14. dubna

Když se řekne Pražský hrad, asi každý si vybaví sídlo králů s typickou siluetou katedrály sv. Víta. Její věže, které tak dobře známe, se dostavovaly až v 19. století. V sousedství chrámu ovšem nepřehlédnete další štíhlé světlé věže z opukových kvádrů. Ty dominují bazilice sv. Jiří, která byla založena už v 10. století a patřil k ní také klášter. Místa, kde pobývaly řádové sestry a místo posledního odpočinku našla například babička knížete Václava Ludmila, společně navštívíme.

Vesec u Sobotky je malá vesnička, která je částí obce Libošovice. Dochovalo se v ní mnoho krásných roubených staveb od roku 1995 chráněných jako vesnická památková rezervace. My se z ní vydáme také do veseckého Plakánku, což je asi 4 kilometry dlouhé údolí, které patří k těm nejromantičtějším místům Českého ráje. O jeho vznik se zasloužily vodní toky, které se po miliony let stále zařezávají hlouběji a hlouběji.

Za zlatou dobu malování obrázků na skle lze považovat 19. století. Jejich tvorbou prosluli zejména lidé na Šumavě, ale už méně se ví, že se jim věnovali i v Českém lese. I tam si chudé rodiny podomácku zhotovenými dílky vylepšovaly svůj rozpočet. Po letech zapomnění prožívá nyní tenhle obor renesanci, přesto je těch, kteří podmalby dělají, jako šafránu. My jsme objevili v Domažlicích Annu Krocovou, která nám předvedla něco ze svého umění.

Odpočinek uprostřed přírody a současně v blízkosti rušného města nabízí Obora svatého Linharta na Karlovarsku. Vybudovaná byla před deseti lety a unikátní je soustavou lávek a rozhleden, které umožňují návštěvníkům dostat se ke zvěři bezpečně a prohlédnout si ji zblízka. Místo má ale mnohem delší historii. Už ve středověku tu stávala osada Obora, která byla pravděpodobně služební vsí v lovecké oboře, patřící tehdy k hradu Lokti.

Před téměř dvěma stoletími byly na severu Moravy založeny Vítkovické železárny. V roce 1857 se v jejich sousedství otevřel černouhelný důl Hlubina a následně byla vybudována koksovna. Vytěžené uhlí se v jednom místě zpracovalo na koks, který se pak používal k tavení železa z rudy. Těžba uhlí zde byla ukončena v roce 1991 a o sedm let později vyhasla poslední vysoká pec. Po několikaleté revitalizaci se areál otevřel veřejnosti a my se jím projdeme.

Jedním z důležitých míst naší historie je hora Velíz. Badatelé dávají její název do souvislosti s pohanským bohem Velesem. Mystický kopec u Kublova na Berounsku hrál důležitou roli i v době národního obrození, kdy se mnozí umělci obraceli k pohanské tradici a bůh Veles se stával častým námětem i inspirací. Patřil mezi ně i kublovský rodák, hudební skladatel Josef Leopold Zvonař. V obci ho připomíná hned několik míst. U pár z nich se během výletu na Velíz zastavíme.