Kde jsem:

Cestujte s Českou televizí

Jiří Krejčík — Lidé — Česká televize

režisér, scenárista a herec

* 26. června 1918

† 8. srpna 2013

Režisér, scenárista a herec Jiří Krejčík se narodil v Praze 26. června 1918. Po maturitě se věnoval studiu techniky a během války pracoval jako statista v barrandovských ateliérech. Díky tomu nebyl totálně nasazen a také se zde přiučil filmovému řemeslu, kterému se po skončení války začal intenzivně věnovat. Po několika krátkých a reklamních snímcích natočil v roce 1947 svůj první celovečerní film Týden v tichém domě na motivy Povídek malostranských od Jana Nerudy.

Během padesátých let minulého století byla sice práce Jiřího Krejčíka poznamenána komunistickou ideologií, přesto snímky Nad námi svítáFrona vynikají alespoň svojí obrazovou estetikou. V roce 1958 se podílel režií krátkého snímku Glorie na povídkovém filmu O věcech nadpřirozených, kde se pokoušel adaptovat krátké prózy Karla Čapka. Za tento počin byl oceněn na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu 1959.

S  příchodem let šedesátých přichází, podle mnohých, vrchol Krejčíkovy tvorby, který odstartoval film Vyšší princip, popisující smutné období heydrichiády, jenž získal také řadu různých ocenění a objevil pozdější velkou hvězdu českého filmu – herečku Janu Brejchovou. K dalším významným dílům patří povídkový snímek Čintamani a podvodník či satirická komedie Svatba jako řemen. V roce 1967 Krejčík adaptoval hru známého irského dramatika Seana O'Caseyho Bedtime Story pod názvem Pension pro svobodné pány. Další velký úspěch zaznamenal v roce 1979 životopisným filmem Božská Ema o slavné operní pěvkyni Emě Destinnové.

Posledním filmem Jiřího Krejčíka se stal v roce 1984 Prodavač humoru –satiristický pohled do zákulisí socialistického estrádního průmyslu. Od té doby se jeden z nejuznávanějších domácích filmařů věnuje výhradně práci pro  televizi (uveďme např. Dlouhý srpen Jiřího Krejčíka, Osudové peníze, Slečna Julie, Dědictví slečny Innocencie, Svatá noc atd.).

Režisér Jiří Krejčík se také několikrát objevil na filmovém plátně. Z jeho maličkých, ovšem nezapomenutelných rolí vyniká především nenasytný pan Karel z Menzelových Slavností sněženek a dále profesor Stárek v retrokomedii Jana Hřebejka Pelíšky. Jiří Krejčík je také autorem výroku „Proletáři všech zemí, vyližte si prdel!“, který v Pelíškách pronesl herec Jiří Kodet.

V roce 1999 obdržel cenu Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu, o rok později Cenu Vladislava Vančury a v roce 2001 medaili Za  zásluhy. V roce 2005 převzal na karlovarském festivalu Křišťálový globus za  mimořádný umělecký přínos světovému filmu.

Odkazy