Marocká ambasáda sídlí v hradčanské vile v Mickiewiczově ulici. Mnoho let zde fungovala kanadská ambasáda. Od roku 2007 tu úřadují Maročané.
Filipínskou vlajku velmi podobnou té naší, jenže s bílým klínem, můžete vidět vlát na nárožním paláci na Senovážném náměstí. Filipínský stát si pro svůj skromný zastupitelský úřad pronajal jedno patro. Rezidenční vila velvyslanectví se nachází v Praze 6.
Letos to už je 45 let, co na novobarokním zámečku v Troji vlaje vlajka Brazílie - nachází se tam rezidence ambasadora. Brazilie si tuhle krásnou vilu s venkovním bazénem zasazenou ve svahu, z níž je krásný pohled na Prahu a řeku, pronajala od diplomatického servisu v roce 1967. Úřad brazilského velvyslanectví sídlí od roku 2004 v centru Prahy v šlechtickém paláci v Panské ulici.
Ukrajinská ambasáda sídlí ve známé bubenečské diplomatické čtvrti a má k dispozici vlastně dvě vily. Ta, v níž jsou diplomaté, je bývalým majetkem židovské rodiny. Od jejích potomků ji Ukrajina před devatenácti lety odkoupila. V sousední vile ještě nedávno bydlel švýcarský velvyslanec, teď tu sídlí ukrajinský konzulát.
Japonské velvyslanectví sídlí v Turbovském paláci na Malé Straně už více než 90 let. Japonsko ho koupilo hned na začátku 20. let 20. století. Palác ve druhé polovině 18. století na místě měšťanských domů postavili Turbové, šlechtická rodina, která vlastnila statky na Mělnicku.
Další díl seriálu o zastupitelských úřadech v hlavním městě - tentokrát o Velvyslanectví Rumunska, které sídlí v Nerudově ulici na Malé Straně v Morzinském paláci. Jeho současná podoba je výsledkem barokní přestavby z dílny Jana Blažeje Santiniho. Sochařskou výzdobu provedl další velikán své doby Ferdinand Maxmilián Brokoff.
Až v pražských ulicích potkáte pána v obleku jedoucího na podivném kole s korbou, na 99 procent se bude jednat o dánského velvyslance. Dánské velvyslanectví sídlí od roku 1997 na Maltézském náměstí. Zatímco úřad se nachází na Malé Straně, rezidenci ambasadora má Dánsko už 65 let v novobarokní vile na Vinohradech u parku Grébovka. Pronajímá si jí od Diplomatického servisu.
Britské velvyslanectví se nachází v Thunovském paláci na Malé Straně. Výstavní dům na místě Thunovského paláce stával už v období gotiky. Z něj se dochovalo jen základové zdivo, z konce 16. století však pocházejí viditelné části domu. Chloubou velvyslanectví je renesanční sál, v němž se ještě donedávna konaly tiskové konference. Paláci obklopenému zahradou dal název Thunovský až salcburský arcibiskup Osvald Thun. Thunové palác získali po bitvě na Bílé hoře a vlastnili ho skoro 270 let. Na konci 18. století, kdy palác obýval Jan Josef František Thun, své sídlo proměnil v jeden z předních pražských salonů, kde se scházely významné osobnosti kulturního a společenského života. Velká Británie otevřela svůj zastupitelský úřad v Československu v roce 1919.
Velvyslanecký úřad Mexické federativní republiky se nachází v samém centru Prahy. Jednopatrový dům v ulici v Jirchářích si mexický stát pronajímá a diplomaté sem přesídlili z Tróje v roce 2008. V nájmu má Mexiko i rezidenci ambasadora, neobarokní vilu postavenou na počátku 20. století v dnes diplomatické čtvrti v Bubenči, v Praze 6 v ulici Na Zátorce.
Další díl seriálu o budovách zastupitelských úřadů tentokrát představuje sídlo Velvyslanectví Ruské federace v Praze. Ambasáda sídlí v paláci, který postavil v Bubenči Bedřich Petschek v polovině 20. let 20. století. Sovětský svaz dostal palác darem jako výraz poděkování za osvobození Československa na základě dekretu, který prezident Edvard Beneš vydal v červnu 1945. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 tento majetek přešel do vlastnictví Ruské federace. Od 70. let, kdy vedle Petschkovy vily vyrostl objekt pro ruskou administrativu, slouží historická budova výhradně k reprezentačním účelům.
Další díl seriálu o ambasádách a rezidencích zahraničních velvyslanectví v Praze - tentokrát Norského království. Rezidence norského velvyslanectví sídlí v krásné vile v Bubenči, zatímco samotná ambasáda stojí v Hellichově ulici na Malé Straně ve stejném objektu jako velvyslanectví Japonska a Finska.
Další díl seriálu o pražských ambasádách a jejich rezidencích přibližuje velvyslanectví Belgického království. Ambasáda sídlí ve Valdštejnské ulici v domě, který v roce 1915 postavil architekt Vojtěch Velflík. Ambasáda je tu od roku 1919. V 60. letech pak jako rezidence velvyslanectví začala sloužit vila v Bubenči.
Bulharská ambasáda sídlí v Krakovské ulici - několik desítek metrů od Václavského náměstí - už 63 let. Budova velvyslanectví nepůsobí z ulice příliš vznešeným dojmem, připomíná spíše starý činžovní dům. Vejde-li ale návštěvník do zahrady a následně do interiérů, každý musí změnit názor. Tento klasicistní palác zde stojí od roku 1847. V jeho salonech i saloncích, stejně jako na zahradě se kromě recepcí a oficiálních schůzek čas od času konají také koncerty a výstavy, jež doplňují nabídku akcí jinak zajišťovaných a pořádaných kulturním institutem.
V seriálu o pražských ambasádách vás tentokrát zavedeme na italské výsostné území. Italská ambasáda sídlí na Malé Straně v Nerudově ulici v Thun-Hohenštejnském paláci. Thun-Hohensteinové ale nevlastnili tento palác od nepaměti. Už v 16. století tu zcelením několika měšťanských domů vznikl první palác, od roku 1602 vlastněný Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka. Po vymření Slavatů získává palác o sto let později Norbert Vincenc z Kolowrat. Za něj dochází v letech 1720 až 1725 k současné barokní přestavbě podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Až v roce 1768 získávají palác jako dědictví právě Thun-Hohensteinové, po nichž nese stavba své jméno. Thun-Hohenštejnský palác vlastní italský stát od roku 1924.
V dnešním putování po zastupitelských úřadech cizích států se vypravíme na Smíchov, kde sídlí Rakouské velvyslanectví a taky na Hradčany do rezidence ambasadora. Budova velvyslanectví v ulici Viktora Huga byla postavena v novorenesančním slohu na konci 80. let 19. století. Smíchovský palác v roce 1922 koupila Rakouská republika pro svůj zastupitelský úřad. Po připojení Rakouska k Třetí říši v roce 1938 se diplomatické styky s Československem přerušily a budova velvyslanectví připadla německým úřadům. Ovšem hned po osvobození Prahy se velvyslanec Ferdinand Marek, kterým mimochodem nikdy nebyl odvolaný, opět ujal svého úřadu.
Krásné bydlení s výhledem na Jelení příkop a honosné sály určené k reprezentaci poskytuje rakouským velvyslancům rezidence nacházející se v paláci Hložků ze Žampachu na Hradčanech. Palác jako konfiskát získal po druhé světové válce Československý stát a v roce 1953 ho začal Rakousku pronajímat.
Z metropole
Týden v regionech (Brno)
Týden v regionech (Ostrava)