|
Ivan Lupták – Tomáš
|
|
Marie Štípková – Táňa Narodila se v roce 1986 v Českém Těšíně, kde také maturovala v roce 2006 na gymnáziu. V témže roce začala studovat DAMU – činoherní herectví. Kromě účinkování v Disku (Velmi společenské tance) a Viole (Staročeské vánoční hry) jsme ji mohli vidět ve filmu režiséra Martina Dolenského Chyťte doktora!, kde hraje asistentku Marii. Hraje na alt-saxofon (dříve vystupovala v saxofonovém kvartetu) a na všechny druhy zobcových fléten. Navštěvovala dramatický kroužek při ZUŠ v Českém Těšíně, se kterým absolvovala soutěže dětského divadla a účastnila se recitačních soutěží. Dlouhodobě externě spolupracuje s českou scénou Těšínského divadla. Ze sportu dává přednost softballu, který hrála i závodně a závodně jezdila vodu (vodácký víceboj P-5). |
|
Richard Zevel – Ivan Narodil se v roce 1994. Chodí do tercie soukromého gymnázia Arcus. Jeho koníčkem je kouzlení, se kterým začal už v šesti letech. Často soutěží na různých festivalech magie. Loni vyhrál ve své kategorii (Junior I) festival Skleněný magik v Železném Brodě, v roce 2007 byl druhý na festivalu Ještědský krystal v Liberci a v roce 2005 třetí na Mistrovství republiky v Brně. Několik posledních let jezdí na Letní hereckou školu, kde si vyzkoušel mimo jiné moderování různých pořadů a divadelní práci. Objevil se v epizodních a komparsních roličkách v inscenacích a seriálech Pojišťovna štěstí, Ordinace v růžové zahradě I, 3+1 s Miroslavem Donutilem, Muž a stín, Láska in Memoriam, Jen blbni. Nejzajímavější pro něj bylo natáčení s francouzskou herečkou Veronique Genest (komisařka Julie Lescaut) ve francouzském filmu Madame z Izieu, kde hrál kluka ze sirotčince. Od loňského června ho můžeme vídat v seriálu Ulice, kde hraje Jakuba Elliota (syna Ondřeje Pavelky a Markéty Hrubešové). |
|
Alexej Bardukov – Lebeděv Narodil se v roce 1984 v Moskvě, kde v roce 2005 vystudoval Školu studií M(CH)AT v ročníku národního umělce K. A. Rajkina. Hned po absolutoriu byl přijat do souboru Ruského národního divadla Satirikon“, kde je dodnes v angažmá. Na divadelním jevišti má za sebou v rozmezí let 2002–2006 řadu velkých postav klasického i moderního repertoáru, včetně hlavní role ve hře Událost. Do povědomí filmových diváků vešel díky hlavní roli Ljoni Filatova ve filmovém hitu Diverzant (režie A. Maljukov, 2003), který se dočkal loni pokračování. Z jeho filmografie jmenujme ještě alespoň Mrtvé pole (režie A. Aravin, 2005) nebo Miraž (režie T. Keosajan, 2008). Momentálně dokončuje televizní válečný film Poručík (režie A. Kozlov). |
|
Pavla Tomicová – matka Pavla Tomicová se narodila v roce 1962 v Karviné. Absolvovala střední pedagogickou školu a posléze vystudovala katedru loutkářství na pražské DAMU. Během studií začala spolupracovat s královéhradeckým loutkovým divadlem Drak, v němž získala i své první stálé angažmá. Jako loutkoherečka zde působila deset sezon, pak jí režisér Vladimír Morávek nabídl hostování v Klicperově divadle v Hradci Králové, kde se později stala členkou souboru. Za ztvárnění role Arkadinové v Rackovi byla nominována na Cenu Thálie, za svou Mařku v Maryše získala v roce 2000 Cenu Alfréda Radoka. V roce 2008 byla na Cenu Alfréda Radoka nominována podruhé, tentokrát za ztvárnění Štěpy v Petrolejových lampách. Vidět jsme ji mohli i jako Blanche v Tramvaji do stanice touha, kterou nastudovala jako host s pražským Dejvickým divadlem. Před filmovou kamerou se začala objevovat až koncem 90. let. Upozornila na sebe postavou psycholožky Kulkové, partnerky Miroslava Donutila ve snímku Nuda v Brně (2003) v režii Vladimíra Morávka. Následovaly role ve Snowborďácích (režie Karel Janák, 2004), Doblba! (režie Petr Vachler, 2005), Rafťácích (režie Karel Janák, 2006), Crash Road (režie Kryštof Hanzlík, 2007). Objevila se v televizních seriálech Bazén (2005) a Ulice (2005), kde hraje kadeřnici Simonu. Nejnověji si zahrála menší roli v komedii O život (2008). |
