Dnes se zaměříme na Benešovy aktivity bezprostředně po skončení druhé světové války a taky na česko-slovenské vztahy. V květnu 1945 jej zastihneme v Brně a pak jej uvítáme v Praze, kde přes radost z vítězství kvasí nové problémy

Bezprostředně po skončení druhé světové války nastoupil Edvard Beneš několikadenní cestu z Košic do Prahy. 12. května dorazil do Brna. Z bezpečnostních důvodů se ve městě zdržel několik dní. Setkal se s vřelým přijetím, ale současně nepřestával řešit ohromné výzvy a problémy, které nová situace přinášela. Podle dobových svědectví našel v Brně i krátký oddech v prostředí jedné z místních legendárních vil, ve které byl ubytován a kterou díky zdařilé rekonstrukci můžeme obdivovat dodnes. 16. května se Edvard Beneš vrátil po šesti letech exilu do Prahy. Přivítání bylo velkolepé. Ale v pozadí návratu se rýsovaly dva problémy zásadně ohrožující budoucnost obnoveného Československa. Rostoucí vliv komunistů ve vnitřní politice a zejména rozhodující zahraničně politická mocenská převaha Sovětského svazu v důsledku vítězného postupu Rudé armády do středu Evropy. Při poválečném obnovování československé státnosti navazoval Beneš na myšlenku společného státu Čechů a Slováků z roku 1918. Už tehdy byla logická, ale její prosazení nebylo jednoduché. Pokud by totiž vytvořili stát zhruba na historickém území českého království, vznikl by problém. Jeden národnostní stát – Rakousko – Uhersko – by nahradili jiným. Řekněme Českou republikou, kde by ale přes třetinu obyvatel tvořili Němci. A to nemuselo projít. Bylo zapotřebí vytvořit stát národní. I proto byli do společného státu přizváni Slováci a definována československá národnost

Stopáž25 minut
Rok výroby 2018
 ST HD
ŽánrDokument