Turbulence

Hodnocení pořadu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 2147  
Sdílet
| Poslat odkaz

Téma

Pravidelně pro vás chystáme reportáž na zajímavé téma, svázané s počasím doma nebo ve světě.

29. 12. 2013

Někdo zimu miluje, jiný ji nesnáší. Samozřejmě každý pocitově snáší nízké teploty jinak. Všichni ale máme jedno společné – touhu se zahřát. Děláme pro to ale ty správné věci? Odpovědi zjišťovala Edita Valentová.

přehrát video

22. 12. 2013

O počasí na Vánoce jsme toho už natočili hodně. Edita Valentová se proto tentokrát podívala na tyto křesťanské svátky trochu jinak. V následující reportáži tak procestujeme svět a čeká nás i trocha exotiky.

15. 12. 2013

V létě vysoká vlhkost vzduchu, v zimě silný vítr – to jsou důvody, proč se naše vnímání tepla či chladu může zásadně lišit od hodnoty, kterou vidíme na teploměru. Jak se počítá pocitová teplota a jak přežít extrémní chlad? Točil Antonín Šimůnek.

8. 12. 2013

Rychlé proměny počasí na horách dokáží lidi zaskočit v každém ročním období. A hlavně v zimě můžou znamenat i smrtelné nebezpečí. Proč je ale vlastně počasí na horách tak proměnlivé? Zjišťoval Antonín Šimůnek.

1. 12. 2013

Nebezpečné povětrnostní jevy a vůbec počasí může leckdy zásadně proměnit lidské osudy. V Anketě jsme se vás ptali, jaké přírodní jevy ve vás vzbuzují největší respekt. Sopky a zemětřesení těsně zvítězily před hurikány, tajfuny a cyklóny.

Jak moc ovlivnily přírodní procesy lidské dějiny od počátků života až po současnost? Mnohdy zásadní okamžiky historie rozhodlo právě počasí. A nemusely to být zdaleka jen jeho nejobávanější projevy. Točila Edita Valentová.

24. 11. 2013

Zprvu to byl jen neobyčejný koníček, pak se ale dočkala i úspěchu. Od té doby zná Zdeňku Polaneckou celá Česká republika. Loni v létě na své meteorologické zahrádce naměřila teplotní rekord. Oficiálně ho uznal i Český hydrometeorologický ústav. Paní Polanecká je totiž jedním z osmi set dobrovolných pozorovatelů, kteří s ústavem spolupracují.

17. 11. 2013

Když z mraku prší, můžete se v našich zeměpisných šířkách spolehnout, že jsou v něm ledové částice. Z čistě vodního oblaku totiž u nás může nejvýš mrholit. Jaký je ale v pořádných dešťových nebo sněhových mracích poměr vody a ledu? Řada z vás si asi při odpovědi na naší anketní otázku řekla, že nad našimi hlavami obvykle od určité výšky mrzne, tak musí být ledu víc. Jenže voda v oblacích obvykle mrzne až při teplotách -10 až -12 stupňů. Takže správná odpověď je zhruba stejně vody i ledu.

10. 11. 2013

Jak fotit fenomény počasí? To je téma pro Antonína Šimůnka. Vyrazil točit na výstavu Pavla Taclíka do Vrchlabí, o optických jevech bude mluvit s Tomášem Tržickým a zabývat se bude i intervalovým snímkováním oblačnosti – to spolu s Martinem Setvákem.

3. 11. 2013

Dvě tisíciny sekundy - o tolik je dnes den delší než před 100 lety. Důvod? Zpomalování rotace Země kolem osy, což se děje vlivem gravitační síly Měsíce a Slunce. Změny otáčení naší planety ale ovlivňuje i odtávání ledovců nebo proudění větrů v atmosféře. Detaily nabídla reportáž Antonína Šimůnka.

27. 10. 2013

Už od léta se můžeme dočíst v novinách o tom, jaká bude letoší zima. Podobné články se objevují každý rok – stejně jako předpovědi podle chování mravenců nebo srsti zvířat. Dokážeme ale vůbec předpovědět charakter počasí na několik měsíců dopředu? Co je už teď možné říct o nadcházející zimně. Zjišťoval to Antonín Šimůnek.

20. 10. 2013

Možná už jste to zažili, není vidět na krok a přesto letadlo bezpečně dosedne na dráhu… Téma tentokrát chystá Tonda Šimůnek: „Co znamenají mlhy pro bezpečnost v letecké dopravě – pro odpověď na tuhle otázku hledám meteorologickou stanici na pražském letišti Václava Havla. Podle zpráv tamních meteorologů upravuje Řízení letového provozu režim přistávání a vzletů. Dozvíte se taky, jak mlha vzniká, proč se obtížně předpovídá nebo co se skrývá pod pojmem Brockenské strašidlo.“

13. 10. 2013

Na obrazovce se objevují denně a přináší nejaktuálnější informace o počasí. Co všechno jejich práce obnáší a kdo jsou vlastně televizní rosničky? Pod pokličku novodobé předpovědi počasí v České televizi nahlédla Edita Valentová.

6. 10. 2013

Minulý týden vydal Mezivládní panel pro klimatickou změnu novou zprávu. Lidé jsou podle ní z 95 % odpovědní za současné změny klimatu. Omezovat nebo neomezovat produkci skleníkových plynů? Na tuhle otázku lidstvo nemá jednoznačnou odpověď. Existují ale i jiná řešení: například technologie, které dokáží některé skleníkové plyny z ovzduší odebrat. Dají se dokonce využít jako materiál nebo zdroj energie. Zatím ale nejsou dost účinné, stane se to jednou?

29. 9. 2013

Reportáž do rubriky „Téma“ připravil Antonín Šimůnek. Zaměřil se na to, kdy obvykle padá první sníh, kdy u nás napadl nejdřív, kdy naopak nejpozději. Připomene a zodpoví tak i anketní otázku, jak to bylo se sněhem v loni. Kdo si pamatuje, tak ví, že v nížinách se první sníh objevil už 27. října a byla to tehdy pořádná sněhová kalamita.

