Mozaika z regionů.
Obsah dílu
Z Kynžvartu na Panský vrch
Výlet na kole, který podnikneme z Kynžvartu směrem k Panskému vrchu, bude zdravý dvojnásob. Jednak si na čerstvém vzduchu protáhneme těla a pak ochutnáme hned několik pramenů minerálních vod. První na řadu přijde kyselka v Jedlové, která je proslulá svým vysokým obsahem oxidu uhličitého. Nejvíce zajímavostí nám nabídne Panský vrch. Vyšlápneme na tamní rozhlednu, odkud dohlédneme nejen do Kynžvartu, ale také do Mariánských Lázní a zastavíme se u pramene Panské kyselky, který patří k nejstarším využívaným. Vypadá to, že naši předci ji popíjeli už ve 14. století. A pak ještě ochutnáme kyselku Svatovítskou.
Z Kynžvartu na Panský vrch
Kovář z Kostelce na Hané
Držitelem ocenění nositel tradic lidových řemesel je umělecký kovář Alfred Stawaritsch z Kostelce na Hané. Nejen, že svou prací udržuje při životě staré kovářské řemeslo, ale také jeho taje předávám následovníkům. Dnes má vydatné pomocníky ve svých dvou synech. V dílně opravuje například pro nedaleké muzeum kočárů loukoťová kola, ale zachraňuje také staré umělecké předměty. My jsme měli možnost vidět kříž, který mu nedávno přinesl pán rušící starý hrob. A za obnovu barokní brány z 18. století dostal dokonce loni hlavní cenu v mezinárodní soutěži Héfaiston. V dílně pana Stawaritsche se navíc seznámíme s řadou zajímavých nástrojů, které si kováři sami vyrábějí.
Kovářství Stawaritsch
Lannova loděnice
Lannova loděnice v Českých Budějovicích připomíná rodinu Lannovu a také časy, kdy se tu ve velkém stavěly lodě. Lannovi přišli do Českých Budějovic někdy v 17. století od Salzburgu. Nejvýznamnějších zástupcem rodiny byl Vojtěch Lanna, který žil ve století devatenáctém. V loděnici se vyráběly dva druhy lodí. Šífy a takzvané cíly. Do Prahy se na nich vozila hlavně sůl, pak také tuha a hokyně převážely také potraviny. Cesta ovšem nebývala snadná ani moc rychlá. Trvala většinou půl druhého dne, ale když byla špatná voda, tak třeba i dny čtyři. Často se pak v Praze prodala s nákladem i loď. I když Vojtěchovi Lannovi byly brzy České Budějovice malé, loděnice vydržela a můžete z ní vyrazit na malý výlet.
Lannova loděnice
Údolí Doubravy
Údolí řeky Doubravy u Chotěboře je rájem pro ty turisty, kteří milují náročnější terén. Rodiny s kočárky by cestu asi brzy vzdaly. My jsme se ale skamerou odvážili, a tak vám můžeme zprostředkovat krásy krajiny. Průvodcem nám byly cedule naučné stezky, které turistům nabídnou řadu informací o údolí. Ač vzniklo už v období třetihor, nejslavnější období zažilo zřejmě ve 14. století, kdy tudy vedla důležitá kupecká stezka. Podél ní vyrostlo několik strážních hradů, které ovšem časem vzaly za své. Zato se dochovaly mnohem starší zajímavé skalní věže a taky vodopád na Doubravě stojí za zastávku. Ale k tomu jsme se ani my s kamerou díky kluzké cestě nedostali, za tím musíte vyrazit sami.
Údolí Doubravy
Muzeum gramofonů
Do časů, kdy záznam zvuku býval vzácností, se přeneseme v pražském domě U Zlatého melounu. Je tam vystavena zhruba stovka fonografů a gramofonů. Nejrůznější velikosti i provedení. A samozřejmě řada unikátů. Nejstarší fonograf je z roku 1898, největší raritou je pak koncertní gramofon Pathé z roku 1912. Ten se používal například při ozvučování filmů anebo při koncertech. Takřka všechny přístroje jsou mechanické a při jejich prohlídce můžeme sledovat vývoj zařízení na zaznamenání a přehrávání hudby i mluveného slova. Nechybí ani slavný pejsek Nipper. Původně ho jeho majitel zvěčnil u fonografu, ale obrázek se natolik zalíbil výrobci gramofonů, že přišla změna. A obrázek nazvaný His Master Voice se stal symbolem takřka legendárním.
Muzeum gramofonů
Litovel
Litovel bývá nazývána hanáckými Benátkami. Tušíte proč? Protože byla vybudována hned na sedmi ramenech řeky Moravy, která dokonce vytvořila neobvyklé městské opevnění. Litovel byla založena králem Přemyslem Otakarem II. jako město královské. Jednou z nejstarších budov tak byla rychta. Stála v místech dnešní radnice. Ta tvoří most nad jedním z říčních ramen, které pak protéká celým náměstím. Porozhlédneme se nejen po něm z výšky, zajdeme i k dalším starým stavbám a nezapomeneme ze zastavit ani u Svatojánského mostu. Ten je prý jedním z nejkrásnějších mostů na Moravě a navíc toho už hodně pamatuje, tyčí se nad hladinou už od konce 16. století.
