Spojení s vědou ze všech stran. Připravili V. Dvořák a V. Kunz
Obsah dílu
Vědci usilují vyrobit droboučké robotky o velikosti desítek až stovek mikrometrů ? tedy velikosti například rostlinné buňky. V jejich představách je částice tvořena obalem, podobně jako bakterie nebo améba, a bude v určitém prostředí, třeba v krvi „plavat“. Schopností robotků se bude využívat například v medicíně. Kromě medicíny pak v zemědělství a lesnictví, kdy nechceme půdu zamořovat chemickými látkami, ale při velkovýrobě je potřebujeme aplikovat proti plísním, houbám, či jiným škůdcům. Další oblastí je čištění a úklid všeobecně, jak látek, tak i prostředí. Otevírá se tak oblast inteligentního čištění…
Jak se z jediné buňky může vyvinout celý živočich? Jak vznikají buňky specializované na svůj úkol? A jak buňky poznají, kde se mají usadit, aby vytvořily celý funkční orgán? Odpovědět na tyto zapeklité otázky by měl výzkum v basilejském Biocentru, který podporuje Evropská komise…
Přírodní zákony, které využívají ptáci, letadla a draci k tomu, aby se vznesli a odletěli, jsou stejné. Jedná se o fascinující a přitom velmi jednoduchou matematiku a fyziku. Přidejte se k Michaelovi a postavte si vlastního draka! Při té příležitosti odhalíte vědu, která obklopuje tajemství jeho letu a také zjistíte, proč materiály pocházející z Číny umožnily jeho vznik.
Chemické roboty
Naši vědci nyní usilují vyrobit droboučké robotky o velikosti desítek až stovek mikrometrů – tedy velikosti například rostlinné buňky. Tyto částice by mohly v určitém prostředí, třeba v krvi, „plavat“, takže by se daly využít například v medicíně. V částicích totiž může být uskladněno léčivo, které by se uvolnilo jen v bezprostřední blízkosti nádoru. Před částicemi - roboty - se ale otevírá daleko širší pole působnosti, především v zemědělství a lesnictví, kdy nechceme půdu zamořovat chemickými látkami, ale potřebujeme je aplikovat proti plísním, houbám či jiným škůdcům. Otevírá se tu také oblast inteligentního čištění, kdy by bylo možné vydezinfikovat jinak těžko dosažitelný prostor. Roboti by totiž měli zvládnout nezávislý pohyb v prostředí na základě takzvané chemotaxe, což je schopnost pohybovat se ve směru koncentrace nějaké látky, takže budou umět vyhledávat příslušný zdroj znečištění.
» Číst víceÚsvit života
Jak se z jediné buňky vyvine celý živočich? Jak vznikají buňky specializované na svůj úkol? A jak buňky poznají, kde se mají usadit, aby vytvořily celý funkční orgán? Odpovědět na tyto zapeklité otázky by měl výzkum v basilejském Biocentru, který podporuje Evropská komise. Předmětem studia jsou akvarijní rybičky známé jako Danio pruhované, neboli zebřičky. Jejich množení je jednoduché, z jikry do pulce se vyvinou za tři dny, což je pro výzkum nesmírně užitečné. Avšak mnohem důležitější je skutečnost, že vývoj probíhá ve vodě a embryo je průhledné, takže je možné pozorovat vznik orgánů. Výsledky výzkumu jsou neocenitelné – mimo jiné přispějí i k účinnějšímu způsobu léčby rakoviny.
» Číst vícePojďme si pustit draka
Přírodní zákony, které využívají ptáci, letadla a draci k tomu, aby se vznesli a odletěli, jsou stejné. Jedná se o fascinující a přitom velmi jednoduchou matematiku a fyziku. Přidejte se k Michaelovi a postavte si vlastního draka! Při té příležitosti odhalíte vědu, která obklopuje tajemství jeho letu, a také zjistíte, proč materiály pocházející z Číny umožnily jeho vznik.
» Číst více