Marta Jandová & Martin Prágr
Tanečník, choreograf a lektor, vítěz mistrovství republiky, se účasti v soutěži StarDance zhostí letos již popáté. Zatančil si s biatlonistkou Gabrielou Soukalovou, herečkou Simonou Babčákovou, modelkou a moderátorkou Ivou Kubelkovou, herečkou Martou Dancingerovou a nyní do jeho náruče míří další Marta, kterou zná celá parta – rocková dračice, muzikantka a zpěvačka Marta Jandová. To bude nářez!
První dojmy
Marta: Hodně jsem přemýšlela, s kým bych chtěla tančit. Vůbec jsem si nedokázala představit, kdo by to měl být. A vysnila jsem si někoho, s kým to nebude jen dril, ale také sranda. Protože já chci obojí! Nechci tančit jen kvůli úspěchu, chci si to užít a mít vedle sebe někoho, kdo mě opravdu povede, kdo mi dá i pořádně zabrat, ale taky dokáže říct: Neboj, to zvládneš! Já totiž potřebuju i pochválit. Takže když jsem uviděla Martina, pomyslela jsem si, že jsem ve správných rukou. Už teď se těším.
Martin: Když jsem zjistil, že mou partnerkou je Marta Jandová, rozsvítil jsem se radostí. Tato usměvavá, pozitivní a úspěšná žena bude tančit po mém boku? OK… Tak na to se už teď moc těším!
Medailonky
Marta Jandová
O mně: Jmenuji se Marta Jandová, je mi 52 let a pocházím z Prahy, kde žiju. Jsem zpěvačkou německé rockové kapely Die Happy, se kterou zpívám už od roku 1993. Po 16 letech v Německu jsem se vrátila zpět do České republiky, našla si tu lásku, porodila nám naši dceru Marušku a mimo jiné začala svůj sólový hudební projekt v češtině. Už šest let mám také svůj vlastní pořad na rádiu Frekvence 1, seděla jsem v porotách různých talentových soutěží a pár let hrála v několika muzikálech.
O odvaze: Už několik let jsem pozvánky do této soutěže odmítala. Hlavně když byla moje dcera Maruška ještě malá, nechtěla jsem ji zanedbávat. Teď už mě ale tolik nepotřebuje, a proto asi nastal čas. Když mi zazvonil telefon s touto nabídkou, hned jsem věděla, že tentokrát neodmítnu. Vše se prostě děje tak, jak má.
O rituálech: Moje dcera miluje hudbu stejně jako já. Ona je tím, kdo neustále vybízí k tanci na své oblíbené písničky. Já si doma totiž spíš pustím něco příjemného, odpočinkového. Ale s ní samozřejmě tančím vždy a ráda. Tanec je pro mě vlastně takovým znamením pohody – když se tělo zapotí, duše si odpočine. Vzpomínám, jak jsem kdysi v Německu pracovala v jednom koncertním klubu a šla se podívat na techno party, i když techno nemusím. Ale najednou mě to chytlo, vlezla jsem do toho největšího houfu lidí, zavřela oči a asi půl hodiny bez přestání trsala. Ten pohyb byl osvobozující.
O inspiraci: K tanci mě přivedla maminka. Sama byla profesionální tanečnicí, a tak mě v šesti letech poslala do baletu. Chodila jsem tam 6 let, ale nedělala jsem žádné pokroky a moc mě to nebavilo. Díky tomu mám ale docela dobré postavení těla a rovnou páteř. Jako malá jsem zbožňovala taneční skupinu Uno. Toužila jsem se stát jejich členkou, a tak jsem doma nějakou dobu zkoušela tančit jako oni. Moc mi to nešlo, a proto obdivuji všechny, kdo tanec ovládají. Ale troškou se učím a třeba to ještě doženu.
O tanci: Nemám ráda strohé pohyby, miluji moderní tanec. Nekonvenční a sexy. A i když v tancích musí být řád, líbí se mi, když se občas vybočí. Trošku chilli papriček do toho tance.
O reakcích: Musím říct, že všichni v mém okolí jsou mým rozhodnutím tančit absolutně nadšení. A to mě těší. Také často slyším, jak to bude náročné. Ale to jsem věděla už když jsem nabídku přijala.
O snech: No tak vyhrát by chtěl asi každý. Takže i já. Taktiku zatím nemám, ale určitě si chci máknout a být pilná, ale nezapomenout u toho na vášeň. Šprt jsem nikdy nebyla, ale dřina prostě musí být, když chce člověk něčeho dosáhnout. Chci se u toho ale také bavit.
Martin Prágr
O mně: Jsem Martin Prágr, během StarDance oslavím 32 narozeniny, pocházím z jihomoravského Hodonína a žiju v Praze. Tanci se věnuji od svých šesti let. Profesně aktuálně trávím nejvíc času na tanečních vystoupeních, například v Love2Dance, a těší mě, že mohu zkoušet i nové věci, třeba na společných show s Oskarem Hesem. A do toho individuálně tanec vyučuji. Volný čas trávím na stavbě svého vinného sklípku v Čejči na Moravě, s přáteli, a když mi to vyjde, vyrazím do Třince na hokej, zafandit Ocelářům. S přibývajícím věkem si uvědomuji, jak důležité je potkávat se s rodinou, takže pokud to jen trochu jde, zastavím se za babičkou a dědou na rajskou nebo zajedu na kávu za mámou a jejím manželem nebo pozdravit bráchovu rodinu a jeho malého syna.
O rozhodnutí: Tím, že mám možnost být součástí už páté televizní řady StarDance, vím, o jakých emocích a zážitcích tento projekt je. Ostatně život je o emocích, zážitcích a poznávání nových lidí, takže když je možnost to navíc ještě spojit s tancem a někoho něco nového naučit, není důvod tuto nabídku nepřijmout. Těším se na další životní okamžiky, které mi tahle cesta přinese.
O rituálech: Rituály mám, samozřejmě. Některé se točí kolem tance, kdy si před vstupem na parket musím vždy vyčistit boty kartáčem a namočit do vody. Bez toho tam nevlezu. Pak také v den přímého přenosu v konkrétních časových linkách volám určitým přátelům. Pokud by se stalo, že na tento čas našeho hovoru zapomenou, už mám v hlavě uloženo, že bude asi něco špatně.
O inspiraci: K tanci mě přivedla moje máma otázkou, zda se nechci jít učit tančit. Bez tohoto její konkrétního dotazu a nápadu by se to vlastně asi nestalo... A nejužitečnější radu mi také dala a stále dává máma: Hlavně si to běž užít a ať tě to stále baví!
O tanci: Je to týden, co jsem jel na vystoupení uměleckého souboru Lúčnica do Liptovského Mikuláše. Vidět střídat různé styly folkloru se živou hudbou a to, jak se všichni na jevišti baví a předávají publiku emoce té dané doby, to byl, musím říct, zážitek, jaký jsem už dlouho neměl možnost prožít. Ještě teď mám husí kůži.
O StarDance: Bude to úplně stejné jako v posledních dvou řadách. Jdu do toho s přáním, aby si moje taneční partnerka ze StarDance odnesla co nejlepší zážitky a ráda na to všechno zavzpomínala třeba i za dvacet let.
+2
