Vyšší princip
Drama Vyšší princip natočil v roce 1960 režisér Jiří Krejčík podle jedné z povídek Jana Drdy ze sbírky Němá barikáda. Příběh, který Jan Drda popsal, se skutečně stal. V tragické době heydrichiády, v červnu 1942, byl šestnáctiletý student příbramského gymnázia Antonín Stočes zatčen. Jeden ze spolužáků ho udal za to, že z časopisu Zdroj vytrhl fotografii Hitlera a hodil ji do koše. 29. června 1942 byl mladík spolu se svým otcem zastřelen.
V Drdově povídce se oběťmi fašistické zlovůle stali tři maturanti, kteří malůvkami zesměšní fotografii Reinharda Heydricha ve vydání Národní politiky. Jediný, kdo veřejně projeví nesouhlas s tímto nelidským činem, je starý profesor klasických jazyků.
Režiséra Jiřího Krejčíka povídka zaujala již v roce 1945, kdy vyšla v novinách. Ve spolupráci s autorem povídky se podařilo vytvořit scénář pro strhující filmové drama.
Na úspěchu filmu se podílely velkou měrou i herecké výkony. František Smolík v titulní roli zde ztvárnil svou snad nejlepší filmovou postavu. Film získal mnohá ocenění doma i ve světě. Jiří Krejčík si v roce 1960 přivezl z mezinárodního filmového festivalu v Locarnu cenu Mezinárodní federace filmového tisku, Jana Brejchová zde dostala Stříbrnou plachtu za nejlepší ženský herecký výkon. A navzdory tomu, že na filmovém festivalu v Benátkách ve stejném roce byl Vyšší princip odsunut do mimosoutěžního předvádění, nebylo možné pominout působivost díla a vynikající mistrovství Františka Smolíka, který zde získal Zlatou medaili za nejlepší mužský herecký výkon.