|
Viktor Preiss – otec Viktor Preiss se narodil v roce 1947 v Praze. Pochází z divadelnické rodiny. Po ukončení studií na DAMU byl v letech 1969–1983 členem Městských divadel pražských a poté přešel do Divadla na Vinohradech, kde působí dodnes. Patří k předním českým charakterním hercům, jehož všestranného mistrovství využívá kromě divadla zejména televize, ale i rozhlas. Působí jako pedagog na DAMU. Z jeho bohaté a žánrově pestré filmografie připomeňme filmové tituly: Milenci v roce jedna (režie J. Balík, 1973), Romaneto (režie J. Soukup, 1980), Andělské oči (režie D. Klein, 1993), dále televizní filmy a seriály: Nemocnice na kraji města (1977), Lakomec (1978), Pan Pickwick (1986), Žena v trysku století (1987), Život a dílo skladatele Foltýna (1992), Náhrdelník (1992), Paní Piperová zasahuje (2000), Drobečky z perníku (2000), Manželka Ronalda Sheldona (2001), Vyvraždění rodiny Greenů (2002), Miláček (2002), Vrah jsi ty! (2003), In nomine patris (2004), Falešné obvinění (2004), Nevlastní bratr (2006), Hodina klavíru (2007), Nemocnice na kraji města – nové osudy (2008). V celovečerním hraném filmu jsme jej naposledy viděli v roce 2006 v tragikomedii Martina Kotíka Všechno nejlepší (2006). |
|
Miloslav Mejzlík – Vrána Miloslav Mejzlík se narodil v roce 1951 v Třebíči. Po absolvování brněnské JAMU byl v angažmá v Divadle Jiřího Wolkera a v Divadle pracujících v Gottwaldově. V letech 1988–1990 působil v Divadle S. K. Neumanna. Od roku 1991 do roku 1993 byl členem hereckého souboru Divadla Na zábradlí, odkud v roce 1994 přešel do divadla Komedie. V letech 2001–2002 působil na volné noze, během tohoto období hostoval v Národním divadle v Praze (inscenace Markéta Lazarová Jana Antonína Pitínského) a v Divadle Na zábradlí (inscenace JE SUiS Jana Nebeského). V roce 2003 nastoupil do činohry Národního divadla v Brně, kde působil do roku 2005 také jako umělecký šéf. Od ledna 2006 je zpět v angažmá v Divadle Na zábradlí. Z jeho filmografie vybíráme: Citlivá místa (režie V. Drha, 1987), Princezna ze mlejna (režie Z. Troška, 1994), Čas dluhů (režie I. Pavlásková, 1998), Zatracení (režie D. Svátek, 2001). Diváci znají Miloslava Mejzlíka také z televizních seriálů. Hraje například jednu z hlavních rolí, Hynka Skálu v seriálu Velmi křehké vztahy (Rodinná pouta). Věnuje se také práci v rozhlase a dabingu. |
|
Nela Boudová – hostinská Narodila se v roce 1967 v Praze. Po absolvování Státní konzervatoře v Praze byla v angažmá v Karlových Varech, pak v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích a v Divadle za branou II. V Činoherním klubu je v angažmá od roku 1994. Z filmografie připomeňme alespoň tituly: Bylo nás šest (1985), Rodáci (1988), Dotyky (režie V. Drha, 1989), Bylo nás pět (1994), Kolja (režie J. Svěrák, 1996), Past (2003), Hadí tanec (2005), Doblba! (režie Petr Vachler, 2005), Škola Na Výsluní (2006), Horákovi (2006), Vratné lahve (režie J. Svěrák, 2007). V současné době dokončuje film s režisérkou Marií Poledňákovou Líbáš jako bůh. Rozsáhlá je i její práce pro dabing, kde propůjčuje svůj hlas např. Julii Robertsové, Melanii Griffithové nebo Jodie Fosterové. |