22. 9. 2013

Turbulence z meteorologické observatoře v Praze na Libuši, hlavního uzlu, do kterého se sbíhají obrazové informace o tom, kudy prochází oblačnost, déšť, přeháňky nebo dokonce bouřky. A bouřkám patří i téma dnešního dílu. Bylo jich letos v létě hodně, nebo málo ve srovnání s ostatními roky? A co síla jejich projevů? Zjišťovala Edita Valentová

15. 9. 2013

Konec léta a začátek podzimu je doba, kdy od nás odlétají stěhovaví ptáci. Vydávají se na jih Evropy a do Afriky – velmi často až do oblastí jižně od Sahary. Odletu ptáků na přelomu léta a podzimu se týkala i naše anketní otázka – a nejvíc hlasujících si tohle období spojuje s odletem vlaštovek. Jak dlouhé přelety ptáků ovlivňuje počasí – to zjišťoval od ornitologů při pravidelném odchytu ptáků na jihozápadě Prahy Antonín Šimůnek.

8. 9. 2013

V tématu jsme tentokrát počítali tropické dny letošního léta. Edita Valentová zjišťovala, co vedrům předcházelo i to, jak často se tak vysoké teploty v Česku vyskytují.

30. 6. 2013

Letní měsíce jsou období, kdy často přicházejí bleskové povodně. Vyvolávají je obvykle bouřky, které s sebou přinášejí přívalové deště. I malý potok pak může během několika minut vystoupat o několik metrů. Jaká je možnost bleskové povodně předpovědět? Prozradila reportáž Antonína Šimůnka.

23. 6. 2013

Meteorologická observatoř v Košeticích na Pelhřimovsku oslavila v pondělí 25 let své existence. Zároveň veřejnosti představila dokončenou atmosférickou stanici. Čidla na 250 metrů vysokém stožáru budou měřit mimo jiné koncentrace skleníkových plynů a ozónu. V Košeticích natáčela Edita Valentová.

16. 6. 2013

Větrná energie - alternativní zdroj elektřiny, který ale v řadě lidí probouzí poněkud negativní emoce. Američané teď ale v oblasti větrné energie chystají malou revoluci - a ta by její pověst značně vylepšit. Přišli totiž s technologií, díky které jsou schopni zkonstruovat údajně až šestkrát účinnější větrné elektrárny. A taky levnější. Jak budou vypadat, a co na ně říkají čeští odborníci, to ve své reportáži zjišťovala Edita Valentová.

9. 6. 2013

Nemůže být v tomto týdnu jiné – povodně roku 2013. Novináři je často srovnávali s těmi, které si ještě živě pamatujeme z roku 2002. V čem si byly podobné a v čem se lišily? Mapoval Michal Žák.

26. 5. 2013

Bouřková sezóna v Česku začala. Před námi jsou měsíce, ve kterých se můžou vyskytnout bouřky doprovázené nebezpečnými jevy, a právě na ně se ve své reportáži zaměřila Edita Valentová.

19. 5. 2013 – Téma

Antonín Šimůnek připravil reportáž přímo z výpočetního střediska modelu Aladin. Předpovědní data vytváří na 54 hodin dopředu. Vychází z veškerých dostupných informací o stavu počasí (z měření z pozemních stanic, z meteorologických balonů nebo z družic) a zpracovává je pomocí složitých početních operací. Výsledky jsou dostupné nejen meteorologům, ale díky nové aplikaci je můžou využívat také uživatelé chytrých telefonů. V reportáži se dozvíte, jak meteorologické modelování funguje. A taky to, které jevy dokáže předpovědět spolehlivě a které obtížněji.

12. 5. 2013 – Téma

Začátkem května napsal deník Právo zprávu o výzkumu petrohradské observatoře Pulkovo. Po roce 2030 podle něj klesnou průměrné roční teploty a ochlazení bude trvat dvě stě až dvě stě padesát let. Důvodem má být slábnoucí sluneční aktivita a Zemi čeká podle odborníků z observatoře malá doba ledová – podobná, jako v 17. století. Jaký vliv má sluneční aktivita na zemské klima a čeká skutečně Zemi výrazné ochlazení? Natáčel Antonín Šimůnek.

5. 5. 2013

Architekti umějí navrhnout dům, který se dokáže přizpůsobit rozmarům počasí. Narozdíl od inteligentních fasád, které jsou už poměrně běžné, inteligentní dům zůstává pro obyčejné smrtelníky nedosažitelným snem. Důvod je prostý – stojí moc peněz. Přesto takových domů ve světě přibývá. A právě na ně se tentokrát zaměřila Edita Valentová.

28. 4. 2013

Jaro na sebe letos nechalo opravdu dlouho čekat. Chladné teploty přetrvávaly až do začátku března a v posledních dnech je vystřídalo téměř letní počasí. Některé rostliny vykvetly až o měsíc později než v jiných letech. Díky vysokým teplotám posledních dnů příroda zpoždění rychle dohání. Jaký vliv má letošní pozdní příchod jara na vegetaci, prozradí reportáž Antonína Šimůnka.

21. 4. 2013

Antonín Šimůnek se vydal spolu s hydrologem Liborem Ellederem z ČHMÚ pátrat po památkách velkých historických povodní v Polabí. Zastavili se třeba ve Staré Boleslavi. Právě tam byl původní soutok Jizery a Labe. Až na začátku osmnáctého století byla Jizera svedena do koryta u Toušně. Při povodních, například v roce 2006, se ale přechodně do původního koryta vrací. Míst, která navštívili, bylo ale víc.

31. 3. 2013

Náhlá ochlazení, přechody teplých front i dlouhé inverze – takové projevy počasí znamenají větší zátěž pro lidský organizmus. Lidé, kteří jsou na výkyvy počasí citlivější, při nich můžou mít zdravotní potíže a pro pacienty s nemocemi srdce a cév znamenají velké zdravotní riziko. O tom, jak ovlivňují výkyvy počasí lidský organizmus, natáčel Antonín Šimůnek.

24. 3. 2013

Antonín Šimůnek pro Vás připravil reportáž o expedičním měření sněhu. V pondělí pro Vás natáčel na Lysé hoře v Krkonoších. Hydrologové z Jablonce nad Nisou, se kterými se tam setkal, vyrážejí každé pondělí na skialpinistických lyžích na hřebeny měřit hustotu sněhu a výšku sněhové pokrývky. Ukázali jsme, jak takové měření vypadá a jaká má specifika oproti měření na meteorologických stanicích.

