Dokumentární série, jejímž společným jmenovatelem je migrace ve všech jejích podobách (2013)

Obsah dílu

Přehrát vše

Iva Susićová

Iva Susićová se narodila v Československu v roce 1959 do rodiny Češky a Chorvata. Z trošku cizokrajné holčičky vyrostla nádherná žena s „jižanským šmrncem“, do které se zamiloval Ahmed ze Saúdské Arábie. Vdala se, odešla za ním do jeho země a porodila mu holčičku Linu. Tam si ale nemohla zvyknout a i přes dobré vztahy s kultivovaným a bohatým mužem se vrátila zpátky do Československa k rodičům.

Království Saudské Arábie nemělo v té době s komunistickým Československem ani diplomatické styky. Mladá opuštěná matka se tak stávala terčem útoků Státní bezpečnosti. Sílící tlak neustála a zažádala o občanství v Chorvatsku, kam pak také odešla. V té době jí a její holčičce poskytl zázemí ve Splitu Dragan, známý jejich chorvatského příbuzenstva, k nimž již dříve jezdila na dovolenou.

Když tu posléze vypukla občanská válka, Iva s dcerkou Linou a Draganem požádala o vyhoštění a opět se vrátila k rodičům. Z přátelství s Draganem, který dcerku Linu přijal jako vlastní, se postupně stal hlubší vztah, a tak se Iva vdala podruhé. Na katolické Hané, kde jako bývalá manželka Araba byla raritou, ji druhé manželství stabilizovalo jak společensky, tak z hlediska státní bezpečnosti, tak i v náboženské katolické komunitě.

Postupně přišla na svět druhá dcera a dva synové; zdálo se, že se život Ivy konečně zklidní. Zcela nečekaně ale přišla další osudová rána: přišlo pozvání od prvního manžela do Saúdské Arábie, kam Iva s Linou odjely na dovolenou, aniž by některá z nich tušila, že se již obě společně zpátky nevrátí. Podle zákonů Saúdské Arábie totiž patří dcera od 10 let otci.

Igor Šebo

Šansoniér, herec, moderátor a dramatik Igor Šebo se narodil na Slovensku a v roce 1989 se natrvalo přestěhoval do Prahy. Sám na vlastní kůži poznal, co to je, když se ze dne na den stane „národnostní menšinou“. Jeho multikulturní záběr je ale podstatně širší.

Nejenže se angažuje v projektech, které udržují povědomí o židovském holocaustu za nacistického řádění v polovině minulého století, například projekt „Ať žije život aneb Klub ztracených talentů“ o židovských umělcích, kteří byli deportováni do Terezína, ale podstatná část jeho tvorby směřuje do Polska.

Na festivalu šansonů v chorvatském Zagrebu se seznámil s polskými zpívajícími herečkami Marii Meyer a Elzbietou Okupskou z katovického Teatru Rozrywki a napsal pro ně komorní hudební komedii „Pomalu a jeszcze raz“, jejímž principem je komunikace mezi Slovákem žijícím v Praze a Poláky. O 2 roky později, v roce 2008, se hra dočkala varšavského nastudování. Režisér Robert Talarczyk, který s Igorem spolupracuje na téměř všech jeho polských projektech, pak v Bielsko-Białej nastudoval i jeho další hru, Intercity, která představuje 2 muže, jenž se spolu ocitnou v kupé rychlíku Intercity z Varšavy do Prahy a dohadují se, kdo je lepší – jestli Čechoslováci, nebo Poláci. A berou to se vší vážností, aby nakonec zjistili, že jsou příbuzní.

Igora Šebo také bytostně zajímá otázka „sedmidenní“ těšínské války, stejně jako spor o území v okolí Tater.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2013
 ST HD
ŽánrDokument