Rozhovor se Sarou Sandeva
Saro, jakými múzickými talenty kromě hereckého ještě vládnete? Patří mezi ně tanec?
No, to uvidíme. Jako malá jsem chodila do dramatického kroužku na zpěv i tancování. Tanec mi dokonce zůstal v poměrně intenzivní formě až do třinácti let, ale tancovala jsem street dance a hip hop, což je něco úplně jiného. Myslím, že k herectví tyhle věci patří. O to víc mě třeba mrzí, že neumím hrát na žádný hudební nástroj, ačkoliv jsem se učila na piano. Bohužel, škola mi ho tak zošklivila, že jsem pak už nepokračovala. To je jedna z věcí, kterou bych jednou chtěla dohnat. Připadá mi krásné, když žena umí hrát na piano.
Můžete nám popsat, jak probíhalo vaše zvažování nabídky účasti ve StarDance?
Splnil se mi můj dětský sen, protože StarDance jsem vždycky sledovala a moc se mi to líbilo. Nicméně jsem si to musela nechat projít hlavou, protože jsem věděla, že to je rozhodnutí, které člověk musí fakt zvážit. A tak jsem si sedla se svým tehdy snoubencem a řešili jsme to společně, protože je to samozřejmě hodně náročné i časově, tak aby se to dalo všechno skloubit. Ale někde uvnitř jsem byla dávno rozhodnutá do toho jít na 100 %.
Váš manžel Jakub byl součástí loňské StarDance Tour jako muzikant. Byla jste se podívat?
Byla jsem se podívat. Ale součástí StarDance už byla v minulosti spousta našich známých, moje tchyně Dana Batulková StarDance vyhrála a Jakubův tatínek David Prachař byl ve StarDance před třemi lety. Od nich ale také vím, jak moc je to náročné. Ale já, když do něčeho jdu, jdu do toho naplno, takže mi vyhovuje, když je to intenzivní. Myslím, že to tento projekt vyžaduje. Udělala jsem ale takovou chytrou věc, a sice tu, že v době StarDance mám pouze a jen StarDance.
Co všechno jste se rozhodla položit na oltář taneční soutěže?
V té době jsem tam ještě jiný projekt neměla. V létě jsem hrála v Shakespearovských slavnostech i Martu, ale to se dalo s tréninky zvládnout. A jakmile začnou přímé přenosy, budu mít opravdu jen StarDance. Samozřejmě může přijít projekt, který budu chtít dělat a třeba ho i vezmu, ale už jsem se opravdu naučila, že mít jeden, maximálně dva projekty na období, kdy se to děje a točí, je maximum. Vyčerpání mi nedělá dobře ani fyzicky, ani psychicky. Snažím se proto všechny projekty užívat a věnovat se jim na 100 %.
Stihla jste před StarDance dovolenou?
Naplánovali jsme si, že léto strávíme u nás ve srubu na Slapech, takže odjet do přírody na chalupu šlo i během tréninků.
Vzpomenete si, kdy a s kým jste v životě poprvé tančila?
Určitě to byl někdo z rodiny na nějaké oslavě, protože na našich oslavách se skoro vždycky tancuje. Mám fotky, na kterých stojím jako malá na židli a tančím. Pořád jsem tancovala, zpívala, běhala, hrála, takže naši měli veselo. Byla jsem živel.
Z čeho, co vás v soutěži čeká nebo se týká účasti v soutěži, máte respekt?
Trochu se bojím přímého přenosu, protože s tím nemám moc zkušeností. Jsem také docela introvert a poslední dobou to sílí. Navíc když točím, jsem v nějaké roli, ale tady budu sama za sebe. Rozhovory na kameru, když nemusím, nedělám. Tak z toho všeho mám respekt. Na druhou stranu se zároveň těším na to, že se rozhýbu a dosáhnu na nějakou kondičku, aby to to moje tělo zvládlo. A ono to zvládne, jen to bude delší cesta.
Vaším druhým domovem bude brzy šatna v útrobách holešovického výstaviště. Máte připravené nějaké talismany nebo věci, které vám vytvoří pohodu?
Na Letních shakespearovských slavnostech se moje šatna postupně zaplňovala nejrůznějšími věcmi, které jsem dostala po představení. Takže v šatně mívám věci tohoto typu a zatím si ještě neumím představit, jak vypadá šatna StarDance. Možná si vezmu nějaký difuzér…
Kdo bude vaším největším fanouškem?
Myslím, že Jakub a celá moje rodina. Už to mají všichni v kalendářích. Samozřejmě záleží, jak dlouho se v soutěži udržím, takže je s sebou pro jistotu vezmu na první a druhé kolo, aby mě viděli tančit, protože co kdyby náhodou…