17. 3. 2013

Jak se měří vodní stavy a průtoky v řekách? A jaké přístroje hydrologové používají? Nakolik je měření spolehlivé a jak vše ovlivňují povodně? Zjišťoval Antonín Šimůnek.

10. 3. 2013

Turbulence při bouřce nikoho nepřekvapí. Může ale turbulence vzniknout i při jasné obloze? A dá se v takovém případě předpovědět tak, aby neohrozila provoz letadel? Odpověď hledala Edita Valentová.

3. 3. 2013

2. března to bylo přesně 35 let, kdy první československý kosmonaut Vladimír Remek letěl do vesmíru. Editu Valentovou při té příležitosti zajímalo, jak moc se v kosmonautice využívá předpověď počasí a jak je pro vesmírné výlety a návraty na Zem důležitá.

17. 2. 2013

Jaký vliv má počasí na naši náladu? Vstává se Vám raději, když venku svítí slunce, nebo když je zataženo a prší? A nakolik můžeme působení počasí na naši náladu ovlivnit my sami? Otázky, na které se pokusí odpovědět Antonín Šimůnek.

10. 2. 2013

Zdaleka ne všechno, co vidíte na obloze, má souvislost s počasím. My jsme se tentokrát zajímali, co všechno se může v atmosféře jevit jako nerozpoznatelné. Které z objektů jsou tajuplným UFO, a které z nich se dají jednoduše vysvětlit, zjišťovala Edita Valentová.

3. 2. 2013

Dnů s nízkými teplotami bylo zatím málo. Uprostřed ledna ale Česko čelilo silným mrazům. Nejnižší teploty jsou zatím z minulého víkendu, kdy na některých místech na Šumavě a na Jizerce klesly teploty až k mínus 30 stupňům. Česká republika v minulosti zažila ale teploty výrazně nižší. Mrazivé téma tentokrát pro Editu Valentovou a Veroniku Kabátovou.

27. 1. 2013

Lednový led – to je téma pro Michala Žáka. Mrzne voda vždycky při nule a jak dlouho musí být teploty pod nulou, aby se vytvořila vrstva ledu, která unese člověka? Dozvíte se v reportáži. Mimochodem nezůstaneme jen v Česku, ale zavítáme i k Bodamskému jezeru. Nechte se překvapit, proč právě tam…

20. 1. 2013

V blízkosti každé jaderné elektrárny v České republice se nachází meteorologická observatoř. Jaké jsou jejich úkoly a čím se jejich poslání liší od ostatních meteorologických stanic? Nejen na to odpověděla reportáž Antonína Šimůnka.

13. 1. 2013

V naší anketní otázce jsme se vás tentokrát zeptali na fén. Je to teplý horský vítr. Vzniká při přechodu vzduchu přes pohoří, při kterém se proudění vysušuje a mění teplotu. Jak k tomu dochází a jak fén ovlivňuje počasí v reportáži Antonína Šimůnka.

6. 1. 2013

Přes čtyři tisíce zásahů ročně má na kontě letecká záchranná služba v Hradci Králové. Aby byly úspěšné, musí záchranáři pravidelně trénovat. Samozřejmostí je spolupráce s meteorology, ale i vlastní znalost počasí a terénu. Letečtí záchranáři a meteorologové – téma tentokrát pro Editu Valentovou.

30. 12. 2012

Rok, kdy padlo absolutní teplotní maximum. A kdy to vypadalo, že by mohlo padnout i teplotní minimum. K tomu přívalové deště v létě a neobvykle silné ledy v zimě. Jaký byl rok 2012 z hlediska odborníků na počasí? Odpověď nabízí reportáž Antonína Šimůnka.

23. 12. 2012 – Téma

Ostře sledovaná předpověď na vánoce – s jakým předstihem lze seriózně
odpovědět, má smysl obracet se k pranostikám a jak se letos dařilo předpovídat numerickým modelům. Nejen to zjišťoval Pavel Borovička.

16. 12. 2012

Jak (nejen zimní) počasí trápí energetiky, co je pro ně největší problém a jak jsou pro ně důležité předpovědi počasí? Prozradí reportáž Antonína Šimůnka.

9. 12. 2012

Edita Valentová byla v horách už při přípravách na zimu. A na záběrech z tohoto týdne ukázala, jak se na chladnou sezónu přichystali v místech, kde počet návštěvníků od prosince do března mnohonásobně převyšuje počet místních obyvatel.

2. 12. 2012

Namrzající silnice a závěje sněhu začínají v tomto období trápit řidiče a zaměstnávat silničáře. Kdy silnice zasype sníh a kdy by je mohl pokrýt led, říkají speciální předpovědi silniční meteorologie. Data pro ně sbírá síť mnoha desítek silničních stanic. A podobný systém funguje i na vzletových a přistávacích drahách letišť, kde je bezpečný povrch ještě důležitější. O silniční meteorologii natáčel Antonín Šimůnek.

18. 11. 2012

Mlhy – bez nich si podzim v Česku ani neumíme představit. Přesto, kolik toho o nich víme? Z čeho se skládají, kolik obsahují vody a co jiného kromě ní? Jak se liší od oblaků a co je třeba k tomu, aby vznikly? Prozradí reportáž Antonína Šimůnka.

4. 11. 2012

Stále menšími a menšími částicemi se zabývají meteorologové při sledování znečištění ovzduší. Výzkumy ukazují, že čím jsou částečky polétavého prachu drobnější, tím větší zdravotní riziko představují – můžou stát třeba za rozvojem Alzheimerovy choroby nebo zvyšovat riziko infarktu. Právě měřením částic v řádu nanometrů se teď zabývají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu a akademie věd. Natáčel Antonín Šimůnek.

28. 10. 2012

Téma točila Edita Valentová ve Šluknovském a Frýdlantském výběžku. Počasí se tam často liší od toho, které je ve vnitrozemí Česka. Proč to tak je a jak se daří meteorologům předpovídat odlišnosti?

21. 10. 2012

Teplotní inverze – jeden z typických jevů pro počasí podzimních a zimních dní. Během ní se drží při zemi chladnější vzduch než ve větších výškách. Při inverzi vzniká často nízká oblačnost, která dál brání tomu, aby se studenější vzduch u země prohřál. A zatímco v nížinách je chladno a mrholí, na horách může být slunečný a teplý den. Jak inverze vznikají, prozradí reportáž Antonína Šimůnka.

