NSS zrušil zásady rozvoje jižní Moravy, kraj zváží ústavní stížnost

zdroj: ČT24

Nejvyšší správní soud

Soud rozhodl o zrušení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje s výjimkou koridoru horkovodu z Dukovan na hranici kraje ke dni vyhlášení rozsudku. "Je třeba hodnotit vlivy nejen jednotlivých, izolovaně nahlížených záměrů, ale také souhrnný vliv vyvolaný vzájemným spolupůsobením několika záměrů vyskytujících se v území v blízké vzdálenosti," uvedla mluvčí NSS Sylva Dostálová.

Nejvýraznějším příkladem, kde k pochybení kraje došlo, je oblast Troubsko – Ostopovice – Brno-Bosonohy. Zde se sbíhají tři dopravní koridory rychlostní silnice R43, koridor zahrnující rozšíření dálnice D1 a koridor tzv. jihozápadní tangenty. Každý z koridorů byl navržený v několika variantách a podle NSS kraj dostatečně neposoudil kumulativní vliv každé z variant na životní prostředí.

Soud označil za nezákonný i postup při výběru koridoru rychlostní silnice R43 v úseku Kuřim – Černá Hora. "Jako nejvýhodnější se tedy jevila varianta 'malhostovická', nicméně krajský úřad na základě doporučení zastupitelstva zvolil sledování koridoru ve variantě 'německé'. Výběr variant koridorů nelze dle názoru soudu opírat o rozhodnutí zastupitelstva kraje," dodala mluvčí. Stavební zákon totiž předpokládá, že výběr se provede výlučně na základě odborných kritérií.

Poslední výtka soudu směřovala k tomu, jakým způsobem kraj řídil veřejné projednávání návrhu zásad územního rozvoje. Účastníci jednání měli na přednes námitek a připomínek pouze tři minuty a v diskuzi nesměli vystoupit opakovaně. Lidé také nemohli reagovat na vyjádření orgánů veřejné správy, která na diskuzi zazněla. "Soud je o tom, že veřejné projednání je i diskusním fórem, které by mělo sloužit k výměně náhledů na otázky územního plánování. Tomu měl krajský úřad uzpůsobit organizaci průběhu veřejného projednání a vyhradit dostatečný časový prostor pro vystoupení veřejnosti," dodala Dostálová.

Vítězství nebo prohra?

Podle ředitele Ekologického právního servisu Pavla France, který zastupuje obce podávající stížnost na krajský územní plán, bylo možné takový závěr očekávat. Obce verdikt NSS potěšil, ale upozorňují, že není na místě jásat. "Satisfakce je to v tom smyslu, že se potvrdilo, že naše argumenty nebyly postavené na vodě. Ale nemůže nás těšit, že územní plánování bylo ovlivňováno spíše politickými než veřejnými zájmy," uvedl starosta Ostopovic Jan Symon (Společně pro Ostopovice). 

"Samozřejmě je to záležitost, která se dotýká celého kraje. I my tento dokument potřebujeme pro tvorbu svých územních plánů. Budeme s krajem nadále spolupracovat," řekl starosta Želešic Jiří Kvasnička (nez. za ODS) s tím, že věří tomu, že spolupráce může být už jen lepší. Oslovení starostové doufají v transparentnější průběh další přípravy plánů a v menší vliv politických zájmů. "Myslíme, že jsme se minimálně pohnuli tím správným směrem a budeme žít v přijatelném životním prostředí," dodal Symon.

Naopak podle předsedkyně krajské komise dopravy a územního plánování a bývalé radní Anny Procházkové jde o překvapivý verdikt, který způsobí velké potíže s dalším rozvojem regionu. Po zrušení ZÚR totiž není na co navazovat. "Neexistují staré zásady, tyto byly první. Máme stávající územní plány," řekla Anna Procházková.

Bezprostřední reakce po rozhodnutí NSS

• Bezprostřední reakce po rozhodnutí NSS

Současný krajský radní zodpovědný za územní plánován David Macek už předem varoval, že kraj ztratí kontrolu nad svým územím. "Pokud se tyto zásady zruší, můžeme si dát k cedulím označujícím Jihomoravský kraj nápis 'Tady je developerovo'," řekl Macek před začátkem jednání v úterý.

Kraj podle hejtmana Michala Haška (ČSSD) zareaguje na rozhodnutí ve třech krocích. "Máme 60 dní na to, abychom podali ústavní stížnost," upozornil Hašek. Současně začne příprava nového zadání zásad územního rozvoje pro případ, že Ústavní soud potvrdí rozhodnutí NSS. Celý proces přípravy nových zásad by mohl trvat až tři roky. "Nechceme ale předbíhat, protože je možné, že uspějeme s ústavní stížností. Pokud ne, tak nechceme ztratit ani den," dodal.

Kraj chce také právně prozkoumat závažné pochybení ministerstva životního prostředí, které vydalo nezákonné stanovisko. "V této věci právníci zváží možnost uplatnit žalobu na náhradu škody," doplnil hejtman Hašek třetí krok, kterým kraj zareaguje na verdikt.

Reakce jihomoravských politiků na rozhodnutí NSS

• Reakce jihomoravských politiků na rozhodnutí NSS

Mezi obcemi, které se ke stížnosti připojily, byla brněnská předměstí, například Modřice, Moravany, Nebovidy a Ostopovice, která se cítila ohrožena především trasováním tzv. silničních tangent. Ty měly spojit jednotlivé dálnice a rychlostní silnice vycházející z Brna. Nespokojené byly také příhraniční obce jako Bavory či Dolní Dunajovice kvůli plánované trase rychlostní silnice R52, jež má umožnit spojení Brna s Vídní. Ke stížnosti se připojilo čtrnáct obcí a třináct soukromých majitelů pozemků.

Nejvyšší správní soud už v minulosti do zásad územního rozvoje zasahoval. Z dokumentů čtyř krajů postupně vyškrtnul přísnou regulaci větrných elektráren, opakovaně zasáhl také do zásad územního rozvoje Prahy, například kvůli koridoru vysokorychlostní železnice, Pražskému okruhu nebo nové vzletové a přistávací dráze v Ruzyni. V roce 2009 soudci zrušili územní plán velkého územního celku Břeclavsko. Dosud se však nestalo, aby soud zneplatnil celé zásady rozvoje některého z krajů. Podle radního Davida Macka takové rozhodnutí NSS vůbec nepřísluší, sám se proto chce obrátit na Ústavní soud.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku