4. října

Karel Kramář byl jednou z klíčových postav samostatného Československa a také prvním premiérem státu. Jeho jméno nese i vila na pražských Hradčanech, kterou nechal před první světovou válkou vybudovat pro sebe a svou ženu. Honosná rezidence navržená vídeňským architektem Friedrichem Ohmannem byla jeho velkou chloubou a současně místem setkávání významných osobností. Po smrti manželů připadla Společnosti Dr. Kramáře a po druhé světové válce Úřadu vlády. Prohlédneme si ji.

Důl Pepř u Jílového býval součástí nejvýnosnějšího zlatorudného revíru v zemi. Drahý kov se v něm dobýval už od středověku a těžba byla definitivně ukončena až v polovině minulého století. Pod zemí se ukrývá zhruba deset kilometrů chodeb, jejichž část je přístupná veřejnosti. Vede jí klasický okruh, ale také trasa, na níž budete potřebovat fyzickou zdatnost a schopnost překonat vlastní strach. Tak co, zvládnete to a přidáte se k nám?

Zoologická zahrada u zámku Lešná u Zlína byla pro veřejnost otevřena v roce 1948. Od 90. let minulého století prošla radikální proměnou, její areál byl totiž rozdělen podle jednotlivých kontinentů. Od roku 2018 v expozici ní vyrůstá naprosto unikátní komplex nazvaný Karibuni. Jeho plocha je 21 hektarů a zatím se stal domovem slonů a lvů.

Pod Kostelním vrchem nedaleko Srní se nachází vyhledávané poutní místo s pohnutou historií. K prameni u Hauswaldské kaple po staletí chodívaly pro léčivou vodu zástupy věřících, kteří lokalitě začali říkat malé šumavské Lurdy. Postupně zde vyrostly tři kostelíky, ten poslední z roku 1902 srovnala v polovině století se zemí armáda při budování vojenského prostoru. Kamenné základy stavby se ale podařilo před dvaceti lety zásluhou Spolku Karla Klostermanna obnovit. Letos v létě nad nimi pak vznikla stříška z modřínového dřeva, pod níž najdete skleněnou sochu Panny Marie Lurdské v životní velikosti. Prozradíme vám o ni víc.

Přesně devadesát let letos uplynulo od chvíle, kdy na koleje vyjela legendární Slovenská strela. Motorový vůz Československých státních drah zvládal cestu z Bratislavy do Prahy za čtyři hodiny a osmnáct minut, jezdil rychlostí až 130 kilometrů za hodinu. Byl tehdy symbolem technického umu našich konstruktérů a také luxusu pro cestující. Světlo světa spatřily pouhé dva stroje, které se na trati pravidelně střídaly. Dochoval se jen jeden z nich a po rozsáhlé rekonstrukci je chloubou Muzea Tatra v Kopřivnici.

Zámek Jezeří na Mostecku patřil k nejhonosnějším šlechtickým sídlům u nás. Původně středověký hrad ze čtrnáctého století prošel v polovině šestnáctého proměnou v duchu renesance a od roku 1623 byl sídlem rodu Lobkoviců. Ti ho také později přestavěli na velkolepý barokní komplex obklopený rozsáhlým parkem. Jenže ve dvacátém století památce zvonila hrana. Zdálo se, že bude muset ustoupit těžbě hnědého uhlí. Naštěstí se tak nestalo a může se znovu probouzet k životu.