14. 10. 2012

Stížnosti na sucho provázejí v Česku už téměř každé léto. Ale obvykle se v tom zemědělci v zemi celkem shodnou. Letos ale byli na jednom konci země překvapení, že na tom druhém postrádají vláhu. Jak velké můžou být rozdíly v zásobě vláhy v malé ČR? A jak to bylo se suchem letos v létě? Ptala se Edita Valentová.

7. 10. 2012

Zkracuje se podzim a jaro? Otázka pro rubriku Téma a Antonína Šimůnka. Analýza vývoje klimatu v posledních padesáti letech klimatologům ukazuje možný trend, při kterém jakoby ubývalo přechodové období mezi zimou a létem. Během roku totiž začíná teplota výrazně stoupat už v dubnu a letní teploty vydrží až do září. Typicky jarní a podzimní počasí tak trvá výrazně kratší dobu než dřív. Zatím jde ale spíš o hypotézu, jestli je to trvalá tendence ve vývoji klimatu se ukáže až během dvou nebo tří desítek let.

30. 9. 2012

Téma točila Edita Valentová v zákulisí ČT. Se slavnými televizními meteorology Magdalenou Lípovou a Vladimírem Seifertem vzpomínají na dobu už dávnou minulou. Jak vypadalo počasí v České a hlavně Československé televizi v 90., 80., 70., … letech?

23. 9. 2012

140 let se v Česku systematicky měří průtoky řek. A zhruba stejnou dobu dokáží hydrologové taky předpovídat výšku jejich hladiny. Za obojím stojí jeden člověk – profesor Andreas Rudolf Harlacher. V pátek uplynulo 170 let od jeho narození. Zakladatele české hydrologie připomněl Antonín Šimůnek.

16. 9. 2012

Bouřky letošní letní sezóny zhodnotí meteorologové, kteří bouřky sledují na radarech, i lovci bouří, kterým žádná bouřka nesmí utéci. Točila Edita Valentová.

9. 9. 2012

Úmorné vedro nebo naopak třeskutá zima – Česká republika letos zažila oba tyto extrémy. Nejprve v únoru málem padl rekord nejnižší, srpen přinesl rekord nejvyšší. Mezi oběma je přitom zhruba 80stupňový rozdíl. Extrémní teploty v rámci Česka zkoumala a reportáž připravila kolegyně Edita Valentová.

1. 7. 2012

Kolik vody obsahuje atmosféra a jak dlouho vydrží vodní pára ve vzduchu než zkondenzuje? Z pohledu oceánu je všechna voda obsažená v ovzduší jenom kapkou v moři. Život na pevnině by se ale bez oblaků a vodních toků neobešel. Na zemi i ve vodě natáčela Taťána Míková.

24. 6. 2012

Počasí na Zemi ovlivňují mimo jiné mořské proudy. Co se děje na hladině i pod ní? Jak mořské proudy vznikají a jaké konkrétně mají důsledky pro život na naší planetě, zjišťovala tento týden Edita Valentová.

17. 6. 2012

V anketní otázce na jsme se vás tentokrát ptali, ve kterém měsíci bylo v období 1981 až 2000 v Česku nejvíc bouřek. Správná odpověď byla ukryta pod druhou možností. Na červen připadá v průměru 7 bouřkových dnů. O bouřkách a blescích už pro vás v rubrice Téma více zjišťoval Antonín Šimůnek.

10. 6. 2012

Teplota, tlak a vlhkost vzduchu a rychlost větru – to vše se měří na standardních meteorologických stanicích. Observatoř Doksany se ale trochu liší – najdete tu mimo jiné taky fenologickou zahrádku. Víc prozradila v reportáži Edita Valentová.

3. 6. 2012

V tématu zamířila Garbiela Kundrtová tentokrát k samému kořeni našeho pořadu. Objasní, kdy a proč vzniká turbulence v ovzduší, a také se zeptá letců, co pro ně znamená a jak se při ní musejí postarat o bezpečí cestujících.

27. 5. 2012

Pylová sezóna je v plném proudu, od minulého týdne kvetou i velmi alergenní trávy. Pro některé lidi se tak stává takřka životně důležitým pylové zpravodajství. Trápí vás alergie? Sledujte téma, na které se tento týden zaměřila Edita Valentová.

20. 5. 2012

Určitě už jste se někdy večer nebo v noci se zalíbením zadívali na impozantně osvětlené město… Astronomové ale tohle nadšení moc nesdílejí. Co všechno způsobuje světelné znečištění, zjišťovala Gábina Kundrtová.

13. 5. 2012

Zdá se vám, že předpovědi počasí se někdy mění ze dne na den poněkud chaoticky? Může mávnutí křídel motýla v Brazílii vyvolat tornádo ve Spojených státech amerických? Na jak dlouho dopředu lze vlastně předpovídat počasí? Odpovědi na tyto – na první pohled zdánlivě nesouvisející otázky - hledá ve své reportáži Edita Valentová.

6. 5. 2012

Ozónová vrstva se nachází přibližně ve výšce 25 až 35 km nad zemským povrchem. Proč je důležitou součástí atmosféry, v jakém je stavu a jak se koncentrace ozónu měří, přiblíží reportáž Antonína Šimůnka.

29. 4. 2012

Znečištění životního prostředí a šíření škodlivých látek v ovzduší – tematika, kterou se mimo jiné zabývá aerodynamická laboratoř v Novém Kníně. Využívá k tomu metodu takzvaného fyzikálního modelování. Víc prozradila v reportáži Edita Valentová.

22. 4. 2012

V Clam-Gallasově paláci v Husově ulici v Praze začala v úterý výstava Voda a vzduch kolem nás. Štáb Turbulence tam pochopitelně nemohl chybět. Jak se dá vystavovat počasí, točila Gabriela Kundrtová.

15. 4. 2012 – Téma

Podle výsledků ankety na našem webu počasí ovlivňuje více než dvě třetiny z vás. Právě proto se meteorologové zabývají také biometeorologickou předpovědí. Víc v reportáži Edity Valentové.

8. 4. 2012

Vítr je horizontální proudění vzduchu v atmosféře. Je vyvolaný rozdíly v tlaku vzduchu a rotací Země. Při jeho popisu nás zajímá jeho směr, rychlost a ochlazovací účinek. Vítr je odpradávna ničícím živlem i pomocníkem člověka. Vichřice spolu s povodněmi jsou největším zdrojem škod v podmínkách střední Evropy. S Antonínem Šimůnkem se o větru dozvíte víc a podíváte se i na jedno z největrnějších míst u nás, na Milešovku.

