlí rovněž Franklinovy zvonečky.

» Číst více


GenetikaGenetické modifikace

Příběh života

11. 5. 2012

Tentokrát budeme s Michaelem vyprávět nekonečný příběh, který provázel vývoj života celými věky. Příběh biologických pochodů, které život zajišťovaly a řídily miliony let. Vývoj v přírodě dnes nejen pozorujeme, ale také mu i rozumíme a umíme s ním pracovat a rozhodovat o něm. Otázka však zůstává: Jsme způsobilými správci své nabyté schopnosti?

» Číst více


Informační technologieReklamaHluk

Příliš hlasitá reklama

13. 4. 2012

Zdají se vám reklamy v televizi příliš hlasité? Michael vám ve svém experimentu vysvětlí proč.

» Číst více


ChemieKyslíkBor

Jak ulovit kyslík

16. 3. 2012

Bez dostatečného přísunu kyslíku ze vzduchu, například ve vysokých nadmořských výškách, naše tělo slábne a mysl rovněž – ostatně Filip si to vyzkoušel sám na sobě. Tolik potřebný kyslík váže v krvi sloučenina známá jako hemoglobin. Michael ale pracuje na jiných sloučeninách, které rovněž váží kyslík. Jsou to speciální borové klastry, které – stejně jako hemoglobin – umí zase kyslík za vhodných podmínek pustit.

» Více


BiologieKvasinky

Kvasinky – experti na přežití

9. 3. 2012

Kvasinka s latinským jménem saccharomyces cerevisiae již pro lidstvo pracuje více než patnáct tisíc let. Díky ní můžeme vyrábět pivo či péct lehoučký a chutný chléb. Michael nyní ve svém experimentu zjistí, co všechno tento organizmus vydrží. Bude umět vykvasit i poté, co ho nechá zmrznout v kapalném dusíku za teploty – 196 °C, nebo uvaří za teploty 100 °C?

» Číst více


AstronomieFyzikaMatematikaGravitace

Tajemství čísla N

24. 2. 2012

Velké N je číslo. Skutečně obrovské číslo. Snad nejdůležitější číslo v celém vesmíru. Je to 10 na 36. Je to poměr mezi velikostí elektrické síly, která drží pohromadě atomy, přitahuje elektrony k protonům, záporné ke kladnému, a silou gravitace, která drží pohromadě celý vesmír. Přestože gravitace má velký vliv na nás, na naši biosféru a na celý vesmír, je ve srovnání s ostatními základními atomárními silami nesmírně slaboučká. Michael ukáže, že tuto sílu může překonat obyčejná dentální nit. Zjistíme také, kolik by Michael vážil na Marsu, na Jupiteru, nebo na povrchu Alfy Centauri.

» Číst více


MatematikaZvukHudba

Matematika hudby

10. 2. 2012

Většinu z nás ještě překvapuje zjištění, že i hudba se svými vášněmi a city je založená na matematických vztazích. Michael s Filipem se rozhodli, že se na magii hudby podívají vědeckýma očima.

» Číst více


ArcheologieBiologieHistorieIndiániTéma

Indiáni a indiánské hlavičky

3. 2. 2012

V minulosti se do sbírek pražského Náprstkova muzea dostalo deset zmenšených indiánských hlaviček známých jako tsantsy. Jde o trofeje válečníků, kteří své zabité nepřátele speciálním způsobem zbavovali kůže hlavy, kterou poté rituálně za pomoci bylin a horkého popela zmenšili a zašili jim oči a ústa. Pro indiány měly tsantsy magický význam. S příchodem bělochů do oblasti vznikla ve světě v 19. století po tsantsách obrovská poptávka sběratelů i badatelů. To vedlo k vytváření více či méně zdařilých padělků, ať už z hlav lidí zemřelých přirozenou smrtí, anebo z hlav jiných savců, zejména opic. S rozvojem genetiky se Náprstkovo muzeum rozhodlo prověřit, zda v jeho sbírkách obsažené tsantsy nejsou padělky. Obrátilo se proto na Kriminalistický ústav PČR. Podívejte se na náš Port, abyste zjistili, jak tento průzkum dopadl. V Michaelově experimentu zase ukážeme, jak ošálit svůj mozek a zmenšit hlavu svých přátel – v našem případě tu Terezinu. Odhalíme také, jaké potraviny k nám do Evropy od indiánů doputovaly. S Mnislavem Zeleným se navíc vydáme na výpravu mezi indiány Latinské Ameriky, abychom zjistili, jak žijí dnes.

» Číst více


DopravaElektrotechnikaElektromobilElektromotorBaterieTéma

Přichází věk elektromobility?

27. 1. 2012

Opakují se dějiny? V případě úžasného vynálezu – automobilu, nejspíše ano. Když se před více než stoletím auta objevila, stály vedle sebe rovnocenně pohony se spalovacím motorem, na páru a na elektřinu. Objev levné ropy však určil vývoj na celé jedno století. Zdá se, že dnes již nastupuje elektrický pohon do říše automobilů podruhé. Spolu s našimi průvodci si vyzkoušíme, jaké služby elektromobil nabízí, jaké podmínky jsou pro začínající elektromobilitu u nás a jinde ve světě, ale také jaká omezení, k nimž patří nedostatek dobíjecích míst i potřeba výkonnějších a levnějších baterií, jeho rychlému rozšíření mezi uživateli zatím stále ještě brání. Ve svém pokusu nás Michael seznámí s podivuhodným kovem lithiem, které je dnes součástí moderních akumulátorů. Přes porovnání obou druhů pohonu se dostaneme k pohledu celoplanetárnímu. K nutnosti nahradit stále dražší ropu. Ale především k naléhavé nutnosti rychle omezit další růst emisí ze spalovacích motorů.

» Číst více


ChemieInformační technologieElektrotechnikaGeografiePlavba kolem světaTéma

Na palubě Singy aneb Plavba kolem světa II

13. 1. 2012

V polovině září loňského roku vyplul z jihoanglického Falmouthu na svou sólovou plavbu kolem světakapitán Ing. Petr Ondráček na malé plachetnici Singa. Od odvysílání našeho prvního bloku o tomto odvážném podniku Singa urazila už téměř šest tisíc kilometrů. V unikátních záznamech se podíváme přímo na palubu plachetnice. Její osamělý kapitán nám přiblíží, jak plavba probíhá, budeme svědky nočníhopřekročení rovníku, každodenního vysílání údajů o plavbě pomocí satelitního spojení k nám do Evropy i odebírání vzorků pro monitoring kapitánova zdravotního stavu. Abychom se na tyto aktivity podívali zblízka, jejich co nejvěrnější simulaci vám předvedou Michael s Filipem na palubě skutečného plavidla, ovšem v Praze pod vyšehradskou skalou. Uvidíte zpracování zaslaných dat na katedře telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Michael vám přitom ukáže, jak ohřívat jídlo pomocí exotermických reakcí.

» Číst více