Technosféra
TechnikaKnihyZáplavyDosušeno
25. 5. 2012
Rok 2002. Vltava zaplavila střed Prahy. V karlínské Invalidovně bylo uloženo na 200 metrů krychlových archiválií. Díky zamražení promáčených svazků na minus 25 °C bylo možné získat čas k postupnému vysoušení a obnově dokumentů. Jako poslední k vysušení zbyly u nás právě historické svazky a archivní materiály Národního technického muzea. Ty totiž vyžadují naprosto individuální přístup.
» Číst více
3D virtuální modelVirtuální tělo
18. 5. 2012
Chirurgové získávají nový důležitý nástroj, který jim pomůže vyřešit dříve jen obtížně léčitelné nemoci. Tímto nástrojem je virtuální fyziologie. Tato nová generace složitých lékařských počítačových modelů nabízí mnoha pacientům naději, neboť umožňuje přesné zmapování jejich orgánů, včetně ohraničení nemocných částí. V současné době se počítačoví odborníci soustředí na zmapování jater a cév u jednotlivých pacientů přímo na míru. V budoucnosti lze očekávat, že každý z nás bude mít svého virtuálního dvojníka s přesným vyobrazením všech vnitřních orgánů.
» Číst více
FyzikaInformační technologieBezpilotní letounSimulace letuBezpilotní letouny
1. 4. 2011
Čeští vědci z katedry kybernetiky ČVUT vyvíjejí speciální bezpilotní letouny s umělou inteligencí, které pomohou v boji s terorismem. Letoun si totiž sám dokáže zvolit nejlepší taktiku, jak se k určenému objektu přiblížit. V případě ohrožení se smažou veškerá data, aby je nikdo nemohl zneužít.
» Číst více
Informační technologieDigitální vysíláníVancouver v HD
10. 3. 2010
Miliony lidí u nás sledovaly sportovní klání na Olympijských hrách ve Vancouveru. Jakými cestami se signál v HD dostával až do našich televizorů?
» Číst více
AstronomieDalekohledOči astronomie: Co nás čeká
14. 10. 2009
Po tisíciletí lidstvo vzhlíželo k fascinující noční obloze, aniž by vědělo, že hvězdy Mléčné dráhy jsou jiná slunce, nebo že vesmír je poset miliardami sesterských galaxií, nebo že my sami jsme pouhou tečkou ve vesmírné kronice, která líčí příběh trvající 13,7 miliard let. Dokud jsme k pozorování využívali jen vlastní oči, neměli jsme možnost hledat sluneční soustavy okolo cizích hvězd nebo zjišťovat, je-li někde ve vesmíru život. Teprve před čtyřmi stoletími, roce 1609, vyšel Galileo Galilei do polí poblíž svého domu. Namířil dalekohled, který si sám sestrojil, na Měsíc, planety a hvězdy. Dalekohledy se postupně zdokonalovaly a nyní vynalézaví technici přišli s další revoluční konstrukcí – dalekohled s "kapalným zrcadlem". Radioastronomové by zase rádi umístili soustavu malých antén na povrchu Měsíce. A v Evropě vědci pracují na projektu Darwin, který bude sestávat ze šesti kosmických dalekohledů obíhajících společně okolo Slunce, které se pokusí zaznamenat planety podobné Zemi.
» Číst více
AstronomieKosmické dalekohledyOči astronomie: Mimo naši Zemi
7. 10. 2009
Po tisíciletí lidstvo vzhlíželo k fascinující noční obloze, aniž by vědělo, že hvězdy Mléčné dráhy jsou jiná slunce, nebo že vesmír je poset miliardami sesterských galaxií, nebo že my sami jsme pouhou tečkou ve vesmírné kronice, která líčí příběh trvající 13,7 miliard let. Dokud jsme k pozorování využívali jen vlastní oči, neměli jsme možnost hledat sluneční soustavy okolo cizích hvězd nebo zjišťovat, je-li někde ve vesmíru život. Teprve před čtyřmi stoletími, roce 1609, vyšel Galileo Galilei do polí poblíž svého domu. Namířil dalekohled, který si sám sestrojil, na Měsíc, planety a hvězdy.
Hubblův teleskop je nejznámějším dalekohledem v historii umístěným v kosmu. Způsobil revoluci v mnoha oborech astronomie. Nachází se totiž vysoko nad chvějící se zemskou atmosférou a má nerušený výhled do celého vesmíru. Navíc může sledovat ultrafialové a infračervené záření, které je nedostupné pozemským dalekohledům, protože atmosféra je pohlcuje. Astronomové se chystají vyslat do vesmíru ještě další mnohé družice, které umožní nevídaná pozorování.