1. 4. 2012 – Téma

1. duben 1960 – den, kdy odstartovala první úspěšná meteorologická družice. Co se během 52 let, kdy létají na oběžných dráhách změnilo, zjišťoval Michal Žák.

25. 3. 2012

Hydrometeorologická podpora – součást armády, bez které se neobejde žádná bojová situace ani vojenské cvičení. Být informován o tom, co se s počasím stane v následujících minutách, je pro armádu stejně důležité jako vlastnit kvalitní bojovou techniku. Jak se s nepřítelem jménem počasí perou čeští vojáci, zjišťovala Barbora Peterová.

18. 3. 2012

Tentokrát se Barbora Kladivová byla podívat na Slapské přehradě a zjišťovala, co všechno musí hrázný vědět o počasí a jak připravuje přehradní nádrž na jaro.

11. 3. 2012

V rubrice „Téma“ se Antonín Šimůnek podrobněji podívá na to, jak meteorologové v ČHMÚ připravují dlouhodobou předpověď. Z čeho při její přípravě vycházejí, jak často dlouhodobou předpověď vydávají a s panem doktorem Vondráčkem zavzpomínáme i na dobu, kdy meteorologové zkoušeli předpovídat počasí na delší dobu a neměli ještě tak kvalitní podklady, jako dnes.

4. 3. 2012

Automatické měření vodní hodnoty a výšky sněhu – to je téma pro Kristinu Vrkočovou. Jak užitečná jsou data pořizovaná Českým hydrometeorologickým ústavem – zaznělo se v reportáži.

26. 2. 2012

Sledování změn klimatu, předpověď přívalových srážek, ale taky konstrukce přístrojů pro družice – to je jen pár z úkolů, které řeší pracovníci Ústavu fyziky atmosféry. Do jeho útrob nahlédla Barbora Peterová.

19. 2. 2012

Tentokrát bude naše téma z větší dálky. V Izraeli využívají klimatologové družicová data ke zhodnocení přírodních podmínek a dostupné vláhy pro zemědělství. Do detailního rozboru jejich práce se pustil Michal Žák.

12. 2. 2012 – Téma

Synoptická mapa, pro někoho nic neříkající směs čar, čísel a písmen, pro druhého nepřehlédnutelný pomocník v orientaci při předpovídání počasí. Antonín Šimůnek se vydal opět do Komořan, navštívil meteorology Českého hydrometeorologického ústavu a s jejich pomocí se vám pokusí vysvětlit, jaké mapy meteorologové používají a co se při pohledu na synoptickou mapu můžete dozvědět o aktuálním a očekávaném počasí v Evropě.

5. 2. 2012 – Téma

V zimních měsících se lidé zajímají hlavně o to, jestli bude mrznout a napadne-li sníh. Jak rozmary zimního počasí ovlivňují zemědělce, chovatele nebo také stavaře, to zjišťovala Edita Valentová.

29. 1. 2012

Jak a kde vzniká výstraha na nebezpečné projevy počasí? A jak rychle se o ní dozvíte v České televizi? S meteorology v ČHMÚ i ČT natáčela Barbora Kladivová.

22. 1. 2012

Jak se měří výška sněhu a jak sníh nový? Co je to vodní hodnota sněhu? Na to odpoví reportáž Báry Peterové, která se vypravila natáčet do Jizerských hor.

15. 1. 2012 – Téma

Severoatlantická oscilace (NAO, North Atlantic oscillation) je komplexní klimatický jev v severní části Atlantského oceánu. Je převážně charakterizována cyklickými změnami tlaku vzduchu a změnami v drahách bouří v severním Atlantiku. Podobně jako jev El Niňo v Pacifiku je NAO jedním z nejdůležitějších řídících prvků klimatických změn v severním Atlantiku, Evropě, Středozemním moři a severních částech střední Asie. Antonín Šimůnek opět vyrazil do terénu a těšit se můžete na zajímavou reportáž o tomto klimatickém jevu.

8. 1. 2012

Je možné vyrábět technický sníh i při teplotách nad nulou? Jedna z otázek, na kterou ve Špindlerově Mlýně hledala odpověď Alena Zárybnická. V reportáži jste se mimo jiné dozvěděli, jak pracuje sněžné dělo, kolik sněhu umí vyrobit a taky to, jak důležitá je při výrobě technického sněhu předpověď počasí.

25. 12. 2011

Vánoční obleva. Téma reportáže, kterou pro vás připravuje Antonín Šimůnek. Myslíte si, že v době vánočních svátků dorazí do Česka pravidelně oteplení a vánoční svátky na blátě převažují? Můžete si svůj názor porovnat s meteorology, kteří díky dlouhodobým statistikám na vánoční oblevu příliš nevěří.

18. 12. 2011

Je možné vyrábět technický sníh i při teplotách nad nulou? Jedna z otázek, na kterou ve Špindlerově Mlýně hledala odpověď Alena Zárybnická. V reportáži se mimo jiné dozvíte, jak pracuje sněžné dělo, kolik sněhu umí vyrobit a taky to, jak důležitá je při výrobě technického sněhu předpověď počasí. Tuto reportáž připravíme do vysílání na 8. ledna 2011.

11. 12. 2011

Přemýšleli jste někdy o tom, jak můžou klimatologové mluvit o středověkém klimatickém optimu, tedy teplém období ve střední Evropě v době, když v té době neexistovala žádná meteorologická stanice, a dokonce lidé neměli ani teploměr? Petr Albrecht natáčel s experty z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně o tom, jak se dá klima zrekonstruovat.

4. 12. 2011

Na našem Facebooku se občas objevují dotazy na to, kde se dá v Česku studovat meteorologie a klimatologie. Odpověď na tuto otázku hledali Petr Albrecht v Brně a Jaroslav Kramer v Praze.

27. 11. 2011

Na počasí se tentokrát podíváme z úplně jiného úhlu. Je totiž důležité pro každého z nás, a ve Speciální základní škole v Trutnově proto pro děti uspořádali projektový týden počasí. Věřili byste, že počasí můžete probírat prakticky v každém předmětu? Třídy pojaly počasí po svém a my vám v tématu ukážeme jak.

