26 minut

21. května 2016

Obsah dílu

Marianna Arzumanová — Ivan Steiger

Části dílu

00:08
Marianna Arzumanová
Marianna Arzumanová
    Argentinské tango, rádio Svobodná Evropa i moskevská divadelní škola. Pojmy zdánlivě těžko propojitelné a přesto jsou součástí jednoho příběhu. Jedinečné životní pouti moskevské rodačky s arménsko-židovskými kořeny Marianny Arzumanové. Marianna se narodila v Moskvě v rodině klavíristů a moskevských divadelníků. Když se rozhodovala jakou školu studovat, Ruská akademie divadelních umění byla téměř samozřejmostí. Vedle umění ji ale lákala i novinařina, a tak od svých 18 let pracovala v kulturní rubrice RFE, která vysílá z Moskvy. V roce 2002 využila nabídky RFE a vycestovala do Prahy na novinářskou stáž. „V Moskvě jsem čím dál víc cítila, že rozhodně nežijeme tak svobodně, jak se snažíme namluvit světu i sobě. Když k moci nastoupil Putin, rozhodla jsem se definitivně - musím odejít,“ vzpomíná na důvody odchodu Marianna. A stáž, jak přiznává, byla ideální záminkou k odjezdu. V kulturní rubrice ruského vysílání RFE v Praze pak pracovala 2 roky, až do chvíle, kdy se jí narodil syn Jevgenij a o 3 roky později dcera Anička. K žurnalistice se ale po mateřské nevrátila.
    15:17
    Ivan Steiger
    Ivan Steiger
      Ivan Steiger je kmenovým kreslířem a karikaturistou německého deníku Frankfurten Algemaine Zeitung a je nositelem jednoho z nejvyšších vyznamenání Spolkové republiky Německo – kříže se stuhou Za zásluhy. Jinými slovy, oficiálně by měl být titulován: rytíř Ivan Steiger. Pozvání k přebrání vysokého státního ocenění mu přišlo přímo od prezidenta Horsta Köhlera. Je to vlastně trošku s podivem, že politik, tedy jeden z těch, do nichž se karikaturisté trefují, mu udělí cenu. Ovšem tady je, jak Steiger říká, velký rozdíl mezi německou a českou politikou, mezi lidmi, kteří se v nich pohybují. A také Steiner není prvoplánový karikaturista, který by politikům přimalovával bradavice a oslí uši. Jeho kresby sdělují spíš nějaký význam, vztahy a ne každý politik je musí pochopit. Steiger se začal po revoluci do Čech a do Prahy vracet. Ovšem do českých deníků se nikdy neprosadil. Prý nikdy necítil vroucnou touhu redakcí, aby ho získali. Jak typické – člověk ve světě uznávaný a oceňovaný je doma ve vlastním oboru téměř zapomenut a není o něm slyšet. Český čtenář nemá možnost se s ním a jeho tvorbou v českém tisku setkat.
      Přehrát celé video
      Babylon - 28. května 2016
      Stopáž26 minut
      Další díl
      28. května 2016

      Napište nám