Pomáhej, osvěcuj, pamatuj - tohle heslo je letos staré rovných 150 let. Vymyslel ho František Palacký jako ústřední motto činnosti spolku Svatobor. Tři slova z hesla spolku symbolizují pak tři ruce, svírající kruh. Důležitou rolí Svatoboru bylo a nadále je i uctívání památky zesnulých literátů a umělců. Když na konci 19. století získal vlastenecký kněz Václav Šturc od vyšehradské kapituly pozemky v okolí historické stavby, vznikl tu hřbitov a hlavně Slavín. Tedy hrobka nejslavnějších ze slavných. Po 150ti letech se k bohulibé myšlence pomoci spisovatelům a dalším umělcům vrací Nadace Charty 77. Ta totiž chce zbudovat jakýsi Dům čtyř múz pro vysloužilé a pozapomenuté umělce. Vytipovala si pro svůj záměr chátrající Dominikánský dvůr v Braníku.
Přezdívalo se jí Pershing, kosmická raketa, Bilakova jehla nebo Jakešův prst - řeč je o žižkovské věži, která slaví 20 let od zprovoznění. Futuristická ocelobetonová stavba tvořená trojicí tubusů byla postavená v letech 1985 až 1992. Praha tehdy potřebovala nový televizní vysílač, protože ten na Petříně technicky nevyhovoval.
Několik pražských mostů slaví letos kulatá výročí. Od otevření řetězového mostu císaře Františka I. uplynulo letos 170 let. Hned dvě kulatá výročí si připomíná jediný železiční mezi letošními oslavenci - vyšehradský. A například rovných sto let uplynulo letos od zahájení výstavby Mánesova mostu.
Čtyřicetimetrová dominanta stojí uprostřed Vinohrad rovných 120 let. Přitom už od roku 1882 tu stával starší a podstatně nižší vodojem. Teprve s růstem okolní zástavby do výšky bylo nutné zvýšit i vodárenskou věž. Architekt Antonín Turek tak navrhl tento skvost pro tehdy ještě samostatné město Královské Vinohrady. Čerpadla, která vytahovala vodu na vrchol vinohradské věže, už ale uvnitř nejsou. Ve třicátých letech došlo k přepojování na káranskou vodu a funkci převzal vodárenský areál na Floře. Od počátku šedesátých let pak začala vinohradská vodárenská věž sloužit k bydlení.
Přesně před sto lety vyrostla v tehdy velmi mladém městě, ve Vysočanech, současná budova radnice. Hned od počátku to ale neměla vůbec jednoduché. Dlouho hledali zdejší radní vhodné místo. Příliš se jim to ale nepodařilo. Radnici nejen že chybí a vždycky chybělo důstojné předpolí, brzy po zahájení stavby se zjistilo, že chybí i důležité pozemky nalevo od centrální osy. Vysočanská radnice působila celých 91 let jaksi nedostavěně. Zkrácená budova míjela původně zamýšlené dispozice a zakončena byla až nedůstojně prázdnou štítovou stěnou bez oken. K dostavbě do současné podoby došlo ve Vysočanech před devíti lety.
Reportáž o reportáži - aneb jak se točí příspěvek do pořadu Z metropole. Náš magazín slaví v těchto dnech páté narozeniny. Přesně 9. září 2006 byl odvysílán první díl. Nabízíme vám při této příležitosti pohled do zákulisí - s kamerou jsme sledovali při práci Luďka Jíru. Zdokumentovali jsme, jak natáčí a zpracovává reportáž o velmi zajímavém domě v ulici V Jirchářích a o jeho minulých i současných obyvatelích.
Zemská jubilejní výstava v roce 1891 Prahu neuvěřitelně obohatila o vymoženosti tehdejší techniky, dnes vnímané jako památky a velké turistické atrakce. Petřín, tehdy i dnes jedno z vyhledávaných výletních míst získal lanovou dráhu a rozhlednu. Oba technické unikáty před 120 ti lety postavilo družstvo založené klubem českých turistů.
12. července 1971 vyrazili na první československý úsek dálnice z Prahy do Mirošovic svými auty tisíce lidí. Budování dálnic v Československu má ale mnohem delší historii. První plány vznikaly už v polovině třicátých let. Ohromný rozmach automobilismu v šedesátých letech vedl k obnovení plánování dálnic v Československu a 8. září 1967 se začalo stavět. A byl to právě úsek z Prahy do Mirošovic. Celou dálnici D1 dokončili až 8. listopadu 1980.
