Z metropole

Zmizelé ostrovy

Korunní, Jeruzalémský nebo třeba Primátorský - to všechno jsou názvy ostrovů na pražské Vltavě. Na dnešních mapách byste je hledali marně. Jsou to ostrovy zaniklé. Například mapa ze třicátých let 19. století ukazuje enklávu ostrovů mezi Karlínem a Holešovicemi. Z tohoto spletence říčních ramen zbyl dodnes jen ostrov Štvanice.

Přejít na obsah dílu

Kampa

Malý romantický ostrov Kampu odděluje od malostranského břehu úzká mlýnská strouha Čertovka. Díky ní se ostrovu říkalo Pražské Benátky. Kampa je od počátku obestřena mnoha tajemstvími a legendami. Neví se, zda je Čertovka přirozeným ramenem Vltavy, nebo jestli vznikla uměle prokopáním, aby přivedla ke mlýnům vodu. Na Kampě nejdříve vznikaly zahrady, od 15. století se začaly stavět mlýny. Severní část ostrova se stala domovem řemeslníků, kteří se starali o Karlův most. Žili zde také hrnčíři, obuvníci nebo třeba koželuhové. Dnes je Kampa vyhledávaným místem pro relaxaci i sport.

Přejít na obsah dílu

Záběhlický ostrov

V takzvaném Trojmezí, tedy na velkém zeleném ostrově ohraničeném starými Záběhlicemi, Spořilovem a Jižním Městem, leží ostrov skutečný, tvořený z jedné strany Botičem a z druhé starým mlýnským náhonem. Nemá ani žádné jméno! Na ostrov dnes vede jediná cesta - přes brod.

Přejít na obsah dílu

Ostrov Štvanice

Ostrov Štvanice leží mezi Karlínem a Holešovicemi. V těchto místech bývala Vltava mělká a vytvořila se zde řada ostrovů, které ale postupně zanikly při regulacích říčního koryta. Proto se také ostrovu původně říkalo Velké Benátky.

Přejít na obsah dílu

Novotného lávka

Novotného lávka - i ta je ostrovem. Stávaly na ní samé mlýny. První písemná zmínka z poloviny 14. století uvádí, že tu bývalo až 10 mlýnů stojících na kůlech. Jejich umístění zlegalizoval dekret Václava IV. mlynářskému cechu o pár let později.

Přejít na obsah dílu

Slovanský ostrov

Ostrov v srdci Prahy s novorenesanční budovou paláce - to je Slovanský ostrov, lidově nazývaný Žofín. Vznikal postupně v 17. a 18. století. Je 350 metrů dlouhý a v nejširším místě měří 95 metrů. Původně se ostrov jmenoval Barvířský. Jméno Slovanský je odvozeno od Slovanského sjezdu, který se na ostrově konal v roce 1848.

Přejít na obsah dílu

Křižovnický ostrov

Křižovnický ostrov - leckterému kolemjdoucímu ani nedojde, že přírodní břeh se vzrostlými stromy, který vykukuje ze staroměstské části vedle Karlova mostu, je vlastně ostrovem. Dnes je zčásti zakrytý - piazzetou u kostela svatého Františka z Assisi, pod kterou protéká Vltava. Na ostrově stojí pilíř dávného Juditina a současného Karlova mostu a kus dál zase budova konventu Křižovníků s červenou hvězdou.

Přejít na obsah dílu

Střelecký ostrov

Střelecký ostrov leží uprostřed Vltavy, mezi Starým a Novým Městem a Malou Stranou, na dohled od Národního divadla. Není sice příliš velký, zato je bohatý svou historií. Nejstarší zmínky o něm pocházejí z 12. století. Do roku 1841 zajišťoval spojení se Střeleckým ostrovem přívoz, pak oba břehy Vltavy spojil řetězový most císaře Františka I. Na přelomu 19. a 20. století ho nahradil nový most Legií.

Přejít na obsah dílu

Růžový ostrov

Není ani na Vltavě a ani na žádném velkém rybníce nebo přehradě. A přesto ostrov s romantickým jménem Růžový najdeme při troše snažení i na současných pražských mapách. Tvořen je Botičem na jedné a náhonem k Hamerskému rybníku na straně druhé. Dnes už o něm ví málo lidí, ale jeho sláva a popularita byla ještě za první republiky obrovská.

Přejít na obsah dílu

Císařský ostrov

Posledním pražským ostrovem, tedy nejseverněji položeným, je Císařský ostrov. Má i další nej, je největší. Zabírá 29 hektarů. Leží mezi Bubenčí a Trojou a rozkládá se od Holešovic až k Podbabě. Ke svému jménu přišel v 16. století. Tehdy ho čeští stavové darovali císaři Rudolfu II.

Přejít na obsah dílu