Interaktivní zpravodajský pořad ČT24. Hlavní události dne, podstatná témata a jejich aktéři odpovídající na otázky diváků živě v Hyde Parku. Dnes na téma „Příliš těžké maturitní testy?“ s Jiřím Zíkou, ředitelem Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání.

Obsah dílu

Přehrát vše

Chat

ředitel, Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

Jiří Zíka

U maturit z češtiny i matematiky uspělo letos méně studentů než loni. Didaktický test z mateřského jazyka jich nezvládla desetina - ve druhém předmětu to bylo přes 22 procent - a stejně velká skupina prošla se čtyřkou. Povinnou zkoušku z matematiky by ministr školství v demisi Robert Plaga nejraději odložil, možná i zrušil. Proč jsou maturitní testy stále větším strašákem? Může za to jejich obtížnost, nebo nepřipravenost studentů?

Záznam chatu z úterý 22. května 2018

Aleš: „Co z neúspěchu u maturit vyplývá? Hloupneme, nebo je to důsledek toho, že na střední školu se díky sníženým nárokům dostal téměř každý a studenti si zvykli proplouvat studiem bez přílišné námahy a úsilí?“

Jiří Zíka: „Spíše se přikláním k názoru, že si studenti zvykli na snadné procházení základní i střední školou. Podle názoru mnoha středoškolských učitelů přicházejí žáci ze základních škol nejen s nedostatečným objemem znalostí, ale i bez potřebného rozsahu pracovních návyků.“

Tomáš Tichý: „Jak jste připraveni na situaci, až tu v roce 2022 bude polovina (snad ne více) neúspěšných maturantů. To už nebude problém "jen" těch dětí, ale celého státu.“

Jiří Zíka: „Pokud se podle mého názoru zlepší výuka matematiky, nemyslím si, že by nás čekala nějaká výrazná tragédie. Dnešní uchazeči o střední školy vědí, že je matematika může čekat, a věřím, že ve spolupráci s kvalitními učiteli zvládnou i test z matematiky, který je nastaven opravdu jen na minimální objem znalostí.“

TK: „Jak je možné, že i po zavedení státní maturity jsou stále školy (soukromé i státní) o kterých se ví, že tam "projde" každý, kdo zaplatí? A mezi určitou skupinou rodičů jsou velmi populární a praskají ve švech.“

Jiří Zíka: „To není otázka na CERMAT. Nicméně máte pravdu, i my takové praktiky identifikujeme a snažíme se každý prohřešek proti rovným podmínkám oznamovat ČŠI.“

Ondřej: „Je příčinou zhoršené úspěšnosti maturitních zkoušek těžká maturita z matematiky? Není "těžká" maturita spíše následkem špatného systému vzdělávání?“

Jiří Zíka: „Úspěšnost v matematice se v posledních 4-5 letech příliš nemění. Testy jsou konstruovány stabilně. Problémem je spíše špatná výuka matematiky. O možnosti dosažení lepších výsledků svědčí i fakt, že mezi jarním a podzimním termínem dokáže téměř 50 % v jarním termínu neúspěšných žáků v podzimním termínu uspět. Zřejmě opravdu stačí poctivě se připravovat.“

František: „Velmi by mne zajímalo, kolik z autorů RVP, Katalogu požadavků a autorů úloh skutečně učilo alespoň 5 let na nějaké průměrné střední škole (nikoliv výběrovém gymnáziu). Poctivě odučit a procvičit vše, co je tam uvedené, se v běžné třídě nedá stihnout.“

Jiří Zíka: „Nemohu mluvit za autory RVP, ale všichni předmětoví koordinátoři (autoři testů) mají za sebou minimálně desetiletou pedagogickou praxi v různých typech škol.“

Ivan Vaněk: „Od zavedení jednotných přijímaček je jasně vidět, jaká je kvalita výstupů základních škol. Přitom nepamatuji za poslední roky žádného uchazeče se známkou z matematiky horší jak 2. Za 3 (tři!) roky na SŠ už se nedá nic dohnat. Co začít řešit problém na ZŠ?“

Jiří Zíka: „Máte pravdu, podle mého soudu hlavní problém spočívá ve výuce matematiky na základních školách. Známky ze základní školy podle našich ověřování nevypovídají o skutečném penzu vědomostí. Rozdíl oproti výsledkům ve srovnatelných testech je i více než 1,5 klasifikačního stupně.“

Bibi: „Je chyba ve studentech,v kantorech,ve způsobu a obsahu výuky matematiky,nebo v čem,podle vás?“