20. 11. 2011

Rozptylové podmínky v Česku zůstávají nepříznivé a pod inverzní oblačností se hromadí škodliviny v ovzduší. V rubrice Téma se tentokrát zaměříme na to, jak se znečištění ovzduší v České republice vlastně měří a vyhodnocuje. Do Českého hydrometeorologického ústavu se vydal zjišťovat potřebné informace náš reportér Antonín Šimůnek.

13. 11. 2011

Stanice Praha-Klementinum – to je pojem nejen mezi klimatology. Teplotu tu měří nepřetržitě už víc než 230 let. Proč právě zde měření probíhají tak dlouho, jak se zdejší pozorování liší od ostatních stanic a také jaký je význam takto dlouhé teplotní řady pro klimatology při studiu změn podnebí? Na tyto otázky hledala odpovědi Barbora Kladivová.

6. 11. 2011

Spojené státy vypustily do vesmíru meteorologický satelit NPP, který má zpřesnit předpovědi počasí a monitorování klimatických změn. Projekt NPP (The National Polar-orbiting Operational Environmental Satellite System Preparatory Project) v hodnotě 1,5 miliardy dolarů spočívá v měření teploty zemské atmosféry a hladiny moří, vlhkosti v různých výškách, v monitorování biologické aktivity na zemském povrchu a v oceánech a ve sledování vlastností mraků. Více se dozvíte od Michala Žáka. Natáčel na pracovišti ČHMÚ v Praze-Libuši, kde se data z družic přijímají. A podrobné informace mu poskytl RNDr. Martin Setvák, vedoucí družicového oddělení.

30. 10. 2011

Hydrologický Silvestr se objeví v rubrice Téma. Proč slaví hydrologové konec roku na konci října, kdo to vymyslel a proč tomu tak je? Na tyto otázky hledá odpovědi přímo u zdroje naše reportérka Barbora Kladivová.

23. 10. 2011

Pochází ze slavné rodiny dobrodruhů a vynálezců. Před 12 lety obletěl v balónu Zemi za 20 dnů. A jeho nejnovější plán? Obletět ji letadlem čistě na sluneční pohon. Možná už víte, že řeč je o Švýcarovi Bertrandu Piccardovi. Mimochodem, jeho pradědeček uměl česky a zasloužil se o vznik Československa. Bertrand sám sem občas taky zavítá. Naposledy to bylo začátkem října na festival Tourfilm do Karlových Varů. My jsme toho využili a pokusili se zjistit nejen to, jakou roli při jeho létání hraje počasí.

16. 10. 2011

Kolegyně Taťána Míková vyrazila se štábem k našim sousedům do Rakouska. Jejím cílem je návštěva ledovců Rettenbach a Tiefenbach.

9. 10. 2011

V tématu tohoto týdne bychom se rádi podívali na úspěšnost předpovědí počasí. Je každý měsíc stejná? A co všechno ovlivňuje, jestli se předpověď vydaří? Odpoví meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu.

2. 10. 2011

Prožíváme příjemně teplé a slunečné dny babího léta. Jak je tato singularita, jak tento jev nazývají klimatologové, vlastně obvyklá? A co je její příčinou? Přichází každoročně? O tom jsme si povídali s dr. Vladimírem Seifertem.

25. 9. 2011

V sobotu 25. 9. se konal den otevřených dveří na radaru Skalky v Drahanské vrchovině. Kolega Petr Albrecht z Brna se taky vydal na návštěvu a přiblížil nám to, jak takový radar vypadá, jak funguje a co se líbilo návštěvníkům radaru.

18. 9. 2011

Na serveru novinky.cz jste se tento týden mohli dočíst, že ministr školství Dobeš platí velmi štědře z evropských fondů prezentaci, která má doslova „poučit žáčky o skleníkovém efektu po 'klausovsku'.“ Takový zážitek jsme si nemohli nechat ujít, a naše jihočeská reportérka Veronika Kabátová se proto zajela podívat, jak tzv. roadshow Globální oteplování vypadá.

11. 9. 2011

Témata byla tentokrát dvě. Nejprve jsme se podívali na kalifornské pobřeží. Vysoké vlny a silné mořské proudy se objevily na pobřeží od San Diega až po Malibu. Příčinou prý byla mohutná bouře u břehů Nového Zélandu. Víc řekl oceánolog Zdeněk Kukal.

A ještě jedna „malá“ agenturní zpráva, která popisuje obrovský výkon. Rakouská horolezkyně Gerlinde Kaltenbrunnerová zdolala K2. A to znamená, že je první ženou na světě, která stála na vrcholu všech 14 osmitisícovek bez kyslíku. Při poslední expedici zažila na K2 extrémní zimu. Víc řekl předseda ČHS Zdeněk Hrubý, který Gerlindu osobně z hor zná.

4. 9. 2011

To jsme tentokrát zařadili s ohledem na právě skončené meteorologické léto – jaké bylo? Na to odpověděl náš redakční kolega a zároveň prognostik ČHMÚ Jan Šrámek.

28. 8. 2011

Tereza Pultarová se vypravila až na západní pobřeží Spojených států amerických, navštívila San Francisko a ve své reportáži nabídne zajímavosti o počasí z této části světa. I když americké San Francisco leží na stejné zeměpisné šířce jako nejjižnější části Itálie, neinformované cestovatele často v létě překvapí poměrně chladné počasí. Proč? Dozvíte se v dnešní rubrice „Téma“.

21. 8. 2011

Dva ruští plavci byli v posledních 14 dnech napadeni a zraněni žraloky v Japonském moři na Dálném východě. Místní úřady považují případy za mimořádné, protože u ruských břehů neviděli žraločí útok už několik desetiletí. Odborníci ale tvrdí, že další útoky můžou následovat. Více přinese reportáž z rubriky „Téma“.

14. 8. 2011

Je letošní mimořádně proměnlivé léto opravdu tak hrozné, jak se nám často zdá a nebo jak se o něm zmiňují sdělovací prostředky? A kdy bylo takové léto v minulosti? Zhodnotit dosavadní léto bez emocí se rozhodla Tereza Pultarová.

7. 8. 2011

S Terezou Pultarovou jsme vyrazili na koupaliště, do přehrad a rybníků. Jak se stávající průběh letního počasí podepsal na kvalitě vody? A je koupání bezpečné i pro malé děti? To jsou otázky, na které bude hledala odpověď její reportáž.

