„Interaktivní zpravodajský pořad ČT24. Hlavní události dne, podstatná témata a jejich aktéři odpovídající na otázky diváků živě v Hyde Parku. Na téma „Hledá se úložiště jaderného odpadu“ s Jiřím Slovákem, ředitelem Správy úložišť radioaktivních odpadů.“

Obsah dílu

Přehrát vše

Chat

ředitel, Správa úložišť radioaktivních odpadů

Jiří Slovák

Spor o to, kde bude v Česku úložiště jaderného odpadu nekončí. Ve hře je sedm lokalit, kde by se mohlo za necelých 50 let začít ukládat vyhořelé jaderné palivo. Velký rozruch vyvolalo prohlášení ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, že žhavými kandidáty je sever Třebíčska nebo okolí Kraví hory na Žďársku. Starostové dotčených obcí se ale výběru brání a jedou si vše s panem ministrem odpoledne vyříkat do Prahy. „Pokud se to začne vybírat podle toho, jak kde kdo řve, a ne podle toho, kde je to nejvhodnější a nejbezpečnější, tak začnu řvát taky,“ zlobí se nezávislý starosta Bukova nedaleko Kraví hory na Žďársku. Jak se vybírá úložiště jaderného odpadu? Jak je lokalita zabezpečena proti možnému úniku? A jaké budou případné kompenzace pro obyvatele vybraného místa?

Záznam chatu ze čtvrtka 28. července 2016

Ondřej: „Jak dlouho může zůstat jaderný odpad v zamýšleném úložišti ? Doufám, že plánujete po vzoru Finska trvalé úložiště, které není zapotřebí měnit.“

Jiří Slovák: „Trvale s prokazatelnou bezpečností na sto tisíc a více let.“

Jolana Volná: „Můžete prosím popsat, jak úložiště vypadá? Jak je velké, do jaké hloubky sahá a hlavně kolik bude stát?“

Jiří Slovák: „Otázka byla zodpovězena v průběhu vysílání.“

Ondřej: „Jak se bude přivážet jaderný odpad na místo úložiště ? Jaká rizika a omezení plynou pro místní obyvatele, kteří nakonec získají černého Petra ? Bude se přivážet jen tuzemský jaderný odpad nebo budeme importovat i ze zahraničí ?“

Jiří Slovák: „Otázka byla zodpovězena v průběhu vysílání.“

Pepin: „Proč se hledá nové úložiště? Kde se teď skladuje jaderný odpad z Dukovan a Temelína? A jsou tyto lokality bezpečné?“

Jiří Slovák: „Otázka byla zodpovězena v průběhu vysílání.“

Slimáček: „Jak jsou jaderná úložiště zabezpečeny proti aktuálním hrozbám ?“

Jiří Slovák: „Umístění v podzemí minimalizuje hrozby teroristického útoku. SÚRAO proto preferuje variantu umístění překládacího uzlu, kde budou otevírány transportní kontejnery a vyhořelé palivo bude překládáno do úložného kontejneru, aby toto bylo v podzemí.“

Jana Michalcová: „Proč nehledá stát jiné řešení jak naložit s jaderným odpadem než uložení do země ? Navíc když už existují technologie na jeho recyklaci a další využití.“

Jiří Slovák: „Hledání je předmětem výzkumu a dnes zatím technologie nejsou jednoznačně průmyslově využitelné. Česká koncepce počítá s tím, že v budoucnosti dojde k ověření, zda není výhodnější ukládat odpady po přepracování vyhořelého paliva nebo přímo ukládat. Máme na to přibližně 25 let, do roku 2050, než by podle stávající koncepce měla být zahájena výstavba.“

Jolanda: „Kde se v současné době skladuje jaderný odpad z Dukovan a Temelína? Jsou tyto lokality bezpečné?““

Jiří Slovák: „Vyhořelé jaderné palivo se skladuje v zabezpečených skladech splňujících požadavky na bezpečnost. Tyto sklady jsou dozorovány, jak SÚJB, tak MAAE.“

honza: „Dobry den, proc nelze vyuzit stavajici uloziste, jako je napriklad dul Richard?“

Jiří Slovák: „Richard má sice vhodné horniny, ale ty se nacházejí těsně pod povrchem. Není zde splněna podmínka umístitelnosti hlubinného úložiště v hloubce větší, než 500 metrů a více.“

Miloš Krátký: „Jaké parametry - tedy na základě geologického průzkumu - rozhodují o výběru vhodné lokality?“

Jiří Slovák: „Hledáme relativně homogenní blok v hloubce cca 500 metrů o rozměrech 4 kilometrů čtverečních. Měl by být suchý a dostatečně stabilní i z hlediska geotechnické stability.“

