1. listopadu

Příběh zámku v Mníšku pod Brdy se začal psát ve středověku, kdy na jeho místě stával strážní hrad. Ten za třicetileté války poničili Švédové, a tak ho ve druhé polovině 17. století nechal Servác Engel z Engelsflussu přestavět do dnešní podoby. Vystřídalo se na něm několik majitelů, za minulého režimu pak patřil státu a jeho místnosti se proměnily v depozitáře archivu. Po roce 2000 se dočkal rozsáhlé obnovy a byl zpřístupněn veřejnosti. Vydáme se na prohlídku.

K chloubám západní části Krkonoš patří Harrachov, který proslavila hlavně zřejmě nejstarší fungující sklárna na světě. Město je také oblíbeným cílem milovníků zimních sportů, ale spoustu možností k výletům nabízí i v dalších ročních obdobích. My z něj zamíříme směrem ke hřebenům našich nejvyšších hor. Půjdeme pětikilometrovým údolím Mumlavy, které je jednou z nejkrásnějších lokalit v kraji. Řeka v něm vytvořila celou řadu zajímavostí, u některých se zastavíme.

Lidé odnepaměti umisťovali v krajině, ve městech i obcích kříže. Většinou na místech, kde došlo k nějaké tragédii nebo naopak tam, kde se dočkali pomoci a chtěli za ni poděkovat. Za minulého režimu upadly tyto drobné památky v nemilost a zapomnění, teď se ovšem znovu probouzejí k životu. Jedním z těch, kdo se starají o jejich obnovu, je Petr Pavel Hanus ze Skal u Protivína. Ty, které zachraňuje, můžete obdivovat na různých místech jižních Čech. Alespoň k několika z nich nás osobně zavede.

19. století přineslo mimo jiné velký rozvoj textilního průmyslu. Jedním z jeho hlavních center se stalo Brno, kterému se dokonce říkalo moravský Manchester. Významné továrny ale vyrostly i severně od města, v údolí řeky Svitavy. U zrodu řady z nich stála židovská rodina Löw-Beerových, která pocházela z Boskovic. Prosperující závody její členové vybudovali třeba v Brněnci, Rozhraní nebo ve Svitávce. Právě v poslední zmiňované obci si také nechali postavit dvě honosné reprezentativní vily. Jednu z nich si prohlédneme.

­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­V naší republice je celkem 117 lanových drah. Většina z nich jezdí v horských střediscích. Nejvýše vás kabinky vyvezou na Sněžku, nejkratší úsek zase mají na starosti sedačky v pražské zoo. Nejstarší dochovanou dráhou svého druhu je pak ta vedoucí na Petřín. Trať dlouhá 506 m s převýšením 126 m byla vybudována na konci 19. století. Je jednokolejná, s výhybnou uprostřed a se systémem tažných lan. Nedávno se po rozsáhlé rekonstrukci znovu rozjela. Svézt se můžete vozy s proskleným stropem, takže se cestou pokocháte krásami okolní krajiny i naší metropole.

Přírodní park Březná byl vyhlášen v roce 1997. Rozprostírá se na ploše 11 a půl tisíce hektarů mezi Zábřehem a Štíty. Pyšní se tedy stejnou rozlohou jako města Olomouc nebo Plzeň a také náhorními plošinami, hluboce zaříznutými údolími říček Březné a Moravské Sázavy i lesními porosty. Vede jím řada turistických i cyklistických tras, takže se dá poznávat z několika směrů. My se projdeme po čtyřech naučných stezkách, které nám představí největší poklady lokality.