V sedmém dílu cyklu Náš Karel IV. si připomeneme jeho zakladatelské aktivity v samém jádru Prahy. Přiblížíme založení Karlovy univerzity a Nového města

Obsah dílu

Přehrát vše


Karel IV. mluvil a psal pěti jazyky. A dobře chápal, že pro řízení obrovské říše, kterou se snažil založit, potřebuje hodně podobně vzdělaných lidí. Proto založení Karlovy univerzity bylo logickým a nutným krokem. Karel IV. vydal dvě zakládací listiny. V Praze roku 1348 takzvanou papežskou a v lednu 1349 v Eisenachu v Německu vydal další zakládací listinu, která univerzitě určovala její práva a postavení ve společnosti. To také vedlo od počátku ke sporu, zda Karlova univerzita byla spíš česká nebo německá. Spor provázel celé naše dějiny. A jak se zdá, tak se podepsal třeba i na tom, že na sklonku druhé světové války přišla univerzita o své insignie a důležité dokumenty.

Jak vypadala Praha v době Karla IV.? Tuto otázku se snaží zodpovědět tvůrci projektu Šifra Otce vlasti. Používají k tomu na jedné straně nejmodernější počítačové technologie, ale na druhé straně také ruční kresbu. Postupují takříkajíc oběma směry. Po důkladném studiu dostupných pramenů a zdrojů totiž vytvoří počítačové modely krajiny i jednotlivých staveb. Ale vzhledem k tomu, že jsou si vědomi bílých míst v popisu toho, jak mohla tehdejší Praha vypadat, navracejí autenticitu středověkému prostředí pomocí skic, kreseb a grafik, které tvoří právě na základě počítačových modelů. Hledat tvář středověké Prahy jim pomáhali i kolegové z našeho grafického oddělení ve virtuálním studiu.

Jednou z méně známých karlovských staveb Nového Města je kostel a klášter na pražském Karlově. Přitom každý návštěvník Prahy, který cestuje přes Nuselský most, se pohybuje jen několik desítek metrů od této monumentální stavby, jejíž základní kámen pokládal Karel IV. osobně. Kostel a klášter Na Karlově měl pohnutou minulost má i zajímavou současnost, ve které se snoubí duchovní svět s prostředím policie.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2016
 ST
ŽánrDokument