Bedřich Frey, osvícený podnikatel z předchozí reportáže, jako první v současné Praze začal prakticky používat telefon. Psal se 21. květen 1881 a Bedřich Frey si zvukově propojil byt s cukrovarem.
Letos uplyne padesát let od dokončení sportovní haly na holešovickém Výstavišti. Reportáž Petra Sojky ji divákům ukáže od sklepů až po střechu, a to doslova. Kamera Metropole se dostala na místa, kam obyčejný smrtelník nemá přístup. Průvodcem po zákulisí i po známých místech haly je hokejový internacionál a předseda představenstva hokejové Sparty Petr Bříza. Reportáž se věnuje i architektuře haly a její konstrukci.
Přesně před třiceti lety byl přímo nad stanicí metra Budějovická otevřen Dům bytové kultury - v časech socialistického obchodování celorepublikový unikát. Nepružná ekonomika ale tehdy nestačila zásobit ani tuto výkladní skříň moderního socialistického bydlení. Reportáž Petra Sojky připomene historii i současnost DBK.
24. května 1391 byla na místě bývalého hřbitova, uprostřed Starého Města, založena Betlémská kaple. Hlavním motivem bylo umožnit kázání v českém jazyce. Od roku 1402 tu jako kazatel působil Mistr Jan Hus. Jeho kázání v Betlémské kapli je mimochodem zobrazeno Alfonsem Muchou na jednom z velkých pláten slavné a v současnosti velmi aktuální Slovanské epopeje.
Současná Betlémská kaple ale pochopitelně není tou, v níž Hus působil. Původní kapli zbourali v 17. století a současná stavba je dílem architekta z řad ČVUT Jaroslava Fragnera, který ji postavil v letech 1949 až 54. V 80. letech minulého století pak došlo k dalším přístavbám do vnitrobloku. Autorem byl architekt Jaroslav Sýkora.
Od přelomu 80. let užívá Betlémskou kapli České vysoké učení technické. Kromě svých vlastních akcí ji pronajímá také spřáteleným vysokým školám, uměleckým sdružením nebo nadačním spolkům. Kromě toho je Betlémská kaple přístupná turistům.
Pražská záchytka slaví - je tomu 60 let, kdy začala u Apolináře fungovat jako první zařízení svého druhu na světě. V Česku podle jejího vzoru postupně vzniklo 17 záchytek, praxi pak okoukali i v zahraničí. Zakladatelem záchytné stanice byl Jaroslav Skála, kterému se říkalo naděje a postrach českých alkoholiků.
Sté narozeniny slaví dominanta Dopravní haly Národního technického muzea - parní lokomotiva zvaná Hrboun, Hrbatá nebo Hrbáč. Přezdívky si vysloužila díky nezvyklému tvaru kotle. Parní unikát vyrobila v roce 1911 Českomoravská továrna na stroje v Praze a zdobí ho hned několik unikátních technických řešení.
Budova Národního domu v Karlíně, postavená ve stylu pozdní tzv. geometrické secese, je dílem architekta Josefa Sakaře. Dnes v ní sídlí Český rozhlas. Je tam umístěné i proslulé Studio A, kde natáčely a dodnes natáčejí naše přední orchestry taneční i populární hudby. Z karlínské budovy se ilegálně vysílalo i v srpnu 1968. Od roku 1991 začala z Karlína vysílat stanice Regina Praha. V roce 2002 byla pak budova postižena při povodních.
Stejně jako středověké hrady, tak i památník na Vítkově, který jako hrad působí, je opředen řadou mýtů a legend. Například, že je spojen sítí tunelů se Žižkovem nebo s Vojenským historickým ústavem. Velká část z nich se ale váže k mauzoleu Klementa Gottwalda. Pod skleněným sarkofágem tu bylo tělo prvního dělnického prezidenta vystaveno 9 let, od roku 1953 až do zpopelnění těla v roce 1962.
Letos je to přesně osmdesát let, co společnost A. a R. Aschenbergovi otvírala na rohu Perlové ulice a ulice 28. října v Praze obchodní dům Ara.
Mnozí si stavbu pamatují jako obchodní dům Perla, jak se tento bílý skvost jmenoval v dobách socialismu. Ze střechy této architektonicky zajímavé stavby, kam se ale běžný smrtelník obvykle nedostane, se otevírají unikátní výhledy na hlavní město. Kdysi slavný a velmi populární obchodní dům amerického střihu uzavřel své brány v osmdesátých letech a ke své původní funkci už se nikdy nevrátil. Před několika lety tu hlavní interiérové prostory obsadila banka.
Z metropole
Týden v regionech (Brno)
Týden v regionech (Ostrava)