31. 7. 2011

V rubrice Téma se tentokrát zaměříme na oblasti, kde více než jinde ovlivňuje počasí život místních obyvatel. Věnovat se tedy budeme jednak suchu v Bolívii a také pákistánským záplavám.

24. 7. 2011

Smog není jen výsadou zimních dnů a teplotních inverzí. Ke znečištění ovzduší škodlivými látkami dochází i v létě. Letní smog ale vzniká úplně jinak, za jiného počasí a jinak se i chová. Kdo by věřil, že při slunečném počasí a teplotách přes třicet stupňů Celsia se ovzduší pomalu a jistě zamořuje nebezpečnou škodlivinou. O letním smogu a o jeho základní složce, přízemním ozónu, bude „Téma“ Terezy Pultarové.

17. 7. 2011

Tématem reportáže Terezy Pultarové jsou tentokrát umělá vodní díla a to, jak ovlivňují počasí a nakonec i klima ve svém okolí. Otázka je jednoduchá: co se stane s počasím, když se najednou tam, kde dřív jenom tekla řeka, objeví obrovská přehrada?

10. 7. 2011

Možná jste už zaregistrovali silné písečné bouře v americké Arizoně. Mají mimořádnou sílu. Jak vznikají, a mohou se vyskytnout i ve střední Evropě? Odpověď hledá v reportáži Tereza Pultarová.

3. 7. 2011

Víte, která původně utajovaná vojenská technologie způsobila převrat v meteorologii? Radar. Dnes su už ani zdaleka nedokážeme představit, jak by vypadala práce meteorologů bez něj. A právě radary a jejich kariéra v meteorologii, to bylo tento týden Téma pro Terezu.

26. 6. 2011

Ze Slunce pozvolna mizí sluneční skvrny. Podle vědců to znamená jediné – v roce 2016 může klima na Zemi odpovídat takzvané malé době ledové. Zatím poslední období, kdy astronomové nezaznamenali žádné sluneční skvrny, nastala v 17. a 18. století. Země následně prošla právě malými dobami ledovými. Podobná situace by mohla podle některých vědců nastat už za 5 let, kdy by se na Slunci neměla nacházet jediná sluneční skvrna. Jestli jsou tyto obavy přehnané, zjišťovala Tereza Pultarová.

19. 6. 2011

Emise skleníkových plynů jsou podle klimatologů na rekordně vysoké úrovni. Proč? A jaké to bude mít důsledky? V původní reportáži zjistila Tereza Pultarová.

12. 6. 2011

Tereza Pultarová se tento týden odvážila vyjet s lovci bouří na jednu z jejich výprav. Co se jim podařilo zaznamenat? Uvidíte v tématu.

5. 6. 2011

Ve středu 1. června uplynuly dva roky od chvíle, kdy se tragicky zřítil do Atlantiku Airbus společnosti Airfrance. Černé skříňky objevené na přelomu dubna a května zkoumají odborníci. Od začátku se má za to, že konec letadla souvisel s bouřkovými mraky. Právě bouřky jsou v letectví mimořádně nebezpečné. Proč? Tak o tom už v tématu s leteckým meteorologem Petrem Dvořákem a pilotem společnosti Travel Service kapitánem Vladimírem Vlkem. Natáčela Tereza Pultarová.

29. 5. 2011

Jestli jste ještě nikdy neslyšeli termín totalizátor, tak rubrika Téma by vám měla tuto problematiku náležitě ozřejmit. Tereza Pultarová se vydala opět do terénu a snad můžeme prozradit, že tentokrát bude měřit srážky.

22. 5. 2011

Letošní jaro je co se nového sněhu týče – shovívavě řečeno – pestré. Posledních pár centimetrů připadlo na hřebeny Krkonoš minulý víkend. Nová sněhová pokrývka měla ale život jepičí – za pár hodin po ní nebylo ani památky. Přesto: v Česku se najde jedno místo, kde ten letošní sníh vydrží nejspíš až do parného léta. Kde? Prozradí Alena Zárybnická.

15. 5. 2011

Teplé a slunečné květnové počasí je pro klíšťata pobídnutím, aby se poohlédla po něčem dobrém k snědku. Tereza Pultarová se vyjela podívat, kolik jich je v lese a za jakého počasí mají největší chuť se přisát.

8. 5. 2011

Tématem původní reportáže Michala Žáka je tepelný ostrov města: „Prakticky ve všech světových velkoměstech proběhla v posledním půlstoletí bouřlivá výstavba. Při ní se stovky hektarů zelené plochy proměnily v džungli z betonu, skla a asfaltu. A Praha není výjimkou. To se projevilo nárůstem velikosti tepelného ostrova města – centrum Prahy se právě proto stalo nejteplejším místem Česka.“ Mimochodem už Hippokrates napsal, že klima ve městech se liší od klimatu v jejich okolí. V posledním půlstoletí zaznamenala městská klimatologie bouřlivý rozvoj – dnes toho víme mnohem víc. V reportáži vám kromě jiného prozradíme i to, na co byste se měli zaměřit při koupi bytu ve městě.

24. 4. 2011

Začátek jara znamená kromě příjemných slunečních paprsků i začátek pylové sezóny. Tedy pro alergiky citlivé na pyly v ovzduší velmi nepříjemné období. Jak se měří koncentrace pylu v ovzduší, jak se sestavuje pylová předpověď a jaký bude vývoj pylové sezóny v příštích týdnech? Na to se Tereza Pultarová vypravila do Brna zeptat dr. Rybníčka.

17. 4. 2011

Možná vám v emailové schránce v uplynulých dnech přistál poplašný email, který varuje před radioaktivním deštěm. Zeptali jsme se přímo odborníků, co si o tom myslí. Tereza vyrazila do státního ústavu radiační ochrany. Dozvíte se mimo jiné, že místo Fukušimy nebo Černobylu byste si měli dát pozor na radon ve vlastních domech.

10. 4. 2011

Britská BBC má na svých webových stránkách pravidelnou rubriku „Jarní hlídka“, kde sleduje, jak se s počasím probouzí příroda. My jsme se trochu inspirovali a Tereza vyrazila s kamerou zachytit rozkvetlé jarní louky a lesy v jejich největší kráse. Mluvila s biometeorologem ČHMÚ Tomášem Vráblíkem i botanika Jana Davida Reitschlagera.

