Československá židovská tragédie v období nacismu. Od roku 1938 vzrůstal antisemitismus, pak přišly zákazy, vydělení Židů ze společnosti, deportace, vyvražďování. Působivé výpovědi posledních svědků holocaustu. Režie A. Drda a V. Portel

Cyklus dokumentů zachycuje holocaust v podmínkách někdejšího Československa. Opírá se o unikátní výpovědi přeživších, československých občanů židovské národnosti a víry, kteří se stali obětmi nacistické antisemitské politiky. Svědectví jsou součástí sbírky Paměť národa. Cyklus tvoří ucelený příběh, obraz holocaustu v Československu v chronologickém vývoji, od prvních výrazných projevů antisemitismu ještě před okupací Čech a Moravy až po nesnadný a bolestný návrat nečetných přeživších z ghett a vyhlazovacích táborů.

Ať už se Židé z českých zemí hlásili k jakékoli národnosti a politické orientaci, byli v první řadě občany Československa – šoa je tedy součástí našich dějin, nikoli oddělená židovská historie. Z více než tří set tisíc lidí, tak či onak přináležejících k židovské komunitě na území tehdejšího Československa, jich nacistické pronásledování přežila asi desetina. Přežití představovalo výjimku: za každým živým zůstaly tisíce zavražděných lidí, příbuzných, přátel. Třetí řada Příběhů 20. století přináší rozhovory s posledními pamětníky, kteří ještě mohli vydat svědectví.

Ve druhém díle připomínáme první transporty a počátek řízené genocidy. Na podzim 1941 byli Židé okradeni o majetek a zbaveni všech práv. Nacisté se pak začali zbavovat lidí. V průběhu října vypravili pět transportů s českými Židy do ghetta v Lodži. V protektorátu zřídili v listopadu 1941 ghetto v pevnostním městečku Terezín a lidé začali dostávat deportační příkazy. Do města vybudovaného pro sedm tisíc lidí mířil z protektorátu, Rakouska a Německa jeden transport za druhým. V září dalšího roku se uvnitř terezínských hradeb tísnilo téměř 60 tisíc vězňů. Podmínky v přeplněném ghettu byly otřesné, nebyl dostatek jídla ani vody, nestačila kanalizace, v důsledku hladu, rychle se šířících nemocí a fyzického i psychického vyčerpání umíraly tisíce lidí. V lednu 1942 se ve Wannsee u Berlína konala pod nejpřísnějším utajením konference vysoce postavených nacistických politiků a úředníků, kteří zde detailně plánovali koordinaci největšího zločinu proti lidskosti, tzv. konečné řešení židovské otázky, tedy systematické vyhlazení evropských Židů. Z měst a vesnic Protektorátu Čechy a Morava rychle mizeli Židé. Dlužno říci, že bez většího odporu českého obyvatelstva. Deportace řídili nacisté, nicméně na uplatňování antisemitských opatření se podílela protektorátní vláda, české úřady i četnictvo. Od ledna 1942 odjížděly z Terezína transporty dál na východ, nejprve do Lublinu, Rigy a dalších míst, od září pak do vyhlazovacích táborů v Treblince a Osvětimi.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2021
 P ST AD HD