Richard Genzer

Richarde, vy už jste takovým dobrým archivem StarDance, baví vás to ještě za pultíkem porotců? Na co se těšíte třeba letos?

Proseděl jsem už ve StarDance na židli tolik hodin, že bych snad v archivu mohl z fleku pracovat. Těším se, jako vždy, na nové soutěžící, ale tento rok mám největší radost z návratu pana Chlopčíka. Moravský kat Mydlář je zpět!

Jste diváky mezi porotci vnímán jako bavič, což není snadné – nemusíte mít vždy náladu bavit národ. Nebyl byste někdy raději právě za toho kata? Nezkusíte si to s panem Chlopčíkem prohodit?

Prohodit si to s panem Chlopčíkem nechci. Ani roli porotce, ani roli životní. On pořád tančí, což já už ne, a na Moravě bych si nezvykl, i když dům má moc pěkný.

Co podle vás tolik fascinuje diváky na tanečních soutěžích? Fandí diváci podle vás spíš loserům, aby nepřišli o zábavu, nebo férově hlasují pro ty, kdo umí?

Diváky fascinuje ten klid, který StarDance nabízí, i když při vyřazování to jsou pěkné nervy. A k té druhé otázce – diváci hlasují, aspoň myslím, hlavně podle sympatií. Proto dali tenkrát víc hlasů Gondíkovi než mně.

Když máte příležitost jít si zatančit, vítáte ji, nebo vás plesy a podobné veselí nechávají chladného? Zatančíte si třeba někdy spontánně?

Tanec pro mě byl povolání a radost. Dnes už horor a strach, že zemřu. Tanci se vyhýbám asi jako diabetik cukrárně, ale v divadle a v muzikálech mi nic jiného nezbývá. Tam se musím rozvlnit.

Popřejete něco oslavenci StarDance do dalších dvaceti let?

StarDance je na světě už dvacet let? To musel být Marek Eben ještě v pubertě, když s tím pořadem začínal! Řeknu to jako rodič: Milá StarDance, jsi plnoletá, dělej si, co chceš!