AstronomieElektromagnetické zářeníDalekohledOči astronomie: Pozorování neviditelného
30. 9. 2009
Po tisíciletí lidstvo vzhlíželo k fascinující noční obloze, aniž by vědělo, že hvězdy Mléčné dráhy jsou jiná slunce, nebo že vesmír je poset miliardami sesterských galaxií, nebo že my sami jsme pouhou tečkou ve vesmírné kronice, která líčí příběh trvající 13,7 miliard let. Dokud jsme k pozorování využívali jen vlastní oči, neměli jsme možnost hledat sluneční soustavy okolo cizích hvězd nebo zjišťovat, je-li někde ve vesmíru život. Teprve před čtyřmi stoletími, roce 1609, vyšel Galileo Galilei do polí poblíž svého domu. Namířil dalekohled, který si sám sestrojil, na Měsíc, planety a hvězdy.
Naše oči jsou však citlivé jen na viditelné světlo, stejně jako optické dalekohledy. Mnohé vesmírné objekty ale vydávají záření v jiných částech elektromagnetického spektra – od radiového po gama záření. Každé záření přináší jiný typ informace. Vědci je proto chtějí pokrýt všechny.
AstronomieFotografieDalekohledCCD čipyOči astronomie: Od stříbra ke křemíku
23. 9. 2009
Po tisíciletí lidstvo vzhlíželo k fascinující noční obloze, aniž by vědělo, že hvězdy Mléčné dráhy jsou jiná slunce, nebo že vesmír je poset miliardami sesterských galaxií, nebo že my sami jsme pouhou tečkou ve vesmírné kronice, která líčí příběh trvající 13,7 miliard let. Dokud jsme k pozorování využívali jen vlastní oči, neměli jsme možnost hledat sluneční soustavy okolo cizích hvězd nebo zjišťovat, je-li někde ve vesmíru život. Teprve před čtyřmi stoletími, roce 1609, vyšel Galileo Galilei do polí poblíž svého domu. Namířil dalekohled, který si sám sestrojil, na Měsíc, planety a hvězdy. Když chtěl ovšem Galileo Galilei před čtyřmi sty lety ukázat ostatním, co viděl svým dalekohledem, musel použít kresby – ty však nemusely být přesné. Astronomové nutně potřebovali objektivně zaznamenat světlo soustředěné dalekohledem a záchrana přišla po dvou stech letech v podobě fotografie. Fotografii samotnou ovšem v rámci digitální revoluce nahradily CCD čipy.
» Číst více
AstronomieMontáž dalekohledůAktivní optikaAdaptivní optikaInterferometrieOči astronomie: Technické zázraky
16. 9. 2009
Po tisíciletí lidstvo vzhlíželo k fascinující noční obloze, aniž by vědělo, že hvězdy Mléčné dráhy jsou jiná slunce, nebo že vesmír je poset miliardami sesterských galaxií, nebo že my sami jsme pouhou tečkou ve vesmírné kronice, která líčí příběh trvající 13,7 miliard let. Dokud jsme k pozorování využívali jen vlastní oči, neměli jsme možnost hledat sluneční soustavy okolo cizích hvězd nebo zjišťovat, je-li někde ve vesmíru život. Teprve před čtyřmi stoletími, roce 1609, vyšel Galileo Galilei do polí poblíž svého domu. Namířil dalekohled, který si sám sestrojil, na Měsíc, planety a hvězdy. Současné dalekohledy se ale radikálně liší od svých klasických předchůdců. Jejich montáže jsou menší a umožňují sledovat pohyb hvězdné oblohy. Zdokonalila se i zrcadla dalekohledů. Bývala tlustá a těžká. Nyní jsou tenká a lehká. A jejich řízení převzaly počítače. Navíc ostrý obraz umožňují postupy zvané aktivní a adaptivní optika.
» Číst více
Informační technologieDigitální kameraKamera na klikuHybridní kameraDigitální kamera na kliku?
28. 5. 2008
Jeden z předních světových výrobců digitálních a klasických kamer přinesl na trh výrobek vskutku paradoxní. Supermoderní digitální kameru, využívající systému ručního pohonu – točením klikou. Vývojáři promluví o této hybridní kameře a zároveň se zamyslí nad budoucností digitální či klasické celuloidové kinematografie.
» Číst více