Jiří Zíka: „V matematice to vnímám především jako problém špatné výuky na 2. stupni základních škol. Učitelé zpravidla nestíhají dostatečně procvičit stanovenou látku.“

Jiří Kappler: „Už dva roky fungují JPZ - proběhlo už vyhodnocení s jakou vstupní úrovní žáci na střední školy přicházejí a jakou mají šanci maturitu udělat? Školy jsou placené podle počtu žáků a logicky vezmou každého, aby nemusely zavřít.“

Jiří Zíka: „Z výsledků JPZ skutečně vyplývá, že mnoho žáků přichází k přijímacím zkouškám nepřipravená a už v té chvíli mají založeno na problém u maturity.“

Martin Jindra: „Je zavedení centralizovaných příjimacích zkoušek na střední školu snahou srovnat vědomosti nabité na základní škole? Očekáváte v horizontu dalších let rostoucí úspěšnost v důsledku této snahy kontrolovat minimum vědomostí potřebné ke studiu SŠ?“

Jiří Zíka: „Podle mého názoru jednotné přijímací zkoušky mohou fungovat jako dobrá motivace ke studiu.“

MD: „Jsou maturitní testy na SŠ zaměřeny více jako příprava na VŠ nebo více jako příprava na praktické zaměstnání? Je takový pohled na školách zohledňován?“

Jiří Zíka: „Didaktické testy jsou připravovány jako ověřovací. Mají ověřit minimální úroveň vědomostí.“

Jan Jakubek: „Maturita z matematiky by měla být povinná. V době, kdy ČR cílí na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou je schopnost myšlení nezbytná. Mnoho studentů jde jednodušší cestou a své potenciální schopnosti nerozvine. Společnost tak přichází o talenty.“

Jiří Zíka: „Souhlasím s vámi, každý milník může sloužit jako motivační - bez ohledu na to, jestli ho chápeme jako pozitivní, nebo negativní motivaci.“

Anna: „Podle mne je docela alarmující, že po zavedení povinné přijímací zkoušky z matematiky na SŠ stačí 10 bodů z 50, aby uchazeč zkoušku udělal a mohl být přijat na SŠ!!Proč střední školy přijímají téměř všechny uchazeče!!a po4 letech se diví,že jsou neúspěšní“

Jiří Zíka: „Je to vcelku pochopitelné. V situaci, kdy je financování vázáno tzv. na hlavu, má každý ředitel zájem na tom přijmout maximum žáků, a to mnohdy bez ohledu na jejich vědomosti.“

Jirka Jelen: „Končil jsem ZŠ v roce 91; na gymnázium šli 4 nejlepší spolužáci, na SŠ šla další 1/3 těch lepších a zbytek neměl na maturitní obor šanci. Dnes lepší polovina jde na gymnázium a ten zbytek na střední školu. Není tohle příčina současných problémů?“

Tomáš Feřtek: „Dnes ale žijeme v jiné společnosti, kde je na trhu práce zájem o kvalifikované pracovníky, tudíž i rodiče mají zájem na vyšší kvalifikaci svých dětí.“

Pavel: „Dobrý večer, jaká část populačního ročníku by vlastně měla mít maturitu? Rozložení schopností a inteligence je cca normální a při malém počtu dětí v ročníku bude i málo úspešných maturantů... nebo se sníží nároky?“

Jiří Zíka: „Na to se nedá jednoznačně odpovědět. Skutečně záleží na tom, jaký cíl má maturita mít. Zdali je to jen vstupenka na vysokou školu, anebo nějaká forma odborné přípravy na budoucí povolání.“

Jiří H.: „Vzor vzdělání - Finsko. Povinná maturita z matematiky (těžší verze - úspěšnost 75%, mají i lehčí verzi). Na většinu VŠ (včetně např. medicíny) je potřeba odmaturovat z těžší verze matematiky), dále je povinná maturita z dalších předmětů. Váš komentář?“

Jiří Zíka: „Pokud by tu byla vůle vysokých škol při akceptaci takového typu maturitní zkoušky, přicházel by podobný systém v úvahu.“

Jan Poloczek: „Jak nákladná je jednotná maturita? Máte pro názornost spočítané náklady na jednoho studenta?“

Jiří Zíka: „Jeden test vychází cca na 360 Kč. Celkové náklady na přijímací zkoušky na SŠ a maturity jsou přibližně 160 milionů Kč ročně.“

Stopáž90 minut
Rok výroby 2018
 P ST HD