V dalším dílu série o největším českém králi navštívíme několik hradů, které Karel IV. nechal na našem území postavit. Zaměříme se na Karlštejn, Radyni a Karlův Hrádek u Purkarce

Obsah dílu

Přehrát vše


Začneme tím, který je po Pražském hradě nejznámější, a kterému sám král přisoudil ten největší význam: Karlštejnem. Pochopíte, kdy a jak se stal trezorem Evropy a kde se v kapli Svatého kříže vzal krb. Karel IV. začal budovat Karlštejn původně jako klasický sídelní hrad. Svůj záměr změnil poté, když se mu jako korunovanému císaři Svaté říše římské podařilo získat Říšský poklad – Říšské korunovační klenoty a ty nejcennější křesťanské relikvie. Právě Karlštejnu přisoudil roli pokladnice, která měla poklad chránit. A tak se stalo, že z původně obytné místnosti ve Velké věži vznikla Kaple svatého kříže.

Se jménem Karla IV. je spjato – a to doslova – na území Čech a Moravy hradů několik. Ještě jako markrabě moravský nechal postavit Karlsburg, později nazývaný Tepenec. O Karlsbergu neboli Kašperku jsme mluvili v jednom z minulých dílů. A nyní se podíváme na Karlskrone a Karlshaus, které možná znáte spíš pod pozdějšími názvy Radyně a Karlův Hrádek u Purkarce. Umělecká díla jako na Karlštejně na nich dnes už nenajdeme, ale za to se podíváme pod ruce středověkým řemeslníkům. Právě Radyně je ukázkou toho nejvyššího komfortu středověkého bydlení. Ve dvou podlažích tady byly zbudovány dokonce dvě obytné jednotky, což tehdy rozhodně nebylo běžné. Je ale otázka, jestli císař pohodlí hradu vůbec někdy ocenil, záznamy o tom, zda a kolikrát na Radyni nocoval, se nám totiž nedochovaly. Stejně tak chybí doklad o tom, že někdy navštívil svůj Hrádek u Purkarce. Možná mu stačilo, že umístěním hradu hluboko do rožmberských držav pozlobil pány z Rožmberka.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2016
 ST
ŽánrDokument