Zora Janická: „Jaké "výhody" slibujete obcím, které budou blízko úložiště? Dá se to srovnat s kompenzacemi, které mají vesnice kolem jaderných elektráren?“

Jiří Slovák: „Otázka byla zodpovězena v průběhu vysílání.“

Pavel Novotný: „Jak závazná jsou pro vládu nebo ministerstvo průmyslu výsledky referend ve vytipovaných obcích?“

Jiří Slovák: „Otázka byla zodpovězena v průběhu vysílání.“

Kanta Richard: „Nastane doba, kdy SURAO bude dodržovat zákony ČR? Proč například dělá mikroseismický průzkum mimo povolený prostor polygonu (povolené průzkumné území), když samo ve smlouvách uvádí, že je to v rámci vyhledávání lokality pro jaderné úložiště?“

Jiří Slovák: „Mikroseismický průzkum vyžaduje pro analýzu v hloubce 500 metrů a více umístění zdrojů seismického vzruchu ve větší vzdálenosti. V tomto případě byť vlastní zdroj toho vzruchu je umístěn mimo průzkumné území, ve skutečnosti měříme charakteristiky lokality právě v tomto průzkumném území.“

Jakub: „Udajne se inspirujete zkusenostmi ze skandinavskych zemi. Proc se tedy nesnazi SURAO ci MPO o realny dialog? Zatim vse nasvedcuje vyuziti sily. Nechat dojit az k zalobam neni dobry vysledek. A to zejmena pro politicke predstavitele ci vedeni surao.“

Jiří Slovák: „To prohlášení pana ministra bylo právě o tom, zda obce jsou nadále ochotny se účastnit diskuze postupu výběru lokality na pracovní skupině pro dialog. A to, že by se pokračovalo pouze na lokalitách, kde je vůle k tomuto dialogu, není projevem síly, ale právě snahou hledat řešení na lokalitách, kde k dialogu je vůle.“

Václav K.: „Dobrý večer. Mají obyvatelé dotčených lokalit, větší obavy z případné stavební činnosti, či odpadu samotného? Jaký bude poměr záření z odpadu a přirozené radioaktivity v krajině?“

Jiří Slovák: „Je to různé a oba aspekty hrají důležitou roli. Postupně možná převažují ty aspekty stavební činnosti, ale i do budoucnosti předpokládám, že aspekty budou muset být diskutovány a vysvětlovány. Na povrchu se záření z úložiště jaderného odpadu vůbec neprojeví. Je třeba si uvědomit, že stínící kapacita pěti set metrů horniny je opravdu velmi významná.“

Pavel Pavlík: „Pane řediteli, co takhle přiznat, že v českém hlubinném úložišti nepočítáte s měděnými ukládacími kontejnery, jaké ukazujete veřejnosti na webu SÚRAO, ale s jejich lacinější železnou variantou? Pokud takové dostačují, proč je Skandinávii musí mít z mědi?“

Jiří Slovák: „Nejen český koncept počítá s pouze ocelovým kontejnerem. Skandinávský koncept počítá s měděnou obálkou proto, protože vody, které se v blízkosti úložiště vyskytují, obsahují koncentraci rozpuštěných solí až na úroveň slané vody v Baltickém moři. V našem případě v českém masivu je obsah rozpuštěných solí standardně přibližně prvních stovek miligramů, takže o několik řádů menší koncentrace solí, než ve Švédsku nebo Finsku. Pokud bychom nenalezli lokalitu s odpovídající kvalitou podzemních vod, to znamená s nízkou koncentrací solí, pak i my můžeme použít finský kontejner s měděný obalem.“

Jan Vacík: „Není chybné hledat pro trvalé úložiště granitový blok, když vyhořelé palivo obsahuje složky s poločasem rozpadu 100 000let a nikdo není schopen dnes předpovědět co se za tak dlouhou dobu stane. Není lepší vybudovat dlouhodobý kontejnerový sklad?“

Jiří Slovák: „Předpověd chování horninového masivu po dobu budoucích sto tisíců let a více lze postavit na detailní znalosti jeho chování v minulých milionech let, a to je princip průkazu stability masivu, který se používá. Dlouhodobý kontejnerový sklad je navíc podstatně rizikovější z hlediska např. současných hrozeb (teroristický čin apod.).“

Martin Netolička: „HÚ je nezodpovědné řešení. Proč nestavět monitorovací sklady v areálu původce, ve kterých bude palivo čekat plně pod kontrolou na moderní řešení problému? To už dnes umíme. Může tam čekat třeba 200 let, ale bezpečné uložení na 200 000 let je dnes nemožné.“

Jiří Slovák: „Dotaz byl zodpovězen v průběhu vysílání.“

Stopáž90 minut
Rok výroby 2016
 P ST