3. 4. 2011

Tereza Pultarová se vydala po stopách následků povodní z roku 2006. Kombinace deště a jarního tání bývá v záplavových oblastech postrachem pro starosty i obyvatele.

27. 3. 2011

Počasí v České republice je mnohdy doslova nevyzpytatelné a možná právě proto ho se zájmem sledují stovky ba tisíce lidí. A to nejen na internetu nebo v televizi, ale i prostřednictvím vlastních měření a meteorologických stanic. Tereza Pultarová se zajela podívat na jednu původně amatérskou meteorologickou stanici, která se ale díky píli žáků i učitelů stala součástí sítě Českého hydrometeorologického ústavu.

27. 3. 2011 – Aktuální téma

Ve středu meteorologové oslavili svůj svátek. A právě proto v sobotu Český hydrometeorologický ústav otevřel dveře svých pracovišť. Pokud jste se na návštěvu nedostali, nezoufejte, my vám pohled na Den otevřených dveří nabízíme v reportáži Antonína Šimůnka. A nad tématem letošního světového dne jsme se krátce po telefonu zamysleli s dr. Ladislavem Metelkou.

20. 3. 2011

I tentokrát se za tématem Turbulence vydala Tereza Pultarová. Zjišťovala, jestli už stěhovaví ptáci cítí ve vzduchu jaro a jestli přilétají načas. Prozradíme, že podle ornitologů je už jaro v plném proudu a první ptačí poslové jara jsou už dávno v Česku.

13. 3. 2011

Tereza Pultarová tentokrát navštíví nejznečištěnější místa ČR a s čistotáři bude mluvit o letošní hodně anticyklonální zimě, o vyhlašování signálů upozornění či regulace při vysokých koncentracích škodlivin v ovzduší i o tom, jaké příměsi tuto zimu působily největší problémy.

6. 3. 2011

Druhá polovina února přinesla studené severovýchodní proudění. V Česku klesaly teploty během noci hluboko pod nulu a zaznamenána byla i řada teplotních rekordů. Tereza Pultarová se opět vypravila na Šumavu. Tentokrát ale pátrala po nejchladnějších místech v Česku. Pomáhal jí v tom amatérský meteorolog – pan Vojvodík, který zaznamenává na Jezerní slati minimální teploty už pěknou řádku let. Podíváme se i na srovnání dvou českých meteorologických stanic, které mezi sebou soupeří o post nejmrazivějšího místa v Česku.

27. 2. 2011

Zatímco v Česku i jinde v Evropě byla letošní zima poměrně studená, v severních polárních oblastech bylo nadprůměrné teplo. Co bylo příčinou malého množství ledu v Arktidě? Odpoví Tereza Pultarová a klimatolog Ladislav Metelka.

20. 2. 2011

Reportáž v rubrice Téma tentokrát volně navazuje na příspěvek o silniční meteorologii, který jsme odvysílali v Turbulenci 16. 1. 2011. Tereza Pultarová se tentokrát vypraví zjistit, co všechno se dá zmapovat pomocí měření teploty.

13. 2. 2011

Dnes se v rubrice Téma poprvé vypravíme tak trochu za exotikou. Navštívíme tropická moře a korálové útesy celého světa. Bohužel to nebude radostná výprava. Efekt El Nino, který ovlivňoval klima na Zemi v první polovině minulého roku, se nepěkně podepsal právě na korálech… Jak a proč? Na to se zeptala Tereza Pultarová.

6. 2. 2011

V nížinách bylo v 5. týdnu roku 2011 zataženo nízkou oblačností a mrazivo. Na horách slunečno a podstatně tepleji. Pro rubriku Téma si Tereza Pultarová aktuálně vybrala teplotní inverzi nad Českou republikou. Oko reportážní kamery nesnímalo nízkou inverzní oblačnost jak ze spodu, tak svrchu, a při cestě z Prahy na šumavský Churáňov se štáb České televize zastavil na stanici Českého hydrometeorologického ústavu v Kocelovicích.

30. 1. 2011

V rubrice Téma navštívíme kolébku synoptické meteorologie, norský Bergen. Je to místo, kde poprvé meteorologové použili pojem atmosférická fronta, místo, kde vznikl model tlakové níže, místo, kde se tým vědců na základě zkušeností polárních expedic systematicky zabýval uchylováním mořských proudů atd. Dost důvodů pro to, abychom vás tam pozvali osobně – v reportáži Aleny Zárybnické. A věříme, že tohle místo zaujme nejen meteorology, kteří o něm četli v učebnicích a skriptech, ale i vás – diváky ČT.

23. 1. 2011

V rubrice Téma se zaměříme na zimní povodně v Česku. Jak byla – z historického hlediska – výjimečná letošní povodeň, která minulý týden zasáhla zejména západní polovinu Čech? Kdy byla v minulosti velká voda v zimě největší a jaké škody způsobila? A proč, když máme tak často povodně, je hladina podzemní vody v České republice výrazně podnormální? Na to Vám odpoví reportáž Terezy Pultarové.

16. 1. 2011

V rubrice Téma se tentokrát zaměříme na naše silnice a zimní počasí. Jak je to konkrétně s údržbou silnic v zimních měsících, jak silničáři spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem a zda je při kalamitě v Česku vždy chyba výhradně na straně lidí, kteří se o silnice starají, vám v reportáži přiblíží Tereza Pultarová.

9. 1. 2011

Ozonová vrstva Země se letos po letech přiblížila normálnímu stavu. Zmizí už ozonová díra navždy z našeho slovníku nebo je to jen přechodný stav? Tereza Pultarová pro vás chystá reportáž ze Solární a ozonové observatoře ČHMÚ a těšit se můžete na výklad dr. Karla Vaníčka.

Stopáž: 19 minut – Rok výroby: 2013 – P  ST
Žánr: Zpravodajství
Vysílání pořadu

Tento pořad v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:

Nastavit připomenutí

Starší data vysílání všech dílů najdete kliknutím na následující odkaz.

Anketa
Jaké roční období máte nejraději?
25 % 354 hl. jaro 34 % 466 hl. léto 20 % 282 hl. podzim 21 % 298 hl. zima

Celkem 1400 hlasů

Další zdroje