11. července 2021

Když Ignác z Loyoly v roce 1534 společně s několika přáteli založil Tovaryšstvo Ježišovo, dal řádu za úkol šířit víru, ale také učit lidi poznávat svět. S tímto posláním dorazili jezuité zhruba o sto let později i do Klatov. V nich založili jedno z prvních gymnázií u nás. Během svého působení ve městě vybudovali i kolej a mohutný kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce. K jeho stavbě povolali architekty zvučných jmen. Carlo Lurago a Dominico Orsi vytvořili loď, Kryštof Dientzenhofer křížení a Kilián Ignác Dientzenhofer se podílel na venkovní úpravě průčelí. Tyto stavby patří k místním chloubám dodnes a my si je prohlédneme.

Vchynicko-tetovský plavební kanál patři k méně známým, ale velmi cenným technickým památkám Šumavy. Vede od hradlového mostu přes řeku Vydru nazývaného rechle, který stojí kousek pod Modravou a v minulosti usměrňoval klády či polena do unikátního vodního díla. Taková byste u nás našli jen čtyři. My se podél kanálu vydáme na kole, čeká nás zhruba 15 kilometrů dlouhá trasa. Pojedeme přes Rokytu k Mechovu a skončíme u vodní nádrže na Sedle poblíž Srní. Naším průvodcem bude nadšený cyklista a znalec kraje Emil Kintzl, který nasedá na bicykl i ve svých osmdesáti sedmi letech.

Marta Vrabcová ze Šimonovic na Liberecku zná mnohem víc druhů obyvatel ptačí říše než většina z nás. A to do nejmenších detailů. Ve své dílně totiž z ovčí vlny vytváří jejich věrné modely. Dokáže udělat malou sýkorku i velkou sovu. Začínala přitom u skla. Jako vystudovaná designérka dělala trojrozměrné modely pro strojní výrobu. Dnes její výtvory ve školních kabinetech nebo ekocentrech nahrazují staré, už jen těžko dostupné, vycpaniny. Předvede nám, jak se pod jejíma rukama vlna mění v krásné opeřence. Dozvíme se také, jak na neobvyklý nápad přišla a které ptáčky už udělala.

Středočeské Hořovice nazval Jan Neruda v jednom ze svých fejetonů českým Betlémem. K tomuto označení ho prý inspirovala poloha města a malebné domy. Nejzajímavější místní památky jsme si nedávno společně prohlédli. Až na jednu, barokně klasicistní areál Nový zámek. V minulém roce se jeho interiéry dočkaly velkých změn a nových expozic. Připomeneme si nejvýznamnější majitele i to, kdy do panských komnat mohli poprvé nahlédnout turisté. Pozornost si ale zaslouží i park, který bývalé šlechtické sídlo obklopuje. A tak si dopřejeme malou procházku.

Adršpašské skalní město patří k nejpozoruhodnějším dílům naší přírody. Pyšní se nejvyššími kamennými věžemi ve střední Evropě, které se tyčí až do 80 metrů. Vznikaly při tektonických a erozních procesech v krajině. Už v 18. století tento fantaskní labyrint objevili výletníci. Obdivovali ho mimo jiné i císař Josef II., Josef Dobrovský nebo Johann Wolfgang Goethe. Prohlédneme si nejzajímavější útvary, třeba Džbán, Homoli cukru, Milence nebo Starostovou a Starostu. Na posledním jmenovaném je vidět, jak se rodily místní pískovce před devětaosmdesáti miliony lety. Zajdeme také k jezírku, na kterém už od roku 1857 vozí turisty na pramicích.

Karlovice založil v roce 1714 majitel rožnovského panství Karel Jindřich ze Žerotína. Ten v té době vedl spory se vsetínskými sousedy o vymezení oblasti, které vládl. Tahanice prý nakonec vyřešila císařovna Marie Terezie. Do mapy jednoduše zakreslila hranici, která ovšem Karlovice rozdělila na Velké a Malé. Spojení se obě části dočkaly až v roce 1966 a díky tomu dnes obec patří mezi největší v Česku. K její návštěvě láká především okolní nádherná příroda Beskyd a Javorníků, ale pyšní se i řadou zajímavých památek. Minout nemůžeme patrně nejvýznamnější z nich – dřevěný barokní kostel Panny Marie Sněžné z poloviny 18.století. Byl postaven za pouhý rok. Zajímavosti je, že je celý ze dřeva a bez jediného hřebíku.