Tatiana Drexler
Táňo, vy jste ve StarDance od začátku. Jak moc vám projekt přirostl k srdci?
V první řadě byl jen Zdeněk Chlopčík, já nastoupila až do druhé. Začalo to tak, že mi zatelefonoval nějaký pán z České televize s tím, že proběhla první řada a všechno bylo super, ale aby byla porota stoprocentní, představují si, že by tam s panem Chlopčíkem měla být ještě žena. A pan Odstrčil, který byl tehdy prezidentem Českého svazu tanečního sportu, jim dal tip na jednu slovenskou paní, která trénuje mnoho českých párů, je veselá, a tak by se na to možná hodila. Pozvali si mě do České televize a všichni hned nabyli přesvědčení, že to půjde. Pro mě to byl trochu šok a měla jsem i strach, ale jsem od té doby stále tady, takže se pánové ve svém úsudku tenkrát asi přece jen nemýlili.
Jste jednou z mála, kdo může hodnotit vývoj dvacetiletého projektu. Jak se od té doby StarDance posunula?
Nemyslím si, že se musí všechno posouvat. Naopak jsem přesvědčena, že když je něco dobré, není třeba nic moc měnit. Nepatřím k těm, kdo chtějí mít stále něco lepší, vyšší, větší… Ale žila jsem sportem, kde to takhle je, tak jsem tím možná jen přesycená.
Sledovanost pořadu je čím dál vyšší. Překvapuje vás, že se diváci tak rádi baví pozorováním jiných lidí při tanci?
Nad tím jsem hodně přemýšlela a podle mě se na StarDance lidé tak rádi dívají proto, že jim soutěž dopřává poznat profesionálně velmi úspěšné osobnosti v jiném světle. Podle mě nejde ani tak o jejich taneční umění, jako spíš o to, že ukážou část své osobnosti, kterou mají jindy díky své profesionalitě pod kontrolou. Během tance na to ale najednou nemají čas, a tak je náhle vidíme v úplně nových situacích, z jiných úhlů, prostě úplně jinak. A to odhalování je pro diváky určitě nesmírně atraktivní.
Žijete v Německu. Jsou tam podobné televizní formáty v oblibě?
V Německu běží soutěž už mnoho let, a když jsem nechala ChatGPT vyhodnotit, jak jsou na tom obě země ve sledování, samozřejmě s přihlédnutím k počtu obyvatel, vyšlo najevo, že jsme v Česku s obrovským odstupem první. Ale třeba kecal, protože ví, že jsem v porotě. Nicméně si myslím, že je to díky tomu, že StarDance vysílá veřejnoprávní Česká televize, která je jednoduše otevřená všem možným směrům a má přístup ke hvězdám širokého spektra. Tak jen doufejme, že zůstane nezávislá.
Představte si, že by vás šel požádat o tanec někdo z minulých účastníků, kdo by to měl být a proč?
Já jsem si za těch dvacet let oblíbila tolik českých osobností, že bych považovala za nespravedlivé, kdybych se teď měla rozhodnout jen pro jednu. Přestože jsem porotce, který je v této soutěži nepřítel účinkujících, dostalo se mi od mnoha z nich tolik přívětivosti, vlídnosti a lásky, že teď rozhodně nemohu volit, kdo by mi byl milejší.
Co byste popřála StarDance do další dekády?
Já bych přála StarDance mladou, velmi úspěšnou tanečnici, která si v budoucnu sedne do mého křesla, a soutěži jako takové přeju, aby pokračovala dalších sto roků a vedla si minimálně stejně úspěšně jako dnes.