6. září

Borovany na jihu Čech zmiňují historické prameny poprvé ve 12. století. Tehdy bývaly osadou, o jejíž rozkvět se zasloužili slavní Vítkovci a Rožmberkové. Jméno jí prý daly okolní borové lesy, v nichž se daří borůvkám. Na slavnosti těmto modrým plodům věnované se do města v čase jejich sklizně sjíždějí lidé z celé republiky i nedalekého Rakouska. Jak ale záhy uvidíte, nudit se tam rozhodně nebudete ani v případě, že dorazíte v jiném ročním období.

Jihomoravským Valticím se ne nadarmo přezdívá „hlavní město vína“. Ze všech stran jsou obklopené vinohrady, sídlí v nich škola, která připravuje odborníky na pěstování i zpracování révy a na tamním zámku také Salón vín. I kvůli hroznům a moku z nich si zde hospodáři odpradávna hloubili sklepy. Některé z nich byly propojeny chodbami a vznikla tak neobvyklá bludiště. Nejrozsáhlejším z těchto komplexů je takzvané Valtické podzemí, do kterého sestoupíme.

V České republice existují bezmála tři desítky zoologických zahrad. Jednu z těch menších byste našli v Horní Pěně na Jindřichohradecku. Zoo Na Hrádečku letos slaví své desáté narozeniny. Její příběh se ale začal psát už v roce 2007. Tehdy chtěla Romana Lišková prostřednictvím inzerátu prodat odchované žabky a seznámila se přitom se svým dnešním manželem Tomášem Albrechtem. Začali společně chovat nejprve terarijní a později i další zvířata, a nakonec se rozhodli vybudovat zoopark.

Karlovy Vary vyhledávají od 18. století především lidé s problémy trávicího ústrojí z celého světa. Místní lékaři už tehdy věděli, že zdejší minerální voda působí nejlépe v kombinaci s pohybem, a proto ho předepisovali jako součást lázeňské kúry. Pacienti vyráželi na dlouhé procházky a v lesích pro ně začaly vznikat vyhlídky. Dnes byste jich tam napočítali přes dvacet a k některým musíte vyšlápnout pořádně vysoko. K několika z nich se vypravíme společně.

Na seznamu kulturního dědictví UNESCO najdete i tradiční textilní techniku modrotisku, kterou si oblíbili lidé u nás i v sousedních zemích. Dílny, kde se jí dodnes věnují, se ale neobejdou bez dřevěných forem. Ty jako jedni z mála u nás vyrábějí Milan Bartoš a jeho syn Tomáš ze Dvora Králové nad Labem. A také restaurují historické. V roce 2020 za svou práci dokonce získali titul Nositel tradice lidových řemesel. Ve svém ateliéru v Umělecké kolonii Bastion IV v Josefově nám předvedou, co všechno dovedou.

Odru má většina z nás spojenou hlavně s průmyslovým Ostravskem, kde míjí bývalé černouhelné doly i velké hutní podniky a poté u Bohumína opouští Českou republiku. V téhle oblasti už je mohutnou řekou, posílenou vodami z Opavy a Ostravice. Její horní tok na Odersku je ale úplně jiný. Od pramene ve Vojenském újezdu Libavá až po Moravskou bránu ho lemují hluboká údolí, skály a lesy.